PředmětyPředměty(verze: 908)
Předmět, akademický rok 2022/2023
   Přihlásit přes CAS
Současná střední Evropa - JTB058
Anglický název: Current Central Europe
Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2020
Semestr: letní
E-Kredity: 8
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/10, Zk [HT]
Počet míst: neomezen / neurčen (60)
Minimální obsazenost: neomezen
Virtuální mobilita / počet míst: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: distanční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc.
Vyučující: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc.
Korekvizity : {Skupina korekvizit pro BD_TS - 2. Ročník, LS, obě specializace}
Prerekvizity : {Skupina prerekvizit pro BD_TS - 2. Ročník, LS, obě specializace}
Neslučitelnost : JTB010
Ve slož. prerekvizitě: JTB064, JTB066, JTB067, JTB069
Anotace
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (17.02.2022)
Kurs se zabývá střední Evropou v kontextu změn vyvolaných koncem studené války a zánikem bipolárního světa. Pozornost se soustřeďuje na procesy tranzice a transformace, regionální integrační koncepty, aktivity na úrovni NATO a EU. Kurz také sleduje sousedské vztahy a zahraniční politiku a současný sociální a politický pohyb vyvolaný ekonomicko-finanční krizí, masivní migrací a krizovými prvky ve vývoji demokratických režimů s průvodními projevy populismu.

Moodle link:
https://dl2.cuni.cz/user/index.php?id=3025

Zoom link:
https://cesnet.zoom.us/j/97226154595?pwd=REFvYjF2d1ltdFExbW93L1dxTVJoZz09
Meeting ID: 972 2615 4595
Passcode: 875501

Cíl předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (17.02.2022)

1) V rámci blokové výuky seznámit studenty v základních bodech s klíčovými problémy předmětu, charakteristikou studijní literatury a organizací distanční výuky včetně popisu a vysvětlení práce se studijními oporami a pomůckami.

2) V rámci tematického zaměření předmětu umožnit studentům, aby pochopili
a) důsledky konce studené války pro středoevropské státy
b) multilaterální a globální kontext proměn středoevropských států a společností po roce 1989
c) povahu a dynamiku vnitřních proměn středoevropských států a společností
d) rizika a krizové prvky současného vývoje střední Evropy
e) hlavní interpretační rámce a přístupy k současnému vývoji střední Evropy

3) Ověřit charakter a stupeň pochopení probírané látky studenty formou úkolů (testů a písemných prací)

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (06.06.2022)

Hodnocení studentů je závazně založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019).

Zkouška z předmětu zahrnuje následující části:

1. Velká seminární práce v rozsahu 20 normostran čistého textu (bez poznámkového aparátu a příloh). Zadání práce do 14. března 2021, termín odevzdání práce 17.6.2022

Povinné parametry odevzdané práce (sledované z hlediska hodnocení):
1) Úvod (10 bodů)
a) co se řeší a proč
b) jak zní výzkumná otázka
c) jaká literatura je použita, proč je použita a jaké místo má navržené téma v kontextu dosavadního bádání
d) jakým způsobem se problém řeší a proč (teorie, koncepce, metodologie)
e) navržená struktura
2) Vlastní práce (20 bodů)
a) využití metodologie vytčené v úvodu
b) využití literatury
c) argumentační kostra práce
3) Závěr (6 bodů)
a) k čemu se dopělo
b) jak zní odpověď na výzkumnou otázku
4) Formální parametry (4 body)
a) poznámky pod čarou (systém poznámek viz 21/2020 Vyhláška ředitele k používání citační normy v seminárních a kvalifikačních pracích česko-jazyčných bakalářských programů na IMS platná od LS 2021)
b) seznam literatury (citační norma viz Vyhlaska ředitele 21/2020 https://ims.fsv.cuni.cz/studium/vyhlasky-reditele-ims-0)

Student diskutuje a vybírá téma v rámci konzultací s vyučujícím předmětu. Práce se zaměřuje na dohodnuté středoevropské komparativní téma s možnými přesahy na Balkán nebo do východní Evropy, vždy minimálně dvě středoevropské země.

Podkladem pro jednání o tématu je stručný projekt zahrnující povinně tyto body
a) název práce
b) hlavní výzkumnou otázku
c) seznam zdrojů (minimálně 10 se stručným kritickým komentářem – proč byla vybrána a jak )
d) návrh teorie, koncepce, metodologie
e) návrh struktury práce

2. Recenze práce o vývoji střední Evropy po roce 1989 vydané po roce 2019 (včetně, ne následná neaktualizovaná vydání, ne povinná literatura), zadání do 14. března 2022, termín odevzdání 6.6.2022

Recenze práce v minimálním rozsahu tří normostran (formát: bibliografický záznam a pod ním vlastní text recenze). Primárně jde o monografie, nikoliv sborníky (nebo články). Recenze se povinně vyjadřuje k těmto bodům:
1) Jaká je pozice tématu recenzované práce v dosavadním výzkumu – je kniha jen opakováním již publikovaných prací nebo přináší nové poznatky nebo přístupy (hodnocení se týká mezinárodního, nikoliv jen českého kontextu)?
2) Autor (autorský kolektiv) a jeho dosavadní badatelská a publikační bilance zejména s ohledem na téma recenzované publikace
3) Z jakých zdrojů práce vychází a jak s nimi autor pracuje
4) Jaká je teorie, koncepce a metodologie/metoda práce, jsou jeho postupy adekvátní?
5) Struktura práce: je jasná a racionální nebo spíše chaotická, slouží organizace tématu jeho adekvátnímu výkladu?
6) Závěry práce – zodpověděl autor otázky položené v úvodu, resp. vyřešil předestřené problémy? Jaký charakter mě jeho postup
7) Jaká je stylistická a jazyková úroveň práce? Pomáhá styl a jazyk pochopení tématu?

3. Midterm/test – kombinace multiple choice a otevřených otázek, termín testu: 13.5.2022 v 19:00

Otázky založené na prostudované literatuře v rámci témat nepřímé výuky (viz Moodle),
Průběžně v daných termínech je sledováno plnění úkolů v rámci šesti bloků nepřímé výuky, tj. vypracování kontrolních otázek ve stanovených termínech (kvalita odpovědí není předmětem hodnocení přímo, ale formou hlavního testu, v němž se některé z těchto otázek objeví). Student si splněni této povinnosti označí v Moodle sám.

4. Komparativní analýza mediální reflexe vybraného problému zahraniční politiky některé středoevropské země, zadání tématu do 14.03.2022, odevzdání do 6.6.2022
Časový rozsah: 2020-2022, zadání tématu do 14.3.2022, rozsah 5 normostran, poznámkový aparát. Text bude založen na srovnání minimálně dvou tištěných médií, alespoň jeden titul musí být zahraniční.
Struktura analýzy:
1. Zdůvodnění (4 body)
a) výběru sledovaného problému
b) výběru srovnávaných periodik
2. Komparace zahrnujíci (4 body)
a) zdůvodněný výběr srovnávaných paranetrů
b) vlastní srovnání
3. Závěr (2 body)

Zadání seminární práce, analýzy i recenze posílejte jako wordový dokument na adresu jiri.vykoukal@post.cz

Hodnocení kurzu: Seminární práce – 40 bodů (minimum 21), midterm – 40 bodů (minimum 20), recenze – 10 bodů (minimum 5), synoptická tabulka – 10 bodů (minimum 5).

Poznámkový aparát a seznam literatury dle Vyhlášky ředitele IMS FSV UK 21/2020 (https://ims.fsv.cuni.cz/studium/aktualni-vyhlasky-reditele-ims)

Upozornění na protiplagiátová opatření, viz Vyhláška ředitele 06/2021 (https://ims.fsv.cuni.cz/studium/aktualni-vyhlasky-reditele-ims)

Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (17.02.2022)

Povinná literatura

KŘEN, Jan, Čtvrt století. Visegrádské země v globálním příběhu let 1992-2017. Praha: Karolinum 2019.
 
BALÍK, S., HAVLÍK, V., Koaliční vládnutí ve střední Evropě (1990-2010). Brno: Masarykova Univerzita 2011, s. 227-250. (23)
BRUNCLÍK, M., KUBÁT, M., Parlamentarismus nebo poloprezidencialismus? Spor o klasifikaci středoevropských demokratických režimů. Středoevropské politické studie, Vol. XVI, 2014, č. 2-3, s. 118-136 (19)
DAUDERSTÄDT, M., Středovýchodní Evropa na cestě z postkomunistického tunelu do evropské mlhy. Mezinárodní vztahy, Vol. 31, 1996, č. 4, s. 5-19
HANDL, V., Česko-německá deklarace 1997- mezi minulostí a zítřkem? Mezinárodní vztahy, Vol.33, 1998, č. 3, s. 5 -17.
HOLMAN, R., Transformace české ekonomiky v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000, s. 19-71. (52)
KOLÁŘ P., PICK, O., POLREICH, M., Zánik ČSFR: středoevropský bezpečnostní prostor 1992/1993. Mezinárodní vztahy, Vol. 28, 1993, č. 1, s. 5-15
KUBÁT, M. a kol., Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia 2004, s. 94-119, 217-235, 271-297, 355-384 (98)
KUCHARCZYK, Jacek – MESEŽNIKOV, Grigorij, Migration debate in Europe: Between real challenges and imaginary threats. In: Phantom Menace. The Politics and Policies of Migration in Central Europe. In: Jacek Kucharczyk and Grigorij Mesežnikov (eds.), Prague, Institute for Public Affairs, Heinrich-Böll-Stiftung 2018, s. 9-14.
LAŠAS, A., European Union and NATO Expansion. Central and Eastern Europe. New York: Palgrave Macmillan, 2010, s. 65-140. (75)
LUKÁŠEK, L., Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991-2004. Praha: Karolinum 2010, s. 19-104. (85)
New Security Challenges from a Visegrad 4 Perspective. Budapest, Institute for Foreign Affairs and Trade,2018, s. 4-65
SOBJÁK, Anita, From the Periphery to the Core? Central Europe and the Economic Crisis. Policy Papers, Polski Instytut Spraw Międzynarodowych, No. 7, 2013.
ŠEDIVÝ, J., Odchod sovětských vojsk z Československa. Mezinárodní vztahy,Vol. 28, 1993, č. 3, s. 40-52
THER, P., Nový pořádek na starém kontinentě. Příběh neoliberální Evropy. Praha: Libri, 2016, s. 39-78.

Doporučená literatura:

FIALA Petr a kol., Politické strany ve střední a východní Evropě. Brno, MU 2002, s. 13-27, 121-154, 223-248, 285-314, 355-381 (127 s.)
LITERA Bohuslav a kol., Energie pro Evropu. Praha, Eurolex Bohemia 2006, s. 50-73, 119-236, isbn 80-86861-70-8 (140 s.)
MYANT Martin, Vzestup a pád českého kapitalismu : ekonomický vývoj České republiky od roku 1989. Praha 2013
VYKOUKAL Jiří a kol., Visegrád. Možnosti a meze středoevropské spolupráce. Praha, Dokořán 2003, 405 stran, isbn 80-86569-34-9


Pro aktuální vývoj:

www.foreignaffairs.com/regions/central-europe
www.osw.waw.pl (anglojazyčná verze)
https//world.einnews.com/region/centraleurope

Metody výuky
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (17.02.2022)

Kurz je založen na:

1. Výkladu dané problematiky formou přednášky
2. Ověření znalostí formou testování
3. Ověření schopnosti koncepčního zpracování vybarné problematiky formou písemných prací

Zoom link:
https://cesnet.zoom.us/j/97226154595?pwd=REFvYjF2d1ltdFExbW93L1dxTVJoZz09
Meeting ID: 972 2615 4595
Passcode: 875501


Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (17.02.2022)

Nepřímá výuka zahrnuje následující tematické bloky

a) pád středoevropských komunistických režimů v roce 1989: v tomto bloku je hlavním tématem vysvětlení souvislosti vnějšího kontextu (nové velmocenské vztahy a proměna sovětské zahraniční politiky) a prohlubující se krize komunistických režimů; pozornost je věnována srovnání a charakteristice způsobů, jimiž tyto režimy končí svou existenci.

Klíčová slova: komunismus, krize, revoluce, refoluce, imploze

Základní přehled získáte po prostudování:

THER, P., Nový pořádek na starém kontinentě. Příběh neoliberální Evropy. Praha: Libri, 2016, s. 39-78.

Kontrolní otázky:

1. Jak jednotlivé režimy reagovaly na proměny mezinárodního prostředí?

2. Jaký byl stav středoevropských států po půlstoletí komunistické vlády?

3. Jak a proč se lišily jednotlivé komunistické režimy z hlediska své ochoty připustit změnu?

4. Které byly hlavní hnací síly a momenty ovlivňující a urychlující pád komunismu?

5. Které byly společné a zvláštní rysy rozchodů s komunismem?

 

b) transformace: v tomto bloku je hlavním tématem charakteristika transformačních procesů zahájených novými politickými a ekonomickými elitami; pozornost je věnována způsobu, jímž tehdy dominantní neoliberální diskurz ovlivňoval představy o povaze a rychlosti transformačních procesů, jednotlivým národním modelům transformace a jejich širšímu historickému kontextu.

 

Klíčová slova: neoliberalismus, transformace, tranzice, ekonomika, společnost, politika

 

Základní přehled získáte po prostudování:

 

HOLMAN, R., Transformace české ekonomiky v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000, s. 19-71.

 THER, P., Nový pořádek na starém kontinentě. Příběh neoliberální Evropy. Praha: Libri, 2016, s. 79-110

 

Kontrolní otázky:

 

1. Čím bylo dáno výrazné postavení neoliberálního konceptu na přelomu 80. 90. let 20. století a proč byl tak široce akceptován?

2. Jak se formoval pojem transformace a způsob, jímž byla prezentována novými elitami?

3. Jak se hlavní transformační strategie uplatňovaly v jednotlivých středoevropských zemích?

4. Jaký je historický kontext sociální dimenze transformačních procesů?

5. Jaké jsou hlavní důsledky transformace pro současnost?

 

c) středoevropská politika: v tomto bloku jsou hlavním tématem formování a vývoj ústavních a politických základů středoevropských států; pozornost je věnována počátkům transformace, vytváření demokratického ústavního řádu, vývoji vztahu parlamentního a prezidentského režimu a vládní praxi v souvislosti s působením politických stran.

 

Klíčová slova: tranzice, demokracie, právní stát, parlamentarismus, prezidencialismus, vládnutí

 

Základní přehled získáte po prostudování:

 

BALÍK, S., HAVLÍK, V., Koaliční vládnutí ve střední Evropě (1990-2010). Brno: Masarykova Univerzita 2011, s. 227-250.

BRUNCLÍK, M., KUBÁT, M., Parlamentarismus nebo poloprezidencialismus? Spor o klasifikaci středoevropských demokratických režimů. Středoevropské politické studie, Vol. XVI, 2014, č. 2-3, s. 118-136

KUBÁT, M. a kol., Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia 2004, s. 94-119, 217-235, 271-297, 355-384

 

Kontrolní otázky:

 

1. Které byly první kroky nových elit podnikané v politice po pádu komunismu v roce 1989?

2. Jaké typy ústavně-politických režimů se zformovaly ve střední Evropě v 90. letech?

3. Jak se po roce 1989 vyvíjel stranický systém z hlediska typologie rodin politických stran?

4. Jak vypadá organizace a vztah tří pilířů státní moci (legislativa, exekutiva, parlament)?

5. Jak se vyvíjel vztah volebního systému, politického stranictví a sestavování vlád?

 

 

d) střední Evropa a integrační procesy: hlavní tématem tohoto bloku je začleňování zemí střední Evropy jednak do regionálních integrací, nahrazujících zaniklé struktury sovětského bloku, jednak do klíčových integračních seskupení typu NATO a EU; pozornost bude věnována jak bezpečnostním, tak rozvojovým aspektům těchto integrací a problematizujícím se vztahům v kontextu migrační krize a nástupu populistické politiky.

 

Klíčová slova: Visegrád, CEFTA, Středovropská iniciativa, NATO, EU

 

Základní přehled získáte po prostudování:

 

LUKÁŠEK, L., Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991-2004. Praha: Karolinum 2010, s. 19-104.

LAŠAS, A., European Union and NATO Expansion. Central and Eastern Europe. New York: Palgrave Macmillan, 2010, s. 65-140.

 

Kontrolní otázky:

 

1.Jaký byl dobový regionální kontext geneze Visegrádské skupiny?

2. Jak závisel a závisí vývoj V-4 na vnitřním vývoji v členských zemích?

3. Jaký byl rozdíl mezi první a druhou vlnou rozšíření NATO?

4. Jak se vyvíjelo stanovování podmínek pro přijetí do EU?

5. Které jsou hlavní třecí plochy mezi EU a středoevropskými státy?

 

 

e) zahraničně-politický kontext: hlavním tématem tohoto bloku je vnější kontext vývoje střední Evropy po roce 1990; pozornost bude věnována v první řadě vyrovnání se s odlivem sovětského vlivu, rozpadem Československa a sjednocením Německa, následně hlavním prvkům bilaterálních vztahů se sousedy a s dalšími významnými mezinárodními aktéry.

 

Klíčová slova: zahraniční politika, Rusko, Německo, Československo, energetika

 

 

Základní přehled získáte po prostudování:

 

DAUDERSTÄDT, M., Středovýchodní Evropa na cestě z postkomunistického tunelu do evropské mlhy. Mezinárodní vztahy, Vol. 31, 1996, č. 4, s. 5-19

HANDL, V., Česko-německá deklarace 1997- mezi minulostí a zítřkem? Mezinárodní vztahy, Vol.33, 1998, č. 3, s. 5 -17.

ŠEDIVÝ, J., Odchod sovětských vojsk z Československa. Mezinárodní vztahy,Vol. 28, 1993, č. 3, s. 40-52

KOLÁŘ P., PICK, O., POLREICH, M., Zánik ČSFR: středoevropský bezpečnostní prostor 1992/1993. Mezinárodní vztahy, Vol. 28, 1993, č. 1, s. 5-15

 

Kontrolní otázky:

 

1. Které byly hlavní bezpečnostní problémy střední Evropy po ukončení studené války

2. Jak se vyvíjely vztahy střední Evropy a Německa po jeho sjednocení?

3. Jaké byly důsledky rozpadu Československa pro střední Evropu?

4. Jaká byla pozice středoevropských států v 90. letech?

 

 

f) střední Evropa a krize: hlavním tématem tohoto bloku jsou problémy střední Evropy projevující se v souvislosti s krizovým vývoje v Evropě a světě v posledních dekádách; pozornost bude věnována dopadu finanční krize 2008 na středoevropské ekonomiky, sporům mezi V-4 a EU ve věci migrační krize a sílícím populistickým tendencím ve středoevropské politice a bezpečnostním aspektům tohoto vývoje

 

Klíčová slova: krize, migrace, populismus, bezpečnost

 

Základní přehled získáte po prostudování:

 

SOBJÁK, Anita, From the Periphery to the Core? Central Europe and the Economic Crisis. Policy Papers, Polski Instytut Spraw Międzynarodowych, No. 7, 2013.

KUCHARCZYK, Jacek – MESEŽNIKOV, Grigorij, Migration debate in Europe: Between real challenges and imaginary threats. In: Phantom Menace. The Politics and Policies of Migration in Central Europe. In: Jacek Kucharczyk and Grigorij Mesežnikov (eds.), Prague, Institute for Public Affairs, Heinrich-Böll-Stiftung 2018, s. 9-14.

New Security Challenges from a Visegrad 4 Perspective. Budapest, Institute forForeign Affairs and Trade,2018, s. 4-65

                       

Kontrolní otázky:

 

1.Jaký byl vývoj a dopad finanční krize na země střední Evropy?

2. Jaká jsou hlavní bezpečnostní rizika současné střední Evropy?

3. Jaké jsou podle vás hlavní příčiny a projevy populismu ve střední Evropě?

4. Srovnejte reakce středoevropských zemí na migrační/uprchlickou krizi?

5. Jaké jsou hlavní sporné linie ve vztahu mezi středoevropskými zeměmi a EU?

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK