PředmětyPředměty(verze: 845)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
Kulturní a sociální antropologie 2 - KDKU248
Anglický název: Cultural and Social Anthropology 2
Zajišťuje: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
Fakulta: Katolická teologická fakulta
Platnost: od 2013
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D.
Korekvizity : KDKU247
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (14.02.2019)
Ve druhém semestru se budeme soustředit na konkrétnější témata spíše novějších přístupů v sociokulturní antropologii, a to vše se zřetelem na poznatky nabyté v prvním semestru. Výuka bude probíhat tím způsobem, že si studenti vyberou jeden předem určený text, který v hodině zreferují. Letní semestr 2019 se budeme zabývat především těmito oblastmi: tělesností, mocí, nacionalitou, příbuzenskými systémy a náboženstvím.
Literatura -
Poslední úprava: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (14.02.2019)

Základní studijní literatura a studijní pomůcky:

 

P. Bourdieu: Teorie jednání. Karolinum, Praha 1998

Bourdieu, P. 1986. Distinction: A Social Critique of Judgement of Taste. London: Routledge

Pierre Bourdieu: Nadvláda mužů, Karolinum, Praha 2000

Wacquant, Loïc: Body and Soul: Notebooks of an Apprentice Boxer, Oxford University Press, New York 2004

Foucault, Michel. 1999. Dohlížet a trestat. Dauphine: Praha 2000

Anderson, Benedict. Představy společenství: Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum 2008

Verdery, K. Nationalism and national sentiment in postsocialist Romania. In What was socialism and what comes next. Princeton: Princeton Universtiy Press 1996

Holy, Ladislav. Anthropological Perspectives on Kinship. London: Pluto Press 1996

Durkheim, E. 2002. Elementární formy náboženského života, Praha: Oikoymenh

Max Weber, Sociologie náboženství, Praha: Vyšehrad, 1998

Geertz, Clifford, Náboženství jako kulturní systém in Interpretace kultur, SLON, Praha 2000, s. 103-148

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (14.02.2019)

Referát v hodině (na 30 minut) + seminární práce na jedno z níže uvedených témat (cca 5 normostránek). Známka bude udělena na základě rozhovoru nad seminární prací.

 

Témata seminárních prací:

1) Co se snaží P. Bourdieu vyjádřit pojmem habitu a jak mu tento pojem umožňuje analyzovat umělecký vkus obyvatel Francie jeho doby (na základě pozice v sociálním prostoru)?

2) Bourdieu a habitus: Jakým způsobem souvisí tělo a kultura („duch“) v této koncepci? Popis ideálně na konkrétním příkladu (vytváření habitu boxera, utváření ženského sociálního těla v patriarchálních společnostech atd.)

3) Jak pojímá moc M. Foucault? Popis na příkladu panoptika.

4) V čem spočívá proklamovaná modernita klasických přístupů k nacionalismu (Anderson, Gellner) a proč tyto přístupy byly posléze nahrazeny novými pojetími (Verdery, případně Kaldor a její The Politics of the New Wars)?

5) Pojetí příbuzenství u L. Holého a problematika všeobecnosti základních pojmů systémů příbuzenství (otec, matka, manžel, manželka atp.).

6) Jak pojímá E. Durkheim náboženství a jak spolu souvisí náboženství a logické/racionální myšlení?

7) Jak pojímá náboženství M. Weber a je podle něj náboženství racionální lidský počin?

8) Souvislost kultury a náboženství u C. Geertze (a jaký je mezi nimi rozdíl). Je možné říct, že náboženství je kulturně determinované?

 

 

 

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (14.02.2019)

6. 3. 2019 – Antropologie jednání: Bourdieu, habitus a (umělecký) vkus z pohledu sociálních věd

Texty:   1) P. Bourdieu: Teorie jednání. Karolinum, Praha 1998 (Zejména první kapitola: s. 9-25: jde o velmi zhuštěné pojednání o základních pojmech Bourdieuho pojetí jednání, habitu, společenské třídy atd.). + Wacquant, Loïc: Habitus; slovníkové heslo (krátké vysvětlení pojmu habitu od Bourdieuho žáka).

            2) Bourdieu, P. 1986. Distinction: A Social Critique of Judgement of Taste. London: Routledge (zejména pátá kapitola „The Sense of Distioncion“, pp. 260-317 – jde o klíčový text na téma sociální rozměr vkusu na základě analýzy kulturního a ekonomického kapitálu jednotlivých „tříd“; také podnětné jsou jednotlivé příklady členů těchto tříd, na nichž celou úvahu poměrně přesvědčivě dokládá).

Téma seminární práce: Co se snaží P. Bourdieu vyjádřit pojmem habitu a jak mu tento pojem umožňuje analyzovat umělecký vkus obyvatel Francie jeho doby (na základě pozice v sociálním prostoru)?

 

13. 3. 2019 – Habitus a moc – Tělesnost a gender

Texty:   1) Pierre Bourdieu: Nadvláda mužů, Karolinum, Praha 2000 (Zejména první kapitola Zvětšený obraz, s. 5-50, Bourdieu se v této knize zabývá svým typickým způsobem pojetí mužství a ženství, a to především přes zápis sociálních rolí do těla).

             2) Wacquant, Loïc: Body and Soul: Notebooks of an Apprentice Boxer, Oxford University Press, New York 2004 (bude nás zajímat především kapitola: The Street and the Ring – etnografie o postupném budování habitu boxera v prostředí ghetta v Chicagu)

Téma seminární práce: Bourdieu a habitus: Jakým způsobem souvisí tělo a kultura („duch“) v této koncepci. Popis ideálně na konkrétním příkladu (vytváření habitu boxera, utváření ženského sociálního těla v patriarchálních společnostech atd.)

 

20. 3. 2019 – Foucault: Vědění (diskurz) a moc

Texty:   1) Foucault, Michel. 1999. Dohlížet a trestat. Dauphine: Praha 2000 (zejména první kapitola o vězenství a způsobu trestání a třetí kapitola o dohledu, tj. o panoptiku. Důležité je sledovat posun ve výkonu moci a jiné zacházení s tělem „podrobených“).

Téma seminární práce: Jak pojímá moc M. Foucault? Popis na příkladu panoptika.

 

27. 3. 2019 – Národy a nacionalismus

Texty: 1) Anderson, Benedict. 2008. Představy společenství: Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum (zejména s. 17-62 – kde se pojednává o konstrukci národů v novověku jakožto společenství představy).

             2) Verdery, K. Nationalism and national sentiment in postsocialist Romania. In What was socialism and what comes next. Princeton: Princeton Universtiy Press 1996, pp. 83–103 (autorka se zabývá otázkou, proč po pádu komunismu se v tolika zemích objevil poměrně silný nacionalismus, i když komunismus sám sebe prohlašoval jakožto internacionální).

Téma seminární práce: V čem spočívá proklamovaná modernita klasických přístupů k nacionalismu (Anderson, Gellner) a proč tyto přístupy byly posléze nahrazeny novými pojetími (Verdery, případně Kaldor a její The Politics of the New Wars)?

 

3. 4. 2019 – Etnicita, identita a příbuzenské systémy

Texty:   1) Holy, Ladislav. Anthropological Perspectives on Kinship. London: Pluto Press 1996 (zejména kapitoly 1, 2 – první kapitola se zabývá základními principy příbuzenství a snaží se postihnout něco jako „substanci“ příbuzenského vztahu, což však velké kulturní různost příliš neumožňuje; druhá kapitola se pokouší o něco podobného u manželství).

Téma seminární práce: Pojetí příbuzenství u L. Holého a problematika všeobecnosti základních pojmů systémů příbuzenství (otec, matka, manžel, manželka atp.).

 

10. 4. 2019 – Durkheimovo pojetí náboženství

Texty:    1) Durkheim, E. 2002. Elementární formy náboženského života (Kniha první – Úvodní otázky + Závěr). Praha: Oikoymenh (klasická studie, kde se autor pokouší nalézt nejprve „atomy“ náboženství, které stojí na počátku vývojové řady všech ostatních směrů; posléze přejde spíše do funkcionalistického pojetí náboženství).

             2) Durkheim, E. 2002. Elementární formy náboženského života (Kniha druhá – Elementární náboženské představy). Praha: Oikoymenh (klasická studie, kde se autor pokouší nalézt nejprve „atomy“ náboženství, které stojí na počátku vývojové řady všech ostatních směrů; posléze přejde spíše do funkcionalistického pojetí náboženství).

Téma seminární práce: Jak pojímá E. Durkheim náboženství a jak spolu souvisí náboženství a logické/racionální myšlení?

 

24. 4. 2019 – Pojetí náboženství u Maxe Webera a Clifforda Geertze

Texty:    1) Max Weber, Sociologie náboženství (kapitoly 1-7), Praha: Vyšehrad, 1998

             2) Geertz, Clifford, Náboženství jako kulturní systém in Interpretace kultur, SLON, Praha 2000, s. 103-148 (Geertzův pohled na vztah náboženství a kultury).

Témata seminární práce: 1) Jak pojímá náboženství M. Weber a je podle něj náboženství racionální lidský počin?

2) Souvislost kultury a náboženství u C. Geertze (a jaký je mezi nimi rozdíl). Je možné říct, že náboženství je kulturně determinované?

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK