|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (19.09.2012)
přednáškového cyklu se předpokládá nejméně pět kolektivních (skupinových) prezentací na zadaná témata. Přednáška v žádném případě ani pojetím ani požadavky nekompenzuje podobné přednášky z "úvodu do dějepisectví", z dějin filozofie či sociologie: pokusí se rehabilitovat "globální pohled" na dějiny diachroně i synchronně se zřetelem k postmoderní skepsi k "velkým vyprávěním" o dějinách a ke specifickému pojetí "filozofie dějin" u jednotlivých národů (či států).. Požadavky: Doporučuje se účast na přednáškách a prezentacích. Četbu zkladní literatury je žádoucí doplnit četbou na základě vlastního výběru z beletrie historické, "historiozofické", případně literatury faktu. Cyklus bude uzavřen buď písemným testem, s jehož strukturou budou studenti předem seznámeni (s možností korekce ústní zkouškou) nebo (podle ověřených zkušeností z minulých let) kolektivním "kolokviem" - několikahodinovou společnou besedou. Kurz v tomto semestru povede dr. Jan Balon. |
|
||
|
Poslední úprava: TUCEK (24.03.2007)
Povinná literatura:
Ortega y Gasset, Úkol naší doby, Praha, MF 1969 (jen kapitoly: Pojem generace, Převídání budoucnosti, Zánik revolucí) Iggers, G., Dějepisectví ve 20. století, LN, 2002 Krejčí, J. Postižitelné proudy dějin (kap. : Sociologické parametry a trendy dějin) Veyne, P., Jako písať o dejinách, Chronos, Bratislava 1998 (kap. Napredovanie historie) Bloch, M., Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo, Svoboda 1967 Toynbee, A.J. Studium dějin, Práh 1995 (kap. C.III.: Srovnatelnost společností téhož druhu) Condorcet, A., Náčrt historického obrazu pokroků lidského ducha, Academia, Praha 1968 (kap. VIII – X) Havelka, M. (ed.(, Spor o smysl českých dějin, Torst 1995 TGM, Masarykova česká filozofie) Patočka, J., Kacířské eseje o filosofii dějin, Academia, Praha (kap. Je technická civilizace úpadková?) Machiaveli, N. Úvahy o vládnutí a vojenství, Naše vojsko, Praha 1986(Vladař, str. 15-80)
Doporučená odborná literatura:
Souvislosti (časopis, monografické číslo: Germáni), 1994/4 Publikace CEFRES, č. 13: Politika paměti Gray,J. Slamění psi anebo o lidech a jiných zvířatech, Dokořán 2004 Croce, B. Evropa v XIX. století, Praha, laichter 1938 Kon,I.S., Kritický nástin filozofie dějin 20. století, NPL, Praha 1963 Černý,V., Vývoj a zločiny panslavismu, ISE, sine Nietzsche, F., Nečasové úvahy I.: O užitku a škodlivosti historie pro život, MF, Praha 1992 White, H. Metahistory, 1973 Tosh,J., Historians on History, 2000 Pešková, J. Role vědomí v dějinách, LN, Praha 1998 Dülmen, R., von, Historická antropologie, Dokořán 2002 Burrow, Rozklad rozumu: Evropské myšlení 1848-1914, CDK, Brno 2003 (kap.II a III.) Buchanan, P. Smrt Západu, CDK, Brno 2004-08-31
Doporučená beletrie:
(Součástí požadavků je četba alespoň jednoho „velkého historického příběhu“, klasického nebo moderního, nejlépe z navrženého výběru; ostatní pokládejte za doporučení k četbě budoucí. Historický příběh český nechávám zcela na vaší volbě). Dobrým uvedením do četby je Feuchtwangerův Desdemonin dům (aneb o hranicích a velikosti historické beletrie), Praha 1968
Americká literatura Hawthorne, Šaraltové písmeno; Stowe(ová), Chaloupka strýčka Toma; Crane, Rudý odznak odvahy; Dreiser, Americká tragédie; Lewis, Babbit; Steinbeck, Hrozny hněvu (nebo:Byla kdysi válka); Malamud, Správkař; Mailer, Nazí a mrtví; Shaw,I., Mladí lvi; Heller, Hlava XXII.; Styron, Sophiina volba; Hemingway, Komu zvoní hrana; Fast, Občan Paine Britská literatura Scott, Ivanhoe; Austenová, Pýcha a předsudek; Dickens, Nadějné vyhlídky; Shaw, Svatá Jana; Green, Moc a sláva (nebo Lidský faktor) Finská litertura Waltari, Egypťan Sinuhet; Nexo, Ditta,dcera člověka Francouzská literatura Voltaire, Candide (povinně!); Diderot, Jakub fatalista (nebo Rameauův synovec); Stendhal, Červený a černý, Kartouza parmská (nebo Lucien Leuwen); Balzac, Ztracené iluze; Dumas st. (cokoliv); Hugo, Devadesáttři; Sue, Tajnosti pařížské; Flaubert, Salambo; Zola, Zabiják; France, Bohové žízní; Proust, Hledání ztraceného času; Barbusse, Oheň; Malraux, Naděje (nebo Lidský úděl); Sartre, Cesty ke svobodě (nebo některá divadelní hra) Italská literatura Manzoni, Snoubenci; De Amicis, Srdce; Lampedusa, Gepard; Malaparte, Kaput; Eco, Jméno růže Jihoamerické literatury Marquez, Sto roků samoty; Carpentier, Podzim patriarchy (nebo Výbuch v katedrále) Německá literatura Buchner, Dantonova smrt (nebo Vojcek); Mann,T., Budenbrookovi (nebo Kouzelný vrch, nebo Doktor Faustus); Mann, H. Zrání krále Jindřicha; Mann, K., Mefisto; Fechtwanger, L., Zbraně pro Ameriku (nebo Židovská válka, Bláznova moudrost, Žid Süss); Fallada, H., I ve smrti sami (nebo Občánku, a co teď?); Remarque, E., Na západní frontě klid; Grass, H., Plechový bubínek (nebo Moje století); Werfel, F., Čtyřicet dnů Polská literatura Mickiewicz, Konrad Wallenrod; Sienkiewicz, Ohněm a mečem (nebo Quo vadis?); Reymont, Zaslíbená země; Borowski, Loučení s Marií (nebo Kamenný svět) Ruská (a sovětská) literatura Puškin, Kapitánská dcerka; Dostojevskij, Běsi (nebo Bratři Karamazovi); L. Tolstoj, Vojna a mír; Gorkij, Život Klima Samoina; Andrejev, Povídka o sedmi oběšených; Babel, Rudá jízda; Bulgakov, Bílá garda; Šolochov, Tichý Don; Grossman, Život a osud; Solženicyn, Soustroví Gulag (nebo: Povídky); Pasternak, Doktor Živago |
|
||
|
Poslední úprava: TUCEK (04.10.2007)
Filozofie a sociologie dějin (Od osvícenství k postmodernismu: vybrané osobnosti, problémy a témata) Cíle kurzu: Kurz má uvést do širších historicko-filozofických a sociologických souvislostí téma ?sociální dynamiky". V rámci přednáškového cyklu se předpokládá nejméně pět kolektivních (skupinových) prezentací na zadaná témata. Přednáška v žádném případě ani pojetím ani požadavky nekompenzuje podobné přednášky z ?úvodu do dějepisectví", z dějin filozofie či sociologie: pokusí se rehabilitovat ?globální pohled" na dějiny diachroně i synchronně se zřetelem k postmoderní skepsi k ?velkým vyprávěním" o dějinách a ke specifickému pojetí ?filozofie dějin" u jednotlivých národů (či států).. Požadavky: Doporučuje se účast na přednáškách a prezentacích. Četbu zkladní literatury je žádoucí doplnit četbou na základě vlastního výběru z beletrie historické, ?historiozofické", případně literatury faktu. Cyklus bude uzavřen buď písemným testem, s jehož strukturou budou studenti předem seznámeni (s možností korekce ústní zkouškou) nebo (podle ověřených zkušeností z minulých let) kolektivním ?kolokviem" - několikahodinovou společnou besedou. Základní tématická struktura kurzu: 1. Co byla a je filozofie dějin? Vztah k filozofii, sociologii a historiografii. 2. Základní paradigmata klasické a soudobé filozofie dějin: je filozofie dějin opravdu mrtvá? Proč a kde? 3. Pojetí času a dějin v antice, křesťanství a renesanci. Osvícenský převrat (Voltaire). Pojetí času v modernitě?: proměna pohledu na dějiny. 4. Klasická filozofie dějin zejména německá. Její pesimistická vyústění 5. Utopie a mesianismus jako nedílná součást lidského pobývaní na světě. Slovanské formy mesianismu 6. Ruská filozofie dějin: jak ruská filozofie dějin spoluutvářela mýtus o ?ruské duši".Bolševismus jako sekulární eschatologie. 7. .Francouzská tradice filozofie dějin a současnost. Revoluční role školy Annales: intimní soužití filozofie dějin, historiografie a sociologie . 8. Optimistické a pesimistické verze vizí budoucího světa: od Spenglera k Buchananovi. Spory o střet civilizací a filozoficko historická vize budoucnosti evropoamerické civilizace. 9. Postmoderní výzva filozofii dějin a historiografii: převratná role mikrohistorie a obrat k narativitě. Ale - konec čeho vlastně? 10. Český spor o dějiny: od Masaryka k Patočkovi, od Palackého k Rádlovi, od soužití k odsunu. Problém štěstí a neštěstí v dějinách a téma odpovědnosti a viny.
Podrobný přehled kurzu: (Podrobný přehled seznamuje studenta s celkem tématu, jeho problémy a spory o ?filozofii dějin": celek jednosemestrálního kurzu samozřejmě téma nevyčerpá. Je však žádoucí, aby student globální představu o ?perspektivním" pohledu na společnost v času měl).
1. Co je filozofie dějin, jaké má vztahy k filozofii, historiografii a sociologii. Její aktualizace posledními velkými bestsellery společenskovědní literatury a její zpochybnění postmoderním diskursem. Podstata ?filozofie dějin": kladení otázky po ?smyslu" a ?směřování" dějin. Zákonitosti a pravidelnosti v dějinách, determinismus a svobodná vůle, role osobnosti, ?osové epochy", velké a malé dějiny.
2. Základní modely (paradigmata metaparadigmata) dějinného vývoje: cyklické (Spengler, Sorokin, Toynbee), lineární, progresistické, spirálovité, alternativně ?oddenkové" (postmoderní), utopické. Jejich historické kořeny a souvislosti.
3. Uvažování o čase, dějinách a společnosti v antice (Platon, Aristoteles). Křesťanský převrat v evropském myšlení o čase a dějinách: sv. Augustin. Renesanční přemýšlení o dějinách: Machiavelli, Bodin, Bossuet, Montesquieu, Vico. Osvícenský převrat: Voltaire jako tvůrce pojmu ?filozofie dějin", idea pokroku v osvícenství (Condorcet, Turgot) a její dobová kritika (Rouseau). Francouzská revoluce jako historický fakt a jako historicko filozofický mýtus (příklad interpretací: konzervativní, marxistické, postmarxistické a soudobé kritické).
4. Klasický historismus pozitivistického typu (Ranke) a jeho krize. Německý historismus a spory o dějiny a ?dějinné vědomí" (Troeltsch, Meinecke, Droysen). Německá ?filozofie života" a filozofie dějin, počátky historické sociologie, německé hospodářské a sociální dějiny (Dilthey, Nietzsche a jeho úvaha o užitku a škodlivosti historie, Simmel a Max Weber jako filozofové dějin, Alfred Weber). Tragické vyústění: Rosenbergův Mýtus XX.století jako historiozofie nacionálního socialismu
5. Dědictví utopického socialismu a anarchismu (Saint-Simon, Bakunin). Romantismus a mesianismus ve filozofii dějin: anglická konzervativní verze (Carlyle), slovanský mesianismus polský (Cieszkowski, Mickiewicz) a ruský (Solovjov, Lavrov, Tkačov).
6. Ruská filozofie dějin: klasické dilema Západ nebo Východ? Ideologéma ?Moskva - Třetí Řím". Slavjanofilství a zapadnictví jako klasický i soudobý spor, jímž ?žije" Rusko: kam Rusko patří? Euroazijství jako vlivná filozofie dějin na pomezí vědy a mýtu. Nikolaj Berdjajev: svoboda ducha a konec dějin v ruské verzi. Bolševismus jako sekulární eschatologie: sovětská avantgarda 20. let jako ?estetická" filozofie dějin a její stalinský konec. Kritika sovětského progresismu (Aron, Besancon, Kolakowski). Dnešní život ruské filozofie dějin: mezi teorií konvergence a ?střetem civilizací".
7. Počátky francouzské historiozofické školy: ?tragický pesismus" Blaise Pascala. Romantická filozofie dějin Thiérryho, Quizota a Micheleta. Od pozitivistického utopismu (Comte) k bioorganicismu (Gobineau a Lapouge). Francouzská idea ?historické paměti" (Halbwachs). Škola Annales jako přelom v uvažování o dějinách: její marxistické kořeny (Bloch, Braudel) a její současný vliv. Dějiny jako ?čas dlouhého trvání". Nová historická škola a racionalistická kritika filozofie dějin (Aron). Spor levých ?nových filozofů"(Glucksman) a ?nové pravice" (Benoist, Vial, Blot) o dějiny. Marxistická historická věda jako základ moderní marxistické filozofie dějin (E. Thompson, E. Hobsbawm). Na cestě k ?mikrohistorii": mikrohistorie a narativní paradigma v sociologii.
8. Spor optimistických a pesimistických projektů (vizí) dějin. Zdrženlivý progresismus klasického osvícenství a radikální progresismus klasického marxismu. Kritika marxistického historicismu (Karl Popper) a západní alternativa (?Nekomunistický manifest" W. Rostowa). Tradice dystopického vidění perspektiv světa: viktoriánská kritika budoucnosti lidstva, Schopenhauer, Spenglerův ?Zánik Anbendlandu", Nordauova Degenerace, Cioranův Nástin úpadku, Guénonova Krize moderního světa atd.
9. Postmoderní výzva klasickému dějepisectví i dějinám: Lawrence Stone a ?návrat vyprávění". Nový radikalismus (dějiny ?lidí", genderu a rasy). Metahistorie Haydena Whitea. Soudobý ?spor o směr dějin": střet civilizací (Huntington), konec dějin (Fukuyama) a jejich ?postižitelné proudy" (Krejčí). ?Flagelantská civilizace" nebo ?setkávání s Jinými" (Todorov)?
10. Český ?spor o dějiny". Masarykovský zápas o ?smysl českých dějin" (Masaryk vs. Pekař aj.). Patočkovy ?kacířské eseje" o filozofii dějin. Mají dějiny smysl? Budoucnost filozofie dějin: lidé si budou vždycky klást nezodpověditelné otázky. Velká témata filozofie dějin: Mají dějiny smysl? Jaká je role osobnosti (a mas) v dějinách? Co to je historický fakt:skutečnost nebo konstrukce? Existuje dějinná zákonitost? Dá se vysledovat, popsat a na jejím základě formulovat předpovědi budoucnosti? Co je to ?manipulace s dějinami" a jaký má smysl? Proč mají jednotlivé národy (etnické skupiny( vlastní (nesouměřitelné) filozofie dějin? Doporučuji orientačně si prohlédnout časopis Dějiny a současnost (případně odtud vybrat téma!)
Literatura povinná: Ortega y Gasset, Úkol naší doby, Praha, MF 1969 (jen kapitoly: Pojem generace, Předvídání budoucnosti, Zánik revolucí)
Iggers, G., Dějepisectví ve 20. století, LN, 2002
Krejčí, J. Postižitelné proudy dějin (kap. : Sociologické parametry a trendy dějin)
Veyne, P., Jako písať o dejinách, Chronos, Bratislava 1998 (kap. Napredovanie historie)
Bloch, M., Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo, Svoboda 1967
Toynbee, A.J. Studium dějin, Práh 1995 (kap. C.III.: Srovnatelnost společností téhož druhu)
Condorcet, A., Náčrt historického obrazu pokroků lidského ducha, Academia, Praha 1968 (kap. VIII - X)
Havelka, M. (ed.), Spor o smysl českých dějin, Torst 1995 (kap.:TGM, Masarykova česká filozofie) a sv. II.
Patočka, J., Kacířské eseje o filosofii dějin, Academia, Praha (kap. Je technická civilizace úpadková?)
Machiaveli, N. Úvahy o vládnutí a vojenství, Naše vojsko, Praha 1986 (Vladař, str. 15-80)
Gellner, E. Pluh, meč a kniha, CDK, Brno, 2000
Literatura doporučená: Souvislosti (časopis, monografické číslo: Germáni), 1994/4
Publikace CEFRES, č. 13: Politika paměti
Gray,J. Slamění psi anebo o lidech a jiných zvířatech, Dokořán 2004
Croce, B. Evropa v XIX. století, Praha, laichter 1938
Kon,I.S., Kritický nástin filozofie dějin 20. století, NPL, Praha 1963
Černý,V., Vývoj a zločiny panslavismu, ISE, sine
Nietzsche, F., Nečasové úvahy I.: O užitku a škodlivosti historie pro život, MF, Praha 1992
White, H. Metahistory, 1973
Tosh,J., Historians on History, 2000
Třeštík, D.. Češi a dějiny v postmoderním očistci.2002
Třeštík, D. Mýty kmene Čechů. 2002
Pešková, J. Role vědomí v dějinách, LN, Praha 1998
Dülmen, R., von, Historická antropologie, Dokořán 2002
Burrow, Rozklad rozumu: Evropské myšlení 1848-1914, CDK, Brno 2003 (kap.II a III.
Buchanan, P. Smrt Západu, CDK, Brno 2004-08-31 Doporučená beletrie: (Součástí požadavků je četba alespoň jednoho ?velkého historického příběhu", klasického nebo moderního, nejlépe z navrženého výběru; ostatní pokládejte za doporučení k četbě budoucí. Historický příběh český nechávám zcela na vaší volbě). Dobrým uvedením do četby je Feuchtwangerův Desdemonin dům (aneb o hranicích a velikosti historické beletrie), Praha 1968
Americká literatura
Hawthorne, Šaraltové písmeno Stowe(ová), Chaloupka strýčka Toma Crane, Rudý odznak odvahy Dreiser, Americká tragédie Lewis, Babbit Steinbeck, Hrozny hněvu (nebo:Byla kdysi válka) Malamud, Správkař Mailer, Nazí a mrtví Shaw,I., Mladí lvi Hellere, Hlava XXII. Styron, Sophiina volba Hemingway, Komu zvoní hrana Fast, Občan Paine
Britská literatura
Scott, Ivanhoe, Austenová, Pýcha a předsudek Dickens, Nadějné vyhlídky Shaw, Svatá Jana Green, Moc a sláva (nebo Lidský faktor)
Finská litertura
Waltari, Egypťan Sinuhet Nexo, Ditta,dcera člověka
Francouzská literatura
Voltaire, Candide (povinně!) Diderot, Jakub fatalista (lze také v Kunderově úpravě) (nebo Rameauův synovec) Stendhal, Červený a černý, Kartouza parmská (nebo Lucien Leuwen) Balzac, Ztracené iluze Dumas st. (cokoliv) Hugo, Devadesáttři Sue, Tajnosti pařížské Flaubert, Salambo Zola, Zabiják France, Bohové žízní Proust, Hledání ztraceného času Barbusse, Oheň Malraux, Naděje (nebo Lidský úděl) Sartre, Cesty ke svobodě (nebo některá divadelní hra)
Italská literatura
Manzoni, Snoubenci De Amicis, Srdce Lampedusa, Gepard Malaparte, Kaput Eco, Jméno růže
Jihoamerické literatury
Marquez, Sto roků samoty Carpentier, Podzim patriarchy (nebo Výbuch v katedrále)
Německá literatura
Büchner, Dantonova smrt (nebo Vojcek) Mann,T., Budenbrookovi (nebo Kouzelný vrch, nebo Doktor Faustus) Mann, H., Zrání krále Jindřicha Mann, K., Mefisto Fechtwanger, Zbraně pro Ameriku (nebo Židovská válka, Bláznova moudrost, Žid Süss) Fallada, I ve smrti sami (nebo Občánku, a co teď?) Remarque, Na západní frontě klid Grass, Plechový bubínek (nebo Moje století) Werfel, Čtyřicet dnů
Polská literatura
Mickiewicz, Konrad Wallenrod Mickiewicz, Dziady Sienkiewicz, Ohněm a mečem (nebo Quo vadis?) Reymont, Zaslíbená země Borowski, Loučení s Marií (nebo Kamenný svět)
Ruská (a sovětská) literatura
Puškin, Kapitánská dcerka Dostojevslij, Běsi (nebo Bratři Karamazovi) L. Tolstoj, Vojna a mír Gorkij, Život Klima Samgina Andrejev, Povídka o sedmi oběšených Babel, Rudá jízda Bulgakov, Bílá garda Šolochov, Tichý Don Grossman, Život a osud Grossman, Pantha rei Solženicyn, Soustroví Gulag (nebo: Povídky) Pasternak, Doktor Živago
Česká literatura:
Winter, Mistr Kampanus Jirásek, cokoliv Kundera, Žert Kundera, Nesmrtelnost Kundera, Vačlék na rozloučenou Doporučují se eseje M. Kundery vydané v českém překladu v posledních letech
P ř í l o h a k s y l a b u Filozofie a sociologie dějin - prof. PetrusekTémata k diskusím a prezentacím
Motto: Příběh francouzské revoluce vyprávěný jakobínem je jiný příběh než příběh francouzské revoluce vyprávěny roajalistou Claude Lévi-Strauss
Uvedená témata jsou náměty k vystoupení studentů (nejlépe dvojic až trojic), kteří na základě podrobnějšího studia k jednotlivým tématům připraví čtyřicetiminutové (případně delší) vystoupení struktorované takto: l. V čem je ?spornost", diskusnost tématu 2. V čem je jeho aktuálnost a co se o něm psalo či píše (stručná rekapitulace) 3. Stanovisko prezentujících (lze formulovat stanoviska diskusne kontroverzní) Je vhodné použít obrazového či zvukového materiálu, citací loiteratury odborné i beletrie a zejména upozornit kolegy na to, co przentující samotné zvláště zaujalo (či odpudilo). Svatý Václav a svatováclavská tradice Spor o sv. Václava v době první republiky, texty Josefa Pekaře. Svatováclavská orlice v protektorátě, Státek české státnosti. Světec, vlastenec, kolaborant? Jan Žižka z Trocnova Hustitsví v čských dějinách. Od mytologoie k zaracení. Postava Jana Žižky ve světle moderní historiografie (od Pekaře k současnosti). Žižka jako mýtus a jako realita. Temno a baroko v Čechách Pobělohorská doba v literatuře a historigrafii. Jiráskovský mýtus? Jak to bylo s P. Koniášem? Pekařův pokus o rehabilitaci pobělohorské doby. ?České baroko" a dnešek: politka a estetika Francouzská revoluce Spory o francouzskou revoluci: od Burkeho a Tocquevilla po Fureta. Marxistické pojetí. Kritiky. Role jakobínů a tzv. termidoriánského převratu. Jak dnes přistupovat k francouzské revoluci, která je modelem všech sociologických teorií revoluce? Inkvizice Skutečnosti a mýty o inkvizici: její ?skutečné dějiny". Inkvizice v Čechcách, čarodějnické procesy. Politické zneužití inkvizičních procesů. Strach středověkého člověka Čeho se lidé báli ve středověku? Jak se chovali v době morových epidemií? Jakou povahu měly středověké války a jak se dotýkaly civilního obyvatelstva? Jsem jiní? Stud a hřích v tradiční společnosti Sociální regulativy zejména sexuálního chování v tradiční společnosti. Role náboženství. Pocit, vědomí a utrpení z hříchu. Osvobodil nás Freud? Typologie osobností tradiční společnosti Dvořan, rytíř, měšťan, kněz, řeholník, řemeslník, zemědělec. Marginalizovaní v tradiční společnosti. Slitování nebo šibenice? Právo a tresty v tradiční společnosti Trestní právo v tradičních společnostech evropského typu. Co bylo a jak sankcionováno právem? Mučení a utrpení. Kdy končí epocha ?útrpného práva"? A co s Foucaultem? Babička Boženy Němcové jako modelová idyla tradiční společnosti Němcová a gemeinschaft. Hlavní role a jejich vztahy. Činnosti a čas. Struktura roku. Vztahy mezi generacemi. Marginalizace a vylouzčení Tragický ?státní prezident" Emil Hácha Osud člověka, který byl nedobrovolně povolán do nejvyššího státního úřadu a stal se ?kolaborantem". Víme, jak to vlastně bylo? Měl smysl atentát na Heydricha? Atentát na Heydricha - dějinná role. Byla nacistická odplata přiměřená? Byl čin smysluplný? Jaké měl politické motivy? Spor vedený dodnes Edvard Beneš: kontroverzní osobnost našich dějin? Benešova ?selhání" a jejich aktuální význam. Mnichov: měli jsme se bránit? (pokus o virtuální dějiny). Benešovy dekrety a jejich aktuální význam a smysl. Nacismus a holocaust Je nacistický totalitarismus jedinečný? Podstata a povaha holocaustu (z historického a sociologického hlediska). Holocaust dnes: literatura a historiografie Stalin jako mýtus a jako historická ?realita Stalinova cesta k moci. Jak vznikal stalinský mýtus. Historická role J.V. Stalina a její výklady. Stalin v umění a litertauře. Zločin, který nebyl odčiněn: stalinismus jako nutná vývojová fáze socialismu nebo jeho ?deformace"? Jak to bylo s ?procesy"? Procesy s politickými činiteli v době stalinského totalitarismu. Sovětský ?model" z poloviny 30. let. Československá varianta: ?jak to bylo možné"? Bratří Mašínové - hridnové? Příběh bratří mašínů, dobový kontext a soudobé posuzování. Proč čin bratří Mašínů vyvolává dodnes polemitku a spor? Jaký názor si můžeme vytvořit?
|