Úkolem sborové praxe je aplikace vědomostí a dovedností získaných v praktické sborové činnosti. Výchova sborového zpěváka se rozvíjí ve třech oblastech: v rozvíjení pěveckotechnických dovedností, intonačních schopností a rytmického cítění. V 1.-3. semestru plní studenti při společném nácviku sborových skladeb především úlohu zpěváků, od 4. semestru střídavě i úkoly hlasového poradce, korepetitora a sborového dirigenta. Od 5. semestru absolvují studenti praxi v různých funkcích u tradičních pražských i mimopražských sborů.
Literatura
Poslední úprava: SEMERADO (23.11.2005)
Písně a moteta homofonního charakteru, vokální polyfonie, rané baroko, vrcholně barokní duchovní díla (mše, oratoria, kantáty).
