Kurs se zabývá střední Evropou v kontextu změn vyvolaných koncem studené války a zánikem bipolárního světa. Pozornost se soustřeďuje na procesy tranzice a transformace, regionální integrační koncepty, aktivity na úrovni NATO a EU. Kurz také sleduje sousedské vztahy a zahraniční politiku a současný sociální a politický pohyb vyvolaný ekonomicko-finanční krizí, masivní migrací a krizovými prvky ve vývoji demokratických režimů s průvodními projevy populismu.
Topic: JTB058 Současná východní Evropa
Time: Feb 23, 2024 01:45 PM Budapest
https://cesnet.zoom.us/j/96427179438?pwd=WkNFQTBlMUlwMFJVV3ZnN3V1Z1JSdz09
Meeting ID: 964 2717 9438
Passcode: 172056
Poslední úprava: Vykoukal Jiří, doc. PhDr., CSc. (12.02.2024)
Cíl předmětu
1) V rámci blokové výuky seznámit studenty v základních bodech s klíčovými problémy předmětu, charakteristikou studijní literatury a organizací distanční výuky včetně popisu a vysvětlení práce se studijními oporami a pomůckami.
2) V rámci tematického zaměření předmětu umožnit studentům, aby pochopili a) důsledky konce studené války pro středoevropské státy b) multilaterální a globální kontext proměn středoevropských států a společností po roce 1989 c) povahu a dynamiku vnitřních proměn středoevropských států a společností d) rizika a krizové prvky současného vývoje střední Evropy e) hlavní interpretační rámce a přístupy k současnému vývoji střední Evropy
3) Ověřit charakter a stupeň pochopení probírané látky studenty formou úkolů (testů a písemných prací)
Poslední úprava: Vykoukal Jiří, doc. PhDr., CSc. (10.02.2024)
Literatura
Povinná literatura:
KŘEN, Jan, Čtvrt století. Visegrádské země v globálním příběhu let 1992-2017. Praha: Karolinum 2019.
BALÍK, S., HAVLÍK, V., Koaliční vládnutí ve střední Evropě (1990-2010). Brno: Masarykova Univerzita 2011, s. 227-250. (23) BRUNCLÍK, M., KUBÁT, M., Parlamentarismus nebo poloprezidencialismus? Spor o klasifikaci středoevropských demokratických režimů. Středoevropské politické studie, Vol. XVI, 2014, č. 2-3, s. 118-136 (19) DAUDERSTÄDT, M., Středovýchodní Evropa na cestě z postkomunistického tunelu do evropské mlhy. Mezinárodní vztahy, Vol. 31, 1996, č. 4, s. 5-19 HANDL, V., Česko-německá deklarace 1997- mezi minulostí a zítřkem? Mezinárodní vztahy, Vol.33, 1998, č. 3, s. 5 -17. HOLMAN, R., Transformace české ekonomiky v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000, s. 19-71. (52) KOLÁŘ P., PICK, O., POLREICH, M., Zánik ČSFR: středoevropský bezpečnostní prostor 1992/1993. Mezinárodní vztahy, Vol. 28, 1993, č. 1, s. 5-15 KUBÁT, M. a kol., Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia 2004, s. 94-119, 217-235, 271-297, 355-384 (98) KUCHARCZYK, Jacek – MESEŽNIKOV, Grigorij, Migration debate in Europe: Between real challenges and imaginary threats. In: Phantom Menace. The Politics and Policies of Migration in Central Europe. In: Jacek Kucharczyk and Grigorij Mesežnikov (eds.), Prague, Institute for Public Affairs, Heinrich-Böll-Stiftung 2018, s. 9-14. LAŠAS, A., European Union and NATO Expansion. Central and Eastern Europe. New York: Palgrave Macmillan, 2010, s. 65-140. (75) LUKÁŠEK, L., Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991-2004. Praha: Karolinum 2010, s. 19-104. (85) New Security Challenges from a Visegrad 4 Perspective. Budapest, Institute for Foreign Affairs and Trade,2018, s. 4-65 SOBJÁK, Anita, From the Periphery to the Core? Central Europe and the Economic Crisis. Policy Papers, Polski Instytut Spraw Międzynarodowych, No. 7, 2013. ŠEDIVÝ, J., Odchod sovětských vojsk z Československa. Mezinárodní vztahy,Vol. 28, 1993, č. 3, s. 40-52 THER, P., Nový pořádek na starém kontinentě. Příběh neoliberální Evropy. Praha: Libri, 2016, s. 39-78. THER, P., Jiný kone dějin: eseje o velké transformaci po roce 1989. Praha: Karolinum 2022, s. 171-236.
Doporučená literatura:
FIALA Petr a kol., Politické strany ve střední a východní Evropě. Brno, MU 2002, s. 13-27, 121-154, 223-248, 285-314, 355-381 (127 s.) LITERA Bohuslav a kol., Energie pro Evropu. Praha, Eurolex Bohemia 2006, s. 50-73, 119-236, isbn 80-86861-70-8 (140 s.) MYANT Martin, Vzestup a pád českého kapitalismu : ekonomický vývoj České republiky od roku 1989. Praha 2013 VYKOUKAL Jiří a kol., Visegrád. Možnosti a meze středoevropské spolupráce. Praha, Dokořán 2003, 405 stran, isbn 80-86569-34-9
Poslední úprava: Vykoukal Jiří, doc. PhDr., CSc. (10.02.2024)
Metody výuky
Kurz je založen na:
1. Výkladu dané problematiky formou přednášky 2. Ověření znalostí formou testování 3. Ověření schopnosti koncepčního zpracování vybarné problematiky formou písemných prací
Poslední úprava: Vykoukal Jiří, doc. PhDr., CSc. (10.02.2024)
Sylabus
Nepřímá výuka zahrnuje následující tematické bloky
a) pád středoevropských komunistických režimů v roce 1989: v tomto bloku je hlavním tématem vysvětlení souvislosti vnějšího kontextu (nové velmocenské vztahy a proměna sovětské zahraniční politiky) a prohlubující se krize komunistických režimů; pozornost je věnována srovnání a charakteristice způsobů, jimiž tyto režimy končí svou existenci.
THER, P., Nový pořádek na starém kontinentě. Příběh neoliberální Evropy. Praha: Libri, 2016, s. 39-78. THER, P., Jiný konec dějin: eseje o velké transformaci po roce 1989. Praha: Karolinum 2022, s. 1-27.
Kontrolní otázky:
1. Jak jednotlivé režimy reagovaly na proměny mezinárodního prostředí? 2. Jaký byl stav středoevropských států po půlstoletí komunistické vlády? 3. Jak a proč se lišily jednotlivé komunistické režimy z hlediska své ochoty připustit změnu? 4. Které byly hlavní hnací síly a momenty ovlivňující a urychlující pád komunismu? 5. Které byly společné a zvláštní rysy rozchodů s komunismem?
b) transformace: v tomto bloku je hlavním tématem charakteristika transformačních procesů zahájených novými politickými a ekonomickými elitami; pozornost je věnována způsobu, jímž tehdy dominantní neoliberální diskurz ovlivňoval představy o povaze a rychlosti transformačních procesů, jednotlivým národním modelům transformace a jejich širšímu historickému kontextu.
Klíčová slova: neoliberalismus, transformace, tranzice, ekonomika, společnost, politika
Základní přehled získáte po prostudování:
HOLMAN, R., Transformace české ekonomiky v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000, s. 19-71. THER, P., Nový pořádek na starém kontinentě. Příběh neoliberální Evropy. Praha: Libri, 2016, s. 79-110
Kontrolní otázky:
1. Čím bylo dáno výrazné postavení neoliberálního konceptu na přelomu 80. 90. let 20. století a proč byl tak široce akceptován? 2. Jak se formoval pojem transformace a způsob, jímž byla prezentována novými elitami? 3. Jak se hlavní transformační strategie uplatňovaly v jednotlivých středoevropských zemích? 4. Jaký je historický kontext sociální dimenze transformačních procesů? 5. Jaké jsou hlavní důsledky transformace pro současnost?
c) středoevropská politika: v tomto bloku jsou hlavním tématem formování a vývoj ústavních a politických základů středoevropských států; pozornost je věnována počátkům transformace, vytváření demokratického ústavního řádu, vývoji vztahu parlamentního a prezidentského režimu a vládní praxi v souvislosti s působením politických stran.
Klíčová slova: tranzice, demokracie, právní stát, parlamentarismus, prezidencialismus, vládnutí
Základní přehled získáte po prostudování:
BALÍK, S., HAVLÍK, V., Koaliční vládnutí ve střední Evropě (1990-2010). Brno: Masarykova Univerzita 2011, s. 227-250. BRUNCLÍK, M., KUBÁT, M., Parlamentarismus nebo poloprezidencialismus? Spor o klasifikaci středoevropských demokratických režimů. Středoevropské politické studie, Vol. XVI, 2014, č. 2-3, s. 118-136 KUBÁT, M. a kol., Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia 2004, s. 94-119, 217-235, 271-297, 355-384
Kontrolní otázky:
1. Které byly první kroky nových elit podnikané v politice po pádu komunismu v roce 1989? 2. Jaké typy ústavně-politických režimů se zformovaly ve střední Evropě v 90. letech? 3. Jak se po roce 1989 vyvíjel stranický systém z hlediska typologie rodin politických stran? 4. Jak vypadá organizace a vztah tří pilířů státní moci (legislativa, exekutiva, parlament)? 5. Jak se vyvíjel vztah volebního systému, politického stranictví a sestavování vlád?
d) střední Evropa a integrační procesy: hlavní tématem tohoto bloku je začleňování zemí střední Evropy jednak do regionálních integrací, nahrazujících zaniklé struktury sovětského bloku, jednak do klíčových integračních seskupení typu NATO a EU; pozornost bude věnována jak bezpečnostním, tak rozvojovým aspektům těchto integrací a problematizujícím se vztahům v kontextu migrační krize a nástupu populistické politiky.
Klíčová slova: Visegrád, CEFTA, Středovropská iniciativa, NATO, EU
Základní přehled získáte po prostudování:
LUKÁŠEK, L., Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991-2004. Praha: Karolinum 2010, s. 19-104. LAŠAS, A., European Union and NATO Expansion. Central and Eastern Europe. New York: Palgrave Macmillan, 2010, s. 65-140.
Kontrolní otázky:
1.Jaký byl dobový regionální kontext geneze Visegrádské skupiny? 2. Jak závisel a závisí vývoj V-4 na vnitřním vývoji v členských zemích? 3. Jaký byl rozdíl mezi první a druhou vlnou rozšíření NATO? 4. Jak se vyvíjelo stanovování podmínek pro přijetí do EU? 5. Které jsou hlavní třecí plochy mezi EU a středoevropskými státy?
e) zahraničně-politický kontext: hlavním tématem tohoto bloku je vnější kontext vývoje střední Evropy po roce 1990; pozornost bude věnována v první řadě vyrovnání se s odlivem sovětského vlivu, rozpadem Československa a sjednocením Německa, následně hlavním prvkům bilaterálních vztahů se sousedy a s dalšími významnými mezinárodními aktéry.
Klíčová slova: zahraniční politika, Rusko, Německo, Československo, energetika
Základní přehled získáte po prostudování:
DAUDERSTÄDT, M., Středovýchodní Evropa na cestě z postkomunistického tunelu do evropské mlhy. Mezinárodní vztahy, Vol. 31, 1996, č. 4, s. 5-19 HANDL, V., Česko-německá deklarace 1997- mezi minulostí a zítřkem? Mezinárodní vztahy, Vol.33, 1998, č. 3, s. 5 -17. ŠEDIVÝ, J., Odchod sovětských vojsk z Československa. Mezinárodní vztahy,Vol. 28, 1993, č. 3, s. 40-52 KOLÁŘ P., PICK, O., POLREICH, M., Zánik ČSFR: středoevropský bezpečnostní prostor 1992/1993. Mezinárodní vztahy, Vol. 28, 1993, č. 1, s. 5-15
Kontrolní otázky:
1. Které byly hlavní bezpečnostní problémy střední Evropy po ukončení studené války 2. Jak se vyvíjely vztahy střední Evropy a Německa po jeho sjednocení? 3. Jaké byly důsledky rozpadu Československa pro střední Evropu? 4. Jaká byla pozice středoevropských států v 90. letech?
f) střední Evropa a krize: hlavním tématem tohoto bloku jsou problémy střední Evropy projevující se v souvislosti s krizovým vývoje v Evropě a světě v posledních dekádách; pozornost bude věnována dopadu finanční krize 2008 na středoevropské ekonomiky, sporům mezi V-4 a EU ve věci migrační krize a sílícím populistickým tendencím ve středoevropské politice a bezpečnostním aspektům tohoto vývoje
SOBJÁK, Anita, From the Periphery to the Core? Central Europe and the Economic Crisis. Policy Papers, Polski Instytut Spraw Międzynarodowych, No. 7, 2013. KUCHARCZYK, Jacek – MESEŽNIKOV, Grigorij, Migration debate in Europe: Between real challenges and imaginary threats. In: Phantom Menace. The Politics and Policies of Migration in Central Europe. In: Jacek Kucharczyk and Grigorij Mesežnikov (eds.), Prague, Institute for Public Affairs, Heinrich-Böll-Stiftung 2018, s. 9-14. THER, P., Jiný konec dějin: eseje o velké transformaci po roce 1989. Praha: Karolinum 2022, s. 193-236.
Kontrolní otázky:
1.Jaká jsou hlavní bezpečnostní rizika v současné střední Evropě? 2. Jak se střední Evropa vyrovnávala s finanční krizí? 3. Srovnejte reakce středoevropských zemí na migrační/uprchlickou krizi? 4. Co bylo společného a co bylo specifického na řešení krize COVID. 5. Střední Evropa a ruská agrese na Ukrajině.
Poslední úprava: Vykoukal Jiří, doc. PhDr., CSc. (11.02.2024)
