Atomová fyzika a elektronová struktura látek - NOFY125
Anglický název: Atomic Physics and Electronic Structure of Matter
Podoba výuky: přednáška+cvičení
Zajišťuje: Kabinet výuky obecné fyziky (32-KVOF)
Fakulta: Matematicko-fyzikální fakulta
Platnost: od 2023
Počet semestrů výuky: 1
Semestr: letní
E-Kredity: 5
Rozsah, examinace: letní s.:3/1, Z+Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Maximální kapacita předmětu: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Forma uskutečňování: prezenční
Možnost opakovaného zápisu: 2 / 2 / 2 / 2
Garant: doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D.
prof. Mgr. Pavel Javorský, Dr.
Kategorizace předmětu: Fyzika > Předměty obecného základu
Neslučitelnost : NOFY025
Záměnnost : NOFY025
Je korekvizitou pro: NFPL310, NFPL054
Je neslučitelnost pro: NOFY025
Je záměnnost pro: NOFY025
Výsledky anket   Nástěnka   
Anotace -
Atomová struktura látek, ukázky struktur molekul a kondensovaných soustav, vztah pozorování atomů a látek v reálném a reciprokém prostoru, částicový a vlnový charakter elektronů a atomů, dynamika jader v soustavách mnoha atomů ,elektronová struktura atomů, elektronová struktura soustav mnoha atomů, elektrony v kovech a polovodičích.
Poslední úprava: Kudrnová Hana, Mgr. (20.05.2019)
Cíl předmětu -

Atomová struktura látek, ukázky struktur molekul a kondensovaných soustav, vztah pozorování atomů a látek v reálném a reciprokém prostoru, částicový a vlnový charakter elektronů a atomů, dynamika jader v soustavách mnoha atomů ,elektronová struktura atomů, elektronová struktura soustav mnoha atomů, elektrony v kovech a polovodičích.

Poslední úprava: Kudrnová Hana, Mgr. (20.05.2019)
Podmínky zakončení předmětu

Předmět je zakončen zápočtovou písemkou a ústní zkouškou. Účast na zkoušce je podmíněna získáním zápočtu.

Podmínky získání zápočtu - docházka na cvičení (povolené max. 3 absence za semestr), aktivní účast na cvičení (například řešení příkladů u tabule, řešení domácích úloh,...) a úspěšně složení závěrečné písemky. Písemka sestává z příkladů odpovídají příkladům řešených během semestru. Úspěšné složení písemky je dáno vyřešením (N-1) příkladů z N zadaných. Opakování zápočtu NENÍ možné, neboť povaha kontroly studia předmětu vylučuje jeho opakování.

detailní informace k zápočtové písemce naleznete zde: http://kfes-16.karlov.mff.cuni.cz/~standa/Fyzika_IV/NOFY125_zapocet.pdf

Poslední úprava: Daniš Stanislav, doc. RNDr., Ph.D. (17.02.2024)
Literatura

S. Daniš: Atomová fyzika a elektronová struktura látek, Matfyzpress, Praha, 2019

C. Kittel: Úvod do fyziky pevných látek, Academia Praha 1985

D. Halliday, R. Resnick, J. Walker: Fyzika, část 5: Moderní fyzika, VUTIUM Brno 1997

V. Valvoda, M. Polcarová, P. Lukáč: Základy strukturní analýzy, UK Praha 1992

N. W. Ashcroft, N. D. Mermin: Solid State Physics, Saunders College, Philadelphia 1976

V. Kalous: Jak moderní chemie zkoumá strukturu molekul, SNTL Praha 1983

I. Úlehla, M. Suk, Z. Trka: Atomy, jádra, částice, Academia Praha 1990

A. I. Anselm: Úvod do teorie polovodičů, Academia Praha 1976

Poslední úprava: Daniš Stanislav, doc. RNDr., Ph.D. (14.06.2019)
Metody výuky

přednáška + cvičení

Poslední úprava: Kudrnová Hana, Mgr. (20.05.2019)
Kontroly studia předmětu a podmínky pro jejich úspěšné vykonání, způsob hodnocení

Zkouška z předmětu je ústní, to však nevylučuje, že během ústní části nebude student požádán o vyřešení příkladu, resp. nástin řešení. Podmínkou účasti na zkoušce je udělení zápočtu. Požadavky k ústní zkoušce odpovídají sylabu předmětu a rozsahu, kterým byl prezentován na přednášce.

detailní informace ke zkoušce naleznete zde: http://kfes-16.karlov.mff.cuni.cz/~standa/Fyzika_IV/NOFY125_zkouska.pdf

Poslední úprava: Daniš Stanislav, doc. RNDr., Ph.D. (17.02.2024)
Sylabus -
Atomová struktura látek.
Vývoj atomové teorie, nepřímá evidence z chemie, krystalografie, přímé metody difrakční, mikroskopické a kontaktní (STM). Pozorování atomů, molekul, povrchů a objemu látek, difrakce rentgenových paprsků, vztah pozorování v reálném a reciprokém prostoru.

Částicový a vlnový charakter elektronů, nukleonů a atomů.
Elektron jako částice, jeho pozorování, aplikace elektronových svazků; vlnové vlastnosti elektronů, de Broglieho vlny, dualita částicového a vlnového charakteru, difrakce elektronů; vlnové vlastnosti masivních částic; dvojštěrbinový experiment.

Struktura molekul a kondenzovaných soustav.
Struktura a symetrie malých molekul, její pozorování v plynech, roztocích a krystalech; geometrický a topologický pohled na kondenzované soustavy (symetrie ideálních krystalů, kvazikrystaly, amorfní látky, skla), reálné krystaly, vztah struktury krystalů a fyzikálních vlastností.

Dynamika jader v soustavách mnoha atomů.
Kvantový popis soustavy více atomů; adiabatická aproximace - oddělení pohybu elektronů a jader, vibrační a rotační stupně volnosti molekul, využití symetrie, blízké a daleké IČ spektroskopie od molekul k rozlehlým soustavám, vibrace krystalových mřížek, fonony a jejich pozorování v rozptylu neutronů, Einsteinova a Debyeova teorie tepelné kapacity.

Elektronová struktura atomů.
Jádro a elektronový obal; Rutherfordův rozptyl, sloupkový model (jednoelektronová aproximace), efektivní Schrodingerova rovnice pro elektrony, kvantování energie a momentu hybnosti, spin a Pauliho princip; procházka periodickým systémem a jeho interpretace, atomová spektroskopie, Bohrův model atomu vodíku, vodíku podobné ionty.

Elektronová struktura soustav mnoha atomů.
Jednoelektronová aproximace - molekulové orbitaly; výpočet dvouatomové molekuly metodou LCAO, hlavních typy chemické vazby, hybridizace orbitalů.

Elektrony v kovech a polovodičích.
Model volných a téměř volných elektronů; tepelná kapacita vodivostích elektronů; pásová struktura v krystalických látkách.

Poslední úprava: Daniš Stanislav, doc. RNDr., Ph.D. (14.06.2019)
Výsledky učení

Po úspěšném absolvování předmětu student/studentka získají znalosti a dovednosti, že dokáží:

  • definovat a ve správných souvislostech použít termíny: symetrie, prvek a operace symetrie, bodová a prostorová grupa, chiralita, enantiomer, racemát, elementární buňka, krystalová mříž, Bravaisova mříž, translační symetrie, hmotná báze, difrakční podmínky, reciproký prostor, strukturní (rozptylový) faktor, systematická vyhasínání, kvazikrystal, dualita vlna-částice, fotoefekt, Comptonův rozptyl, vibrace a rotace molekul, fonon, disperzní relace, Brillouinova zóna, periodické okrajové podmínky, hustota stavů, term, spektrum atomu, spin, výběrová pravidla, L-S a j-j vazba, kvantovací podmínky, chemická vazba, hybridizace, Blochův teorém, elektronegativita, elektronová afinita, pásová struktura
  • nakreslit a popsat jednoduché a složené prvky symetrie, včetně matematického popisu
  • porovnat bodovou a prostorovou grupu krystalu
  • vysvětlit a na příkladě ukázat důsledky zavedení translační symetrie v krystalech
  • porovnat Laueovy a Braggovy difrakční podmínky a prokázat jejich ekvivalenci
  • objasnit pojem strukturní a rozptylový faktor a uvést, jak souvisí s uspořádáním atomů v~látce/molekule
  • vysvětlit rozdíl mezi polykrystalem a monokrystalem a s jeho pomocí na základě předloženého difrakčního záznamu rozhodnout, který z nich popisuje
  • popsat různé metody růstu a přípravy krystalických látek (polykrystalických, monokrystalických)
  • vyložit princip difrakce rtg. záření na (mono/poly) krystalu, včetně charakteristik struktury zjistitelných z difrakčního záznamu
  • pomocí Ewaldovy konstrukce vyložit vznik difrakčního záznamu na monorystalu a zdůvodnit rozdílnost záznamů při použití fotonů a elektronů
  • vysvětlit, jak struktura látky ovlivňuje její fyzikální vlastnosti, včetně ukázky aplikace Neumannova, Voigtova a Curieova principu
  • odhadnout symetrii difrakčního záznamu Laueovou metodou ze zadané geometrie experimentu
  • určit změnu difrakčního záznamu při změně krystalové struktury (například z bcc na fcc nebo z kubická na tetragonální)
  • porovnat metody rozptylu fotonů/elektronů/neutronů
  • vysvětlit principy elektronových mikroskopů (TEM/SEM) a uvést příklady použití
  • prokázat na vhodném experimentu duální vlastnosti (vlna/částice) fotonů
  • prokázat na vhodném experimentu duální vlastnosti (vlna/částice) elektronů
  • vysvětlit princip Thomsonova experimentu objevu elektronu včetně historických souvislostí a jeho důsledky pro poznání struktury atomů
  • představit historické souvislosti Rutherfordova experimentu, objasnit jeho princip a posoudit jeho důsledky pro poznání struktury látek
  • vysvětlit souvislost vnějšího fotoefektu s elektronovou strukturou kovů
  • porovnat a vysvětlit fyzikální principy a použití metod - HEED, RHEED, LEED, AFM, STM, EDX
  • popsat vznik rtg. záření (rtg. lampy, synchrotron) a uvést, jak lze z rtg. spektra zjistit atomové číslo prvku, který záření emituje (Moseleyův zákon)
  • objasnit, jak vnitřní pohyby molekul přispívají k měrnému teplu plynů
  • vyložit, jak lze vnitřní pohyby molekul studovat pomocí spektroskopických metod, včetně objasnění rozdílu mezi R a P větví spektra
  • vysvětlit disperzní relace kmitů jedno/dvou atomových řetízků, včetně aplikace periodických okrajových podmínek
  • objasnit termín Brillouinova zóna, vysvětlit její používání (nejen) při studiu kmitů atomů v krystalové mříži a zakreslit ji v případě jednoduchých struktur (čtvercová, kubická mříž)
  • porovnat Debyeův a Einsteinův model měrného tepla pevných látek včetně předpokladů obou modelů
  • vysvětlit princip měření fononů pomocí rozptylu neutronů
  • popsat vliv vibrací atomů na difrakční záznam krystalu
  • porovnat Rutherfordův a Bohrův model atomu
  • vyložit vznik spektra atomů na základě Bohrova modelu atomu, včetně vlivu izotopu prvku a změny elektronu za jinou částici
  • vysvětlit omezení Bohrova modelu atomu
  • vyložit fyzikální princip Hartreeho a Hatreeho-Fockovy metody včetně jejího použití
  • popsat a objasnit princip Sternova-Gerlachova experimentu
  • určit změnu výsledku Sternova-Gerlachova experimentu při změně prvku použitého v tomto experimentu
  • vysvětlit princip Franckova-Hertzova experimentu a jeho souvislost s Bohrovým modelem atomu
  • porovnat normální a anomální Zeemanův jev (z hlediska experimentu i fyzikálního popisu)
  • určit počet spektrálních čar v Zeemanově jevu na základě znalosti elektronové konfigurace
  • vysvětlit, čím a jak je určena poloha prvku v periodické tabulce
  • objasnit a na příkladu ukázat vliv kvantování energie a momentů hybnosti na strukturu atomových spekter (například pomocí Hundových pravidel, L-S vazby, ...)
  • vysvětlit průběh závislosti atomových poloměrů a ionizačních energií na atomovém čísle
  • objasnit vznik chemických vazeb včetně kvantového popisu (metoda valenční vazby, LCAO, atomové vs. molekulové orbitaly)
  • vyložit a na příkladech ukázat vznik hybridizované chemické vazby, včetně popisu, jak se liší od klasické chemické vazby
  • porovnat Drudeho a Sommerfeldův model volných elektronů
  • vysvětlit elektronový příspěvek k měrnému teplu a porovnat jej z hlediska modelů volných a téměř volných elektronů
  • pomocí Kronigova-Penneyova modelu objasnit vznik pásové struktury pevných látek
  • na základě pásové teorie vysvětlit elektrické a optické vlastnosti kovů, polovodičů a izolantů
  • odhadnout, jak souvisí elektronová struktura a magnetické vlastnosti atomů
Poslední úprava: Daniš Stanislav, doc. RNDr., Ph.D. (23.10.2026)