PředmětyPředměty(verze: 861)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Contemporary Issues in Physical Geography and Geoecology - MZ330E007
Anglický název: Contemporary Issues in Physical Geography and Geoecology
Český název: Aktuální témata ve fyzické geografii a geoekologii
Zajišťuje: Katedra fyzické geografie a geoekologie (31-330)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: angličtina
Je zajišťováno předmětem: MZ300E009
Garant: RNDr. Dagmar Chalupová, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: RNDr. Dagmar Chalupová, Ph.D. (24.10.2019)
Předmět je zaměřen na současné trendy ve fyzické geografii a geoekologii v České republice a ve světě. Každá přednáška je zaměřena na speciální téma.
Literatura -
Poslední úprava: RNDr. Dagmar Chalupová, Ph.D. (24.10.2019)

Jones, A., Montanarella, L. and Jones, R., (2005): Soil atlas of Europe. European Soil Bureau Network. European Commission, Luxembourg, 128 p.
Kozák, J. (2010): Atlas půd České republiky. Česká zemědělský univerzita, Praha, 150 s.
Hladný, J., Němec, J (eds.) (2006): Voda v České republice, Consult, Praha, 256 s. ISBN: 80-903482-2-X                                                                                                                                                                             

Romportl, D., Chuman, T., Lipský, Z. (2013): Typologie krajiny Česka, Geografie, 1, 118, 16-39.

Romportl, D., Chuman, T. (2012): Present approaches to landscape typology, Journal of Landscape Ecology,5, 3, p.24-35.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                              

Chuman, T., Romportl. D. (2010): Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning, doi:10.1016/j.landurbplan.2010.08.003                                        

 Lipský, Z., Romportl, D. (2007):Typůologie krajiny v Česku a zahrnaičí: stav, problematiky, metody a teoretická východiska, 112, 1, 62-84.                                                                                                                          

DOSTÁL, T., JANEČEK, M., KLIMENT, Z., KRÁSA, J., LANGHAMMER, J., VÁŠKA, J., VRÁNA, K., 2006. Czech Republic. In: Soil Erosion in Europe (J. Boardmann,  J. Poesen  eds.), J.Wiley & sons, New York, p. 107-116. ISBN 0-470-85910.
LANGHAMMER, J., MATOUŠKOVÁ, M., KLIMENT, Z., 2013. Assessment of spatial and temporal changes of ecological status of streams in Czechia: a geographical approach. Geografie, 118, 4, 309-333.
KLIMENT, Z., KADLEC, J., LANGHAMMER, J., 2008. Evaluation of suspended load changes using AnnAGNPS and SWAT semi-empirical models. Catena, 73, 3, 286-299. 
KLIMENT, Z., 2003. Transport of suspended sediments in various regions of the Czech Republic. Acta Universitatis Carolinae - Geographica, 38, 1, 157-166.                                                                                                        

Tolasz, R. et al., 2007: Atlas podneví Česka. Český hydrometeorologický ústav, Praha, 255 s.

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: RNDr. Dagmar Chalupová, Ph.D. (24.10.2019)

Písemná seminární práce s odkazy na publikovaný výzkum: 15 stran, plus prezentace PowerPoint na závěrečném semináři (10 min; 8-10 slidů);
Témata musí být vybrána 3. přednáškou po diskusi s přednášejícím;
Poté, co si studenti zvolí téma seminární práce, představí návrh seminární práce (2 strany), obsahující alespoň 3 odkazy na příslušnou literaturu příslušnému lektorovi (do 7. přednášky);
Písemná seminární práce musí být zaslána příslušnému přednášejícímu nejméně 2 týdny před závěrečným seminářem!
75% účast na přednáškách

Sylabus -
Poslední úprava: RNDr. Dagmar Chalupová, Ph.D. (17.12.2019)

4.10. Fragmentace krajiny v Evropě (Romportl)

Fragmentace krajiny představuje jednu z největších hrozeb pro biologickou rozmanitost a jeden z nejdůležitějších problémů současné ochrany přírody a krajiny. Přednáška poskytne základní informace o vývoji fragmentace krajiny v Evropě, jejích příčinách a dopadech a metodách jejího hodnocení a kvantifikace. Rovněž budou diskutována dostupná opatření k jejímu zmírnění a další nástroje, jak chránit krajinu před negativními dopady.

 

 11.10. Geomorfologická nebezpečí ve vysokých horských oblastech (Vilímek)

Nově vznikající oblast interdisciplinárního vysokohorského výzkumu začala vyvíjet nástroje pro předvídání  změn v oblastech s přírodními riziky. Tyto informace jasně dokumentují skutečnost, že v mnoha horských oblastech došlo  k značné deglaciaci, což pravděpodobně povede během desítek let k značnému znehodnocení těchto prostředí. Rychle rostoucí množství odborné literatury  dokumentuje tyto procesy z hlediska fyzicko-geografického, i po socioekonomické a kulturní stránce. Poskytuje důležité informace o tom, jak vyhodnotit nová nebezpečí a jak se s nimi vypořádat.

 

18.10. Dopad změny klimatu na horské prostředí v peruánských Andách a pohoří Tien Shan v Kyrgyzstánu (Janský)

Globální oteplování způsobuje intenzivní tání a ústup ledovců ve většině vysokých hor na celém světě. Tento proces je patrný také v horských oblastech peruánských And a ve středním Tien Shan. Tající ledovcová voda ovlivňuje změny v hydrologickém režimu vodních toků a způsobuje přeplnění horských jezer. Hráze mnoha jezer jsou velmi nestabilní a často narušené. Pro stanovení míry tohoto rizika je nutné analyzovat genezi jezer, charakterizovat morfologii jezerní pánve a jejich hydrologický  režimu.

 

25.10. Revitalizace vodních ekosystémů (Matoušková)

Přednáška je zaměřena na seznámení studentů s funkcemi a podmínkami přírodních vodních ekosystémů, jejich heterogenitu a dynamiku a negativními aspekty lidské modifikace vodních ekosystémů včetně metodologie ekologického hodnocení a principy revitalizací. Pozornost je věnována také prezentaci modelových projektů obnovy vodních toků.

 

1.11. Hydrologický dopad změny klimatu: Budeme mít v budoucnosti dost vody? (Jeníček)

V budoucnu se očekává, že větší podíl současných sněhových srážek bude vypadávat ve formě  deště. Následkem toho se sníží zásoba sněhu, což by mohlo způsobit snížení průtoku na jaře a v létě. To platí zejména pro regiony se sezónním rozložením srážek. Zvýšení teploty vzduchu navíc zvýší evapotranspiraci a tím se také zvýší objem deficitu. Přednáška představí hlavní dopady probíhajících a budoucích klimatických změn na jednotlivé složky vodního cyklu. Budou diskutovány různé důsledky v různých regionech světa.

 

8.11. Nedávná a budoucí změna klimatu: Co, kde, kolik? (Huth)

Současná pozorování klimatické změny v chodu teplot, srážkách a dalších klimatických prvcích. Diskutován je možný budoucí vývoj klimatu v důsledku antropogenní modifikace složení atmosféry. Jsou prezentovány vybrané dopady změny klimatu na lidské činnosti, ekosystémy atd.

 

15.11. Aplikace bezpilotních vzdušných systémů ve fyzické geografii (Langhammer)

Bezpilotní vzdušné systémy (UAS, UAV, drony) představují rychle se vyvíjející technologii rychlého mapování a dálkového průzkumu blízkého dosahu s různými aplikacemi v geovědách. Přednáška přináší přehled technologie zahrnující letecké platformy a senzory a demonstruje potenciál jejich aplikací ve fyzické geografii na vybraných příkladech z nedávných výzkumných projektů v hydrologii, fluviální geomorfologii, 3D terénních rekonstrukcích nebo multispektrální analýzu narušení lesa.

 

22.11. Degradace půd v České republice (Chuman)

Půda je důležitým přírodním zdrojem, který je nyní  vystaven degradačním procesům ovlivňujících životně důležité vlastnosti a služby, které půda poskytuje, jako je produkce potravin, zadržování vody, biodegradace, biologická rozmanitost a koloběh živin. Budou představeny degradační procesy, např. zastavování půdy, eroze půdy a zhutnění půdy.

 

29.11. Ledovcové příkrovy v oteplujícím se světě (Margold)

Podnebí vykazuje v posledních desetiletích jasný trend oteplování, pravděpodobně v důsledku emisí skleníkových plynů. Polární ledovcové příkrovy reagují povrchovým táním a změnami dynamiky průtoku, které přispívají k růstu hladině moře. Tato přednáška se zaměří na ledovcové oblasti a procesy, které hrají nejvýznamnější roli z hlediska stoupající hladiny moře.

 

6.12. Účinky změny klimatu na změny vegetace (Treml)

Přednáška poskytuje přehled reakcí vegetace na změnu klimatu, včetně ekotonů, rozložení druhů, produktivity a narušení. Zvláštní důraz bude kladen na změny předních a zadních hran vegetačních výškových pásů.

 

13.12. Znečištění vody a sedimentů (Chalupová)

Přednáška podává stručný popis zdrojů znečištění, hlavních znečišťujících látek, rizik kontaminace, monitorovacích technik a parametrů kvality vody. Bude představena kontaminace vody a sedimentů v České republice se zaměřením na nejproblematičtější lokality (staré antropogenní zátěže, Labe).

 

10.1.2020 Závěrečný seminář - prezentace (v případě potřeby 17.1.2020)

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK