|
|
|
||
|
Kurz je zaměřený na anatomii, morfologii, fyziologii, systematiku a ekologii vyšších semenných rostlin. Důraz je kladen na využití některých zástupců v environmentální praxi a didaktické využití ve výuce botaniky na základních školách a gymnáziích. Závěr kurzu je věnován invazivním rostlinám, ekologii rostlin, legislativě a ochraně rostlin. Součástí kurzu jsou praktická cvičení a exkurze do Botanické zahrady v Praze.
Poslední úprava: Teodoridis Vasilis, doc. RNDr., Ph.D. (11.09.2023)
|
|
||
|
Studující: 1) Seznámí se v předmětu se základy anatomie, morfologie, fyziologie, systematiky a ekologie vyšších semenných rostlin včetně didaktického využití na ZŠ a SŠ. 2) Implementuje teoretické poznatky z anatomie, morfologie, fyziologie a systematiky vyšších semenných rostlin v rámci cvičení s vybranými položkami. 3) Naučí se pracovat s rostlinným materiálem pro potřeby budoucí pedagogické praxe. Poslední úprava: Skýbová Jana, RNDr., Ph.D. (10.09.2024)
|
|
||
|
Rozklad přímé i nepřímé studijní zátěže předmětu: Přímá a nepřímá výuková zátěž vychází z kreditového hodnocení vyučovaného předmětu (5 kredity) a je stanovena na 136 hodin. Přímá výuka odpovídá 630 min./semestr. Nepřímá výuka je vázaná na časovou dotaci spojenou s přípravou na 1 vyučovací hodinu přednášky a cvičení, což odpovídá 30 minutám, časem na samostudium literatury a práci se studijními materiály za semestr (10 hodin) a časem na přípravu na zápočet (12 hodin) a zkoušku v rámci plnění předmětu (60 hodin). Uvedené časové dotace jsou odhady a hodnoty se mohou zásadně měnit v závislosti na individualitě studenta. Distanční výuka s ohledem na možný "comeback Covid-19" by probíhala ve formě on-line výuky, on-line konzultace, zadávání úkolů distančně na MS Teams. Nicméně za normálního výukového režimu je MS Teams využíváno jako nástroj komunikace, konzultace a prostředí pro zadávání a plnění průběžných úkolů či průběžné testování. MS Teams – odkaz na team: https://teams.microsoft.com/l/team/19%3aekAtg-F_Xjebsh1-BYwJAwKYwDrW4kHH9Qgm7TSeWaI1%40thread.tacv2/conversations?groupId=77b0f5b1-9f85-46fd-a8c3-681388560b68&tenantId=e09276da-f934-4086-bf08-8816a20414a2 Poslední úprava: Skýbová Jana, RNDr., Ph.D. (13.09.2023)
|
|
||
|
Zápočet: odevzdání fotoherbáře, poznávačka rostlin. Poznávačka bude ze seznamu rostlin nahraného v Teams. Obrázky rostlin i zařazení jsou uvedeny v prezentacích z přednášek i z praktik. Vzhledem k roční době bude poznávačka „hybridní“ – některé rostliny v živé formě (převážně jehličnany), některé jako obrázky. Rostlin bude 20. Požadováno bude české jméno (rod, druh) a zařazení do čeledi (česky) formou vyplnění tabulky. Pro získání zápočtu je potřeba splnit 60 % z poznávačky. Součástí bude pravděpodobně i několik „bonusových“ položek pro možnost získání bodů navíc. Zkouška: písemná zkouška v rozsahu učiva (viz sylabus). Zkouška proběhne formou písemného testu multiple choice (abcd) s jednou správnou odpovědí, bude zahrnovat i otázky heslovitě doplňovací (např. popisky k jednoduchému obrázku). Známkování bude následovné (čísla jsou uvedená v procentech): 100 – 91 = 1 90-75 = 2 74-60 = 3 59 a méně = 4 Poslední úprava: Hlavatá Kristýna, Mgr., Ph.D. (06.01.2025)
|
|
||
|
Čeřovský a kol. (2009): Botanicky významná území České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Deyl, M.-Hísek,K.(2002): Naše květiny. Academia, Praha. Dostál, P. (2008): Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a nákresech. PedF UK, Praha. Dvořák, P. (1991): Cvičení z fyziologie rostlin. Univerzita Karlova. Praha. Grau, J. a kol. (2000): Trávy. Ikar, Praha. Chytrý a kol. (2010): Vegetace České republiky. Academia, Praha. Kincl, M., Krpeš, M. (1994): Fyziologie rostlin. Ostravská univerzita. Ostrava. Kremer, B.P. (1995): Stromy. Ikar, Praha. Kubát a kol. (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha.Munker, B. (1998): Plané rostliny střední Evropy. Ikar, Praha. Procházka, S et al. (1998): Fyziologie rostlin. Academia. Praha. Skoumalová, A., Hrouda, L. (2018): Rostliny naší přírody. Academia, Praha. Skýbová, J.(2007): Vybrané kapitoly ze systému a ekologie vyšších semenných rostlin. UK-Pedagogická fakulta, Praha. Úředníček a kol. (2009): Dřeviny české republiky. Lesnická práce s.r.o., Písek. Valíček, P. (2002): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia, Praha. aktuální literatura a internetové zdroje Poslední úprava: Teodoridis Vasilis, doc. RNDr., Ph.D. (11.09.2023)
|
|
||
|
Přednášky: 1. Pletiva vyšších rostlin – definice, klasifikace a charakteristika pletiv podle funkce, příklady. 2. Vegetativní rostlinné orgány (kořen, stonek, list) – anatomie, morfologie a fyziologie, funkce, metamorfózy. 3. Generativní rostlinné orgány (květ, semeno, plod) – anatomie, morfologie, fyziologie a funkce květu, květenství, vznik semene a plodu, souplodí a plodenství, rozšiřování semen a plodů. Typy opylení a oplození u nahosemenných a krytosemenných rostlin,. 4. Fyziologie rostlin 1: rostlina a voda - fce vody v rostlinném organismu, pohyb vody v rostlině (difúze, konvekce, osmóza), příjem a vedení vody rostlinou (pasivní, aktivní), kořenový vztlak, transpirační proud, gutace, koheze, adheze, kapilarita, osmoregulace rostliny, evapotranspirace; minerální výživa rostlin - biogenní prvky, kvantiativní a kvalitativní zastoupení biogenních prvků, živné roztoky, příjem a transport minerálních látek, asimilace a funkce minerálních živin (anorganické, organické); fotosyntéza - základní princip, struktura a funkce chloroplastů, princip excitace a přenosu elektronů v rámci redoxní kaskády, struktura a funkce fotosystému (PS I a II), primární (světelná) fáze fotosyntézy (fotolýza, vznik ATP a NAHDPH+H, redoxní kaskáda, cyklická a acyklická fotofosforylace), sekundární (temnostní) fáze (Calvinův cyklus, syntéza látek z produktů Calvinova cyklu, fotorespirace, C3, C4 a CAM rostliny), vnější faktory ovlivňující fotosyntézu. 5. Fyziologie rostlin 2: Respirace - procesy respiračního metabolismu (glykolýza, pentózový cyklus, Krebsův cyklus, oxidativní fosforylace), syntéza z meziproduktů respiračního metabolismu, dýchání rostlin a faktory vnějšího prostředí; regulace růstu a vývoje - regulace růstu a vývoje na vnitrobuněčné, mezibuněčné úrovni a vnějšími faktory, fytohormony (auxiny, giberliny, cytokinny, abscisiny, ethylen), fytochromový a flavinový komplex, fotoperiodismus, etiolace, biorytmicita; ontogeneze rostlin - ontogenetické fáze, klíčení semen, kvetení (jarovizace), zrání plodů, opadání listů a plodů, stárnutí a odumírání rostlin; pohyby rostlin (fyzikální, vitální, indukované, neindukované, taxe, tropismy, nastie). 6. Nahosemenné rostliny (Gymnospermae) – charakteristiky hlavních skupin, systém a jejich evoluce, významní zástupci, jejich rozšíření a ekologie, druhy žijící v ČR. 7. Krytosemenné rostliny (Angiospermae): dvouděložné rostliny (Magnoliopsida a Rosopsida) – charakteristiky hlavních skupin, systém a jejich evoluce, významní zástupci, jejich rozšíření a ekologie, druhy žijící v ČR. 8. Krytosemenné rostliny (Angiospermae): jednoděložné rostliny (Liliopsida) – charakteristiky hlavních skupin, systém a jejich evoluce, významní zástupci, jejich rozšíření a ekologie, druhy žijící v ČR. 9. Ekologie rostlin – rostlinná společenstva ČR, biomy, symbióza, parazitismus a hemiparazitismus, saprofytismus, „masožravé“ rostliny, příklady. 10. Nepůvodní, invazní a expanzivní druhy rostlin. Ochrana rostlin - stupně ochrany, zvláště chráněné druhy v ČR a vybraná chráněná území, ve vztahu k soustavě Natura 2000 a globální problematice životního prostředí.
Praktická cvičení: 1. - 2. Anatomie, morfologie a fyziologie rostlin. 3. Nahosemenné rostliny – interaktivní práce s vybranými zástupci. 4. - 5. Krytosemenné rostliny – interaktivní práce s herbářovými položkami a živými přírodninami vybraných zástupců. 6. Návštěva botanické zahrady v areálu Přírodovědecké fakulty UK. Poslední úprava: Hlavatá Kristýna, Mgr., Ph.D. (28.09.2024)
|
|
||
|
Studijní opory viz MS Teams https://teams.microsoft.com/l/team/19%3aekAtg-F_Xjebsh1-BYwJAwKYwDrW4kHH9Qgm7TSeWaI1%40thread.tacv2/conversations?groupId=77b0f5b1-9f85-46fd-a8c3-681388560b68&tenantId=e09276da-f934-4086-bf08-8816a20414a2 Poslední úprava: Skýbová Jana, RNDr., Ph.D. (25.08.2024)
|
|
||
|
Přednášky Studující: · Vyjmenuje a charakterizuje pletiva vyšších rostlin podle různých způsobů třídění. · Uvede příklady pletiv na konkrétních částech vybraných rostlin, vhodně propojí se vznikem a výskytem sekundárních metabolitů. · Vysvětlí kritéria třídění pletiv. · Charakterizuje vegetativní rostlinné orgány (kořen, stonek, list) z hlediska vývoje a významu daného orgánu pro rostlinu. · Popíše anatomii, morfologii a fyziologii kořene, stonku a listu, uvede metamorfózy. · Uvede a zdůvodní využití kořenů, stonků a listů. · Vysvětlí a zdůvodní propojení pletiv a funkce kořene, stonku a listů. · Charakterizuje rostlinné orgány generativní (květ, semeno a plod) z hlediska vývoje a významu daného orgánu pro rostlinu. · Popíše a porovná stavbu květu s květními obaly nerozlišenými a rozlišenými. · Vysvětlí rozdíl mezi květem a květenstvím, uvede základní typy květenství včetně příkladů. · Vysvětlí vznik semen a plodů, uvede základní rozdělení plodů, souplodí a plodenství včetně příkladů. · Uvede a zdůvodní využití květů, semena plodů člověkem. · Vysvětlí a zdůvodní způsoby šíření semen a plodů. · Charakterizuje význam vody a minerální výživy v životním cyklu rostlin. · Vysvětlí průběh a význam fotosyntézy. · Uvede a charakterizuje fotosyntetické pigmenty a fotosystémy. · Vysvětlí principy primární a sekundární fáze, princip a průběh procesů. · Vysvětlí princip a význam respirace pro rostlinnou buňku, vstupní a výstupní látky a zapojené struktury buňky u hlavních metabolických procesů. · Charakterizuje procesy regulace růstu a vývoje. · Popíše a vysvětlí ontogenezi rostlin. · Charakterizuje nahosemenné rostliny (Acrogymnospermae) · Vysvětlí jejich vývojový cyklus. · Uvede významné skupiny, typické druhy a jejich ekologii. · Charakterizuje krytosemenné rostliny (Magnoliophyta). · Vysvětlí jejich vývojový cyklus. · Uvede významné čeledi (dvouděložných rostlin Magnoliopsida a Rosopsida), typické druhy a jejich ekologii. · Charakterizuje jednoděložné rostliny (Liliopsida). · Uvede významné čeledi jednoděložných rostlin (Liliopsida), typické druhy a jejich ekologii. · Uvede a charakterizuje rostlinná společenstva ČR, biomy. · Vysvětlí a uvede příklady vztahů: symbióza, parazitismus a hemiparazitismus, saprofytismus, „masožravé“ rostliny. · Charakterizuje nepůvodní, invazní a expanzivní druhy rostlin a uvede významné příklady bylin a dřevin. · Pochopí a vysvětlí mechanizmy rostlinné invaze a expanze. · Navrhne způsoby omezení (zabránění) expanze, invaze. Cvičení Studující: · Pojmenuje, charakterizuje a vysvětlí základní morfologickou a anatomickou stavbu nahosemenných a krytosemenných rostlin, s využitím modelových zástupců. · Připraví a vysvětlí principy fotosyntézy a dýchání na základě jednoduchého pokusu. · Rozpozná vybrané zástupce nahosemenných rostlin a systematicky je roztřídí. · Porovná vybrané druhy dle různých diakritických znaků. · Vybere na základě prekonceptů a práce s dostupnými informacemi druhy dle různých kritérií (např. druhy původní, introdukovaní, jedovaté, kalcitofyty, s brachyblasty, farmaceuticky využívané atd.). · Rozpozná vybrané zástupce krytosemenných rostlin a systematicky je roztřídí. · Porovná vybrané druhy dle různých diakritických znaků. · Na základě prekonceptů a práce s dostupnými informacemi vytvoří didaktický fotoherbář dle zadaných kritérií a odevzdá formou formou prezentace. · Aktivně se zúčastní botanicko-didakticky zaměřené exkurze do botanické zahrady v areálu Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Poslední úprava: Skýbová Jana, RNDr., Ph.D. (13.09.2024)
|