|
|
|
||
|
Poslední úprava: Bc. Sára Lochmanová (08.02.2024)
|
|
||
|
Poslední úprava: Bc. Sára Lochmanová (08.02.2024)
Cílem předmětu je osvojení podrobnějších znalostí současného německého politického systému, a to i v historické perspektivě (viz též anotaci a syllabus). To bude ověřeno formou prezentací/referátů studujících, resp. i vypracováním recenze vědeckého titulu k dané problematice (dle dohody s vyučujícím, viz též Požadavky ke zkoušce). |
|
||
|
Poslední úprava: Bc. Sára Lochmanová (05.02.2024)
Úspěšné zakončení předmětu je podmíněno pravidelnou a aktivní účastí na přednášce a semináři, která zahrnuje osvojení literatuty k probíraným tématům v rozsahu cca. 300 tiskových stran a průběžnou oponenturu referátů a prezentací ostatních studujících. Dále se od studujících očekává příprava referátu (20 minut) na vybrané téma s využitím povinné i doporučené studijní literatury (či literatury dle další konzultace s vyučujícím) v rozsahu cca. 80 tiskových stran, alternativně recenze vědecké publikace na téma probírané v kursu. Na závěr kursu je nutné složit ústní zkoušku v rozsahu povinné četby a na základě přednášky. Týden před zkouškou je nutno odevzdat písemnou verzi předneseného referátu i s vědeckým příslušenstvím (poznámkový aparát), resp. zmíněnou vědeckou recenzi s příslušenstvím - obojí v rozsahu cca 8 stran. Tyto písemné výstupy je třeba zadat též na Moodle. Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019)
Bodové hodnocení referátů (příp. recenzí)
81-90 bodů = velmi dobře (B) 71-80 bodů = dobře (C) 61-70 bodů = uspokojivě (D) 51- 60 bodů = dostatečně (E) 0 - 50 bodů = nedostatečně/neprospěl/a (F)
Vzájemný poměr jednotlivých hodnocení: prezentace/referát(20% bodů) , jeho písemné vyhotovení (30%bodů), alternativně odborná recenze rozsáhlejšího vědeckého titulu dle dohody s vyučujícím (50% bodů), ústní zkouška (50% bodů). Celkový výsledek odpovídá průměru dílčích hodnocení.
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D. (12.02.2023)
POZNÁMKA:Všechna dostupná literatura k tomuto předmětu v SISu slouží pouze ke studijním účelům v tomto kurzu. Je chráněna autorským právem a nesmí být tak dále šířena. Literatura povinná:
Zuzana Lizcová, Vladimír Handl, Miroslav Kunštát, Tomáš Nigrin a kol., Německo 1989-2021. Úspěchy, problémy a výzvy sjednocené země, Praha 2022, zde zejm s. 7-155, 193-243. Martin Jeřábek a kol., Srovnání politických systémů Německa a Rakouska. Institucionální a systémové ukotvení, Plzeň 2010; Petr Fiala a kol., Politický systém Spolkové republiky Německo, Brno 1994; Jürgen Faulenbach (red.), Parteiensystem der Bundesrepublik Deutschland, München 2006 (též elektronicky na stránkách Bundeszentrale für politische Bildung); Wolfgang Rudzio, Das politische System der Bundesrepublik Deutschland, 8. vyd. Wiesbaden 2011 (i starší vydání), či alternativně: Manfred G. Schmidt, Das politische System Deutschlands. Institutionen, Willensbildung und Politikfelder, Bonn 2010 (i starší vydání z produkce Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn);
Ulrich von Alemann, Das Parteiensystem der Bundesrepublik Deutschland, Lizenzausgabe für die Bundeszentrale für die politische Bildung, Bonn 2003; Lukáš Novotný, Nepotřebný východ? Strany a stranické systémy nových spolkových zemí Německa, Praha 2018; Stefan Marschall, Das politische System Deutschlands, Konstanz 2011; Dieter Hesselberger, Das Grundgesetz.Kommentar für die politische Bildung, Bonn 2003; Theodor Maunz - Reinhold Zippelius - Thomas Würtemberger, Deutsches Staatsrecht. Ein Studienbuch, 32.vyd. München 2008; Martin Sebaldt - Alexander Strassner: Verbände in der Bundesrepublik Deutschland. Eine Einführung, Wiesbaden 2004; Uwe Andersen - Wichard Woyke (hrsg.), Handwörterbuch des politischen Systems der Bundesrepublik Deutschland, 4. přepracované vydání Bonn 2000; Frank Decker -Viola Neu, Handbuch der deutschen Parteien, 2. vyd. Wiesbaden 2013; Vladimír Klokočka, Ústavní systémy evropských států (srovnávací studie), Praha 1996; Blanka Říchová, Západoevropské politické systémy: komparace politických systémů, Praha 2009; Heinz Pürer, Medien in Deutschland. Presse – Rundfunk – Online, Konstanz 2015 (k dispozici je i levné licenční vydání pro Bundeszentrale f. politische Bildung, Bonn); Aleš Valenta, Německo. Mýtus a realita. Politika v SRN 1998-2017, Praha 2018; Robin Alexander, Die Getriebenen. Merkel und die Flüchtlingspolitik. Report aus dem Innern der Macht, München 2017.
|
|
||
|
Poslední úprava: Bc. Sára Lochmanová (08.02.2024)
Kurs sestává z přednášek vyučujícícho a seminárních cvičení na předem zadané téma (se studentskými prezentacemi, jejich oponenturou ze strany ostatních studujících a dílčími otázkami ke strukturované diskusi). Dle platných pokynú ředitele IMS k organizaci výuky v letním semestru 2024 bude výuka tohoto kursu probíhar prezenčně. |
|
||
|
Poslední úprava: Bc. Sára Lochmanová (08.02.2024)
Předpokladem pro splnění studijních povinností je pravidelná a aktivní účast na přednášce a semináři, která zahrnuje osvojení literatuty k probíraným tématům v rozsahu cca. 300 tiskových stran a průběžnou oponenturu referátů a prezentací ostatních studujících. Dále se od studujících očekává příprava referátu (20 minut) na vybrané téma s využitím povinné i doporučené studijní literatury (či literatury dle další konzultace s vyučujícím) v rozsahu cca. 80 tiskových stran, alternativně recenze vědecké publikace na téma probírané v kursu. Na závěr kursu je nutné složit ústní zkoušku v rozsahu povinné četby a na základě přednášky. Týden před zkouškou je nutno odevzdat písemnou verzi předneseného referátu i s vědeckým příslušenstvím (poznámkový aparát), resp. zmíněnou vědeckou recenzi s příslušenstvím - obojí v rozsahu cca 8 stran. Tyto písemné výstupy je třeba zadat též na Moodle. Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019)
Bodové hodnocení referátů (příp. recenzí)
81-90 bodů = velmi dobře (B) 71-80 bodů = dobře (C) 61-70 bodů = uspokojivě (D) 51- 60 bodů = dostatečně (E) 0 - 50 bodů = nedostatečně/neprospěl/a (F)
Vzájemný poměr jednotlivých hodnocení: prezentace/referát(20% bodů) , jeho písemné vyhotovení (30%bodů), alternativně odborná recenze rozsáhlejšího vědeckého titulu dle dohody s vyučujícím (50% bodů), ústní zkouška (50% bodů). Celkový výsledek odpovídá průměru dílčích hodnocení.
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D. (28.02.2024)
ZÁKLADNÍ TÉMATA:
2. Plány německého exilu a domácí opozice na politické uspořádání poválečného Německa 3. Kladení základů politického systému SRN v letech 1945-1949; vznik SRN a NDR 4. Přehled ústavně-politického, resp. politického vývoje v obou německých státech v l. 1949-1990 5. Ústavněprávní a mezinárodněprávní aspekty německého sjednocení v r. 1990 6. Charakteristika struktury a základních článků Základního zákona SRN (Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland) 7. Hlavní spolkové ústavní a politické instituce a vztahy mezi nimi (Spolkový sněm, Spolková rada, Spolkový prezident, Spolková vláda, nejdůležitější spolkové úřady) 8. Spolkové soudnictví 9. Německý volební systém (na spolkové i zemské úrovni, shody a rozdíly) 10. Politické strany v SRN I. (legislativa, financování) 11. Politické strany v SRN II. (stručné dějiny, programatika, analýza členské a voličské základny) 12. Německý federalismus a jeho specifika; reforma federalismu 13. Další formy organizovaných zájmů v SRN (odbory , svazy, spolky, církve a církevní organizace aj.) 14. Média a politika JTM 028 Politika v Německu Harmonogram referátů – LS 2024
• 6.3. Mediální krajina v SRN – tradice, proměny a perspektivy (Jakub Adam) • 13.3. Volby v SRN v roce 2024 (přehled: EP, Durynsko, Sasko, Braniborsko; opakované volby do Bundestagu v Berlíně) -témata, prognózy, možné konsekvence (Jan Kousal) • 20.3. Vyhnanecké svazy (Vetriebenenverbände) a jejich reálný vliv na politiku ve 21. století (Anetta Grögerová) • 27.3. "Lehre aus Weimar": „Richtlinienkompetenz“ spolkového kancléře SRN (čl. 65 GG), resp. volba a jmenování spolkového kancléře (čl. 63 GG) a způsob jeho odvolávání (konstruktivní votum nedůvěry dle čl. 67 GG, otázka důvěry dle čl. 68 GG) (Anežka Farionová) • 3.4. Stranickopolitický systém „nových“ spolkových zemí SRN a jeho proměny (Václav Štěpán) • 10.4. Německé paměťové instituce a jejich role při zpracovávání nacistické a komunistické minulosti (Zentrale Stelle Ludwigsburg, Enquetekomission zur Aufarbeitung der SED-Diktatur, Beauftragte f. Stasi-Unterlagen, Bundesstiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur aj.) (Jan Dvořák) • 17.4. Pokračující fragmentace stranickopolitického systému v SRN: nové a nejnovější politické subjekty (Alternative f. Deutschland, Bündnis Sahra Wagenknecht, Werteunion, fenomén Freie Wähler) (Jenny Kaufholdová) Volná (neobsazená) témata: • Wehrhafte Demokratie: charakteristika, ústavní zakotvení, instituce (především spolkový, resp. zemské úřady na ochranu ústavy) • Spolkové úřady (Bundesbehörden), vztah k zemským orgánům a jejich teritoriální distribuce na území SRN • Volební právo v SRN (na spolkové i zemské úrovni, resp. u voleb do EP – komparace) • Církve a náboženství v SRN a jejich společensko-politická relevance • Případně další témata či rezenze dle dohody mezi vyučujícím a studujícími
|