|
|
|
||
|
POZOR - předmět je v rozvrhu chybně uveden ve čtvrtek, koná se v PONDĚLÍ OD 14. HOD. (začátek 3.3.2025) v seminární místnosti katedry filosofie a dějin přírodních věd, místnost P26, Viničná 7, přízemí.
V semináři jsou probírána témata k oboru dějiny a filosofie vědy zpravidla na základě četby vybraných textů, jejich intepretace, komentování a navazující diskuse. Témata jsou vybírána s ohledem na aktuálně řešené projekty publikační, grantové či dizertační. Seminář je otevřen všem zájemcům, zapsaní studenti při aktivní účasti mohou dostat zápočet, případně být klasifikováni, pokud je předmět v ISP. Konkrétní náplň pro daný semestr či rok je specifikována níže v oddíle Sylabus. Seminář se koná v seminární místnosti katedry filosofie a dějin přírodních věd (Viničná 7, přízemí P26) v pondělí od 14 hod. Poslední úprava: Hermann Tomáš, Mgr., Ph.D. (21.02.2025)
|
|
||
|
Literatura bude specifikována a poskytnuta účastníkům průběžně v rámci semináře. Poslední úprava: Hermann Tomáš, Mgr., Ph.D. (30.08.2024)
|
|
||
|
V ZS 2024-25 začíná seminář od 7. 10. 2024. Bude věnován (s ohledem na aktuální knižní projekt Horizons Beyond Borders: Legacy of Phenomenology in Central and Eastern Europe in 1945–89) vybraným problémům pozdního myšlení Jana Patočky v 70. letech. Přestože se tato problematika těší značné pozornosti v domácím a zahraničním bádání, zůstává řada otázek otevřených. Zaměříme se na dvě linie jeho meditací: 1. Úvahy o zjevování jako takovém. 1a. Tématem fenomenologie je podle Patočky „zjevování jako takové“: pokouší se uchopit povahu či strukturu samotného presentování se všech věcí nám. Husserl k tomuto vymezení fenomenologie směřoval, ale pojal jevy jako produkci subjektu, jíž je možné v reflexivním postoji přímo pozorovat. Tento údajný předsudek překonává Heidegger „asubjektivní fenomenologií“, kterou Patočka sám chce revidovat a rozvinout. 1b. Problém: míra, v jaké se Patočka chce od Heideggerových řešení odklonit, je dle jeho různých vyjádření velmi různá. Ve hře mohou být dva faktory – mění se Patočkova vlastní pozice a mění se jeho pochopení Heideggera. Dosavadní výklady kladly důraz spíše na první faktor. Prozkoumáme, jaké možnosti skýtá zdůraznění druhého. 2. Koncepce tří pohybů lidské existence. 2a. Patočka vykládá vedení lidského života jako souhru tří základních životních poloh, z nichž v každé dominuje vztah k jedné z dimenzí času. Patočka načrtl několik variant této teorie a v každé z nich líčí trochu jinou sadu tří základních poloh. 2b. Budeme se tázat, zda důraz na jednotlivé dimenze času je vhodný klíč k uchopení rozmanitosti poloh lidského života, které Patočka líčí, případně dalších, které nelíčí: zda by bylo možno rozmanitost poloh uchopit diferencovaněji zohledněním vztahů k dalším dimenzím lidské situace a zda model vztahů k dimenzím situace je tu produktivní. 3. Průběžně se u obou témat budeme zamýšlet nad metodologickými otázkami spojenými s rozmanitým a často zcela či napůl privátním charakterem textů dokumentujících Patočkovy úvahy – z velké části je třeba čerpat z badatelských poznámek, dopisů či zápisů přednášek a seminářů. 4. Kurs bude veden tak, aby posloužil jako úvod do fenomenologie a fenomenologické metody. Budeme klást důraz na systematické hledisko, tj. snažit se ujasnit, jaké základní možnosti se před fenomenologickou filosofií ohledně vztahů mezi jevením, mnou a věcmi otevírají a jaké lze pro ně uvést argumenty. Poslední úprava: Hermann Tomáš, Mgr., Ph.D. (30.08.2024)
|