Biological Techniques - MB151P137E
Anglický název: Biological Techniques
Český název: Metodiky biologického výzkumu
Zajišťuje: Katedra buněčné biologie (31-151)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: letní
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: letní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: letní s.:3/2, Z+Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: angličtina
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Aleš Benda, Ph.D.
prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D.
MVDr. Jozef Janda, Ph.D.
doc. MUDr. Karel Ježek, Ph.D.
Mgr. Jan Mašek, Ph.D.
Ing. Jana Nebesářová, CSc.
Mgr. Marian Novotný, Ph.D.
doc. RNDr. Jiří Petrák, Ph.D.
Mgr. Jan Procházka, Ph.D.
Hana Rozhoňová
Výsledky anket   Rozvrh LS   
Anotace - angličtina
The course Biological Techniques explain experimental approaches and methodologies of modern biology.
Seminal scientific discoveries from the first three biological lectures of the Science curriculum will be put in context
with the particular research approach. Biological Techniques expands understanding of the biological concepts
and facts in a practical way necessary for successful research career. The list of covered techniques will
correspond to the broad diversity of biological disciplines, with the emphasis to reach state of art achievements. All
lecturers are active scientists, specialists in a field they teach.

The course Biological Techniques forms the integral unit with three prerequisite courses (From molecules to
cells, From cells to organisms and On the Evolution and Ecology).

The course is built from topical blocks (see Syllabus) each of them consisting of lecture (3h) and workshop
focused on primary literature as a Q&A session (2h).
Poslední úprava: Půta František, doc. RNDr., CSc. (06.02.2022)
Literatura - angličtina

1. Understanding Light Microscopy (RMS - Royal Microscopical Society) 1st Edition, ISBN-13: 978-0470973752, 2019
2. Introduction to Light Microscopy: Tips and Tricks for Beginners, 1st ed. 2019 Edition, ISBN-13: 978-3030053925, 2019
3. Proteomics for Biological Discovery, 2nd Edition, ISBN-13: 978-1118279243, 2019
4. Genome Editing and Engineering: From TALENs, ZFNs and CRISPRs to Molecular Surgery, 1st Edition, ISBN-13: 978-1107170377, 2018
5. Bioinformatics: A Practical Guide to the Analysis of Genes and Proteins, 4th Edition, 2002
6. Lecture notes
7. Pre-recorded lectures
8. Problem sets

Poslední úprava: Šebková Nataša, RNDr., Ph.D. (31.05.2022)
Požadavky ke zkoušce - angličtina

Final mark is based on the oral examination (67%) and results of tests taken during the course (33%). Oral examination takes place during the examination period and students must first obtain the evaluation for Q&A sessions, workshops and take-home exercises.

Poslední úprava: Půta František, doc. RNDr., CSc. (06.02.2022)
Sylabus - angličtina

Introduction to biological research (ethics, observation and experimentation, hypothesis driven research, correct interpretation of the primary data) Seeing is believing - principles of visualisation techniques: limitations, types (AFM, SEM, TEM, light-based), applications, data mining approaches, quantitation, 3D, life imaging, whole-animal imaging, labelling techniques, image analysis Structural biology Computational biology Genetic analysis (sequencing, transcriptomics, epigenomics, study of polymorphisms) Bioinformatics Characterization of protein structure and function - proteomics, NMR, X-ray… Single cell techniques Gene modifications and phenogenomics Application of fluorescent proteins and probes Cladistics Flow cytometry and usage of antibodies Neurophysiological techniques

Poslední úprava: Půta František, doc. RNDr., CSc. (06.02.2022)
Výsledky učení -

BIOLOGICAL TECHNIQUES — Výsledky učení

Základy biologického výzkumu a vědeckého uvažování

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Rozlišit pozorování, experiment a inferenci (odvozování) a vysvětlit, jak každá z těchto složek přispívá k biologickému poznání.
  • Formulovat jasnou, testovatelnou hypotézu a odvodit konkrétní predikce, které lze experimentálně ověřit.
  • Identifikovat časté chyby v interpretaci dat (konfúze, batch efekty, overfitting, kruhové uvažování) a navrhnout strategie, jak je minimalizovat.
  • Zdůvodnit volbu experimentálních kontrol (pozitivní/negativní kontroly, technické/biologické replikace) a definovat kritéria úspěchu experimentu.
  • Rozpoznat a posoudit etické otázky v experimentální biologii (výzkum na lidech/zvířatech, dual-use rizika, integrita dat, autorství) a aplikovat principy odpovědné vědecké praxe.

 

Vizualizace a zobrazovací metody: od molekul k celým organismům

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Porovnat hlavní zobrazovací modality (světelná mikroskopie, konfokální/super-rezoluční mikroskopie, TEM/SEM, AFM, whole-animal imaging) z hlediska rozlišení, mechanismu kontrastu, nároků na vzorek, propustnosti (throughput) a limitací.
  • Zvolit zobrazovací strategii vhodnou pro konkrétní biologickou otázku a zdůvodnit volbu s ohledem na prostorové/časové rozlišení a míru narušení studovaného systému.
  • Navrhnout plán značení (fluorescenční proteiny, barviva, protilátky, sondy) a předpovědět možné artefakty (fototoxicita, overexprese, fixační artefakty, bleed-through/přeslech kanálů).
  • Kvantifikovat parametry získané z obrazových dat (např. kolokalizace, morfologie, dynamika, intenzitní výstupy) a definovat reprodukovatelné kroky analýzy.
  • Interpretovat 3D a časosběrná (time-lapse) data a komunikovat výsledky pomocí vhodných obrázků, anotací a statistických souhrnů.

 

Strukturníí biologie a charakterizace proteinů

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Vysvětlit, jaké informace poskytují strukturální přístupy (rentgenová krystalografie, cryo-EM, NMR, AFM) a porovnat jejich výhody a omezení.
  • Navrhnout pracovní postup pro propojení struktury proteinu s jeho funkcí, včetně přípravy vzorku, validace a ortogonálního potvrzení.
  • Interpretovat základní výstupy strukturálních/proteomických analýz (struktury, mapy interakcí, profily modifikací) a posoudit jejich spolehlivost a limity.
  • Navrhnout experiment k ověření hypotézy „struktura–funkce“ (např. mutageneze + funkční test) a definovat vhodné výstupy a kontroly.

 

Výpočetní biologie a bioinformatika

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Rozlišit deskriptivní a prediktivní výpočetní přístupy a určit, kdy je který z nich vhodný.
  • Na konceptuální úrovni interpretovat klíčové principy analýzy omických dat (normalizace, redukce dimenzionality, shlukování, diferenciální analýza).
  • Zhodnotit bioinformatický pipeline identifikací předpokladů, zdrojů zkreslení a kontrolních bodů kvality (quality control).
  • Integrovat výpočetní výstupy do experimentálního návrhu tím, že navrhne následné validační experimenty.

 

Genetická analýza a genomika (sekvenování, transkriptomika, epigenomika, polymorfismy)

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Porovnat běžné sekvenační strategie (cílené, whole-genome, RNA-seq, single-cell RNA-seq, epigenomické přístupy) a zdůvodnit vhodnou volbu pro danou otázku.
  • Vysvětlit, jak lze studovat genetickou variabilitu (SNP, CNV, strukturní varianty) a předpovědět její možné funkční důsledky.
  • Navrhnout experiment propojující genotyp s fenotypem pomocí genomiky a funkční validace.
  • Posoudit limity genetických asociací oproti kauzální inferenci a navrhnout postupy, jak posílit kauzální tvrzení.

 

Single-cell a prostorově rozlišené přístupy

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Vysvětlit, proč jsou single-cell přístupy potřebné (heterogenita, vzácné populace, dynamické trajektorie) a identifikovat vhodné modality (scRNA-seq, konceptuálně CITE-seq, prostorová transkriptomika – pokud je probírána).
  • Navrhnout strategii odběru a zpracování vzorku tak, aby byla zachována biologická interpretovatelnost (manipulace s tkání, bias při disociaci, viabilita, batch efekty) a definovat kritéria kvality.
  • Na konceptuální úrovni interpretovat single-cell výsledky (buněčné stavy vs. buněčné typy, trajektorie, markery) a navrhnout validační kroky (imaging, průtoková cytometrie, perturbace).

Genové modifikace a fenogenomika

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Porovnat strategie genových perturbací (CRISPR knock-out/knock-in, konceptuálně CRISPRi/a, RNAi, transgeneze) a zvolit přístup vhodný pro daný model a cíl.
  • Navrhnout experiment genové editace včetně návrhu guide sekvencí, způsobu doručení, genotypizace/ověření, řízení rizika off-target efektů a fenotypových výstupů.
  • Navrhnout fenogenomický workflow propojující cílené genetické změny s buněčným nebo organismálním fenotypem, včetně prioritizace testů a kontrol.

 

Fluorescenční proteiny a molekulární sondy

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Vybrat fluorescenční proteiny/sondy vhodné pro experiment (spektra, jas, maturace, fotostabilita, toxicita) a zdůvodnit kompromisy volby.
  • Navrhnout multiplexní experimenty a předpovědět technické problémy (spektrální překryv, potřeba kompenzace, zkřížená reaktivita) a strategie jejich minimalizace.
  • Interpretovat výstupy založené na sondách (lokalizace, dynamika, biosenzory) a odlišit signál od artefaktu.

 

Protilátky, průtoková cytometrie a kvantitativní buněčné profilování

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Vysvětlit základní principy detekce pomocí protilátek (specificita, afinita/avidita, validace) a navrhnout validační plán (kontroly, knock-out/knock-down, případně izotypové kontroly).
  • Na konceptuální úrovni navrhnout panel pro průtokovou cytometrii (výběr markerů, logika gatingu, kontroly, potřeba kompenzace) a definovat, co představuje robustní interpretaci.
  • Interpretovat výstupy průtokové cytometrie sestavením gating strategie a vysvětlením, jak jednotlivé populace souvisejí s biologickou hypotézou.
  • Navrhnout, jak lze průtokovou cytometrii propojit se tříděním buněk a následnými metodami (omics, funkční testy, imaging) pro posílení závěrů.

 

Kladistika a evoluční uvažování jako „technika“

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Sestavit základní kladistickou argumentaci (znaky, homologie vs. analogie, logika parsimonie) a využít ji ke generování testovatelných biologických hypotéz.
  • Vysvětlit, jak komparativní přístupy pomáhají při návrhu experimentů (volba modelových organismů, rozlišení konzervovaných vs. odvozených mechanismů).

Neurofyziologické techniky

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Rozlišit hlavní neurofyziologické výstupy (elektrická aktivita, zobrazovací proxy aktivity, koncepty stimulace/perturbace) a zvolit metodu vhodnou pro definovanou otázku.
  • Navrhnout základní neurofyziologický experiment včetně stimulu/perturbace, strategie záznamu, kontrol a hranic interpretace.
  • Zhodnotit, zda popisovaný neurofyziologický efekt podporuje kauzalitu nebo pouze korelaci, a navrhnout silnější testy kauzality.

 

Specifické výsledky učení k zápočtové práci: Vizionářský grantový návrh + peer review

Po absolvování předmětu student/ka dokáže:

  • Formulovat vizionářskou, ale vědecky podloženou biologickou hypotézu a zdůvodnit její význam a širší dopad.
  • Navrhnout integrovanou metodickou strategii kombinující alespoň čtyři různé techniky probírané v předmětu a vysvětlit, jak se vzájemně doplňují.
  • Předvídat hlavní technická i koncepční rizika (proveditelnost, artefakty, konfúze, škálovatelnost) a navrhnout krizové scénáře, alternativní přístupy a záložní plán.
  • Definovat jasné milníky, rozhodovací body a měřitelná kritéria úspěchu navrhovaného projektu.
  • Napsat strukturovaný grantový návrh (úvod + metodika + etika) s jasnou vědeckou argumentací a oporou v primární literatuře.
  • Analyzovat a kriticky zhodnotit anonymizovaný návrh spolužáka/spolužačky identifikací silných a slabých stránek, chybějících kontrol a problémů proveditelnosti a poskytnout konstruktivní, konkrétní zpětnou vazbu.
  • Diskutovat etické, společenské, environmentální a dual-use dopady pokročilých biologických technik a navrhnout relevantní opatření ke snížení rizik.

 

Poslední úprava: Šebková Nataša, RNDr., Ph.D. (27.01.2026)