Dějiny alchymie a chemie - MC260P41K
Anglický název: History of alchemy and chemistry
Český název: Dějiny alchymie a chemie
Zajišťuje: Katedra fyzikální a makromol. chemie (31-260)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc.
Vyučující: prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc.
Neslučitelnost : MC260P41C
Je neslučitelnost pro: MC260P41C
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh ZS   
Anotace -
Poslední úprava: ZUSKOVA (27.01.2003)
Starověká řemesla, která mají chemický nebo metalurgický základ. Vývoj alchymie od starověku v Číně, Indii a v helénistickém světě. Následuje alchymie v arabském světě, a různé aspekty alchymie v latinské Evropě. Současně se rozvoj řemesel porovnává s přístupy alchymie.
Literatura
Poslední úprava: ZUSKOVA (27.01.2003)

Gebelein, H.: Alchymie. Magie hmoty, Volvox Globator, Praha 1998.

Vágner, P.: Theatrum chemicum, Paseka, Praha 1995.

Karpenko, V.: Alchymie - dcera omylu, Práce, Praha 1988.

Zýka, J., Karpenko, V.: Prvky očima minulosti, Práce, Praha 1984.

Eliade, M.: Kováři a alchymisté, Argo, Praha 2000.

Salzberg, H. W.: From Caveman to Chemist, Amer. Chem. Soc., Washington, D.C. 1991.

Holmyard, E. J.: Alchemy, Penguin Books, Harmondsworth 1957, 1968.

Leicester, H. M.: The Historical Background of Chemistry, J. Wiley, New York 1956.

Sherwood Taylor, F.: The Alchemists, Paladin Press, Frogmore 1976.

Read, J.: Prelude to Chemistry, G. Bell, London 1961.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. RNDr. Iva Zusková, CSc. (24.09.2020)

1) Zakončení kursu je písemné, přičemž práce na zápočet musí být alespoň na 3 stránky (přibližně 7000 znaků bez mezer), na zkoušku 5 stran s několika citacemi použitých pramenů (zdroje z Internetu jsou samozřejmě možné, jen pozor, bývají tam chyby).

 

2) Možná témata prací budou dodána ke konci semestru, přičemž i studenti mohou navrhnout vlastní témata. Obecně musí témata splňovat následující podmínky:

 

a) Musí být chemická, tedy nikoli jen pouhé životopisy nebo obecné dějiny (i když v některých případech jsou takové zmínky na místě, nesmějí však být tím hlavním).

 

b) Musí se týkat alchymie či předchemických oborů (řemesel, apod.) do konce 18. století.

 

c) Termín pro odevzdání prací - zkouškové období zimního semestru.

 

Sylabus -
Poslední úprava: ZUSKOVA (27.01.2003)

Interpretace historických pramenů. Některá řemesla ve starověku: výroba soli; barvy na keramiku, rumělka, indigo, antický purpur, egyptská modř; kosmetika. Víno a pivo. Objev papíru. Balsamování v Egyptě, historie termínu neter. Sumerské názvosloví.

Mýty jako nejstarší přírodovědné představy, bohyně Matka-Země. Planetární božstva. Drahé kovy a analysa jejich čistoty. Metalurgie železa a oceli. Další starověké kovy.

Starověká Čína. Taoismus a konfucianismus. Pět elementů, koncepce jin a jang. Magický čtverec Luo šu, osm trigramů. Kniha I Ťing. Přehled dějin čínské alchymie. Ke Chungova encyklopedie. Protochemie. Pozdní čínská esoterika. Objev černého střelného prachu.

Starověká a středověká Indie. Védy, upanišady. Problém datování indických pramenů. Základní představy indické alchymie; pokusy o třídění látek. Tantrismus. Rtuť jako klíčový kov. Praktická stránka indické alchymie, návody.

Helénistický svět. Řecká přírodní filosofie, Aristoteles, čtyři elementy. Staroegyptské řemeslo, papyry Leiden X a Stockholm. Názory na vznik alchymie. Pseudodémokritos. Gnose a alchymie, symbolika úrobora. Někteří helénističtí alchymisté: Marie Židovka, Zosimos z Panopole. Laboratorní přístroje. Klasifikace látek. Symbolika barev. Planety a kovy.

Arabská alchymie. Katalog An-Nadímův. Džábir, jeho škola, teorie rtuti a síry. Číselná mystika v arabské alchymii a filosofii. Ar-Rázího systém látek. Smaragdová deska. Ibn Síná. Traktáty Bratří Čistoty, názory na vznik kovů. Pozdní arabští autoři.

Evropa. Řemesla ve středověku: Theophilus, Mappae clavicula. Historie objevu alkoholu. Počátky alchymie v latinské Evropě, překladatelé, kompilátoři. Albert Veliký. Vrchol alchymie: Arnald z Villanovy, Ramón Lull a Pseudolully. Pseudogeber, objevy minerálních kyselin. Alchymie a církev; papežská bula proti alchymistům.

Evropská renesance. Obecné rysy, vývoj astronomie a medicíny, M. Koperník, A. Vesalius. Báňská a hutní činnost: G. Agricola, L. Ercker, V. Biringuccio. Rozkvět alchymie v renesanci. Paracelsus, teorie tria prima, iatrochemie; homunkulus, židovská kabala. Mystika: Agrippa z Nettesheimu; číselné magické čtverce.

Alchymie v Čechách. Jan Těšínský, Jan z Lazu, Hynek z Poděbrad. Rudolfinská doba, Bavor ml. Rodovský, E. Kelley, J. Dee a jejich díla. M. Sendivoj, problém objevu kyslíku. Mystikové 17. století: M. Maier a D. Stolcius; symbolika renesanční alchymie.

R. Boyle a I. Newton jako alchymisté. Objev fosforu. J. Becher a kořeny teorie flogistonu. Shrnutí evropské alchymie. Chemické a metalurgické metody údajné transmutace kovů. Odraz chemických reakcí v systémech kovů. Dějiny reakce mezi železem a měďnatými kationty v roztoku a její vliv na alchymii.

Přechod mezi alchymií a chemií. Pneumatická chemie, van Helmont. A.-L. Lavoisier, život a dílo. Shrnutí vývoje názvosloví a symboliky alchymie a chemie. První objevy prvků.