PředmětyPředměty(verze: 867)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Globální změny a trvalá udržitelnost - MB130P68
Anglický název: Global changes and sustainability
Zajišťuje: Katedra experimentální biologie rostlin (31-130)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2018
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: 5
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Vysvětlení: Tento předmět je nový na základě předmětu MB130P60, na který je web odkaz.
Další informace: http://kfrserver.natur.cuni.cz/gztu/index.html
Garant: prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.
Neslučitelnost : MB130P60
N//Je neslučitelnost pro: MB130P60
Anotace
Poslední úprava: prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. (12.10.2016)
Tento předmět poskytuje základní informace pro hodnocení těch funkcí rostlin, které jsou nepominutelné z hlediska podmínek příznivých pro život člověka na Zemi. Zároveň podává výklad nejdůležitějších vzájemných vztahů mezi udržením funkčních vlastností rostlin, jejich vlivem na životní podmínky i důsledky změn v rozsahu a způsobu využívání pevnin a oceánů vyvolané expanzí počtu i nároků lidí. Výklad je soustředěn na přírodovědné aspekty reálné udržitelnosti lidských společností se zdůrazněním funkcí rostlin a obsahuje i řadu konkrétních témat vztahujících se k přeměně petrochemického na "sluneční" zemědělství, dostupnosti biomasy jako zdroje alternativní energie, funkcí rostlin v globálním cyklu vody a její dostupnosti pro potřeby lidí, perspektivy umělé fotosyntézy, uplatnění geneticky modifikovaných rostlin aj.. Studentům poskytne základ pro samostatné kvalifikované hodnocení rozsahu nezbytných, dostupnosti možných i omylů mnoha navrhovaných opatření, a to s prioritním respektováním přírodních zákonů.

Absolvování kurzu by mělo dát solidní základ pro orientaci v problémech globálních změn včetně schopnosti si vytvářet vlastní názor na základě existujících vědeckých fakt. Kurz dá přehled dostupných fakt, zároveň studenti budou vyzváni k prezentaci vlastních názorů a diskusi.


pdf přednášek a další materiály jsou v moodle.

Webové stránky předmětu (již neaktualizované):
http://kfrserver.natur.cuni.cz/studium/prednasky/gztu/index.html
- obsahují (či budou) syllabus předmětu, literaturu ke studiu, kontakty na prednášející, průběžné instrukce

Webové stránky sesterského předmětu MB130P60:
http://kfrserver.natur.cuni.cz/global/
Literatura
Poslední úprava: prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. (05.11.2013)

Nátr, L.: Příroda, nebo člověk? -- Služby ekosystémů. Karolinum. 344 ss. 2011.

Nátr, L.: Fotosyntetická produkce a výživa lidstva.- ISV nakladatelství, Praha 2002. ISBN 80-85866-92-7

Nátr, L.: Země jako skleník. Proč se bát CO2 ?: Academia, Praha 2006. ISBN 80-200-1362-8. 14

Nátr L.: Rozvoj trvale neudržitelný. Nakladatelství Karolinum, 2005.

Moldan B.: Podmaněná planeta. 2010.

Kadrnožka J.: Globální oteplování Země. 2008.

Lovelock J.: Gaia vrací úder. 2009.

Seják J. a kol.: Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky. 2010.

webové stránky předmětu: http://kfrserver.natur.cuni.cz/global/index.htm

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. (12.10.2016)

Podmínkou pro klasifikaci je absolvování 1 studentské prezentace během přednášek (délka 3-5min) zadané/dohodnuté literatury pro diskuse - seznam je na webové stránce předmětu. Je i možné si domluvit s vyučujícícmi vlastní článek, knihu pro prezentaci s vhodnou tématikou Prezentace budou průběžně po dohodě na začátku přednášek během semestru a zbývající pak na konci semestru.

Vlastní klasifikace je na základě dvou písemných testů složených z 20 nebo 25 otázek, které jsou postupně v průběhu semestru dávány k dispozici po každé přednášce (15-20 otázek za přednášku, otázky pokrývají celý její obsah) na webové stránce kurzu. Za 1 test je možno obdržet maximálně 100 procent.

1. test přibližně v polovině semestru (plus body ke zkoušce)

2. test v zápočtovém týdnu obsahuje otázky volené z problematiky kompletní za celý semestr.

Na základě výsledku dvou testů během semestru bude navržena známka. Možnost změny navržené klasifikace formou ústní zkoušky po dohodě.

Hodnocení testů:

Hodnocení testu semestrálního: 20 otázek po 5 bodech. systém plusových bodů pro zkoušku : 85-100 bodů = zisk +8 bodů ke zkoušce, 70-85,5 bodů test = +4 body ke zkouškce, test 60-69,5 bodů = 0 bodů ke zkoušce, test méně než 60 bodů = -4 body ke zkoušce

Test zkušební: podle počtu otázek (20 nebo 25) každé připadne bodové zastoupení tak, aby celkem odpovídalo hodnocení 100 procentům (tj. 20 otázek po 5 bodech, 25 otázek po 4 bodech). Výborně : 85-100, Velmi dobře: 70-85,5, Dobře: 60-69,5. 

Sylabus
Poslední úprava: prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D. (12.10.2016)

Sylabus

 

Přednáška 1: Globální změny, fotosyntéza a trvale udržitelný rozvoj

Přednáška 2: Nepostradatelnost a nenahraditelnost rostlin a zemědělská výroba

Přednáška 3: Voda na Zemi a rostliny

Přednáška 4: Sluneční záření, atmosféra, skleníkový efekt, skleníkové plyny

Přednáška 5: Biogeochemické cykly, Uhlík v atmosféře, zpětné vazby

Přednáška 6: Klimatické změny a jejich příčiny

Přednáška 7: Klimatické změny a lesy

Přednáška 8: Globální změny a služby ekosystémů, ekologická stopa

Přednáška 9: Klima se měnilo vždycky. Proč se znepokojovat v 21. století? Energie, zmírnění změn klimatu

Přednáška 10: Politické aspekty řešení environmentálních problémů

 

1. Globální změny, fotosyntéza a trvale udržitelný rozvoj: Opravdu trvale? A trvalý rozvoj na planetě Země?

·         Kdy vznikla současná charakteristika pojmu "trvale udržitelný rozvoj"? Zpráva Brundtlandové pro OSN: Zásadní přínos i opakování chybných představ.

·         Člověk vždy chtěl, chce ale opravdu už nebude chtít stále více (majetku, moci, pohodlí)? Etické a morální aspekty trvale udržitelného rozvoje.

·         Zásadní rozdíly mezi společenskovědními a přírodovědnými přístupy i závěry ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji lidstva.

·         Kdy a jak si lidé začali uvědomovat podmínky pro svoje setrvání na Zemi? (A. Leopold, R. Carssonová, R. Costanza.)

·         Příklady charakteristik trvale udržitelného rozvoje v různých zemích a institucích.

·         Bez čeho se člověk nemůže obejít: Potraviny, voda a prostor.

·         Potraviny pro 9 miliard: vysoké výnosy nebo jaké jsou alternativy.

2. Proč jsou rostliny nepostradatelné a nenahraditelné

·         Potravní pyramida : rostliny, býložravci, masožravci a všežravci.

·         Co potřebují rostliny, aby mohly uživit lidstvo i miliony dalších druhů: Fotosyntéza, vodní režim I minerální výživa.

·         Jak se tvoří biomasa v rostlinách: Fixace CO2 s využitím energie záření.

·         Jak se projevuje změna dopadajícího slunečního záření, koncentrace CO2 a dostupnosti vody na rostliny a výnosy ? Principy rostlinné výroby

·         Zelená revoluce, šlechtění

·         Konvenční a ekologické zemědělství

3. Voda na Zemi a rostliny

·         Rostliny potřebují obrovská množství vody, kterou si však nárokují i lidé. Kdo musí mít přednost?

•       Úroveň rostliny: hospodaření rostliny s vodou

•       Úroveň porostu, ekosystému: evapotranspirace a její klimatotvorný význam

•       Úroveň globální: voda na zemi

•       Voda zelená, modrá a šedá

•       Vodní stopa

•       Virtuální voda

•       Import a export virtuální vody

4: Sluneční záření, atmosféra, skleníkový efekt, skleníkové plyny

•       Jak udržuje Země stálou teplotu na svém povrchu?

•       Sluneční záření: Spektrum, ale I lokální a historická proměnlivost

•       Složení atmosféry

•       Skleníkový efekt - Fyzikální podstata skleníkového efektu.

·         Skleníkové plyny: CO2, metan, oxid dusný, ozón, vodní pára v atmosféře, freony: příčiny změn jejich koncentrací dříve, dnes a zítra.

·         Základní termíny: zesílení skleníkového efektu, radiační účinek, míra zvýšení teploty globální teplotní potenciál

 

5: Biogeochemické cykly, Uhlík v atmosféře, zpětné vazby

•       Biogeochemické cykly – definice

•       Koloběh N, P

•       Koloběh C – terestrická a oceánská část koloběhu

•       Uhlík – sinky atmosférického uhlíku,

•       zpětné vazby: James Lovelock a jeho “Svět sedmikrásek”

6. Klimatické změny a jejich příčiny

•       Klima vs. počasí Klima jako dlouhodobý průměr každodenního počasí, zejména teploty a srážek

•       Faktory ovlivňující klima: přírodní - sluneční záření, sluneční cykly, výkyvy v rotaci Země, kosmické záření, spoečné erupce, earosoly

•       Antropogenní faktory: Emise skleníkových plynů, změny povrchu planety.

•       El Nino, La Nina, ENSO

•       Faktory antropogenní

•       Změny klimatu: projevy změn

•       Dosavadní a předpokládané změny klimatu: teplota, srážky, hurikány, hladiny oceánů

•       Možnosti snižování antropogenních emisí skleníkových plynů: zalesňování, ukládání CO2 do vytěžných dolů a hlubin oceánů, omezení emisí CH4, N2O, geoinženýrská řešení.

7. Klimatické změny a lesy

•       Lesy v klimatické změně

•       Rostliny v koloběhu uhlíku, zdroj a sink C

•       Uhlík v biomech

•       Úloha lesů v tvorbě klimatu aneb Jak lesy ovlivňují klima?: sink CO2, evapotranspirace, přivírání průduchů, albedo

•       výsledné působení lesních porostů na klima

•       Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 – úroveň porostu, jak toto studujeme

•       Vliv klimatu na lesy v globálním měřítku

•       Lesy v klimatické změně: výskyt škůdců, požáry, změna vegetačních pásem

•       Lesy – zdroju nebo sink uhlíku v současnosti a budoucnosti

 

8: Globální změny a služby ekosystémů, ekologická stopa

Služby ekosystémů obecně:

•       ekosystém, co poskytuje

•       definice funkcí a služeb ekosystému (SE)

•       vývoj konceptu SE

•       Hodnocení SE – metody, přehled

•       4 kategorie SE a vztah k blahobytu člověka

 

Služby ekosystémů příkladové studie:

•        lesy

•        mokřady – v zahraničí, u nás

•        mangrovy

•        opuncie

•        Opylování

 

•       Ekologická stopa

•       Biokapacita

•       Den ekologického dluhu

 

9: Klima se měnilo vždycky. Proč se znepokojovat v 21. století? Energie, zmírnění změn klimatu

•       Energie – všechny zdroje:

•       Energie fosilních paliv vs. obnovitelné zdroje energie

•       Emisní scénáře

•       Ekonomické a společenské aspekty klimatických změn

•       fragmenty o stavu planety Země

•       možnosti řešení klimatických změn: adaptace a zmírnění

•       Zmírnění klimatických změn:

•       Snížení energetické náročnosti všeho

•       Alternativní zdroje energie

•       Dlouhodobé ukládání části emitovaného CO2

•       Geoinženýrská řešení

  

10: Politické aspekty řešení globálních problémů

1.    Success Stories:

-          Montreal Protocol

-          Black Triangle

2.    Řešení klimatických změn

-          Zmírnění a adaptace

-          Konkrétně pro lesy

·         Globální akce. Vývoj celosvětového přístupu řešení globálních problémů lidstva: UN, UNESCO, IPCC, FAO

-          Rámcová úmluva o změně klimatu

-          UNFCCC,

-          COP konference : Kyóto a Paris

-          Obchod s emisemi

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK