PředmětyPředměty(verze: 809)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Forenzní antropologie - MB110P20
Anglický název: Forensic Anthropology
Zajišťuje: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/1 Z+Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: 5
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Garant: doc. RNDr. Jana Velemínská, Ph.D.
Vyučující: prof. doc. RNDr. Jaroslav Brůžek, CSc.
RNDr. Miluše Dobisíková
doc. RNDr. Jana Velemínská, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: doc. RNDr. Petr Sedlak, Ph.D. (07.12.2010)

Cílem přednášek a cvičení je podat základní informace o forenzní antropologii a prakticky procvičit některé metody, kterých
v praxi užívá. Forenzní antropologie tradičně představuje aplikace biologické antropologie v oblasti stále se diferenciujících
forenzích věd s cílem odpovědět na otázky, které souvisí s řešením kriminalistických, soudně-lékařských a ve svém
důsledku i právních otázek. Forenzní. antropologie představuje obecně soubor technik a metod, které umožňují identifikaci
lidských pozůstatků, od různého stupně dekompozice až ke kostře či jejím zbytkům. Hlavním úkolem je určit údaje "silné
čtyřky": věk, pohlaví, tělesnou výšku a populační afinitu jedince, přispět k určení doby, která uplynula od smrtí, případně
zjistit patologické projevy, ale též projevy fyzické aktivity během života i známky násilí, které mohly vést k úmrtí. S těmito
úkoly souvisí i pozitivní identifikace jedince podle lebky. Zvláštním úkolem forenzní antropologie může být určení věku
živých lidí s ohledem na jejich právní odpovědnost. Za specifické úkoly forenzní antropologie v národním kontextu
považujeme trichologii, jejíž úkolem je zjistit původ a charakteristiky zvížecích chlupů a lidských vlasů.
Literatura
Poslední úprava: doc. RNDr. Petr Sedlak, Ph.D. (07.12.2010)

Doporučená literatura:

Blau, S. and Ubelaker, D.H., Eds.(2009). Handbook of Forensic Archaeology and Anthropology. Left Coast Press Inc., pp.800.

Bowers C.M. Forensic Dental Evidence. (2009). Elsevier Academic Press, London, pp.211.

Clement, J.G. and Marks, M.K. (2005). Computer-graphic facial reconstruction. Elsevier Publ., pp.390.

Cox, M., Flavel, A., Hanson, I., Laver, J., Wessling, R. (2008). The scientific investigation of mass graves : towards protocols and standard operating precedures. Cambridge Univ. Press, pp. 262.

Ferllini, R. (2007). Němý svědek. Využití forenyní antropologie při řešení nejobtížnějších kriminálních případl. Mladí fronta, Praha, pp.192.

Haglung, W.D. and Sorg, M.H. (2001). Advances in forensic taphonomy : method, theory and archaeological perspectives. CRC Press Inc., pp.261.

Hunter, J. and Cox, M. (2005). Forensic Archaeology. Advances in Theory and Practice. Rouitledge Publ., pp.233.

Iscan, M. Y., Helmer, R. P., Eds. (1993): Forensic analysis of the skull. Wiley-Liss, Inc. New York.

Kolektiv autorů (1999). Soudní lékařství, Grada Publishing., pp.606.

Krogman, W. M., Iscan, M. Y.(1988). The human skeleton in forensic medicine. Charles C. Thomas Publisher. Springfield..

Prokeš R., Posmrtné změny a jejich význam při interpretaci pohřebního ritu (2007). ÚAM FF MU Brno, pp. 49.

Rak, R. a kol. (2008). Biometrie a identita člověka ve forenzních a komerčních aplikacích. GRADA Praha, pp.631.

Reichs, K.J. (1998). Forensic osteology. Advances in the identification of human remains. Ch.C.Thomans Publ., pp.560.

Scheuer, L. and Black, S. (2000). Developmental Juvenile Osteology. Elsevier and Academic Press, pp. 587.

Schmitt, A. Et al..(2006). Forensic anthropology and medicine: Complementary sciences from recovery to cause of death.. Humana press Inc., Totowa, New Jersey, pp.450.

Thurzo M., Beňuš R. (2005) Základy tafonómie hominidov a iných stavovcov. Univerzita Komenského Bratislava.

Wilkinson, C. (2004). Forensic facial reconstruction. Cambridge Univ. Press, pp.290.

http://kriminalka-andel.tvfan.cz/2008/10/31/forenzni-antropologie.html

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. RNDr. Jana Velemínská, Ph.D. (23.04.2012)

Zkouška formou písemného testu, požadavek 2/3 správných odpovědí.

Sylabus
Poslední úprava: doc. RNDr. Petr Sedlak, Ph.D. (07.12.2010)

FORENZNI ANTROPOLOGIE

1. Úvod. Co je forenzní antropologie. Její místo v systému forezních věd

Historický rámec vývoje identifikačních technik; přehled nejbližších forenzních přírodovědeckých disciplin; jako jsou forenzní genetika, forenzní odontologie, forenzní entomologie, forenzní daktyloskopie a biometrie, ale i forenzní tafonomie a forenzní archeologie. Důsledky globalizace.

2. Základy forenzní archeologie a forenzní tafonomie

Rozlišení lidských a zvířecích kostí, určení doby uplynulé od úmrtí, základy postmortálních transformací, odhad trvání uložení kosterních pozůstatků v zemi, minimální počet jedinců, primární a sekundární uložení kostry, posmrtné chemické změny; faktory ovlivňující rychlost rozkladu.

3. Zevní podmínky prostředí působící na kostru člověka s forenzními důsledky

Forenzní problematika spálených pozůstatků člověka a jiných záměrných alterací, známky fyzické aktivity - úrazy a zranění během života, perimortální a postmortální (střelná zranění) - patologické změny - stopy aktivit obratlovců (savců) na kostře, forenzní entomologie, projevy násilí na kostře, další patologické změny.

4. Forenzní odontologie

Morfologie a anatomie chrupu, identifikace jedince na základě zubů, pozitivní a negativní identifikace, dentální věk, praktická aplikace morfoskopických metod odhadu věku (a) dětí a nedospělých jedinců podle mineralizace chrupu na podkladě analýzy panoramatických RTG snímků.

5. Odhad věku podle kostry nedospělí i dospělí jedinci

Odhad stáří lidského fétu, uzavírání fontanel, neonatální linie zubů, osifikace a maturace skeletu, populační specificita senescence kostry, zásady inference a interpretace výsledků, mineralizace molárů (M3), maturace apofýz hřebene kyčelní kostí a klíční kosti, senescenční změny postkraniálního skeletu (symfýza stydké kosti a aurikulární plocha kyčelní kosti), obliterace lebečních švů, histologické a biochemické metody odhadu věku, Gustafsonova metoda, apozice cementu a metodaWitter-Bakhofenové, struktura spongiozy, osteon.

6. Odhad pohlaví podle kostry I

Pohlavní dimorfizmus kostry dospělých jedinců, vizuální a metrické metody (subjektivita versus objektivita), diskriminační analýza a populační specificita diskriminačních funkcí, přesnost a spolehlivost výsledků, primární a sekundární pohlavní diagnoza.

7. Principy a prezentace počítačových programů užívaných k odhadu parametrů "silné čtyřky"

Populační afinita jedince podle lebky, pojem etnicita a původ v forenzních vědách, programy ForDisc a DSP usnadňující odhad parametrů silné čtyřky, úskalí aplikací.

8. Variabilita rozměrů, tělesná výška a populační afinita, určení původu (ancestry)

Princip odhadu tělesné výšky dětí i dospělých podle rozměrů dlouhých kostí a jejich fragmentů - ovlivnění výsledků proporcionalitou - populační standarty. Praktické procvičení a výpočet spojený s interpretací výsledků.

9. Pozitivní identifikace jedince podle lebky

superprojekce jako jedna z fází identifikace neznámé mrtvoly/kosterního nálezu; vyhodnocení lebky - morfologická a metrická analýza, sekundární pohlavní znaky, etnická afinita, zubní věk; vyhodnocení chrupu (popis, chemická analýza dentálních materiálů, individuální znaky na lebce; komparace post mortem údajů s údaji ante mortem - kraniofaciální analýza, vztah měkkých tkání a kosterního podkladu, predikce faciálních komponent.

10. Pozitivní identifikace jedince podle lebky II

Superprojekce lebky do portrétu pohřešované osoby nebo do rtg snímků hlavy ante mortem, odontologická superprojekce,metody superprojekce (historie a současnost), výběr portrétních fotografií pro superprojekci,výpovědní hodnota superprojekčních snímků. Praktické ukázky přístupu k rekonstrukci hlavy podle lebky.

11. Právní a legislativní opatření

Etika znaleckého zkoumání, ochrana osobních údajů. Soudní znalci. Legislativa např. Zákon o znalcích a tlumočnících, Zákon o pohřebnictví, Zákon a nakládání s lidskými tkáněmi, Trestní zákoník, Trestní řád., Zákon o policii, Závazné pokyny policejního prezidenta. Nakládání s lidskými pozůstatky/ostatky po identifikaci.

Forenzní antropologická expertiza v mezinárodním kontextu hromadná neštěstí, války a genocidy?..). DVI týmy (Disaster victims identification).

Výstupy znaleckého zkoumání, znalec před soudem. Akreditace (standardní operační postupy, protokoly o zkouškách, provozní řád antropologické laboratoře).

12. Speciální metody ve forenzní antropologii - forenzní trichologie

Lidské vlasy, chlupy a zvířecí chlupy. Makroskopické variace vlasů a chlupů, mikroskopická stavba vlasu/chlupu, vývoj folikulů, cyklická výměna vlasů/chlupů (vývojové fáze folikulů), keratinizace, pigmentace a typy pigmentů, změny pigmentace. Variabilita poškození trichologického materiálu, klinická trichologie. Metody zkoumání trichologického materiálu (biologické, genetické chemické). Metrické charakteristiky trichologického materiálu, kalibrace okulárového mikrometru.

13. Biometrie

Biometrická identifikace a verifikace osoby. Identifikace podle vnějších a vnitřních znaků. Biometrické technologie - obecné principy. Výkonnost a přesnost biometrických metod a zařízení(falešné přijetí, falešné odmítnutí). Biometrické systémy - rozpoznávání lidských tváří, geometrie ruky, krevní řečiště hřbetu ruky, otisky prstů, tvar ucha, oční duhovka, oční sítnice, DNA, hlas a řeč, ruční písmo a podpis, dynamika stisku počítačových kláves, chůze. Využití biometriky v počítačové bezpečnosti.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK