PředmětyPředměty(verze: 904)
Předmět, akademický rok 2022/2023
   Přihlásit přes CAS
Filosofie a metodologie vědy - JSD005
Anglický název: Philosophy and Methodology of Science
Zajišťuje: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2021
Semestr: zimní
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 [hodiny/týden]
Počet míst: 30 / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Virtuální mobilita / počet míst: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je určen pouze pro doktorandy
předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc.
Vyučující: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc.
Patří mezi: Public and Social Policy DK_VESPA
Public and Social Policy DP_VESPA
Veřejná a sociální politika DK_VESP
Veřejná a sociální politika DP_VESP
Anotace
Poslední úprava: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. (08.09.2022)
Obsahem předmětu jsou následující okruhy problémů:
Vymezení předmětu výzkumu, výzkumné cíle,metody a metodologie řešení vědeckých problémů při zpracování disertace.Vztah mezi metodologií, metodami vědecké práce a metodikou. Vědecká rozprava a argumentace.
Věda, filozofie, metodologie. Normativní a nenormativní metodologie.
Pozitivistická a postpozitivistická metodologie. Problém verifikace. Kritický racionalismus. Falsifikace. Problém paradigmatu ve vědě. Metodologie vědeckých výzkumných programů. Metodologický anarchismus. Strukturalistická metodologie. Konstruktivismus. Operacionalismus. Karteziánská a nekarteziánská epistemologie. Fenomenologie. Hermeneutika. Dialekticko-materialistická metodologie. Postmodernismus.Možnosti použití jednotlivých druhů metodologií v sociálním zkoumání.
Obecné a specifické metody vědeckého zkoumání.
Komentované čtení vybraných originálních textů soudobých vlivných autorit: Austin, Derrida, Foucault, Lyotard, Popper, Quine, Rorty, Searle, Strawson,…



Cíl předmětu
Poslední úprava: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. (08.09.2022)

Cílem předmětu je: seznámit studenty doktorského studia s teorií metodologie vědy, metodami a metodikou vědeckého výzkumu; vést studenty k osvojení si klíčových konceptů metodologie vědy; ve  vzájemné interkci vést studenty k vypracování projektu disertační práce z pohledu metodologie vědy.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. (08.09.2022)

Požadavky na absolvování předmětu:

Aktivní účast na seminářích, zapojování se diskuse, samostatná práce na projektu vlastní disertační práce. Zpracování projektu  disertační práce  - podrobnosti budou na první přednášce.

Parametry písemného projektu. Jeho obsahem je zpracování zámyslu disertace (objekt zkoumání, předmět zkoumání, výzkumné cíle, zvolená, resp. předpokládaná  metodologie, předpokládané metody vědecké práce, hypotéza, očekávané přínosy pro teorii a praxi). Podrobné metodické odkazy na zpracování projektu budou průběžně vysvětlovány na  jednotlivých přednáškách.

 

Výsledek zkoušky je hodnocen následovně:

Klasifikace je v souladu s „Opatřením děkanky č. 17/2018 – užívání klasifikace A - F na UK FSV“.

 

Hodnocení A:

Hodnocení písmenem:  A

Hodnocení slovně: výborně (excelent)

Procentní vyjádření:  91 % a více

Komentář: vynikající výkon pouze s drobnými chybami

Hodnocení B:

Hodnocení písmenem: B

Hodnocení slovně: výborně (excelent)

Procentní vyjádření 81-90 %;

Komentář: nadprůměrný výkon avšak s určitými chybami

Hodnocení C:

Hodnocení písmenem C

Hodnocení slovně: velmi dobře - very good

Procentní vyjádření: 71 – 80 % 

Komentář: celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb

Hodnocení D:

Hodnocení písmenem: D

Hodnocení slovně:  velmi dobře - very good

Procentní vyjádření:  61 – 70 %

Komentář: přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky

Hodnocení E:

Hodnocení písmenem: E

Hodnocení slovně:  dobře - good

Procentní vyjádření:  51 – 60 %

Komentář: výkon splňuje minimální požadavky

Hodnocení F:

Hodnocení písmenem: F

Hodnocení slovně:  neprospěl/a - fail

Procentní vyjádření:  0 – 50 %

Komentář: je zapotřebí značné množství další práce

 

Literatura
Poslední úprava: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. (08.09.2022)

Základní literatura ke kurzu:

Ochrana,F.: Metodologie vědy (úvod do problému). Praha. Karolinum 2009.

Ochrana, F. Methodology of Science (introduction). Praha: Karolinum 2012

       Ochrana, F.: Metodologie sociálních věd. Praha: Karolinum, 2013.

       Ochrana, F.: Methodology of Social Sciences. Praha: Karolinum,  2015.

       Ochrana, F,: Metodologie, metody a metodika vědeckého výzkumu. Praha: Karolinum 2019.

 

Doporučená odborná literatura

Klíčové práce nejvýznamnějších současných autorů z metodologie vědy jsou obsaženy v těchto dvou publikacích:

 

a) Epistemology. An Anthology. Edited by Ernest Sosa, Jaegwon Kim, Jeremy Fantl, and Matthew McGrath. Blackwell Publishing, 2008.

b)  The Philosophy of Language. Edited by A.P. Martinich. Oxford University Press. 2010

 

Vhodné doplňující publikace ke studiu metodologie vědy:

Feyerabend,P.K: Rozprava proti metodě. Praha. Aurora 2001

Foucault,M.: Archeologie vědění. Praha. Herrman a synové, 2002.

Husserl,E.: Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Praha. Academia. 1996

Lyotard,J.-F.: O postmodernismu. Praha. FÚ AV ČR, 1993

Ochrana,F.: Nový duch vědy Gastona Bachelarda. In: Filosofický časopis. Praha. Academia. 2/1998,ročník 46,s. 203-213

Popper,K.: Logika vědeckého zkoumání. Praha. OIKOMYMENH 1997

Prigogine,Y-Stengersová,I.: Řád z chaosu. Praha. Mladá fronta 2001

Wittgenstein,L.: Tractatus logico-philosophicus. Bratislava. Kaligram 2003

Další publikace - viz upozornění na přednášce

Metody výuky
Poslední úprava: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. (08.09.2022)

Přednáška (problémová přednáška a interaktivní výklad).

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. (08.09.2022)

Požadavky na absolvování předmětu:

Aktivní účast na seminářích, zapojování se diskuse, samostatná práce na projektu vlastní disertační práce. Zpracování projektu  disertační práce  - podrobnosti budou na první přednášce.

Parametry písemného projektu. Jeho obsahem je zpracování zámyslu disertace (objekt zkoumání, předmět zkoumání, výzkumné cíle, zvolená, resp. předpokládaná  metodologie, předpokládané metody vědecké práce, hypotéza, očekávané přínosy pro teorii a praxi). Podrobné metodické odkazy na zpracování projektu budou průběžně vysvětlovány na  jednotlivých přednáškách.

 

Výsledek zkoušky je hodnocen následovně:

Klasifikace je v souladu s „Opatřením děkanky č. 17/2018 – užívání klasifikace A - F na UK FSV“.

Hodnocení A:

Hodnocení písmenem:  A

Hodnocení slovně: výborně (excelent)

Procentní vyjádření:  91 % a více

Komentář: vynikající výkon pouze s drobnými chybami

Hodnocení B:

Hodnocení písmenem: B

Hodnocení slovně: výborně (excelent)

Procentní vyjádření 81-90 %;

Komentář: nadprůměrný výkon avšak s určitými chybami

Hodnocení C:

Hodnocení písmenem C

Hodnocení slovně: velmi dobře - very good

Procentní vyjádření: 71 – 80 % 

Komentář: celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb

Hodnocení D:

Hodnocení písmenem: D

Hodnocení slovně:  velmi dobře - very good

Procentní vyjádření:  61 – 70 %

Komentář: přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky

Hodnocení E:

Hodnocení písmenem: E

Hodnocení slovně:  dobře - good

Procentní vyjádření:  51 – 60 %

Komentář: výkon splňuje minimální požadavky

Hodnocení F:

Hodnocení písmenem: F

Hodnocení slovně:  neprospěl/a - fail

Procentní vyjádření:  0 – 50 %

Komentář: je zapotřebí značné množství další práce

 

 

Sylabus
Poslední úprava: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. (23.09.2022)

Sylabus předmětu „Filosofie a metodologie vědy“ pro studenty doktorského studia

Přednášející: Prof. PhDr. František Ochrana, DrSc.

 

Místo konání přednášek:   Centrum pro sociální a ekonomické strategie, Voršilská 1, 5. patro, zasedačka.

Termíny přednášek:

úterky v následujících dnech:

4.10. 2022

11.10. 2022

18.10. 2022

1.11. 2022

6.12. 2022

13.12. 2022

Čas: 15. 30-17.30 (18.00)

 

 

 

Stručná charakteristika předmětu

Obsahem předmětu jsou následující okruhu problémů:

1.      Jak postupovat při psaní disertace (řešení vědeckého problému) a vědeckého textu (článků). Vymezení předmětu výzkumu, výzkumné cíle, metody a metodologie řešení vědeckých problémů při zpracování disertace. Tvorba teoreticko-metodologického rámce. Vztah mezi metodologií, metodami vědecké práce a metodikou. Vědecká rozprava a argumentace. Definování vědeckých  pojmů.

2.      Věda, filozofie, metodologie. Normativní a nenormativní metodologie.

3.      Pozitivistická a postpozitivistická metodologie. Problém verifikace. Kritický racionalismus. Falsifikace. Problém paradigmatu ve vědě. Metodologie vědeckých výzkumných programů. Metodologický anarchismus. Strukturalistická metodologie. Konstruktivismus. Operacionalismus.  Karteziánská a nekarteziánská epistemologie. Fenomenologie. Hermeneutika. Dialekticko-materialistická metodologie. Postmodernismus. Možnosti použití jednotlivých druhů metodologií v sociálním zkoumání. 

4.      Obecné a specifické metody vědeckého zkoumání.

 

 

       Podrobná osnova kursu „Filosofie a metodologie vědy“

 

Blok číslo 1: Úvod do metodologie vědecké práce a význam metodologie pro zkoumání v oblasti sociálních věd

-       předmět vědeckého výzkumu a zásady jeho definování při psaní disertační práce a při psaní vědeckých textů

 

Vědecký problém.  Vztah předmětu a objektu vědeckého zkoumání

-       definování výzkumných cílů

-       definování pojmů ve vědecké práci nástroji formální logiky.

-       vědecká argumentace

-       metody vědecké práce

-       vymezení pojmu „metodologie vědy“

-       vztah mezi metodologií, metodou a metodikou vědecké práce

-       roviny metodologie vědy, problém metodologie při zkoumání sociálních jevů

-       volba metodologie  při  psaní doktorské disertace v oblasti sociálních věd

-       metodologie, metoda a metodika psaní   doktorské disertace

-       problém vědy a vědeckého jazyka,   komunikace ve vědě, resp. v oblasti sociálních věd, definování pojmů

-       problém „porozumění“ ve vědecké rozpravě

-       axiologická metodologie a její průměty do normativního zkoumání prostřednictvím sociálních věd (aplikace)

-       pozitivní metodologie jako teoretické východisko pozitivní  sociální teorie  (aplikace)

-       pojetí vědy  v dějinném vývoji (pojem „epocha vědy“, epocha starověké vědy a její atributy, epocha  středověké vědy, epocha novověká vědy, epocha postnovověké vědy)

 

Blok  číslo 2: Základní koncepce metodologie vědy  a možnosti jejich využití pro zkoumání v oblasti sociálních věd  

-       pojem „typ metodologie“

-       naturalismus a normativismus

-       metodologické nástroje pozitivistické a postpozitivistické analýzy využitelné  v sociálním zkoumání:

Analýza relevantních metodologií významných pro vědecké zkoumání sociální reality:  

Pozitivistická a neopozitivistická metodologie a její význam pro oblast sociálního  zkoumání:

-       Comtovo pojetí problému teologie,metafyziky a pozitivní filozofie a jeho význam pro zkoumání sociálních jevů, sociální jev jako „fakt“, problém metody  deskripce a verifikace v sociálních vědách

-       empiriokriticismus (R. Avenarius, E.Mach): čistá zkušenost, neutrální elementy jako základ světa a jako zkoumání čisté zkušenosti

-       novopozitivistické pojetí filozofie metodologie vědy (Vídeňský kruh, logický pozitivismus, logický empirismus, logický atomismus, význam novopozitivismu pro oblast sociálního zkoumání, problém verifikace ve vědeckém zkoumání, přímá a nepřímá verifikace v oblasti sociálních věd, kontext objevu a  kontext zdůvodnění v sociálních vědách, indukcionistický model vědeckého poznání   a jeho aplikace do podmínek sociálního zkoumání, problém verifikace a demarkace metafyzických výroků a vědeckých výroků,     význam problému demarkace pro oblast normativních  a nenormativních ekonomických teorií

-       Hempelův a Oppenheimův explanační model

-       Pozitivismus v soudobé vědě

 

Model vědy, pojetí metodologie a metody u  K. R. Poppera  (logika falsifikacionismu a  její význam pro zkoumání sociálních věd, kritérium demarkace, povaha vědeckého poznání, racionalita rol hypotézy ve vědeckém poznání, racionální rekonstrukce vědy a revize vědeckých teorií, hypotetický dedukcionismus a jeho význam pro oblast sociálního zkoumání, pojetí cyklů vědeckého poznání, racionalismus v oblasti sociálních věd  a problém neoracionalistické interpretace sociálních jevů, konstituování  sociálních teorií podle principu falsifikace, problém potvrditelnosti („koroborace“)  v sociálních vědách, princip falsifikace a logická pravděpodobnost teorie, komparace metodologie logického empirismu a metodologie K.R. Poppera

 

Kuhnova teorie vědeckých revolucí (vědecké společenství, normální věda, paradigma, anomálie ve vědeckém zkoumání, vědecká revoluce, kumulativní poznání, diskontinuita ve vědeckém poznání, pojetí paradigmatu v sociálních vědách)

 

Lakatosova metodologie výzkumných programů (tvrdé jádro a jeho pojetí v sociálních vědách, progresivní a regresivní teorie, pozitivní heuristika, negativní heuristika,vědecká revoluce a její aplikace na oblast sociálních věd)

 

Epistemologický anarchismus P.K. Feyerabenda a jeho projevy v sociálních teoriích (pluralistická metodologie v oblasti sociálního zkoumání, kontextová teorie významu, problém nesouměřitelnosti teorií, kritika monoteoretismu v oblasti vědeckého poznání, problém relevance  modelů sociální skutečnosti, metoda vědy a problém metody sociálních věd, vědecké poznání jako proliferace, idea proliferace ve vztahu k sociálnímu zkoumání, teorie a struktura poznání)

 

Nekarteziánský racionalismus (G. Bachelard) (aplikovaný racionalismus, epistemologická revoluce, relativnost výpovědí ve vědeckém  poznání, výstavba dynamických modelů zobrazujících sociální skutečnost)

 

Konstruktivismus v sociálním poznání (Ullmovo pojetí vědeckého obrazu jako konstrukce bez metafyzické existence a jeho význam pro sociální zkoumání, role modelu a subjektu při modelování sociálních jevů)

 

Metodologie vědy Y. Prigogina.  (řád z chaosu, kritika absolutního determinismu, stability, řádu, stejnosti, rovnováha jako výjimka stability systému, fluktuace, nevratnost procesů, význam Prigoginovy teorie pro zkoumání ekonomických  jevů

J. Monod – náhoda a nutnost. Idea „evolucionismu“ ve vědě.

 

Strukturalismus (totalita, struktura, epistémé, diskurs,vědecká výpověď v diskursu, archív, archeologie vědění, význam strukturalistické metodologie pro analýzu sociálních souvislostí a jejich interpretaci v dějinném kontextu)

 

Historicko-logická metodologie (poznání jako sociálně podmíněný subjekto-objektový vztah, historická determinace sociálních jevů, společenský kontext vědeckého poznání, pojem „zákona v sociálních vědách“)

 

Fenomenologická metodologie (evidence, vědosloví, zření podstaty, fenomenologická redukce, význam fenomenologické metodologie pro konstrukci protinormativně a antipsychologicky vytvářených teorií)

 

Epistemologie „tichého vědění“ M. Polanyiho (osobní vědění, nevyslovené znalosti, nové pojetí normativismu a jeho význam pro vytváření normativních sociálních teorií)

 

Pragmatismus (víra, pravda, zkušenost, význam pragmatické metodologie pro sociální zkoumání a pro zkoumání  racionality chování sociálních subjektů)

 

Postmodernismus: (vědění v informatizovaných společnostech, problém legitimizace,  povaha společenské vazby, narativní vědění a vědecké myšlení,  bádání a jeho legitimizace performitivitou,postmoderní věda jako vyhledávání nestabilit, postmoderní myšlení v sociálních vědách

 

J. Searle, W.V.O.Quine, R. Rorty: řečové akty (Searle), apriorní charakter poznání a princip verifikace (Quine), antisubstancionalismus, antiesencialismus, neopragmatismus (Rorty)  

 

Komentované čtení vybraných originálních textů soudobých vlivných autorit: Austin, Derrida, Foucault, Lyotard, Popper, Quine, Rorty, Searle, Strawson,…

 

 

Základní literatura ke kurzu:

Ochrana,F.: Metodologie vědy (úvod do problému). Praha. Karolinum 2009.

Ochrana, F. Methodology of Science (introduction). Praha: Karolinum 2012

       Ochrana, F.: Metodologie sociálních věd. Praha: Karolinum, 2013.

       Ochrana, F.: Methodology of Social Sciences. Praha: Karolinum,  2015.

       Ochrana, F,: Metodologie, metody a metodika vědeckého výzkumu. Praha: Karolinum 2019.

 

Doporučená odborná literatura

Klíčové práce nejvýznamnějších současných autorů z metodologie vědy jsou obsaženy v těchto dvou publikacích:

-          Epistemology. An Anthology. Edited by Ernest Sosa, Jaegwon Kim, Jeremy Fantl, and Matthew McGrath. Blackwell Publishing, 2008.

-          The Philosophy of Language. Edited by A.P. Martinich. Oxford University Press. 2010

 

Vhodné doplňující publikace ke studiu metodologie vědy:

Feyerabend,P.K: Rozprava proti metodě. Praha. Aurora 2001

Foucault,M.: Archeologie vědění. Praha. Herrman a synové, 2002.

Husserl,E.: Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Praha. Academia. 1996

Lyotard,J.-F.: O postmodernismu. Praha. FÚ AV ČR, 1993

Ochrana,F.: Nový duch vědy Gastona Bachelarda. In: Filosofický časopis. Praha. Academia. 2/1998,ročník 46,s. 203-213

Popper,K.: Logika vědeckého zkoumání. Praha. OIKOMYMENH 1997

Prigogine,Y-Stengersová,I.: Řád z chaosu. Praha. Mladá fronta 2001

Wittgenstein,L.: Tractatus logico-philosophicus. Bratislava. Kaligram 2003

Další publikace viz upozornění na přednášce

 

Požadavky na absolvování předmětu:

Aktivní účast na seminářích, zapojování se diskuse, samostatná práce na projektu vlastní disertační práce. Zpracování projektu  disertační práce  - podrobnosti budou na první přednášce.

Parametry písemného projektu. Jeho obsahem je zpracování zámyslu disertace (objekt zkoumání, předmět zkoumání, výzkumné cíle, zvolená, resp. předpokládaná  metodologie, předpokládané metody vědecké práce, hypotéza, očekávané přínosy pro teorii a praxi). Podrobné metodické odkazy na zpracování projektu budou průběžně vysvětlovány na  jednotlivých přednáškách.

 

Výsledek zkoušky je hodnocen následovně:

Klasifikace je v souladu s „Opatřením děkanky č. 17/2018 – užívání klasifikace A - F na UK FSV“.

 

Hodnocení A:

Hodnocení písmenem:  A

Hodnocení slovně: výborně (excelent)

Procentní vyjádření:  91 % a více

Komentář: vynikající výkon pouze s drobnými chybami

Hodnocení B:

Hodnocení písmenem: B

Hodnocení slovně: výborně (excelent)

Procentní vyjádření 81-90 %;

Komentář: nadprůměrný výkon avšak s určitými chybami

Hodnocení C:

Hodnocení písmenem C

Hodnocení slovně: velmi dobře - very good

Procentní vyjádření: 71 – 80 % 

Komentář: celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb

Hodnocení D:

Hodnocení písmenem: D

Hodnocení slovně:  velmi dobře - very good

Procentní vyjádření:  61 – 70 %

Komentář: přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky

Hodnocení E:

Hodnocení písmenem: E

Hodnocení slovně:  dobře - good

Procentní vyjádření:  51 – 60 %

Komentář: výkon splňuje minimální požadavky

Hodnocení F:

Hodnocení písmenem: F

Hodnocení slovně:  neprospěl/a - fail

Procentní vyjádření:  0 – 50 %

Komentář: je zapotřebí značné množství další práce

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK