PředmětyPředměty(verze: 970)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Structure of Music II - OIBH4H052A
Anglický název: Structure of Music II
Zajišťuje: Katedra hudební výchovy (41-KHV)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 7
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Z+Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
Počet míst: neomezen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: angličtina
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr.
Vyučující: Mgr. Vartan Agopian, Ph.D.
Anotace -
The basis for a comprehensive analysis builds on the knowledge gained in the course Structure of Music I and is supplemented by in-depth knowledge of music history focusing on specific issues of selected phenomena and the impact of general and special relations. Music history issues include a selection of styles and personalities that demonstrate the typical characteristics of the epoch and style and the importance for the development of music culture.
Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (10.09.2024)
Cíl předmětu -

Studující prokáže znalost a dovednost komplexní analýzy hudebního díla. Prokáže rovněž schopnost výběru vhodného hudebního díla z hlediska rozsahu a srozumitelnosti hudebně vyjadřovacích prostředků. Pro účely analýzy je totiž vybráno takové hudební dílo, které lze využít na druhém stupni základní školy a na škole střední. Studující interpretuje výsledky analýzy takovými postupy a jazykovými prostředky, aby prokázal svou připravenost k pedagogické intepretaci hudebního díla. Komplexní přístup zaručuje, že studující prokáže znalost historického kontextu a orientaci v dějinách hudby.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (10.09.2024)
Deskriptory -

Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky

30 minut

Doba očekávané přípravy na 1 cvičení

30 minut

Samostudium literatury (za semestr)

30 hodin

Práce se studijními materiály (za semestr)

20 hodin

Plnění průběžných úkolů (za semestr)

20 hodin

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (10.09.2024)
Literatura -

CROCKER, Richard L. A History of Musical Style. New York, 1986.
GROUT, Donald Jay - Palisca, Claude. A History of Western Music. New York 1996 (popř. 1984).
HANDSCHIN, Jacques: Musikgeschichte im Überblick, Luzern, 1948.
WÖRNER, Karl-Heinrich: Geschichte der Musik, 8. Göttingen 1993.

DAHLHAUS, Carl: Nineteenth-Century Music. Berkeley, Los Angeles, London: University of California Press, 1989 (překlad Musik des 19. Jahrhunderts, viz Neues Handbuch der Musikwissenschaft, Band 6)

 

COOK, Nicholas. A guide to musical analysis. Oxford University Press, 1994. 376 pp. ISBN 0198165080, 9780198165088.
La RUE, Jan. Guidelines for style analysis. Harmonie Park Press, 1992. 286 pp. ISBN 0899900623, 9780899900629.
COOK, Nicholas. Music: a very short introduction. Oxford University Press, 2000. 152 pp. ISBN 0192853821, 9780192853820.
FORTE, Allen, Gilbert, Steven. Introduction to Schenkerian analysis. Norton, 1982. 397 pp. ISBN 0393951928, 9780393951929.
RETI, Rudolph. The thematic process in music. Faber & Faber, 1961. 362 pp.
BERRY, Wallace. Structural functions in music. Courier Dover Publications, 1987. 447 pp. ISBN 0486253848, 9780486253848.

 

Poslední úprava: Kadrnožková Monika, PhDr., Ph.D. (27.10.2020)
Požadavky ke zkoušce -

Průběžná práce při výuce s tolerancí nepřítomnosti ve 2 výukových termínech. Samostatný rozbor vybrané skladby.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (29.08.2023)
Sylabus -

1. Význam v hudbě – koncepce pojetí, historické hledisko, současné tendence, pedagogické aplikace

2. Liturgická hudba pro původní a koncertní účely, prolínání účelů (Palestrina, Bach, Beethoven, Gounod, Dvořák, Eben, Hanuš, Pololáník)

3. Vokální hudba romantická a soudobá – slovo jako konkretizace hudebního sdělení (sborová tvorba 19. a 20. století, vztah slova a hudby)

4. Píseň v tvorbě významných skladatelů romantismu a současnosti (Schubert, Schumann, Brahms, Janáček, Bořkovec, Eben)

5. Programní hudba – hudební a mimohudební děj, aspekty hudebního významu (Berlioz, Liszt, Smetana, Dvořák, Novák)

6. Hudba impresionismu, návaznosti a syntézy (Debussy, Novák)

7. Proměny exprese v průběhu hudebního vývoje (Liszt, Schönberg, Berg, Hába, Sommer, Klusák)

8. Národní školy romantismu, folkorismus a neofolklorismus (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák, Janáček, Enescu, Bartók, Kodály)

9. Rozšířená tonalita – tradiční forma s novým obsahem (Prokofjev, Stravinskij, Martinů, Krejčí, Eben) 10. Malé formy a žánrové obrázky (Schubert, Schumann, Smetana, Janáček, Hanuš, Sluka)

11. Nonartificiální hudba, vztahy a proměny s artificiální hudbou

12. Hudba jako doprovodná složka filmu, dramatu, společenské akce

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (29.08.2023)
Výsledky učení -

Studující vysvětlí principy chápání významu v hudbě – koncepce pojetí, historické hledisko, současné tendence, pedagogické aplikace.

Studující popíše úlohu liturgické hudby pro původní a koncertní účely a prolínání účelů v hudební praxi (Palestrina, Bach, Beethoven, Gounod, Dvořák, Eben, Hanuš, Pololáník).

Studující popíše stěžejní znaky vokální hudby romantická a soudobé, charakterizuje úlohu slova při konkretizaci hudebního sdělení (sborová tvorba 19. a 20. století, vztah slova a hudby).

Studující vyjmenuje stěžejní představitele písňové tvorby romantismu a současnosti (Schubert, Schumann, Brahms, Janáček, Bořkovec, Eben), vyjmenuje znaky této tvorby.

Studující charakterizuje principy programní hudby, popíše rozdíly a vztahy mezi vývojem  hudebním a mimohudebním, vyjmenuje klíčové představitele programní hudby a jejhich dílo (Berlioz, Liszt, Smetana, Dvořák, Novák).

Studující popíše stěžejní znaky hudby impresionismu a vlivy impresionismu na tvorbu dalších skladatelů (Debussy, Novák).

Studující popíše proměny exprese v hudební historii, zejména na hranici romantismu a expresionismu a vyjmenuje klíčové představitele tohoto přechodu včetně stěžejních děl (Liszt, Schönberg, Berg, Hába, Sommer, Klusák).

Studující charakterizuje národní školy romantismu folkorismus a neofolklorismus, jejich představitele a stěžejní díla (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák, Janáček, Enescu, Bartók, Kodály).

Studující charakterizuje principy rozšířené tonality, vyjmenuje stěžejní představitele a charakterizuje jejich významná díla (Prokofjev, Stravinskij, Martinů, Krejčí, Eben)

Studující charakterizuje malé formy a žánrové obrázky a jejich úlohu v kultuře a hudební výchově (Schubert, Schumann, Smetana, Janáček, Hanuš, Sluka).

Studující charakterizuje nonartificiální hudbu, vztahy s artificiální hudbou v historii a v současnosti. Vyjmenuje 3 české a 3 další skladatele, v jejichž tvorbě se tyto vlivy objevují, a uvede příklady jejich děl.

Studující popíše úlohu scénické hudby (hudby k filmu, dramatu) a úlohu hudby ke společenským příležitostem (svatba, pochod, typy obřadů). Uvede 3 příklady hudby k dramatu, 3 příklady hudby k filmu a 5 příkladů hudby ke společenským příležitostem. Uvede vždy autora hudby a název dramatu, filmu či skladby.

Studující vybere k rozboru skladbu, která je vhodná pro analytickou a didaktickou aplikaci. Výběr zdůvodní rozsahem, strukturou skladby a obsahem hudebně výrazových prostředků. Studující skladbu komplexně analyzuje a výsledky analýzy představí při využití takových jazykových prostředků, aby prokázal svou připravenost k pedagogické interpretaci hudebního díla.

 

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (10.09.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK