PředmětyPředměty(verze: 825)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Sociální etika 1 - KSTE017
Anglický název: Social Ethics 1
Zajišťuje: Katedra teologické etiky a spirituální teologie (26-KTE)
Fakulta: Katolická teologická fakulta
Platnost: od 2014
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:3/0 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Vojtěch Mašek, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Vojtěch Mašek, Ph.D.
Prerekvizity : KSTE026
Je korekvizitou pro: KSTE028
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Vojtěch Mašek, Ph.D. (19.01.2018)

Předmět je systematickým úvodem do studia sociálního učení katolické církve, jeho biblicko-teologických předpokladů, základních zásad/hodnot a argumentačních východisek, která jsou vodítkem pro posuzování složitých mravních dilemat současného společenského a občanského života v křesťanské perspektivě. Snaží se sociální učení představit jako živý způsob tázání a orientace lidského svědomí v současném světě, který vychází (současně) ze zdrojů katolické sociální nauky, myšlení a hnutí, a je otevřený rozumově-kritickému hledání dobrého života s druhými a pro druhé v dialogu se všemi lidmi dobré vůle. Předmět je povinným kurzem pro studenty oboru katolická teologie, kteří si ho zapisují dle studijního plánu ve čtvrtém/pátém ročníku.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Vojtěch Mašek, Ph.D. (28.01.2018)

POVINNÁ

 

K závěrečnému testu:

Kompendium sociální nauky církve. Papežská rada pro spravedlnost a mír. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2008 (Kapitoly 3-11).

Benedikt XVI. Caritas in veritate: Láska v pravdě. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 2009.

Papež František. Laudato si´: O péči o společný domov. Praha: Paulínky 2015.

Prezentace v systému Moodle (kurz Teologická etika II, Sociální nauka církve), zejména prezentace č. 1 - Východisko a metoda katolické sociální etiky, č. 2 a 3 (Zdroje a tradice katolické sociální etiky: zjevení-myšlení - hnutí), č. 4b - Vývojové linie sociální nauky církve, č. 5 Zásady a hodnoty sociálního učení církve a č. 8 - Katolické pojetí občanské společnosti (včetně stručných shrnutí a přehledů).

 

Ke státní zkoušce (kromě výše jmenovaných)

Kompendium sociální nauky církve. Papežská rada pro spravedlnost a mír. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2008 (zbývající kapitoly 1, 2, 12 - o laicích a Závěr).

Arno Anzenbacher, Arno, Křesťanská sociální etika. Úvod a principy. Brno, CDK 2015.

Pastorální konstituce Gaudium et Spes (1965). In. Dokumenty 2. vatikánského koncilu. Praha, Zvon 1995.

Jedna vybraná sociální encyklika Jana Pavla II. Laborem exercens, Sollicitudo rei socialis nebo Centesimus annus. In. Sociální encykliky (1891-1991), Zvon, Praha 1996.

 

DOPORUČENÁ LITERATURA:

CÍRKEVNÍ DOKUMENTY:

Ostatní sociální encykliky z výboru Sociální encykliky (1891-1991), Zvon, Praha 1996.

Dokumenty mezinárodní teologické komise věnované morální teologii a etice. S úvodními studiemi Ctirada V. Pospíšila. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2010.

Papežská biblická komise. Bible a morálka. Biblické kořeny křesťanského jednání. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2010.

Sociální pastýřské listy biskupů (vybrané dokumenty stručně shrnuty v knize Cyril Martinek, Cesta k solidaritě. Svitavy, Trinitas 1998, s. 116-132).

(popularizační) Docat - Sociální nauka církve pro mladé. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2017.

 

ODBORNÁ LITERATURA:

 

A. ZAHRANIČNÍ (stručný výběr)

Kenneth R. Himes (ed.), Modern Catholic Social Teaching. Commentaries and Interpretations. Washington D.C., Georgetown University Press 2005.

Markus Vogt (ed.), Theologie der Sozialethik. Questiones Disputatae, Verlag Herder 2013.

J. S. Boswell - F. P. McHugh - J. Verstraeten (eds.), Catholic Social Thought. Twilight or Renaissance?. Leuven, Leuven University Press 2000.

Johan Verstraeten (ed.), Scrutinizing the Signs of the Times in the Light of the Gospel. Leuven, Leuven University Press 2007.

Jahrbuch für Christliche Wissenschaften, 43,  Band 2002, Gesellschaft Begreifen - Gesellschaft Gestalten, Konzeptionen Christlicher Sozialethik im Dialog.

Jörg Althammer (Hg.): Caritas in veritate. Katholische Soziallehre im Zeitalter der Globalisierung. Berlin 2013.

Michael Novak, Katolické sociální myšlení a liberální instituce. Praha, Křesťanská akademie 1999.  

Reinhard Marx - Helge Wulsdorf: Christliche Sozialethik: Konturen - Prinzipien - Handlungsfelder. Paderborn: Bonifatius 2002.

Marianne Heimbach-Steins (ed.), Christliche Sozialethik 1-2, Regensburg, Verlag Friedrich Pustet 2004.

Marianne Heimbach-Steins: Sozialethik als kontextuelle theologische Ethik. Eine programmatische Skizze. In. Jahrbuch für christliche Sozialwissenschaften 2002, roč. 43, s. 46-64.

Giampetro Dal Toso - Peter Schallenberg (eds.), Nächstenliebe oder Gerechtigkeit? Zum Verhältnis von Caritastheologie und Christlichen Sozialethik. Paderborn, Ferdinand Schöningh 2014.

Ulrich Winkler a kol. (eds), Contested Spaces, Common Ground. Space and Power Structures in Contemporary Multireligious Societies. Leiden, Brill/Rodopi 2017.

 

B. ČESKÁ (stručný výběr)

Petr Štica: Význam pastorální konstituce II. Vatikánského koncilu Gaudium et spes pro metodu v katolické sociální etice. Prokop Brož a kol., Mezi historií a evangeliem. Existence a život církve ve světle II. vatikánského koncilu. Červený Kostelec, Pavel Mervart 2015, s. 169-192.

Petr Štica, Vztah Bible, biblické hermeneutiky a křesťanské sociální etiky: metodologické poznámky k utváření teologickoetické reflexe. In. AUC Theologica 1, 2001, č. 1, s. 37-51.

Jindřich Šrajer, Lucie Kolářová a kol., Gaudium et spes padesát let poté. Brno, CDK 2015.

Jindřich Šrajer a kol., Křehká tvář rozvoje v globalizovaném světě. Kritické výzvy Populorum progressio (1967) a interdisciplinární analýzy mezinárodního rozvoje a chudoby. Praha, NLN s.r.o. 2017.

Roman Míčka, Kdo vlastní klíče k interpretaci sociální nauky církve? In. Studia theologica, roč. 2, 2010, s. 86-101.

Roman Míčka, Michael Novak a jeho projekt teologie demokratického kapitalismu. Brno, L. Marek 2009.

Communio: Mezinárodní katolická revue 14, 2010, č. 2 (reflexe k otázce přirozeného zákona).

AUC THEOLOGICA, roč. 3, 2013, č. 2. (věnováno lidským právům).

Karel Skalický: Po cestách angažované teologie. Teologie křesťanské praxe. Praha, Ježek 2001.  

Pavel Černuška - Ctirad V. Pospíšil - František Staněk (eds): Interdisciplinární úvod do četby Kompendia sociální nauky církve. Brno, L. Marek 2009.

Pavel Ambros, Křesťan a život ve světě. Odkaz předkoncilní diskuse teologie "laikátu" a Druhého vatikánského koncilu dnešní praxi církve. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci 1998.

Vojtěch Mašek, "Banalita" dobra a strukturální hřích. In. AUC Theologica, roč. 6, 2016, č. 1 (celé číslo věnováno tržnímu hospodářství z pohledu křesťanské etiky).

Vojtěch Mašek, Solidární zisk a efektivita lásky. Motivy současné katolické etiky tržního hospodářství. In. Caritas et Veritas, č. 2, 2016, s. 194-209.

 

C. SOCIÁLNĚ-FILOSOFICKÉ REFLEXE S KŘESŤANSKÝM PŘESAHEM:

Paul Ricoeur, O sobě samém jako o jiném. Praha, OIKOYMENH 2016.

Charles Taylor, Sekulární věk. Dilemata moderní společnosti. Praha, Filosofia 2013.

Maurice Blondel, Logika činu. Svitavy, Trinitas 2001.

Jiří Hanuš, Zbyněk Vybíral (eds.), Náboženství v globální občanské společnosti. Brno, CDK 2008.

PRAKTICKÁ SVĚDECTVÍ:

Paul Misner, Catholic Labor Movements in Europe. Social Thought and Action 1914-1965. Washington, The Catholic University of America Press 2015.

Gary Dorrien, Social Ethics in the Making. Interpreting American Tradition. Malden, Wiley-Blackwell 2011.

Adolf Kolping: Život naplněný solidaritou. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2013.  

Manfred Glombik: Biskup Ketteler - průkopník spravedlivé společnosti. In. Teologické texty, č. 2, 2013, roč. 24. 

Antonio Rosmini Serbati, Komunismus a socialismus. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2006.  

Henri Perrin: Staveniště Evropy. Deník kněze - dělníka v Německu. Praha, Katolický literární klub 1948. 

Madelaine Delbrelová, Misionáři bez lodí, Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2008.

Helen Alford - Francesco Compagnoni, Preaching Justice I, II. Contributions of Dominican Sisters to Social Ethics in the Twentieth Century. Kildare, The Authors and Dominican Publications 2016.

Victor Conzemius, Proroci a předchůdci, Praha, Zvon 1997.

Vojtěch Novotný (ed.), Česká katolická eklesiologie druhé poloviny 20. století. Praha, Karolinum 2007.

Danica Valenová, Nic nedává kdo nedává sebe. Deník 1945-1960. Praha, Katolický týdeník a Ústav pro studium totalitních režimů 2016.

Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Vojtěch Mašek, Ph.D. (28.01.2018)

Prezentace, diskuse, samostatná četba.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Vojtěch Mašek, Ph.D. (28.01.2018)

Podmínkou úspěšného absolvování předmětu je: 

1. Aktivní účast v diskusích během seminářů a průběžná komunikace s vyučujícím

2. Souhrný průřezový test znalostí ze sociální nauky církve a katolické sociální etiky v tomto rozsahu: A. Východiska, předmět a metoda sociální nauky církve (katolické sociální etiky), B. zdroje a tradice sociální nauky církve (Zjevení, přirozený zákon, starší patristicko-scholastické inspirace + zdroje moderního katolického sociálního myšlení a hnutí od 19. století do současnosti) - rámcový přehled, C. Vývojové linie sociální nauky církve (základní přehled o vývoji a teologických motivech sociálního magistéria, klíčové motivy sociálních encyklik, základní tématické spojnice, časové etapy), D. Trvalé zásady a základní hodnoty sociální nauky církve, E. Přehled klíčových etických argumentů sociální nauky církve k jednotlivým tématům společenského života (rodina, práce, občanská společnost, politika, mezinárodní vztahy, mír a ekologie).

Znalosti k tématům A-C + ke katolické etice občanské společnosti studenti čerpají z příslušných prezentací (a stručných přehledů učiva) uložených ve školním e-learningovém systému Moodle a z knihy Arna Anzenbachera Křesťanská sociální etika (zejm. pojetí spravedlnosti v křesťanské sociální tradici + metodická východiska křesťanské sociální etiky v Anzenbacherově pojetí).

Znalosti k tématům D-E vycházejí z kapitol 3-11 Kompendia sociální nauky církve + ze samostatné četby dvou nejnovějších sociálních encyklik Caritas in veritate a Laudato si´. 

V testu je primárně hodnocena schopnost studenta propojit věcné znalosti hodnotových východisek sociální nauky církve s vlastní zdůvodněnou argumentací a reflexí společenské zkušenosti. Test se skládá z 10 otázek, za každou lze získat maximálně 6 bodů (celkem  60 bodů). Minimální limit pro splnění testu je 60%, tj. 36 bodů.

3. Zpracování krátké úvahy z vlastní společenské praxe v rozsahu 2 normostran. Studenti v něm mají pojmenovat konkrétní etické dilema (obtížně řešitelný problém z hlediska mravního posuzování a rozhodování), s nímž se opakovaně setkávají ve svém společenském (občanském, hospodářském, politickém) životě, konkrétně ho popsat, a navrhnout jeho zdůvodněné řešení s ohledem na východiska katolické sociální nauky. Při hodnocení bude brána v úvahu především schopnost konkrétní analýzy, kvalita zdůvodnění vlastního návrhu (návrhů) a tvořivé uplatnění křesťanské hodnotové perspektivy.

 

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Vojtěch Mašek, Ph.D. (28.01.2018)

1. Sociální nauka církve (katolická sociální etika) ve světle současných teologických, filosofických a etických diskusí. Východiska, předmět a metoda. Vztah SUC k různým teologickým disciplínám (zejm. morální teologii, teologické antropologii a trojiční dogmatické teologii), etickým disciplínám (etika fundamentální a konkrétní, jejich provázanost), k morální a sociální filosofii, k dalším společenským a humanitním vědám. Klíčová role pastorální konstituce Gaudium et Spes jako východiska pro metodu v katolické sociální etice (induktivní pojetí čtení rozmanitých společenských situací a znamení času u M.D. Chenua + v apoštolském listě Octogesima adveniens Pavla VI., systematicko-ntropologické a morálně-teologické pojetí Jana Pavla II. v Sollicitudo rei socialis, praktické pojetí Josepha Cardijna a Jana XXIII.: vidět, soudit, jednat, jiná pojetí, hermeneutické, systémově-institucionální apod.).

2. Zdroje a tradice katolické sociální etiky1 (Zjevení: sociální motivy Písma, přirozený zákon,  patristicko-scholastické kořeny). Filosofické kořeny a novější teologické interpretace pojmu přirozeného zákona v církevních dokumentech a v katolické sociální etice (Hledání univerzální etiky, Amoris laetitia, Klaus Demmer)

3. Zdroje a tradice katolické sociální etiky 2 (moderní historické podněty a kontext: bouřlivý nástup tržního hospodářství v 19. století a snaha církve odpovědět na morální problémy spojené s třídním konfliktem, od probuzení sociálního svědomí katolických jednotlivců (Kolping, von Vogelsang, von Ketteler, Pesch) k závaznému vyjádření magistéria, od romantického korporativismu přes katolický solidarismus k opatrnému křesťanskému demokratismu se silnými přirozenoprávními a "organickými" prvky (Luigi Sturzo, hnutí JOC, německé, francouzské a americké sociální iniciativy), historický průřez vývojem moderní katolické sociální tradice (stručný přehled dějinami katolického sociálního myšlení a hnutí v Evropě a v USA). Otázky praktické a politické dimenze katolické sociální nauky a tradice (vztah sociální nauky k liberalismu a marxismu, problém hledání "střední cesty" mezi nimi, členitější pohled v novější sociální etice: Michael Novak, Reinhard Marx aj.). Vztah katolické sociální tradice a tzv. "angažované teologie" (Karel Skalický), tzv. veřejné (David Tracy) nebo politické teologie (Johan Babist Metz).

4. Vývojové linie sociální nauky církve (katolického sociálního magistéria): přehled hlavních tématických souvislostí, časových etap a klíčových témat sociálních dokumentů katolické církve (3 hlavní vývojové linie: hlavní - od Rerum novarum Lva XIII. přes Quadragesimo anno Pia XI., Mater et magistra Jana XXIII., Octogesima adveniens Pavla VI., a Laborem exercens Jana Pavla II. až k Centesimus annus Jana Pavla II. - spojená především s otázkou křesťanského řešení sociálního konfliktu a problémů práce, druhá, kratší - od Populorum progressio Pavla VI. přes Sollicitudo rei socialis Jana Pavla II.  ke Caritas in veritate Benedikta VI. - spojená s otázkou integrálního lidského rozvoje, svébytné místo a téma mají encykliky Pacem in terris Jana XXIII. (otázka lidských práv, politické odpovědnosti a míru) a Laudato si´ papeže Františka (model integrální křesťanské ekologie). Pozornost je věnována i málo známým dokumentům sociálního magistéria, zejm. Graves de communiti  přelomovým válečným promluvám Pia XII. (průlom v otázkách politického prosazování lidských práv a demokracie), dokumentu Iusticia in mundo (otázka spravedlnosti v kontextu globální ekonomické nerovnosti), dvěma dokumentům Kongregace pro nauku víry věnovaným otázkám teologie osvobození, vybraným sociálním dokumentům biskupských konferencí apod.

5. Trvalé zásady a základní hodnoty sociálního učení církve, jejich rozumová reflexe a uplatnění v křesťanské náboženské a společenské praxi. Debata o významu rozlišení trvalých zásad a základních hodnot v pojetí Kompendia sociální nauky církve (výklad Kompendia, podněty Johana Verstraetena),  význam jekřesťanské praxi (personalita - lidská práva, společné dobro, univerzální určení statků - přednostní volba pro chudé, subsidiarita, participace - demokracie, solidarita). Hodnoty (pravda, svoboda, spravedlnost, láska). Vymezení pojmů zásady a hodnoty v Kompendiu a sociálně-etické diskuse o stanovení hodnotových priorit v křesťanské morálce (Kompendium vs.Johan Verstraeten). Zásady a hodnoty SUC ve světle aktuálních teologických a filosofických reflexí (Eberhard Shockenhoff, H. J. Höhn, Lisa Cahill, H. J. Sander, P. Schallenberg, Marianne Heimbach-Steins aj.).

6. Pojetí rodiny v sociálním učení církve a v katolické sociální etice. 

7. Pojetí práce a ekonomiky v sociálním učení církve a v katolické sociální etice. 

8. Pojetí občanské společnosti (veřejného prostoru a médií) v sociálním učení církve. Symbióza i napětí mezi organicko-korporativním (tomistickým) a liberálně-demokratickým pojetím občanské společnosti. Pojetí v Kompendiu a v současných proudech morální filosofie. Důrazy katolického pojetí a různost přístupu k němu (Ralph Hittinger, Michael Novak).

9. Pojetí politična v sociálním učení církve a v katolické sociální etice. Role občana a role politické autority. Peripetie historického vývoje vztahu katolické církve k politickému systému a ideálu ústavní demokracie (Lev XIII., Pius XI., Pius XII., Druhý vatikánský koncil, Jan XXIII., Pavel VI., Jan Pavel II.). 

10. Pojetí mezinárodních vztahů v sociálním učení církve a v katolické sociální etice. Morální hodnocení otázek globalizace, mezinárodního rozvoje, mezinárodního práva a globální politické autority (R. Míčka). Stričmé shrnutí názorů moderních papežů na evropskou integraci (L. Žák).

11. Pojetí míru v sociální nauce a vyrovnání s katolickou tradicí tzv. spravedlivé války, posun od spravedlivé války k spravedlivému míru? (sociální dokumenty a aktuálnější reflexe: Bock, Frühbauer, Küppers, T. Holub).

12. Pojetí ekologie v katolické sociální nauce a v katolické sociální etice ("humánní ekologie" a teologická bioetika Jana Pavla II., Kompendium, Laudato si´ papeže Františka, novější reflexe).

13. Sociální nauka církve jako trvale "otevřené staveniště" (Jan Pavel II.). Aktuální naléhavá dilemata a otázky soudobé společnosti ve světle katolické sociální etiky, ekumenického, mezináboženského a občanského dialogu.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK