|
|
|
||
|
Kurs se zabývá výkladem klíčových problémů současnosti v oblasti jihovýchodní Evropy, zejména těch, které byly vyvolány změnami v mezinárodních vztazích, a důsledky na dosavadní rovnováhu sil v globálním měřítku v devadesátých letech minulého století. Pozornost je rovněž soustředěna na razantní nástup nacionalismu a krize komunistických autoritativních režimů. Kurz sleduje vývoj a hlavní problémy v oblasti jihovýchodní Evropy po roce 1989 s důrazem na politický vývoj (vnitřní i zahraniční), transformaci hospodářství, a socioekonomické reformy. Poslední úprava: Žíla Ondřej, doc. PhDr., Ph.D. (19.01.2026)
|
|
||
|
1) Seznámit studenty s klíčovými parametry předmětu a jeho organizací 2) Vysvětlit základní vývojové trendy komunistických režimů v jihovýchodoevropských státech na konci 80. let v kontextu proměn v mezinárodních vztazích, přechod k demokratizaci a transformaci politických, ústavních a socioekonomických systémů 3) Ověřit charakter a stupeň znalostí a pochopení probírané látky Poslední úprava: Žíla Ondřej, doc. PhDr., Ph.D. (19.01.2026)
|
|
||
|
Povinná literatura: Bideleux, R., Ian, J., Conceptual frameworks. ‘The Balkans’ and the nature of post-Communist democratization and economic transformations. In: Bideleux, R., and Ian J., The Balkans: A Post-Communist History. Routledge, 2007, p. 20 (čítanka) Gallagher, T., The Balkans After the Cold War: From Tyranny to Tragedy. Routledge, 2003, I. and II. chapter (čítanka) Gledhill, J., King, C., Romania since 1989. Living beyond the past. In: Woochik, S.L., Curry, J. L. (eds.), Central and East European politics: from communism to democracy. Lanham: Rowman & Littlefield 2015. (čítanka) Hilaj, A.: The Albanian National Question and the Myth of Greater Albania. In: The Journal of Slavic Military Studies, 26:3, 2013: 393-413 (čítanka) Hupchick, D.P. The Balkans: from Constantinopole to communisms. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2002, s. 416-443 (čítanka) Pelikán, J. Ante bellum aneb co předcházelo. In Pelikán, J.: Jihoslovanská krize, Praha 1996, s. 10. (čítanka) Pelikán, J.: Aktuální situace a perspektivy vývoje států západního Balkánu. In: Pelikán J.,et.al., Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje, Praha, Filosofická fakulta UK 2016, s. 9-26. (čítanka) Spirova, M., Bulgaria since 1989. In: Ramet, S., Central and southeast European politics since 1989. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. (čítanka) Stokes, G., Lampe, J., Rusinow, D., Mostow, J.: Instant History: Understanding the Wars of Yugoslav Succession In: Slavic Review, Vol. 55, No. 1 (Spring, 1996), pp. 136-160 (čítanka) Tejchman, M. Balkán ve 20. století. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, s. 329-403.
Doporučená literatura: Baker, C., The Yugoslav Wars of the 1990s. Palgrave Macmillan, 2015. Bideleux, R., and Ian J., The Balkans: A Post-Communist History. Routledge, 2007. Glenny, Misha, Balkán: 1804-1999: Nacionalismus, válka a velmoci, Praha, BB art 2003, 399 s. Gallagher, T., The Balkans After the Cold War: From Tyranny to Tragedy. Routledge, 2003. Hradečný, P., Řekové a Turci. Nepřátelé nebo spojenci?, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 1999, 226 s. Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002. Pelikán J.,et.al., Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje, Praha, Filosofická fakulta UK 2016, 464 s. Rychlík, J., Dějiny Bulharska, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2000. Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J., Dějiny jihoslovanských zemí, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 1998 Tejchman, M., Šesták, M., Hradečný, P., Historické souvislosti rozpadu Jugoslávie, Praha, Historický ústav 1996, 255 s. Treptow, K. (ed), Dějiny Rumunska, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2000. Poslední úprava: Žíla Ondřej, doc. PhDr., Ph.D. (19.01.2026)
|
|
||
|
Bloková přednáška proběhne v pátek 6. března 2025 na platformě Zoom. K připojení využijte níže uvedený odkaz. Join Zoom Meeting Meeting ID: 920 6658 6414 Pravidla pro využívání nástrojů generativní umělé inteligence: Pravidla pro využívání a citování nástrojů generativní umělé inteligence, jako jsou např. ChatGPT nebo MS Copilot, při psaní seminárních prací i plnění dalších úkolů v rámci předmětu se řídí platnými vyhláškami ředitele IMS, zejména č. 7/2023 a 9/2023. Používání nástrojů generativní umělé inteligence je povoleno, nestanoví-li vyučující jinak. Tyto nástroje však nesmí být využity ke generování substantivních částí testu a/nebo nahrazovat samostatný intelektuální výkon studujících. Za veškerý obsah vygenerovaný pomocí AI plně zodpovídá studující, který/která ho přebírá. Přejímání výsledků vygenerovaných AI v jejich doslovné, parafrázované nebo jen mírně upravené podobě a jejich vydávání za vlastní dílo je považováno za plagiátorství. Povinnou součástí každé odevzdané práce je transparentní vyjádření, jaké nástroje generativní AI, v jaké fázi přípravy textu a jakým způsobem studující využil/využila, popř. informace, že žádné nástroje generativní AI nebyly použity. V případě absence nebo neúplnosti tohoto vyjádření nesmí vyučující práci přijmout k hodnocení. S výjimkou případů, kdy vyučující využití nástrojů AI výslovně zakáže, je rozhodnutí o jejím využití zcela na rozhodnutí studující/studujícího. Studující má rovněž právo odmítnout, aby jeho/její práce byla hodnocena s využitím AI. Poslední úprava: Bartůšek Jaroslav, Bc. (05.03.2026)
|
|
||
|
1. Recenze vybraného knižního titulu, zadání do 24.4.2026, odevzdat do 17.5.2026. Recenzí se rozumí kritický text nepřesahující dvě normostrany, který posuzuje zvolený titul v kontextu dosavadního bádání; bibliografické záznamy vybraných titulů posílejte na email ondrej.zila@fsv.cuni.cz, v případě, že dojde ke dvojímu zadání jednoho titulu, má přednost student, který jej poslal jako první, další v pořadí si musí vybrat jiné tituly. Zadané publikace by neměly být starší deseti let.
„Hodnocení studentů je závazně založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018 (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018) a je následně upřesněno Opatřením děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019).“
Hodnocení kurzu zahrnuje test (40 %), recenzi (10 %) a velkou seminární práci (50 %). Test i seminární práce musí získat hodnocení minimálně E. Student je klasifikován z celkového výsledku následovně: • 91 a více = A • 81 - 90 % = B • 71 - 80 % = C • 61 - 70 % = D • 51 - 60 % = E • 0 - 50 % = F Poslední úprava: Žíla Ondřej, doc. PhDr., Ph.D. (19.01.2026)
|
|
||
|
Sylabus: 1) Úvodní informace 2) Země jihovýchodní Evropy na konci 80. let 20. století a jejich transformace 3) Vnitřní a vnější příčiny jihoslovanské krize 4) Politický a socioekonomický vývoj exjugoslávských republik po rozpadu Jugoslávie v komparaci 5) Politický a socioekonomický vývoj Rumunska a Bulharska po roce 1989 v komparaci 6) Politický a socioekonomický vývoj albánského prostoru po roce 1989 Poslední úprava: Žíla Ondřej, doc. PhDr., Ph.D. (19.01.2026)
|