PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Praktikum ze všeobecné geologie II - MG421C21B
Anglický název: Laboratory course in physical geology II
Český název: Praktikum ze všeobecné geologie II
Zajišťuje: Ústav geologie a paleontologie (31-420)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2024 do 2024
Semestr: letní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Roland Nádaskay, Ph.D.
Mgr. Filip Tomek, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Jan Bohadlo
Mgr. Jan Šulc
Anotace -
Praktikum ze všeobecné geologie II je úzce propojeno s předmětem Všeobecná geologie II. V rámci kurzu je nabízen základní přehled teorie, která se překrývá s anebo doplňuje přednášky ze Všeobecná geologie II; důraz je však kladem na řešení praktických úloh, např. interpretaci tvarů zemského povrchu jako výsledku působení vnějších geologických činitelů. Na základě řešení těchto praktických cvičení se studenti seznámí se základními aspekty exogenní dynamiky Země. Cílem kurzu je získání základních dovedností, potřebných pro úspěšné absolvování navazujících specializovaných kurzů (např. sedimentární geologie, geomorfologie, historická a stratigrafická geologie, paleoekologie, atd.).
Poslední úprava: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (01.10.2021)
Literatura -

Prezentace a protokoly budou postupně přidávány do systému Moodle 2: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=4477

Doporučená literatura (pouze příklady učebnic):

Bábek, O. (2005): Historická geologie. Univerzita Palackého, Olomouc. https://www.geology.upol.cz/upload/studijni_materialy/plne_texty_skript/2005_Babek_Ondre_Historicka_geologie.pdf

Demek, J. (1988): Obecná geomorfologie. 1. vyd. Academia, Praha, 476 s.

Hamblin, K. W., Howard, J. D. (1992): Exercises in Physical Geology. Eighth Edition. - Macmillan Publ. Co., 224 s.

Kachlík, V., Chlupáč, I. (1996): Základy geologie. Historická geologie. - Karolinum Praha. 341 s.

Kukal, Z. (1986): Základy sedimentologie. 1. vyd. Academia, Praha, 466 s.

Petránek, J. (1963): Usazené horniny, jejich složení, vznik a ložiska. Nakladatelství ČSAV, Praha, 720 s.

Press, F., Siever, R. (1998): Understanding Earth. Second Edition. - W.H. Freeman and Co., 682 s.

Plummer, Ch. C., McGreary, D. (1993): Physical Geology. Sixth Edition. - Wm. C. Brown Publishers, 537 s.

Reading. H. G. (1996): Sedimentary Environments: Processes, Facies and Stratigraphy. 3rd Edition. Wiley-Blackwell, 704 s.

Reineck, H.-E., Singh, I. B. (1980): Depositional Sedimentary Environments. 2nd Edition. Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg, New York, 549 s.

Ritter, S., Petersen, M. (2015): Interpreting Earth History. A Manual in Historical Geology. Eighth Edition. Waveland Press, 291 s.

Rubín, J., Balatka, B., eds. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Academia, Praha, 385 s. (obsahuje terminologii geomorfologických fenoménů v angličtině, němčině, francouzštině a ruštině)

Šráček, O., Kuchovský, T. (2003): Základy hydrogeologie. Masarykova univerzita, Brno. https://www.geology.upol.cz/upload/studijni_materialy/plne_texty_skript/2003Sracek_Kuchovsky-Zaklady_hydrogeologie.pdf

Poslední úprava: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (31.01.2022)
Požadavky ke zkoušce -

Zápočet bude udělen na základě:

1. Splněné docházky. Neúčast na cvičeních je potřeba předem anebo nejpozději v den cvičení omluvit u vyučujícího (např. emailem). Na pozdější omluvy nebude brán zřetel.

2. Hodnocení průběžné práce studenta v rámci jednotlivých cvičení – jejím potvrzením bude vypracování protokolů s praktickými úlohami. Je potřeba odevzdat celkem 10 protokolů. Všechny úlohy zadané v protokolech musí být zodpovězeny. Nedostatečné vypracování protokolu bude mít za následek nižsí bodový zisk do celkového hodnocení. Nebudeme vyžadovat opravy protokolů - každý protokol bude hodnocen jednorázově! Protokol musí student odevzdat nejpozději na následujícím cvičení (v případě omluvené neúčasti termín odevzdání závisí na domluvě s vyučujícím). Neodevzdání protokolu do dalšího cvičení znamená vyloučení z klasifikace.

3. Hodnocení eseje, kterou student vypracuje v rámci semestru na zadané téma. Témata budou studentům přidělena na začátku letního semestru. Neodevzdání eseje do termínu stanoveného za začátku letního semestru znamená vyloučení z klasifikace.

4. Výsledků závěrečného testu, který se skládá z 12 otázek zaměřených na teorii i praktické úlohy; z toho 10 otázek je hodnocených 3 body a 2 otázky 5 body. Maximální bodový zisk z testu je 40 bodů. Závěrečný test bude probíhat během zkouškového období; k dispozici budou 3 termíny.

Konečné hodnocení je složeno z hodnocení protokolů (40 %; tj. 40 bodů celkem, za každý z 10 protokolů 0–4 bodů), hodnocení eseje (20 %) a výsledku závěrečného testu (40 %)

V celkovém hodnocení je potřeba získat minimálně 70 % při součtu protokolů, bodů za esej a výsledku testu. Není tedy možné uspět pouze s odevzdanými protokoly a esejí, anebo naopak pouze s absolvovanými testy bez odevzdaných protokolů a eseje.

Příklad hodnocení: protokoly 30 bodů, esej 15 bodů, závěrečný test 35 bodů = 80 bodů (80 %) = prospěl.

Poslední úprava: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (08.02.2023)
Sylabus -

Kurz pokrývá hlavní aspekty exogenní geologie podle níže uvedených témat. Každý cvičení sestává z krátké shrnující přednášky (s častými odkazy na učivo probírané předmětem Všeobecná geologie II – MG421P01G), následované řešením praktických úloh na dané téma.

1. (a) Úvodní informace; (b) Stratigrafie;

2. (a) Zvětrávání – přehled hlavních procesů, odolnost hornin vůči zvětrávání a její projevy v krajině; (b) Gravitační procesy – identifikace gravitačních jevů v mapě a satelitních snímcích;

3. Podzemní voda – zákonitosti proudění podzemní vody, konstrukce hydroizohyps;

4. Krasové jevy – identifikace povrchových krasových jevů z topografické mapy;

5. Fluviální prostředí – teoretický úvod do transportu ve vodním prostředí; interpretace typů řek a fenoménů souvisejících s fluviálními procesy z map a satelitních snímků

6. Jezera – lakustrinní sedimentace a typy jezer, jejich interpretace z map a satelitních snímků

7. Delty – interpretace sedimentárních procesů v prostředí říčních delt;

8. Mořská prostředí – přehled základních jevů a procesů spjatých s mořským prostředím, poznávání forem a interpretace vývoje mořského pobřeží;

9. Ledovce – interpretace geomorfologických jevů glaciálního původu z mapy;

10. Eolická činnost a pouště – úvod do eolických sedimentárních procesů; interpretace eolických dun z leteckých snímků.

Poslední úprava: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (26.10.2022)
Výsledky učení

1. Stratigrafie

  • Student popíše základní principy stratigrafie a její aplikaci při geologickém mapování.
  • Student porovná různé metody stratigrafického záznamu a jejich využití v geologických studiích.

2. (a) Zvětrávání – přehled hlavních procesů, odolnost hornin vůči zvětrávání a její projevy v krajině; (b) Gravitační procesy – identifikace gravitačních jevů v mapě a satelitních snímcích

  • Student analyzuje odolnost různých hornin vůči zvětrávání a vyhodnotí její vliv na morfologii krajiny.
  • Student identifikuje gravitační procesy, jako jsou sesuvy nebo ploužení, na topografických mapách a satelitních snímcích.

3. Podzemní voda – zákonitosti proudění podzemní vody, konstrukce hydroizohyps

  • Student aplikuje zákony proudění podzemní vody při konstrukci hydroizohyps na základě geologických dat.
  • Student hodnotí různé faktory, které ovlivňují pohyb podzemní vody a navrhuje způsoby mapování těchto procesů.

4. Krasové jevy – identifikace povrchových krasových jevů z topografické mapy

  • Student identifikuje povrchové krasové jevy (např. závrty, ponory) z topografických map a interpretuje jejich vznik.
  • Student porovnává různé typy krasových jevů a jejich vztah k geologickým a klimatickým podmínkám.

5. Fluviální prostředí – teoretický úvod do transportu ve vodním prostředí; interpretace typů řek a fenoménů souvisejících s fluviálními procesy z map a satelitních snímků

  • Student vysvětlí základní procesy transportu sedimentů ve vodních prostředích a aplikuje tyto poznatky na reálné příklady.
  • Student analyzuje fluviální procesy (např. meandry, říční delta) z map a satelitních snímků a vyvozuje jejich geomorfologický vývoj.

6. Jezera – lakustrinní sedimentace a typy jezer, jejich interpretace z map a satelitních snímků

  • Student identifikuje různé typy jezer a jejich sedimentární procesy na základě topografických a satelitních snímků.
  • Student vyhodnotí vliv lakustrinní sedimentace na vznik a vývoj různých typů jezer a krajinných útvarů.

7. Delty – interpretace sedimentárních procesů v prostředí říčních delt

  • Student vysvětlí sedimentární procesy probíhající v říčních deltách a analyzuje jejich vliv na krajinnou morfologii.
  • Student interpretuje sedimentární vrstvy v deltových prostředích z map a snímků a vyvozuje závěry o jejich geologickém vývoji.

8. Mořská prostředí – přehled základních jevů a procesů spjatých s mořským prostředím, poznávání forem a interpretace vývoje mořského pobřeží

  • Student popíše základní jevy spojené s mořským prostředím, jako jsou příliv, odliv a vlnění, a jejich vliv na geomorfologii pobřeží.
  • Student analyzuje různé formy mořského pobřeží (např. klify, písečné pláže) a interpretuje jejich vývoj na základě geologických a topografických dat.

9. Ledovce – interpretace geomorfologických jevů glaciálního původu z mapy

  • Student identifikuje geomorfologické jevy glaciálního původu, jako jsou morény nebo fjordy, na geologických mapách.
  • Student analyzuje vliv ledovcové činnosti na krajinné formy a vyvozuje závěry o geologické minulosti regionu.

10. Eolická činnost a pouště – úvod do eolických sedimentárních procesů; interpretace eolických dun z leteckých snímků

  • Student popíše procesy eolického transportu a sedimentace, včetně jejich vlivu na tvorbu dun a pouští.
  • Student interpretuje eolické duny a další geomorfologické formy pouští z leteckých snímků a vyhodnocuje jejich vznik a vývoj.
Poslední úprava: Tomek Filip, Mgr., Ph.D. (20.12.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK