|
|
|
||
|
Poslední úprava: TUCEK (23.05.2013)
Přestože otázka sociální změny bývá mnohdy odsunována do posledních kapitol sociologických učebnic, sociální změna (social change) je jedním z klíčů určujících společnost. Lze říci, že v současném českém kontextu vzhledem k její intenzitě je to stále klíč hlavní – mě-li bychom v tomto smyslu mluvit spíše o radikální sociální změně (radical social change), i když její dynamika je stále rozsáhle určována kontinuitami danými normalizačním režimem a jej následujícím post-socializmem. Základním atributem radikální sociální změny je závažná změna institucionálních principů společnosti. V našem kurzu trvání a změny institucí jsou předestřeny ve třech teoretických liniích – A) institucionálního a neo-institucionálního přístupu B) přístupu systémového neboli systémové krize (Habermas, Offe) a C) kulturního přístupu. Rozlišíme regionálně sociální změny a s nimi spojené typy širších institucionálních změn – přechod od vyspělých průmyslových společností ke společnostem post- industriálním, demokratizační a tržní ekonomiku rozšiřující změny v post-autoritativních jihoevropských zemích, rozsáhlou dekompozici autoritativních režimů a volně-tržní změny v Latinské Americe v 80. letech a v neposlední řadě se zaměříme na přechod od reálně-socialistických uspořádání k volnému trhu ve středoevropských a východoevropských zemích v 90. letech. Z pohledu tohoto rozlišení radikálních sociálních změn ve světě přistoupíme k otázce institucionální stability a změny v aktuální české situaci. Jaké jsou faktory změny a stability institucí, je rozhodujícím faktorem civilizační vzor demokraticko-volně tržního typu společnosti anebo podloží reálně-socialistického kulturního modelu? V této souvislosti odlišíme sociální, ekonomické a politické instituce a pokusíme se určit oblasti jejich vzájemného překryvu a jak jejich vzájemné překrývání ovlivňuje průběh sociální změny. Nepůjde nám jen o představení procesů sociální změny ale též o otázku jak sociální změnu zkoumat. Podmínky pro absolvování kursu: Během seminářů je očekáván aktivní přístup ke studijní látce vycházející z četby textů pro danou lekci a náležité zpracování a provedení prezentace jednoho vybraného referátového textu a jeho diskuze (10–15 min). Kurz bude ukončen odevzdáním seminární práce na individuálně vybrané a předem konzultované téma (v rozsahu 1000 slov). Seminární práce by měla být již hlubším přistoupením k individuálně vybranému tématu založeným na další četbě a konzultaci s vyučujícím (zaslání e-mailem návrhu tématu s bližším vysvětlením a navrhovanou hypotézou či předpokládaným směrem argumentace a následná osobní konzultace - korekce, upřesnění těchto východisek). |
|
||
|
Poslední úprava: TUCEK (23.05.2013)
1. Vývoj, evoluce, pokrok nebo hodnotově neutrální sociální změna?; místo sociální dynamiky v klasických sociologických systémech, kritéria rozlišení sociálních změn, jak srovnávat změnu v různých ”koutech” globu? Jsou obměny v západních průmyslových společnostech a přechod k společnostem post-industriálním radikální sociální změnou?
2. Rozlišení tří vln konceptualizací radikální sociální změny ve střední a východní Evropě, demokratizační a tržní ekonomiku rozšiřující změny v post-autoritativních jihoevropských zemích, dekompozice autoritativních režimů a volně-tržní změny v Latinské Americe
3. Instituce a radikální sociální změna, pohled systémové krize, institucionální a neo-institucionální přístup a kulturní přístup. Transformační režim v ČR z pohledu analýzy krize racionality západoevropského sociálního státu
4. Institucionální a neo-institucionální přístup; Institucionální změny, liberalizace v ekonomice, privatizace a počáteční cíle radikální sociální změny v ČR
5. Kulturní přístup; radikální sociální změna v České republice - faktory změny a stability institucí - faktor civilizačního vzoru demokraticko-volně tržního typu společnosti a podloží reálně-socialistického kulturního modelu,
6 Prodlužovaná dočasnost jako systém; bankovní socialismus, korupce, sociální náklady transformace a jejich odraz v sociálních normách
7. Vnější faktory - korektivy, přibližování se EU, nárůst zahraničních investic a vstup do EU (2004)
8. Sociální, ekonomické a politické instituce - oblasti jejich vzájemného překryvu v průběhu radikální sociální změny a důsledky tohoto překrývání
9. Proměny zaměstnanosti a profesního uplatnění a posuny v modelech intimního a rodinného života po r. 1989; profesní uplatnění, reprodukce nebo intimita? - prostřednictvím kvalitativního výzkumu
10. Vyrovnávání se s reálně-socialistickou minulostí a traumaty s ní spojenými
11. Proměny fungování kulturní sféry; jaká role umění? Kreativní ekonomika versus reflexivní role umění
12. Rok 1989 a kolektivní paměť, 90. a nultá léta jako předmět kolektivní paměti a boje o její obsah a historicko-sociologickou interpretaci tohoto období. Jak zkoumat radikální sociální změnu?
Indicative bibliography Denis Cosgrove (1984), Social Formation and Symbolic Landscape, University of Wisconsin press Gregory Derek, (2009), The Dictionary of Human Geography, Blackwell David Harvey, (2000). The Condition of Postmodernity. Cambridge: Blackwell. Karl Schlögel, (2003), Im Raume lesen wir die Zeit. Über Zivilisationsgeschichte und Geopolitik. München & Wien: Carl Hanser Verlag. Edward Soja (1989), Postmodern Geographies: The Reassertion of Space in Critical Social Theory. London: Verso Press. Warf B. & Arias A., (eds), (2009), The Spatial Turn. Interdisciplinary Perspectives, London & New York: Routledge, Studies in Human Geography.
|