PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Didaktika chemie I - MDPSCH015
Anglický název: Didactic methods in chemistry I
Český název: Didaktika chemie I
Zajišťuje: Centrum dalšího vzdělávání (31-643)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: letní
E-Kredity: 1
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:10/20, Z+Zk [HS]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Eva Stratilová Urválková, Ph.D.
RNDr. Pavel Teplý, Ph.D.
prof. RNDr. Hana Čtrnáctová, CSc.
Anotace -
Předmět je určen pro studenty prvního ročníku doplňkového studia učitelství chemie. Cílem předmětu je seznámit studenty s plánováním výuky obecně (kurikulární dokumenty), s různými způsoby přístupu k výuce obecné a anorganické chemie, získat didaktické dovednosti při řízeném procesu osvojování učiva chemie. Výuka předmětu je realizována jako blok přednášky a cvičení, kdy se plynule prolínají teoretické části s praktickými a studenti mají prostor pro vlastní aktivity, diskuzi, reflexi.
Poslední úprava: Stratilová Urválková Eva, RNDr., Ph.D. (30.09.2024)
Literatura -

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2021, 2023, návrh revize 2024.

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, 2023.

Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné školy. MŠMT ČR, Praha 2023.

P. Ginnis: Efektivní výukové nástroje pro učitele

G. Petty: Moderní vyučování. Portál: Praha, 1996.

R. Čapek: Moderní didaktika

D. Wiliam, S. Leahyová: Zavádění formativního hodnocení

T. Gordon: Výchova bez poražených, Škola bez poražených.

Š. Miková: Nejsou stejné, Milovat nestačí.

Čtrnáctová, H.: Učební úlohy v chemii. Karolinum, Praha 1998.

Katolog požadavků ke společné části maturitní zkoušky z chemie. MŠMT ČR, Praha 2000.

Sbírka úloh ke společné části maturitní zkoušky z chemie. Tauris, Praha 2001.

Učebnice, pracovní sešity a sbírky úloh z chemie pro gymnázia a střední odborné školy.

Poslední úprava: Stratilová Urválková Eva, RNDr., Ph.D. (30.09.2024)
Požadavky ke zkoušce -

Zápočet:

80% účast ve výuce, aktivita v rámci výuky. 

Vypracování zadaných úkolů, odevzdání v Moodle učebně.

V případě absence může být požadován náhradní úkol, který ověří výstupy učení studenta v daném tématu.

Zkouška:

Příprava vyučovací hodiny z učiva obecné chemie pro vyšší gymnázia (schema + doprovodné prostředky) - diskuze a zodpovězení dotazů vyučujícího; didaktický test s min 10 otázkami k připravovanému tématu.

Poslední úprava: Stratilová Urválková Eva, RNDr., Ph.D. (30.09.2024)
Sylabus -

1. Úvod, požadavky; Role učitele chemie, Kompetenční rámec absolventa učitelství

2. Základní pedagogické dokumenty pro výuku chemie, RVP ZV x RVP G x RVP SOŠ, ŠVP, učební plán, tématický plán pro výuku obecné a anorganické chemie

3. Nemateriální didaktické prostředky - kognitivní, afektivní, psychomotorické cíle

4. Materiální didaktické prostředky - učebnice chemie, modely

5. Historie výuky chemie v ČR

6. Experimentální činnost

7. Výběr a uspořádání učiva obecné a anorganické chemie

8. Nemateriální didaktické prostředky - metody a formy výuky obecné a anorgancké chemie 

9. Didaktická transformace tématu chemických výpočtů

10. Badatelsky orientovaná výuka 

11. Učební úlohy - tvorba a použití ve výuce obecné chemie; Metody hodnocení a klasifikace ve výuce obecné chemie

Poslední úprava: Stratilová Urválková Eva, RNDr., Ph.D. (30.09.2024)
Výsledky učení -

Absolvováním předmětu student v ideálním případě plní následující výstupy učení.

Definuje klíčové kompetence učitele chemie a jejich význam pro efektivní výuku, včetně pedagogických, didaktických a emocionálních aspektů.

Diskutuje se spolužáky různé role učitele.

Hodnotí kompeteční rámec absolventa učitelských oborů.

Vytváří plán pro rozvoj osobních pedagogických dovedností, zahrnující sebehodnocení a cíle pro profesní růst v oblasti didaktiky chemie.

Analyzuje RVP (a vybraná ŠVP) vzhledem ke klíčovým kompetencím, cílům celé vzdělávací oblasti Člověk a příroda, očekávaným výstupům a učivu.

Diskutuje se spolužáky možnosti tvorby školního učebního plánu.

Vytváří modelový učební plán pro vzdělávací oblast Člověk a příroda (ZŠ x G).

Vytváří tematický plán pro výuku témat z obecné chemie na úrovni ZŠ a SŠ.

Komentuje silné a slabé stránky vytvořeného tematického plánu.

Vysvětlí, co jsou vzdělávací cíle a proč jsou důležité pro výuku, včetně jejich role v plánování lekcí a hodnocení pokroku žáků.

Rozlišuje kognitivní cíle podle různých typů znalostí (faktuální, konceptuální, procedurální a metakognitivní) a úrovní dle revidované Bloomovy taxonomie.

Rozlišuje kognitivní cíle od afektivních a psychomotorických.

Diskutuje příklady vzdělávacích cílů v kontextu chemie, které pokrývají různé úrovně učení a dovedností.

Stanovuje kognitivní cíle pro příklady učiva chemie na různých úrovních, vytváří vzdělávací cíle s postupně rostoucí náročností.

Definuje klíčové komponenty efektivního vyučovacího procesu.

Analyzuje přípravu učitele a její vliv na kvalitu výuky.

Navrhuje strukturu přípravy na konkrétní vyučovací hodinu chemie.

Vysvětlí specifika výuky chemie ve srovnání s jinými předměty.

Analyzuje různé metody výuky chemie a jejich účinnost.

Navrhuje inovativní přístupy k výuce chemie.

Definuje milníky ve vývoji výuky chemie od historických po současné přístupy.

Analyzuje vliv historických událostí na současnou výuku chemie.

Porovná a zhodnotí, jak se měnily metody a přístupy k výuce chemie.

Identifikuje klíčové komponenty učebnice chemie a jejich funkce, jako jsou struktura kapitol, ilustrace a příklady, a vysvětlí, jak tyto prvky přispívají k porozumění chemickým konceptům.

Analyzuje různé typy učebnic chemie (např. tradiční vs. interaktivní) a posoudí jejich výhody a nevýhody v kontextu různých stylů učení a potřeb žáků.

Navrhne koncept vlastní učebnice chemie nebo její část, která by zahrnovala inovativní prvky (např. multimediální obsah, experimentální úkoly) a odpovídala by specifickým potřebám cílové skupiny žáků.

Vyjmenuje typy modelů a možnosti využití modelů ve výuce chemie.

Porovná (přednosti x nevýhody) a vysvětlí typy modelů, které se ve výuce chemie používají.

Používá různé typy modelů a navrhuje témata obecné chemie vhodná pro jejich zařazení.

Vysvětlí rozdíl mezi formou a metodou výuky.

Definuje a charakterizuje typické znaky pro různé formy výuky chemie.

Vysvětlí na konkrétním příkladu z chemie různé výukové metody.

Porovná výukové metody z hlediska využití pro různé stupně vzdělávání žáků.

Navrhne tři různé metody pro motivační, expoziční, fixační a reflektivní fázi hodiny.

Vysvětlí pojem badatelsky orientovaná výuka přírodních věd (inquiry-based science education), rozliší různé stupně badatelské výuky.

Analyzuje a diskutuje předkládané příklady badatelských aktivit.

Navrhne příklad badatelské aktivity pro téma z obecné chemie.

Analyzuje problematická témata ve výuce obecné chemie.

Vysvětlí alespoň 5 didaktických zásad.

Na předložených příkladech výukových jednotek analyzuje způsob předkládání teoretických konceptů z obecné chemie. Hodnotí, jaké didaktické zásady daná příprava výukové jednotky respektuje. Navrhuje alternativní způsoby pojetí výuky daného tématu tak, aby byly respektovány další didaktické zásady.

Diskutuje vhodnost jednotlivých didaktických zásad v závislosti na věku žáků, zaměření žáků, tématu hodiny.

Navrhuje koncept učební aktivity na vybrané téma obecné chemie, přičemž respektuje specifika pro výuku chemie.

Vhodně didakticky transformuje problematická témata obecné chemie, s využitím několika materiálních prostředků.

Při sestavování vyučovací jednotky navrhuje aktivity rozvíjející několik klíčových kompetencí.

Při sestavování vyučovací jednotky zařazuje aplikační úlohy, dokládá chemické jevy v projevech z běžného života.

Při sestavování vyučovací jednotky zařazuje vhodný chemický experiment či manuální činnost.

Rozlišuje a rozpozná různé typy učebních úloh.

Vysvětlí funkci různých typů úloh při rozvoji kognitivních dovedností žáků.

Porovná různé učební úlohy a zhodnotí jejich efektivitu při výuce chemických pojmů.

Navrhne učební úlohy vhodné pro výuku témat z obecné chemie.

Uvědomí si význam učebních úloh pro aktivní zapojení žáků do výuky obecné chemie.

Vyjmenuje základní typy hodnocení (formativní x sumativní; bezděčné x cílené apod) a uvede příklady využití ve výuce obecné chemie.

Vysvětlí, jak formativní hodnocení podporuje průběžné učení a zlepšování dovedností žáků v chemii.

Poslední úprava: Stratilová Urválková Eva, RNDr., Ph.D. (30.09.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK