Bioanorganická chemie - MC240P31
Anglický název: Bioinorganic Chemistry
Český název: Bioanorganická chemie
Zajišťuje: Katedra anorganické chemie (31-240)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština, angličtina
Další informace: http://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=1241
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. RNDr. Vojtěch Kubíček, Ph.D.
Vyučující: doc. RNDr. Vojtěch Kubíček, Ph.D.
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh LS    Elearningový kurz
Anotace -
Základy anorganické roztokové chemie. Transport a uskladnění iontů kovů in vivo.
Metaloproteiny a metaloenzymy - nosiče kyslíku, hydrolázy, redoxní systémy. Alkalické kovy a kovy alkalických zemin. Kovy v regulaci biochemických pochodů. Buněčná toxicita a chemoterapie. Komplexy kovů pro medicínské zobrazovací metody a radioterapii.
Poslední úprava: Kubíček Vojtěch, doc. RNDr., Ph.D. (30.01.2020)
Literatura -
Poslední úprava: Kubíček Vojtěch, doc. RNDr., Ph.D. (25.02.2021)
Požadavky ke zkoušce -

Semininární práce a prezentace na zadaná témata a ústní zkouška v rozsahu daném sylabem.

Poslední úprava: Kubíček Vojtěch, doc. RNDr., Ph.D. (17.02.2025)
Sylabus -
1) Základy anorganické roztokové chemie
Formální oxidační stavy a koordinační stereochemie biologicky důležitých iontů kovů.
Konstanty stability, stabilizace oxidačních stavů, kinetika a mechanismus reakcí komplexů kovů. Reakce s přenosem elektronů.
2) Transport a uskladnění
Záchyt iontů kovů a jejich transport přes membranu. Transport a uložení iontů kovů in vivo.
3) Nosiče kyslíku
Myoglobin a hemoglobin. Hemerythrin, hemocyanin.
4) Hydrolázy
Hydrolázy, karboxypeptidáza A, fosfatázy, hydro-lyáza – akotinaza.
5) Metaloproteiny a metaloenzymy – redoxní reakce
Kofaktory a koenzymy v metaloredoxních proteinech. Klastry obsahující železo a síru, hemy, měďnatý ion a jeho komplexy, molybden, kobalaminy, koenzymy obsahující nikl. Mitochondrialní transport elektronů. Fotosyntéza.
6) Alkalické kovy a kovy alkalických zemin
Přehled chemie I. A II. skupiny v bilogických systémech. Aktivace enzymů, komplexy s nukleovými kyselinami, biominerály, hmota kostry.
7) Toxicita a chemoterapeutika
Toxicita kyslíku, peroxidaza, toxicita kovů. Koordinační sloučeniny jako therapeutické látky.
8) Komplexy kovů v medicínských zobrazovacích metodách a radioterapii.
Magnetická rezonance, radiodiagnostia, radioterapie, produkce a využití radioizotopů, kontrastní látky pro RTG a luminiscenční zobrazování.
Poslední úprava: Kubíček Vojtěch, doc. RNDr., Ph.D. (23.11.2023)
Výsledky učení

Základy koordinační chemie

·     Pojmenuje na základě vzorce koordinační sloučeniny a ionty.

·     Na základě názvu určí vzorec koordinační sloučeniny nebo iontu.

·     Vysvětlí vznik koordinační (donor-akceptorové) vazby a popíše různý typy koordinačních vazeb.

·     Vysvětlí pojmy donor, akceptor, centrální atom, ligand, vyjmenuje základní typy ligandů a udá jejich příklady.

·     Určí koordinační číslo a na jeho základě určí tvar koordinační sloučeniny.

·     Vysvětlí pojmy denticita ligandu, chelát a vysvětlí, jak souvisí se stabilitou koordinačních sloučenin.

·     Vysvětlí principy teorie krystalového a ligandového pole.

·     Určí polohu ligandu ve spektrochemické řadě a vysvětlí, jak tato poloha ovlivňuje vlastnosti koordinační sloučeniny.

·     Popíše strukturu orbitalů v koordinačních sloučeninách a aplikuje tyto poznatky na určení obsazení orbitalů elektrony a jeho vliv na vlastnosti koordinačních sloučenin.

·     Popíše, jak souvisí elektronová struktura se spektrálními a magnetickými vlastnostmi sloučenin.

·     Vysvětlí vznik absorpčních pásů ve spektrech koordinačních sloučenin a určí, zda je sloučenina barevná či bezbarvá a zda je paramagnetická či diamagnetická.

·     Popíše, jaké faktory ovlivňují stabilitu koordinačních sloučenin, jejich kinetické chování a reaktivitu.

·     Vyjmenuje a charakterizuje diskutované typy komplexů a jejich zástupce.

·     Vysvětlí principy katalýzy koordinačními sloučeninami.

·     Popíše a vysvětlí aplikaci koordinačních sloučenin v analytické chemii a v medicíně.

 

Zastoupení prvků v těle

·     Vyjmenuje biogenní prvky a jejich obsah v lidském těle.

·     Vysvětlí roli kovových prvků v organismu.

 

Alkalické kovy a elektrolyty

·     Popíše koordinační vlastnosti alkalických kovů.

·     Vysvětlí roli alkalických kovů v organismu.

·     Diskutuje strukturu buněčné membrány a možnosti transportu přes membránu v závislosti na lipofilitě látky.

·     Diskutuje roli a strukturu ionoforů z hlediska náboje a lipofilicity vznikajícího komplexu.

·     Vysvětlí princip fungování iontových kanálů a jejich roli v signalizaci.

·     Vysvětlí princip a důvody udržování transmembránových potenciálů.

·     Na příkladu Na-K iontové pumpy vysvětlí mechanismus udržování transmembránových potenciálů.

 

Metabolismus železa

·     Popíše koordinační a redoxní vlastnosti železa.

·     Vysvětlí roli železa v organismu.

·     Vysvětlí obtížnou vstřebatelnost železa.

·     Diskutuje problematiku rozpustnosti a redoxní stálosti sloučenin železa.

·     Na příkladu transferinu a feritinu popíše mechanismy transportu a ukládání železa v organismu.

 

Transport kyslíku v organismech

·     Popíše základní strukturní motivy komplexních sloučenin sloužících jako přenašeče kyslíku – hemoglobin, myoglobin, hemerytrin, hemocyanin.

·     Vysvětlí vazbu kyslíku na přenašeče a s ní související změnu struktury komplexů.

·     Diskutuje roli hemoglobinu, principy navázání a uvolnění kyslíku a saturační křivky hemoglobinů a myoglobinu.

 

Hydrolytické enzymy

·     Vyjmenuje typy hydrolytických reakcí v organismu a základní třídy enzymů, které je katalyzují.

·     Popíše princip aktivace substrátu a vody ionty kovů.

·     Vyjmenuje ionty kovů, které slouží jako aktivní centra hydrolytických enzymů a diskutuje rozdíly mezi těmito ionty kovů z hlediska redoxní stability, preference koordinačního čísla, acidobazických vlastností a rychlosti výměny ligandů.

·     Popíše koordinační vlastnosti zinku.

·     Vysvětlí roli zinku v organismu.

·     Na příkladu karboxypeptidázy, fosfatázy, karbonic anhydrázy a alkohol dehydrogenázy demonstruje strukturní motivy a funkci zinačnatých metaloenzymů.

·     Na příkladu kyselé fosfatázy, ureázy a akonitázy demonstruje funkci hydrolytických enzymů obsahující jiný kov než zinek.

 

Redoxní enzymy

·     Diskutuje mechanismus přenosu elektronu a rychlost přenosu elektronu v různých prostředích a prostřednictvím různých typů vazeb.

·     Popíše metabolismus mědi a metabolické poruchy.

·     Popíše strukturní typy redoxních enzymů obsahujících měď a vysvětlí barevné rozdíly mezi nimi.

·     Na příkladu plastocyaninu a askorbát oxidázy ukáže strukturu a funkci enzymů obsahujících měď

·     Popíše typy redoxních enzymů obsahujících železo.

·     Vysvětlí a diskutuje geometrické změny spojené se změnou oxidačního a spinového stavu železa.

·     Popíše vliv axiálních ligandů na redoxní potenciál hemu

·     Diskutuje změny oxidačních stavů a redoxního potenciálů ferredoxinových enzymů.

 

Respirace

·     Vysvětlí mechanismus zisku energie v Krebsově cyklu.

·     Lokalizuje Krebsův cyklus a vysvětlí strukturu mitochondrie.

·     Popíše jednotlivé komplexy dýchacího řetězce, popíše chemické reakce, které katalyzují a vysvětlí jejich roli v přenosu elektronů.

·     Diskutuje roli kaskád redoxních center a rychlý přenos elektronu.

·     Vysvětlí roli, strukturu a redoxní změny přenašečů elektronů mezi komplexy (ubichinon, cytochrom c).

·     Popíše mechanismus syntézy ATP pomocí ATP synthetázy a diskutuje otázku protonového gradientu na membráně.

·     Definuje pojem „Reaktivní formy kyslíku“, diskutuje jejich nebezpečnost pro organismus.

·     Na příkladech Cu-Zn a Fe dismutáz popíše strukturu redoxních center dismutáz a mechanismus odbourávání superoxidového aniontu.

·     Diskutuje odbourávání a využití peroxidu vodíku v organismech a na příkladech cytochrom c peroxidázy a křenové peroxidázy popíše jejich strukturu.

·     Popíše funkci cytochromu P-450 v organismu a vysvětlí princip redoxních změn, k nimž u něj dochází.

 

Fotosyntéza

·     Popíše jednotlivé komponenty chloroplastu podílející se na fotosyntéze – fotosystém I a II, cytochrom bf6.

·     Popíše a vysvětlí strukturu a funkci plastochinonu a chlorofylu.

·     Vysvětlí a diskutuje strukturu a funkci OEC.

·     Popíše fixaci CO2 v Kalvinově cyklu.

 

Role vápníku v organismu

·     Popíše a vysvětlí funkci vápníku v regulaci dějů v organismu.

·     Vyjmenuje typy biominerálů a jejich výskyt v organismech.

·     Popíše strukturu kostní tkáně.

·     Na příkladu kostní tkáně diskutuju vznik pevných tkání a jejich remodelaci.

 

Enzymy obsahující kobalt a molybden

·     Popíše strukturu a funkci kobalaminu.

·     Vysvětlí roli změny oxidačních čísel kobaltu na funkci a vlastnosti kobalaminu.

·     Popíše strukturu a funkci nitrogenázy.

·     Udá příklady dalších enzymů obsahujících molybden a vysvětlí souvislost mezi jejich oxidoreduktázovou aktivitou a změnou oxidačního čísla molybdenu.

 

Kovové ionty, komplexy a nanočástice v medicíně

·     Vyjmenuje základní zobrazovací metody a diskutuje jejich rozlišení a citlivost.

·     Diskutuje vlastnosti komplexů důležité pro jejich medicínské využití.

·     Diskutuje termodynamickou a kinetická stabilitu komplexů pro medicínu.

·     Diskutuje farmakokinetiku a biodistribuci komplexů a jejich „targeting“.

·     Vysvětlí specifika konjugačních reakcí, vyjmenuje jejich nejběžnější typy a nakreslí příklady bifunkčních ligandů vhodných pro biokojnjugace.

·     Popíše využití nanočástic v medicíně.

·     Vyjmenuje hlavní typy nanočástic využívaných v zobrazování a terapii.

·     Diskutuje chemickou a koloidní stabilitu nanočástic a nutnost jejich povrchové modifikace.

 

Chemoterapie a fotodynamická terapie

·     Nakreslí strukturu cis-platiny a popíše jejího působení.

·     Vysvětlí, jaké vlastnosti musí vykazovat nově vyvíjená analoga cis-platiny.

·     Vysvětlí princip fotodynamické terapie a vyjmenuje nejběžnější třídy látek využívaných k fotochemickému generování singletového kyslíku.

 

Zobrazovací metody MRI, OI, CT

·     Vysvětlí princip metody – vznik signálu, typy relaxací, vznik obrazu.

·     Diskutuje výhody a nevýhody MRI oproti jiným zobrazovacím technikám.

·     Zdůvodní, které ionty kovů jsou využívány a studovány jako MRI kontrastní látky.

·     Vyjmenuje dvě základní třídy T1 kontrastních látek, nakreslí jejich zástupce.

·     Popíše strukturu Gd(III) komplexů s ligandy DOTA a DTPA.

·     Diskutuje strukturu, biodistribuci a stabilitu T2 kontrastních látek založených na bázi nanočástic oxidů železa.

·     Vyjmenuje nejdůležitější parametry MRI kontrastních látek (velikost molekuly, rychlost výměny vody) a diskutuje jejich vliv na ovlivňující účinnost MRI kontrastních látek.

·     Diskutuje výhody a nevýhody optického zobrazování oproti jiným zobrazovacím technikám.

·     Diskutuje vlastnosti kontrastních látek pro optické zobrazování ve vztahu k tkáňové absorpci, rozptylu a autofluorescenci.

·     Vyjmenuje hlavní třídy kontrastních látek pro optické zobrazování, diskutuje jejich výhody a nevýhody a udá příklady jejich zástupců.

·     Vysvětlí princip kontrastních látek pro výpočetní tomografii a udá jejich příklady.

 

Radiomedicínské metody

·     Vysvětlí princip radiodiagnostických metod PET a SPECT.

·     Diskutuje vlastnosti radioizotopů využívaných v radiodiagnostice a radioterapii.

·     Vyjmenuje nejběžnější využívané diagnostické radioizotopy a diskutuje jejich typy a poločas rozpadu a poskytované rozlišení rozlišení (18F, 68Ga, 64Cu, 99mTc).

·     Příklady dokumentuje typy ligandů využívaných pro komplexaci radioizotopů kovů v medicíně.

·     Diskutuje specifické požadavky kladené na stabilitu a inertnost využívaných komplexů radioizotopů.

 

Poslední úprava: Kubíček Vojtěch, doc. RNDr., Ph.D. (25.04.2025)
Vstupní požadavky -

Předmět vyžaduje základní znalosti (předchozí absolvování zkoušky) z Anorganické chemie a Biochemie.

Poslední úprava: Kubíček Vojtěch, doc. RNDr., Ph.D. (29.03.2018)