PředmětyPředměty(verze: 861)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Hra na nástroj III - OCMHHP353
Anglický název: Period instrument training III
Zajišťuje: Collegium Marianum - Týnská vyšší odborná škola (41-CM)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2009
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/1 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (10)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Marek Štryncl
MgA. Lenka Torgersen
Mgr. Jana Semerádová
Prerekvizity : OCMHHP151, OCMHHP252
Anotace
Poslední úprava: SVOBODAP/PEDF.CUNI.CZ (30.04.2008)
Výuka hry na barokní housle se zaměřuje nejprve na perfektní technické zvládnutí nástroje s přihlédnutím k problematice spojené se specifickou technikou tvorbou tónu, která souvisí s použitím barokního smyčce a střevových strun. Technické zvládnutí nástroje je předpokladem pro studium barokního houslového repertoáru, jehož hlavní náplní je stylově poučená interpretace barokní hudby na základě důkladného studia dobových traktátů a houslových škol. Důraz je kladen především na uvedení získaných teoretických poznatků do praxe, tzn. maximální přiblížení se estetickému ideálu hudby období baroka a osvojení si specifických interpretačních prostředků základních dobových stylů ? italského, francouzského a německého. Nedílnou součástí těchto prostředků je ornamentika, improvizace, která vyžaduje perfektní zvládnutí generálbasu, tempo rubato, seznámení se s různými typy temperovaného ladění, tempové relace. Nezbytnou součástí výuky je praktické studium generálbasu a kontrapunktu, které slouží jako klíč k odhalení struktury skladeb. Výuka hry na barokní (příp. klasicistní) violoncello je zaměřena na technické zvládnutí nástroje s maximálním přihlédnutím k dobovým školám a kompendiím 17. a 18. století. Cílem studia není pouze dosažení technické zdatnosti, ale především praktické seznámení se s odlišnými interpretačními přístupy základních dobových stylů ? italského, francouzského, německého a orientace na specifika míšených stylů, typických pro českou hudbu. To předpokládá důkladné poznání dobových interpretačních prostředků ? nerovnoměrně temperovaná ?přirozená? ladění, ornamentiky (jedno a více notové ozdoby, pasáže, vibrato, kadence, improvizace), dobové tempové relace a taneční charakter skladeb. Důležitou součástí výuky je hra doprovodného basového partu ? bassa continua, který je nezbytným klíčem pro odhalení interpretačního smyslu a kompoziční struktury všech hudebních skladeb baroka a klasicismu. To implikuje čtení číslovaného basu se současnou možnou akordickou realizací na barokní violoncello. Výuka předmětu Barokní příčná flétna je určena flétnistům, kteří ovládají hru na moderní flétnu a chtějí dále studovat hru na kopii historického nástroje, aby se lépe přiblížili zvukovému ideálu daného stylu a doby. Hra na barokní příčnou flétnu (flauto traverso) se v mnoha aspektech liší od hry na moderní flétnu, a to zejména co se týče hmatů, tvoření tónu a hlasitosti. Materiál, ze kterého je barokní flétna vyrobena ji činí příbuznější zobcové flétně a proto se doporučuje ovládat také hru na zobcovou flétnu. V posledních třech semestrech je možnost věnovat se také studiu hry na klasicistní a raně romantickou flétnu. Součástí studia je nejen studium pramenů a literatury, ale také nezbytné teoreticko-historické poučení o problematice a údržbě nástroje, druhů a typů fléten a ladění. V teoreticko-praktické části se řeší problematika tempa, hudební ornamentika, rozdíly stylů a improvizace. řadě je kladen důraz na ansámblovou hru.
Literatura
Poslední úprava: SVOBODAP/PEDF.CUNI.CZ (30.04.2008)

Rognoni, F.: Selva de varii passagi, 1620

Muffat, G.: První poznámky o hraní francouzských baletů podle metody zesnulého pana de Lully, 1695; V. Bělský, Brno 1992

Geminiani, F.: The Art of Playing on the Violin, London 1751

Quantz, J. J.: Versuch einer Anweisung die Flöte traversiere zu spielen, Berlin 1752

Bach, C. Ph. E.: Versuch über die wahre Art das Clavier zu spielen, (Berlin, 1753-62

Mozart, L.: Versuch einer gründlichen Violinschule, Augsburg 1756

L'Abbe l'Fils: Principes du violon, Paris 1761

Martini, G.: Traite des Agrements de la Musique, 1771

Miehling, F.: Das Tempo in der Musik von Barock und Vorklassik, Florian Notzel Verlag1993

Neumann, F.: Ornamentation in Baroque and Post- Baroque Music, Princenton University Press 1983

Corrette, M.: L´Ecole d´Orphee, Method du violon dans le gout francaise et italien, 1738

Slovenská Hudba 3-4, Antológia - renesancia a barok, 1994

Neumann, F.: Ornamentation in Baroque and Post- Baroque Music, Princenton University Press 1983

Miehling, K.: Das Tempo in der Music von Barock und Vorklassik, Florian Notzel Verlag 1993

Quantz, J. J.: Pokus o návod jak hrát na příčnou flétnu (Versuch einer Anweisung, die Flöte Traversiere zu spielen, Berlín 1752), Supraphon, Praha 1990

Hotteterre, J.- M.: Principes de la Flute Traversiere, ou Flute d´Allemagne de la Flute a Bec, ou Flute Douce, et du Haut-Bois, Paris, 1707

Hotteterre, J.- M.: L´Art de preluder sur la flute traversiere,sur la flute-a-bec, sur le haut-bois, et autre instrumens de dessus, Paris, 1719

Corrette, M.: Méthode pour apprendre aisément a jouer de la flute traversiere, Paris, c. 1740

Delusse, Ch.: L´Art de la Flute traversiere, Paris, 1760

Mahaut, A.: Nouvelle Methode Pour Apprendre en peu de temps a Jouer de la Flute traversiere, Paris, 1709

Tromlitz, J.: Über die Flöte mit mehreren Klappen, Berlin 1800

Solumn, J.: The Early Flute, 1985

Brown, R.: Early Flute, 2003

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK