Poslední úprava: RNDr. Lenka Krajňáková, Ph.D. (25.05.2021)
Předložená literatura slouží studentům pouze pro inspiraci a podporu při zpracovávání jejich diplomových prací.
Zdroje nápomocné obecně při zpracovávání závěrečných prací:
EVANS, D., GRUBA, P., ZOBEL, J. (2011): How to Write a Better Thesis. Melbourne Univ. Publishing, Carlton.
MAREŠ, J., VLČKOVÁ, K. (2013): K metodologickým standardům kvantitativních studií v pedagogice: Jak psát o výzkumných zjištěních? Pedagogická orientace, 23, 4, 455–477. (především prvních 9 stran)
ŠESTÁK, Z. (2000): Jak psát a přednášet o vědě. Academia, Praha.
Zdroje nápomocné při vyhledávání relevantní literatury a psaní teoretické části práce:
MAREŠ, J. (2013): Přehledové studie: jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace, 23, 4, 427–454.
Zdroje nápomocné při přípravě, realizaci a analýze výsledků vlastního empirického výzkumu:
CRESWELL, John W. (2012): Educational Research. Planning, Conducting, Quantitative and Qualitative Research. Pearson Education, Boston.
CHRÁSKA, M. (2010): Metody pedagogického výzkumu. Grada Publishing, Praha.PELIKÁN, J. (2011): Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Nakladatelství Karolinum, Praha.
ŠEĎOVÁ, K., ŠVAŘÍČEK, R. (2013): Jak psát kvalitativně orientované výzkumné studie. Kvalita v kvalitativním výzkumu. Pedagogická orientace, 23, 4, 478–510.
ZADROZNY, J., MCCLURE, C., LEE, J., JO, I. (2016): Designs, Techniques, and Reporting Strategies in Geography Education: A Review of Research Methods’. Review of International Geographical Education Online 6, 3, 216–233.
Inspirující články věnující se výzkumu na poli geografického vzdělávání (netradiční řešená témata a zvolené výzkumné metody):
DUMMER, T. J. B., COOK, I. G., PARKER, S. L., BARRETT, G. A., HULL, A. P. (2008): Promoting and assessing “deep learning” in geography fieldwork: An evaluation of reflective field diaries. Journal of Geography in Higher Education, 32, 3, 459–479.GOLEBIOWSKA, I. M., OPACH, T., RØD, J. K. (2020): Breaking the Eyes: How Do Users Get Started with a Coordinated and Multiple View Geovisualization Tool? The Cartographic Journal 57, 3, 235–248.
HALL, R. T., JENSEN, R. R., MCLEAN, D. D. (2013): Learning in the Geoscience Classroom: Q-Methodology, Learning Styles, and Individual Preferences. Journal of Geoscience Education 61, 1, 120–128.
HANUS, M., HAVELKOVÁ, L. (2019): Teachers’ Concepts of Map-Skill Development. Journal of Geography 118, 3, 101–116.
HARRIS, L. M., WIRZ, J. P., HINDE, E. R., LIBBEE, M. (2015): Exploring Teachers’ Use of Resources to Integrate Geography and History. Journal of Geography, 114, 4, 158–167.
CHENG, I. N. Y., SO, W. W. M. (2015): Teachers’ Environmental Literacy and Teaching – Stories of Three Hong Kong Primary School Teachers. International Research in Geographical and Environmental Education, 24, 1, 58–79.
KANLI, U. (2014): A Study on Identifying the Misconceptions of Pre-Service and In-Service Teachers about Basic Astronomy Concepts. Eurasia Journal of Mathematics, Science and Technology Education 10, 5, 471–479.
KASTENS, K. A., ZRADA, M., TURRIN, M. (2020): What Kinds of Questions Do Students Ask While Exploring Data Visualizations? Journal of Geoscience Education 68, 3:199–219.
LANE, R. (2015): Experienced Geography Teachers’ PCK of Students’ Ideas and Beliefs about Learning and Teaching. International Research in Geographical and Environmental Education, 24, 1, 43–57.
SCHLEMPER, M. B., STEWART, V. C., SHETTY, S., CZAJKOWSKI, K. (2018): Including Students’ Geographies in Geography Education: Spatial Narratives, Citizen Mapping, and Social Justice. Theory & Research in Social Education 46, 4, 603–641.