|
|
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc. (06.02.2024)
Kurz nově propojuje dvě klíčové oblasti sociální vědy: oblast obecné metodologie a oblast filosofie sociální vědy (s primárním důrazem na epistemologické problémy). Kurz sleduje jednak historické formování sociologie jako vědecké (výzkumné) disciplíny, jednak současný vývoj oboru v podmínkách nových režimů vědění. Druhá část kurzu k metodologii je koncipována jako dialog či diskuse mezi různými paradigmaty a metodologickými přístupy. Klade důraz na hledání argumentů a na obhajobu jednotlivých metodologických řešení v historii sociálního a sociologického výzkumu. Kurz se opírá o klasické texty a významné projekty v historii výzkumu. Kurz je určen pro magisterské studium sociologie. Je vhodný také pro postgraduální doktorandské studium sociologie nebo VSP. Přednášky EPISTEMOLOGIE - ÚNOR AŽ 1/2 DUBNA (dr. Jan Balon) Přednášky METODOLOGIE - DUBEN A KVĚTEN (prof. Jeřábek) |
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc. (10.02.2021)
Student se během semestru četbou zadané literatury průběžně připravuje na přednášky a aktivně se účastní diskuse k probíraným tématům. Předpokladem úspěšného absolvování kurzu je studium zadaných textů a jejich promýšlení. Během semestru každý z účastníků připraví powerpoint krátkého referátu (5 - 7 slidů = 5 minut) k jednomu z probíraných témat s využitím doporučené literatury a další literatury, kterou sám vyhledá. Prezentace bude ohodncena a její hodnocení bude tvořit 50% celkové známky. Nejlepší prezentace ohodnocená jako A budou przentovány v rámci kurzu (podle zaměření buď v první části kurzu MET nebo ve druhé EPI). Témata referátů budou zadána na první hodině. Studenti se v prvním týdnu výuky zapíší závazně na jedno ze zadaných témat. Student odevzdá prezentaci (podle témat v jednom z uvedench termínů) e-mailem vyučujícímu. Včasné odevzdání prezentace a její schválení vyučujícícm jsou nutnými podmínkami připuštění k závěrečnému testu. Předmět je ukončen písemnou zkouškou – testem z celé probírané látky. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D. (06.04.2021)
Join Zoom Meeting Meeting ID: 969 8296 8115
Témata přednášek (a zadaná literatura): 1. Úvodní společná přednáška – povinná – rozdělení témat Účelem první části kurzu (vyučuje prof. Hynek Jeřábek) je seznámit studenty s vybranými obecnými postupy metodologie sociologického výzkumu. Kurz klade důraz na metodologické principy, rozhodovací procesy, diskusi paradigmat, kombinaci kvalitativních a kvantitativních metodologických přístupů. Rozdíly jednotlivých přístupů a jejich jednostrannosti jsou diskutovány v podobě kritiky a odpovědi na ni. 2. Teorie a empirie v sociologickém výzkumu. Spolupráce teorie a empirie v sociologickém výzkumu. Význam metateorií jako orientačních strategií pro teorie i empirický výzkum. Jeřábek, H.: Merton a Lazarsfeld: spolupráce sociologické teorie s empirickým výzkumem. Sociológia, 44, 2012, č.1, s. 62_82; Referát 1: Wagner, D.G.: Daring Modesty: On Metatheory, Observation, and Theory Growth. In: Seidman, S. – Wagner, D.G.: Postmodernism and Social Theory. The Debate over General Theory. Cambridge,MA, Blackwell 1992, pp. 199 – 220 3. Analytické paradigma – Rozbor metodologických principů survey analysis a modelu elaborace. Lazarsfeld, P.F. - Kendal, Patricia L.: Problems of Survey Analysis. In: Lazarsfeld,P.F. - Kendal, Patricia L.: Problems of Survey Analysis. In: Merton,R.K. - Lazarsfeld,P.F. (eds.): Continuities in Social Research: Studies in the Scope and Method of "The American Soldier". Glencoe, Ill., The Free Press 1950; Lazarsfeld, P.F. (1941): The Interpretation of Statistical Relations as a Research Operation” In: Lazarsfeld-Rosenberg (eds.): The Language of Social Research. A Reader in the Methodology of Social Research. New York, The Free Press 1955, pp. 115-125. Referát 2: Příklady elaborace z díla: Zeisel, H. (1985): Say it with Figures. New York, Harper & Row Publishers 1985 (sixth ed.), Chapter 9 Analysis of Nonexperimental Data, pp. 143-165. 4. William F. Whyte a jeho nástin principů zúčastněného pozorování a partici-pačního výzkumu. Diskuse o Whytově Street Corner Society a jeho metodologii a etice výzkumu. Whyte,W. F. (1993): Street Corner Society. Chicago, Chicago University Press. 4th ed., Chapter 1 and Appendix A, s. 3-51 a 279-325. Whyte, W.F.: Learning from the Field. A Guide from Experience. Newbury Park, SAGE 1984, vybrané kapitoly Referát 3: Whyte, W.F.: Ch 1: Participant Observation and Ch 2: Entering the Field. Pp. 23-66. 5. Obecně metodologická diskuse o měření v sociologii. A) Blumerova kritika sociologie jako analýzy proměnných. (Blumer 1956); B) Pawsonův nástin nedostatků empirické sociologie, kritických výhrad vůči ní a pozitivní odpovědi na fenomenologic-kou a relativistickou kritiku. (Pawson 1989,Chapter 1); C) Pawsonova pravidla měření jako pozitivní odpověď na kritiku nedostatků pozitivistické metodologie. (Pawson 1989, Chapter 11) Blumer, H.: Sociological analysis and the “variable”. ASR, 1956, 21, 6, 683 – 690. Referát 4:, R.: Chapter 2 pp. In: A Measure for Measures. A Manifesto for Empirical Sociology. London - Routledge 1989, pp.35-73. Pawson, R.: A Measure for Measures. A Manifesto for Empirical Sociology. London - Routledge 1989
6. Kombinace kvalitativních a analytických (kvantitativních) metod a výhody smíšené strategie výzkumu. Jeřábek, H.: Chapter 5 Paul Lazarsfeld’s Unorthodox Innovations in the Methodology of Social Research, pp. 123-145. In: Jeřábek – Soukup,P.: Advanced Lazarsfeldian Methodology. Praha, Karolinum 2008. Jeřábek, H. (2005) „Tři příklady spolupráce kvalitativního a analytického výzkumu. Lazarsfeldova výzkumná dílna“. Naše společnost. (Bulletin CVVM) 2005/č.2: 20-24. Jeřábek, H.: Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha, Karolinum 1998, pp. 52-57, 77-85 a 98-103. Lazarsfeld, P.F. – Marie Jahoda a H. Zeisel: Marienthal. Brno, MU 2013 Suchman, E. A.: Invitation to Music. A Study of the Creation of New Music Listeners by the Radio. In: Lazarsfeld,P. – Stanton, F.: Radio Research 1941, pp. 140-188. Referát 5: Spolupráce kvalitativního a analytického výzkumu napříč paradigmaty (T.Adorno, P.Lazarsfeld a E.Suchmann) 7. Předpoklady a podmínky kumulativní sociologie Smith, R.B.: Cumulative Social Inquiry. Transforming Novelty Into Innovation. New York: The Guilford Press 2008, zejména kapitoly 1 až 3, s. 17-141. Referát 6: Příklady kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu: Chapter 2 (part): Linking Qality and Quantity, pp. 60-96 In: Smith, R.B.: Cumulative Social Inquiry. Transforming Novelty Into Innovation. New York, The Guilford Press 2008.
V druhé polovině semestru se kurs věnuje vybraným epistemologickým problémům (vyučuje Jan Balon). Zaměřuje na historické i současné způsoby pojímání vědění v sociálních vědách. Shrnuje relevantní filosofické a metateoretické debaty a ukazuje, v jaké podobě vstupovaly do dobových představ o utváření sociálního vědění. Cílem kursu je analyzovat klíčové historické přístupy ke strukturaci vědeckého poznání a zasadit je do současného kontextu úvah o proměnách vědecké práce v podmínkách nových režimů vědění.
1. Vědecké poznání jako filosofický problém 30.3. 2021 Descartes, R. Rozprava o metodě. Praha: Svoboda, 1992. Rorty, R. Filosofie a zrcadlo přírody. Kap. 3. „Idea teorie poznání.“ Praha: Academia, 2012 s. 129–159. Winch, P. Idea sociální vědy a její vztah k filosofii. Kap. 1. „Filosofické souvislosti“. Brno: CDK, 2004, s. 17–48. Referát 1 : Descartes Referát 2: Rorty 2. Jak se vytváří vědecký fakt? 6. 4. 2021 Holmwood J. Sociology's misfortune: disciplines, interdisciplinarity and the impact of audit culture. Br J Sociol. 2010; 61(4):639-58. Kuhn, T. S. Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikumené, 1996. Gibbons et al. „Evolution of Knowledge Production“, In: The New Production of Knowledge, London: Sage, 1994, s. 17–45 Referát 3: Gibbons et al. Referát 4: Holmwood 13. 4. 2021 3. Epistemologie a historický obrat v sociálních vědách 13. 4. 2021 Rheinberger, H.-J., On Historicizing Epistemology. An Essay,Standford, Standford University Press 2010. Sommers, M. R., „Where is Sociology After the Historic Turn? Knowledge Cultures, Narrativity, and Historical Epistemologies“, in: T. J. Mcdonald (ed.), The Historic Turn in the Human Sciences, University of Michigan Press, Ann Arbor 1996, s. 53–90. Sacks, H (1963). Sociological description. Berkeley Journal of Sociology, 8(1), 1–16. Referát 5: Sommers Referát 6: Sacks 4. Feministická epistemologie, standpoint a queer theory 27. 4. 2021 Harding, S. „Feminism Confronts the Sciences: Reform and Transformation“. In: Whose Science? Whose Knowledge? New York: Cornell University Press, 1991, s. 19–51. Haraway, D. „Situated Knowledges: The Science Question in Feminism and the Privilege of Partial Perspective.“ Feminist Studies, roč. 14, č. 3., 1988, s. 575–599. Seidman, S. „Deconstructing Queer Theory or the Under-Theorization of the Social.“ In: Social Postmodernism: Beyond Identity Politics (Linda Nicholson, Steven Seidman eds.), Cambridge: Cambridge University Press, 1995, s. 116–141. Holmwood, J. „Feminism and Epistemology: What Kind of Successor Science?“ Sociology, roč. 29, č. 3, s. 411–428. Referát 7: Harding Referát 8: Holmwood 5. Jak se vytváří sociální vědění? Opouštění objektivity a ne/nalézání interdisciplinarity: Současné debaty o proměnách sociálních věd 4. 5. 2021 Camic, C., Gross, N., „The New Sociology of Ideas,“ in: J. R. Blau (ed.), Blackwell Companion to Sociology, Blackwell Malden, MA 2001, s. 236–49. Camic, C., Gross, N., Lamont, M., „Introduction: The Study of Social Knowledge Making,“ in: C. Camic, N. Gross, M. Lamont (eds.), Social Knowledge in the Making, University of Chicago Press, Chicago 2011, s. 1–40. Turner, S. „What Are Disciplines? And How is Interdisciplinarity Different?“ In: Practising Interdisciplinarity (P. Weingart, N. Stehr eds.). Toronto: University of Toronto Press, 2000, s. 45–65. Guetzkow J, Lamont M, Mallard G. What is Originality in the Humanities and the Social Sciences? American Sociological Review. 2004;69(2):190-212. Referát 9: Camic et al. Referát 10: Lamont
|