|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (07.02.2023)
Moodle link: https://dl2.cuni.cz/user/index.php?id=3025 Zoom link: Topic: JTB058 Současná střední Evropa Time: Feb 24, 2023 01:45 PM Budapest https://cesnet.zoom.us/j/97483028431?pwd=VXdoR1k5VWlCS01wN3NHdWdhNHYyUT09 Meeting ID: 974 8302 8431 Passcode: 549592 |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (07.02.2023)
1) V rámci blokové výuky seznámit studenty v základních bodech s klíčovými problémy předmětu, charakteristikou studijní literatury a organizací distanční výuky včetně popisu a vysvětlení práce se studijními oporami a pomůckami. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (07.02.2023)
Povinná literatura |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (07.02.2023)
Kurz je založen na: |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (07.02.2023)
Nepřímá výuka zahrnuje následující tematické bloky a) pád středoevropských komunistických režimů v roce 1989: v tomto bloku je hlavním tématem vysvětlení souvislosti vnějšího kontextu (nové velmocenské vztahy a proměna sovětské zahraniční politiky) a prohlubující se krize komunistických režimů; pozornost je věnována srovnání a charakteristice způsobů, jimiž tyto režimy končí svou existenci. Klíčová slova: komunismus, krize, revoluce, refoluce, imploze Základní přehled získáte po prostudování: THER, P., Nový pořádek na starém kontinentě. Příběh neoliberální Evropy. Praha: Libri, 2016, s. 39-78. Kontrolní otázky: 1. Jak jednotlivé režimy reagovaly na proměny mezinárodního prostředí? 2. Jaký byl stav středoevropských států po půlstoletí komunistické vlády? 3. Jak a proč se lišily jednotlivé komunistické režimy z hlediska své ochoty připustit změnu? 4. Které byly hlavní hnací síly a momenty ovlivňující a urychlující pád komunismu? 5. Které byly společné a zvláštní rysy rozchodů s komunismem?
b) transformace: v tomto bloku je hlavním tématem charakteristika transformačních procesů zahájených novými politickými a ekonomickými elitami; pozornost je věnována způsobu, jímž tehdy dominantní neoliberální diskurz ovlivňoval představy o povaze a rychlosti transformačních procesů, jednotlivým národním modelům transformace a jejich širšímu historickému kontextu.
Klíčová slova: neoliberalismus, transformace, tranzice, ekonomika, společnost, politika
Základní přehled získáte po prostudování:
HOLMAN, R., Transformace české ekonomiky v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000, s. 19-71. THER, P., Nový pořádek na starém kontinentě. Příběh neoliberální Evropy. Praha: Libri, 2016, s. 79-110
Kontrolní otázky:
1. Čím bylo dáno výrazné postavení neoliberálního konceptu na přelomu 80. 90. let 20. století a proč byl tak široce akceptován? 2. Jak se formoval pojem transformace a způsob, jímž byla prezentována novými elitami? 3. Jak se hlavní transformační strategie uplatňovaly v jednotlivých středoevropských zemích? 4. Jaký je historický kontext sociální dimenze transformačních procesů? 5. Jaké jsou hlavní důsledky transformace pro současnost?
c) středoevropská politika: v tomto bloku jsou hlavním tématem formování a vývoj ústavních a politických základů středoevropských států; pozornost je věnována počátkům transformace, vytváření demokratického ústavního řádu, vývoji vztahu parlamentního a prezidentského režimu a vládní praxi v souvislosti s působením politických stran.
Klíčová slova: tranzice, demokracie, právní stát, parlamentarismus, prezidencialismus, vládnutí
Základní přehled získáte po prostudování:
BALÍK, S., HAVLÍK, V., Koaliční vládnutí ve střední Evropě (1990-2010). Brno: Masarykova Univerzita 2011, s. 227-250. BRUNCLÍK, M., KUBÁT, M., Parlamentarismus nebo poloprezidencialismus? Spor o klasifikaci středoevropských demokratických režimů. Středoevropské politické studie, Vol. XVI, 2014, č. 2-3, s. 118-136 KUBÁT, M. a kol., Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia 2004, s. 94-119, 217-235, 271-297, 355-384
Kontrolní otázky:
1. Které byly první kroky nových elit podnikané v politice po pádu komunismu v roce 1989? 2. Jaké typy ústavně-politických režimů se zformovaly ve střední Evropě v 90. letech? 3. Jak se po roce 1989 vyvíjel stranický systém z hlediska typologie rodin politických stran? 4. Jak vypadá organizace a vztah tří pilířů státní moci (legislativa, exekutiva, parlament)? 5. Jak se vyvíjel vztah volebního systému, politického stranictví a sestavování vlád?
d) střední Evropa a integrační procesy: hlavní tématem tohoto bloku je začleňování zemí střední Evropy jednak do regionálních integrací, nahrazujících zaniklé struktury sovětského bloku, jednak do klíčových integračních seskupení typu NATO a EU; pozornost bude věnována jak bezpečnostním, tak rozvojovým aspektům těchto integrací a problematizujícím se vztahům v kontextu migrační krize a nástupu populistické politiky.
Klíčová slova: Visegrád, CEFTA, Středovropská iniciativa, NATO, EU
Základní přehled získáte po prostudování:
LUKÁŠEK, L., Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991-2004. Praha: Karolinum 2010, s. 19-104. LAŠAS, A., European Union and NATO Expansion. Central and Eastern Europe. New York: Palgrave Macmillan, 2010, s. 65-140.
Kontrolní otázky:
1.Jaký byl dobový regionální kontext geneze Visegrádské skupiny? 2. Jak závisel a závisí vývoj V-4 na vnitřním vývoji v členských zemích? 3. Jaký byl rozdíl mezi první a druhou vlnou rozšíření NATO? 4. Jak se vyvíjelo stanovování podmínek pro přijetí do EU? 5. Které jsou hlavní třecí plochy mezi EU a středoevropskými státy?
e) zahraničně-politický kontext: hlavním tématem tohoto bloku je vnější kontext vývoje střední Evropy po roce 1990; pozornost bude věnována v první řadě vyrovnání se s odlivem sovětského vlivu, rozpadem Československa a sjednocením Německa, následně hlavním prvkům bilaterálních vztahů se sousedy a s dalšími významnými mezinárodními aktéry.
Klíčová slova: zahraniční politika, Rusko, Německo, Československo, energetika
Základní přehled získáte po prostudování:
DAUDERSTÄDT, M., Středovýchodní Evropa na cestě z postkomunistického tunelu do evropské mlhy. Mezinárodní vztahy, Vol. 31, 1996, č. 4, s. 5-19 HANDL, V., Česko-německá deklarace 1997- mezi minulostí a zítřkem? Mezinárodní vztahy, Vol.33, 1998, č. 3, s. 5 -17. ŠEDIVÝ, J., Odchod sovětských vojsk z Československa. Mezinárodní vztahy,Vol. 28, 1993, č. 3, s. 40-52 KOLÁŘ P., PICK, O., POLREICH, M., Zánik ČSFR: středoevropský bezpečnostní prostor 1992/1993. Mezinárodní vztahy, Vol. 28, 1993, č. 1, s. 5-15
Kontrolní otázky:
1. Které byly hlavní bezpečnostní problémy střední Evropy po ukončení studené války 2. Jak se vyvíjely vztahy střední Evropy a Německa po jeho sjednocení? 3. Jaké byly důsledky rozpadu Československa pro střední Evropu? 4. Jaká byla pozice středoevropských států v 90. letech?
f) střední Evropa a krize: hlavním tématem tohoto bloku jsou problémy střední Evropy projevující se v souvislosti s krizovým vývoje v Evropě a světě v posledních dekádách; pozornost bude věnována dopadu finanční krize 2008 na středoevropské ekonomiky, sporům mezi V-4 a EU ve věci migrační krize a sílícím populistickým tendencím ve středoevropské politice a bezpečnostním aspektům tohoto vývoje
Klíčová slova: krize, migrace, populismus, bezpečnost
Základní přehled získáte po prostudování:
SOBJÁK, Anita, From the Periphery to the Core? Central Europe and the Economic Crisis. Policy Papers, Polski Instytut Spraw Międzynarodowych, No. 7, 2013. KUCHARCZYK, Jacek – MESEŽNIKOV, Grigorij, Migration debate in Europe: Between real challenges and imaginary threats. In: Phantom Menace. The Politics and Policies of Migration in Central Europe. In: Jacek Kucharczyk and Grigorij Mesežnikov (eds.), Prague, Institute for Public Affairs, Heinrich-Böll-Stiftung 2018, s. 9-14. New Security Challenges from a Visegrad 4 Perspective. Budapest, Institute forForeign Affairs and Trade,2018, s. 4-65
Kontrolní otázky:
1.Jaký byl vývoj a dopad finanční krize na země střední Evropy? 2. Jaká jsou hlavní bezpečnostní rizika současné střední Evropy? 3. Jaké jsou podle vás hlavní příčiny a projevy populismu ve střední Evropě? 4. Srovnejte reakce středoevropských zemí na migrační/uprchlickou krizi? 5. Jaké jsou hlavní sporné linie ve vztahu mezi středoevropskými zeměmi a EU? |