|
|
|
||
|
Předmět si klade za cíl předat studentům teoretické a empirické znalosti potřebné k pochopení problematiky přechodů k demokracii ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě. Z bohaté teoretické literatury, která k tématu existuje, se snaží nabídnout relevantní tituly, které dají studentům možnost komparativního a konceptuálního pohledu na základní otázky: podmínky existující pro přechod k demokracii v jednotlivých zemích před jeho začátkem, průběh těchto procesů a další navazující vývoj. Studenti si tak osvojí základy komparativní aplikace teoretického a konceptuálního uvažování na poli politických systémů, demokracie a dalších přímo souvisejících otázek. Budou zároveň schopni lépe chápat vývoj posledního čtvrtstoletí v regionu, kterým se v rámci svého studia zabývají, a aplikovat podobné teoretické perspektivy a metodologické modely i v případě jiných témat a problémů.
Kurz je určen pouze pro studenty magisterských programů. Poslední úprava: Hrubá Kateřina, Mgr. (28.01.2026)
|
|
||
|
1) Seznámit studenty s klíčovými parametry předmětu a jeho organizací 2) Vysvětlit procesy přechodů k demokracii ve středovýchodní a jihovýchodní Evropy na přelomu 80. a 90. let 20. století v komparativní perspektivě 3) Ověřit charakter a stupeň znalostí a pochopení probírané látky Poslední úprava: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
Podmínkou zakončení předmětu je splnění průběžných domácích úkolů, úspěšné splnění závěrečné testu a odevzdánís seminární práce Veškerá odevzdávání úkolů a plnění povinností v předmětem probíhá přes systém Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=4119#section-6. Poslední úprava: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
AUERS, Daunis. Comparative Politics and Government of the Baltic States: Estonia, Latvia and Lithuania in the 21st Century. London: Palgrave MacMillan, 2015. s. 99–108. BIONDICH, Mark. The Balkans: Revolution, War, and Political Violence since 1878. Oxford: Oxford University Press, 2011. s. 205–246; 249–251. KITSCHELT, Herbert, et al. Post-Communist Party Systems: Competition, Representation and Inter-party cooperation. Cambridge: Cambridge Unievrsity Press, 1999. s. 21–28. KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha: Argo, 2005. s. 979–985. LINZ, Juan a Alfred STEPAN. Problems of Democratic Transition and Consolidation: Southern Europe, South America, and Post-Communist Europe. Baltimore: John Hopkins University Press, 1996. s. 1–15; 38–83; 333–365. NEXHIPI, Adelina a Erjon NEXHIPI. „The Activity of Pyramid Schemes in Albania (1992 - 1997) and the Effects of Their Decline“. s. 1–12 ŠVEC, Luboš. Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988–1991. Praha: Dokořán, 2013. s. 62–98; 103–147. VYKOUKAL, Jiří, Bohuslav Litera a Miroslav Tejchman. Východ: vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989. Praha: Libri, 2000. s. 471–477; 517–522; 525–643; 687–748. WANDYCZ, Piotr. The price of Freedom: A History of East Central Europe from the Middle Ages to the present. London: Routledge, 2001. s. 239–247.
Doporučená CRAWFORD, Beverly a Arjen LIJPHART, eds. Liberalization and Leninist Legacies: Comparative Perspectives on Democratic Transitions. Berkeley: University of California, 1997. DANČÁK, Břetislav, ed.. Pobaltí v transformaci. Politický vývoj Estonska, Litvy a Lotyšska.. Brno: Masarykova univerzita, 1999. HEYDEMANN, Günter a Karel VODIČKA, eds. Vom Ostblock zur EU: Systemtransformationen 1990-2012 im Vergleich. Bonn: Bundeszentrale für politische Bildung, 2013. PELIKÁN, Jan. Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016. TISMĂNEANU, Vladimir. Fantasies of salvation: democracy, nationalism, and myth in post-communist Europe. Princeton: Princeton University Press, 1998. Poslední úprava: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
1) Výkladu klíčové problematiky formou dvou přednášky První se uskuteční 24.10.2025 a druhé 5.12.2025 Odkaz na Zoom meeting pro přímou výuku : https://cesnet.zoom.us/j/95188968910?pwd=U99knHzCVQoFNaOl4bWnO9oq62yYJo.1 2) Aktivním samostudiu studentů založeném na využití studijních opor 3) Ověření znalostí a pochopení látky předmětu formou reflexe opor, testu a písemné práce 4) Individuálních konzultacích
Pravidla pro využívání nástrojů generativní umělé inteligence: Pravidla pro využívání a citování nástrojů generativní umělé inteligence, jako jsou např. ChatGPT nebo MS Copilot, při psaní seminárních prací i plnění dalších úkolů v rámci předmětu se řídí platnými vyhláškami ředitele IMS, zejména č. 7/2023 a 9/2023. Používání nástrojů generativní umělé inteligence je povoleno, nestanoví-li vyučující jinak. Tyto nástroje však nesmí být využity ke generování substantivních částí testu a/nebo nahrazovat samostatný intelektuální výkon studujících. Za veškerý obsah vygenerovaný pomocí AI plně zodpovídá studující, který/která ho přebírá. Přejímání výsledků vygenerovaných AI v jejich doslovné, parafrázované nebo jen mírně upravené podobě a jejich vydávání za vlastní dílo je považováno za plagiátorství. Povinnou součástí každé odevzdané práce je transparentní vyjádření, jaké nástroje generativní AI, v jaké fázi přípravy textu a jakým způsobem studující využil/využila, popř. informace, že žádné nástroje generativní AI nebyly použity. V případě absence nebo neúplnosti tohoto vyjádření nesmí vyučující práci přijmout k hodnocení. S výjimkou případů, kdy vyučující využití nástrojů AI výslovně zakáže, je rozhodnutí o jejím využití zcela na rozhodnutí studující/studujícího. Studující má rovněž právo odmítnout, aby jeho/její práce byla hodnocena s využitím AI. Poslední úprava: Lochmanová Sára, Mgr. (07.10.2025)
|
|
||
|
Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018: v české verzi (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018). Hodnocení zahrnuje test (50 %) založený na povinné četbě, průběžnou písemnou reflexi literatury (10 %) a seminární práci (40 %). Test i seminární práce musí získat hodnocení minimálně E. Poslední úprava: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
1) Teoretická východiska studia přechodů k demokracii 2) Premianti tranzice aneb přeměna dohodou: Polsko a Maďarsko 3) Když to nelze jinak, tak z ulice: NDR a Československo 4) Konec diktátorů…ale bez konce komunismu?: Rumunsko a Bulharsko 5) Rozklad režimu, rozklad státu: Jugoslávie a Albánie 6) Začaly první, skončily poslední: pobaltské státy a jejich boj za svobodu Poslední úprava: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|