PředmětyPředměty(verze: 867)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Biologie půdy - MB130P66
Anglický název: Soil biology
Český název: Biologie půdy
Zajišťuje: Katedra experimentální biologie rostlin (31-130)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:ústní
Rozsah, examinace: letní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: 5
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Garant: prof. Ing. Karel Voříšek, CSc.
Anotace
Poslední úprava: RNDr. Hana Konrádová, Ph.D. (15.03.2019)
Přednáška je zaměřena na abiotické i biotické aspekty vzniku a funkce půdy, se zvláštním zřetelem k půdním
mikroorganismům.
Literatura
Poslední úprava: RNDr. Hana Konrádová, Ph.D. (15.03.2019)

Brady N.C., Weil R.R. (1999): The nature and properties of soils. Prentice Hall Upper Saddle River. 881 s.
Klaban V. (2005): Ilustrovaný mikrobiologický slovník. Galen Praha. 654 s.
Maier R.M., Pepper I.I., Gerba C.P. (2000): Environmental microbiology. Academic Press San Diego. 585 s.
Paul E.A., Clark F.E. (1996): Soil Microbiology and Biochemistry. Academic Press San Diego.340 s.
Růžek L., Voříšek K. (2003): Vybrané kapitoly z pedobiologie a mikrobiologie. Skriptum ČZU - PowerPrint Praha. 151 s.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: RNDr. Hana Konrádová, Ph.D. (15.03.2019)

ústní zkouška

Sylabus
Poslední úprava: RNDr. Hana Konrádová, Ph.D. (15.03.2019)

1. Půda jako prostředí pro mikroorganismy
2. Půdní složky; minerální (skelet, písek, prach, jíl), organická (primární organická hmota, humus), voda, vzduch.
3. Půdní fyzikálně-chemické vlastnosti ovlivňující výskyt mikroorganismů (struktura, redox potenciál, pH, teplota, vlhkost, aj.)
4. Hlavní skupiny půdních mikroorganismů - viry, bakterie, archae, houby
5. Hlavní skupiny půdních mikroorganismů - kvantitativní zastoupení; distribuce; rozdělení dle výživy a získávání energie; fyziologické skupiny; systematické
6. Funkce půdních mikroorganismů - Ekologický význam půdních mikroorganismů: vznik půdy - pedogenese; podíl na přeměnách C,N,S a P-látek; mineralizace; imobilizace; humifikace, humus; samočištění; detoxikace; únava půdy; produkce fytoalexinů.
7. Vztahy mezi mikroby a rostlinami (spermosfera, rhizosfera, mykorhiza, epifytní mikroflora)
8. Možnosti ovlivnění půdní mikroflory
9. Metody studia půdní mikroflory (vzorkování, stanovení ?počtu", metabolické aktivity, půdní enzymy)

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK