PředmětyPředměty(verze: 861)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Metody a techniky sociálního výzkumu II. - L0113
Anglický název: Methods and Techniques of Social Research II
Zajišťuje: HTF - Katedra psychosociálních věd a etiky (28-07)
Fakulta: Husitská teologická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1 Zk [hodiny/týden]
Rozsah za akademický rok: 28 [hodiny]
Počet míst: neomezen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Jan Kaňák, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: ThDr. Kateřina Patová (07.01.2018)
Cílem předmětu je představit studentům způsob tvorby a analýzy dat. Předpokládá se individuální aktivita na straně studentů/studentek. Obsahové zaměření výuky předmětu sleduje tyto oblasti: zpracování plánu výzkumu (vymezení problému, definování cílů a hypotéz), zpracování plánu výzkumu z hlediska sestavení řešitelského týmu a kalkulace nákladů na výzkum, validní a reliabilní měření, techniky pro kontrolu validity, konkrétní příklady výběru ze základního souboru respondentů, pilotní studie, formulace a kategorizace otázek (úvodní, identifikační, přímé a nepřímé, projekční…), zpracování dotazníku, modelové rozhovory, sekundární analýza dat, obsahová analýza dat, prezentace výsledků vlastního šetření. Studenti po absolvování předmětu disponují znalostmi a dovednostmi pro vykonání výzkumného šetření, student je kompetentní k samostatné výzkumné práci. Student po absolvování předmětu disponuje znalostmi a dovednostmi samostatně připravit a posléze i realizovat výzkumné šetření. Student disponuje kompetencí realizovat výzkum v sociálním terénu a odborně výsledky interpretovat.
Sylabus
Poslední úprava: ThDr. Kateřina Patová (07.01.2018)

V průběhu výuky předmětu každý sám za sebe zpracovává: výzkumný záměr do podoby formulace hlavních a dílčích výzkumných otázek (případně hypotéz) a předběžného zvážení kontaktování cílové skupiny a potencionálních rizik včetně etického rozměru práce způsob práce. Studenti pracují individuálně i v týmech. Při nízkém počtu studentů a studentek pak individuálně.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: ThDr. Kateřina Patová (07.01.2018)

Aktivní účast ve výuce, prezence minimálně 80 %. Znalost základní studijní literatury a odpřednášené látky.

Literatura
Poslední úprava: ThDr. Kateřina Patová (07.01.2018)
Povinná:
FERJENČÍK, Ján. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. 2. vydání. Praha: Portál, 2010. 256 s. ISBN 978-80-7367-815-9.

FILKA, Jaroslav. Metodika tvorby diplomové práce: praktická pomůcka pro studenty vysokých škol. 1. vydání. Brno: Knihař, 2002. 224 s. ISBN 80-86292-05-3.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vydání. Praha: Portál, 2008. 407 s.: il. ISBN 978-80-7367-485-4.

Doporučená:
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. 2. opr. vydání. Praha: Portál, 2006. 583 s. ISBN 80-7367-123-9.

HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. 278 s.: il. ISBN 80-246-0030-7.

KERLINGER, Fred Nichols. Základy výzkumu chování: pedagogický a psychologický výzkum. 1. vydání. Praha: Academia, 1972. 705 s.: il.

MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. 1. vydání. Praha: Grada, 2006. 332 s.: il. ISBN 80-247-1362-4.

PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2011. 270 s. ISBN 978-80-246-1916-3.

POPPER, Karl Raimund. Logika vědeckého bádání. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. xliv, 617 s. ISBN 80-86005-45-3.

ŠESTÁK, Zdeněk. Jak psát a přednášet o vědě. 1. vydání. Praha: Academia, 1999. 204 s.: il. ISBN 80-200-0755-5.

VEČERNÍK, Jiří - MIOVSKÝ, Michal. Zpráva o vývoji české společnosti 1989-1998. Předmluva Jacques Rupnik. 1. vydání. Praha: Academia, 1998. 364 s.: tab., grafy. ISBN 80-200-0703-2.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK