|
|
|
||
|
Předmět se zabývá základy klasického výrokového a predikátového počtu. Výrokový a predikátový počet jsou postaveny do kontrastu s aristotelovskou logikou. Na základě toho jsou vysvětleny principy formalizace logiky (pojem elementárního výroku, způsob kvantifikace apod.) Následně jsou zavedeny axiomy výrokového a predikátového počtu, je vysvětlena sémantika a syntaxe a je formalizován pojem důkazu. Cílem předmětu je vysvětlit studentům potřebu formalizace logiky a předvést formalizaci klasického výrokového počtu. Důraz se klade na odlišení sémantiky a syntaxe logického kalkulu a na objasnění jejich vzájemného vztahu. V rámci předmětu se budeme zabývat nasledujícíma tématy: 1. co je to logicky platný argument 2. jako se pokoušel logickou argumentaci formalizovat Aristoteles 3. v čem byla Aristotelova formalizace nedostačující 4. základní principy formalizace moderní logiky 5. pojem tautologie a logického axiomu 6. syntaxe a sémantika jednotlivých logických spojek 7. Gentzenův systém přirozené dedukce 9. kvantifikace a axiomatizace predikátového počtu Poslední úprava: Kvasz Ladislav, prof. RNDr., DSc., Dr. (10.09.2024)
|
|
||
|
Cílem předmětu je vysvětlit studentům potřebu formalizace logiky a předvést formalizaci klasického výrokového počtu. Důraz se klade na odlišení sémantiky a syntaxe logického kalkulu a na objasnění jejich vzájemného vztahu. Poslední úprava: Kvasz Ladislav, prof. RNDr., DSc., Dr. (10.09.2024)
|
|
||||||||||||||||||
Poslední úprava: Kvasz Ladislav, prof. RNDr., DSc., Dr. (10.09.2024)
|
|
||
|
Ústní zkouška Poslední úprava: Kvasz Ladislav, prof. RNDr., DSc., Dr. (10.09.2024)
|
|
||
|
1. ZÁKLADNÍ LITERATURA Greg Restall: Logic. An Introduction. Routledge 2006. 2. KLASICKÉ KURSY MATEMATICKÉ LOGIKY Elliott Mendelson: Introduction to mathematical logic. Van Nostrand 1963 Stephen Cole Kleene: Mathematical logic. John Wiley 1967. Raymond Smullyan: Logika prvého rádu. Alfa, Bratislava 1979. 3. HISTORIE LOGIKY Kamila Bendová: Sylogistika. Karolinum, 1998. William Kneale a Martha Kneale: The developmjent of logic. Oxford University Press 1962. 4. POPULÁRNÍ KNIHY O LOGICE Graham Priest: Logika, průvodce pro každého. Dokořán, 2007. Jaroslav Peregrin: Logika a logiky. Praha, Academia, 2004. Vít Punčochář: Paradoxy klasické logiky. Filosofie 2019. Hofstaedter, D. R.: Goedel, Escher, Bach. Dokořán, Praha, 2012. 5. ANTOLOGIE KLASICKÝCH TEXTŮ Jean van Heijenoort: From Frege to Gödel. Harvard University Press 1967. Karel Berka a Lothar Kreiser: Logik-Texte. Akademie Verlag Berlin 1983. 6. KLASICKÁ DÍLA Z LOGIKY V ČEŠTINĚ 6.1 ARISTOTELES O sofistických důkazech. Academia 1978. Topiky. Academia 1975. První Analytiky. Academia 1961. Druhé analytiky. Academia 1962. 6.2 GOTTLOB FREGE Pojmopis. Oikoymenh, Praha 2012. Logická zkoumání, Základy aritmetiky. Oikoymenh 2011. 6.3 BERTRAND RUSSELL Logika, jazyk a věda. Svoboda, Praha 1967. Logika, věda, filosofie, společnost. Svoboda, Praha 1993. Zkoumání o smyslu a pravdivosti. Academia 1975. 6.4 KURT GÖDEL Úplnost a neúplnost. Vydavatelství Západočeské univerzity v Plzni, 2015. Poslední úprava: Kvasz Ladislav, prof. RNDr., DSc., Dr. (10.09.2024)
|
|
||
|
Kurs bude veden podle knížky Grtega Restalla Logic, an introduction. Budou se probírat následovná témata: 1. Výroky a argumenty 2. Logické spojky a formy argumentů 3. Pravdivostní tabulky 4. Stromy 5. Přirozená dedukce 6. Predikáty, jména a kvantifikátory. 7. Sémantika predikátové logiky 8. Identita a funkce 9. Určité deskripce 10. Úplnost a bezespornost Poslední úprava: Kvasz Ladislav, prof. RNDr., DSc., Dr. (10.09.2024)
|