|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D. (29.10.2019)
Podmínkou splnění kurzu je pravidelná účast na hodinách v průběhu kurzu, možné jsou maximálně 2 absence v průběhu semestru. Zápočet bude udělen na základě aktivní účasti na hodinách, postupného odevzdávání výše uvedených částí vlastního výzkumného projektu a absolvování závěrečné ústní rozpravy. Výsledná známka bude sestavena podle následujících kritérií hodnocení: A. Aktivní účast na přednáškách a seminářích: 30 % B. Průběžné odevzdávání jednotlivých částí semestrální práce a její obsah: 50 % C. Závěrečný rozprava: 20 % |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D. (29.10.2019)
Povinná literatura SEIDMAN, IRVING, 2005, Technique isn´t everything, but it is a lot in Intereviewing As Qualitative Research, Teachers College Press ROULSTON KATHRYN et al., 2003, Learning to interview in the Social in Qualitative Inquiry August 2003 vol. 9 KAUFMANN, JEAN-CLAUDE. Chápající rozhovor, SLON, 2010 LONGFIELD, KIM, 2004, In-Depth Interviews in PSI/AIDSMark Social Marketing Research Tool Kit 2004 NUNKOOSING, KARL, 2005, The Problems With Interviews in Qualitative Health Research, Vol. 15 No. 5, May 2005 NATASHA MACK, CYNTHIAWOODSONG, KATHLEEN M.MACQUEEN, GREG GUEST, EMILY NAMEY, In-depth interview in Qualitative Research Methods: A Data Collector’s Field Guide 2005 by Family Health International VOLEK, MARTIN, Mocenská nerovnováha v narativním rozhovoru, 2010
Další doporučená literatura ABELL, JACKIE, ABIGAIL LOCKE, SUSAN CONDOR, STEPHEN GIBSON, CLIFFORD STEVENSON, 2006, “Trying Similarity, Doing Difference: the Role of Interviewer Self-disclosure in Interview Talk with Young People.” Qualitative Research 6 (2): 221-244. BAMBERG, MICHAEL, 2004, “Considering counter narratives.” Pp. 351-371. Bambert, Michael, Molly Andrews eds. Considering Counter Narratives: Narrating, Resisting, Making Sense. John Benjamins Publishing. ISBN 90-272-2655-X. CAST, ALICIA D, 2003, “Power and the Ability to Define the Situation.” Social Psychology Quarterly 66 (3): 185-201. ELWOOD, SARAH A., DEBORAH G. MARTIN, 2000, “’Placing’ Interviews: Location and Scales of Power in Qualitative Research.“ Professional Geographer 52 (4): 649-657. KANE, EMILY W., LAURA J. MACAULAY, 1993, “Interviewer Gender and Gender Attitudes.” The Public Opinion Quarterly 57 (1): 1-28. Kvale, Steinar. 2002. “Dialogue as Oppression and Interview Research.“ Presented at the Nordic Educational Research Association Conference Tallinn, Estonia, March 7-9, 2002. KVALE, STEINAR, 2005, “The Dominance of Dialogical Interview Research.“ Impuls (1) LIMERICK, BRIGID, TRACEY BURGESS‐LIMERICK, MARGARET GRACE, 1996, “The Politics of Interviewing: Power Relations and Accepting the Gift.“ International Journal of Qualitative Studies in Education 9 (4): 449-460. PORTER, ELAINE, SHEILA M NEYSMITH, MARGE REITSMA-STREET, STEPHANIE BAKER COLLINS, 2009, “Reciprocal Peer Interviewing.“ International Review of Qualitative Research 2 (2): 291 – 312. WORTHAM, STANTON, KATHERINE MORTIMER, KATHY LEE, ELAINE ALLARD, KIMBERLY DANIEL WHITE, 2011, "Interviews as Interactional data." Language in Society 40 (1): 39-50. |
|
||
|
Poslední úprava: Jana Vojanová (25.10.2019)
CÍLE KURZU A METODY VÝUKY Kurz Techniky kvalitativního dotazování je myšlenkově koncipován jako metodologický workshop, který má studentům umožnit si zažít, vyzkoušet a osvojit základní techniky kvalitativního dotazování se zaměřením na individuální hloubkové rozhovory, tak jak je v širokém slova smyslu uchopují kvalitativní výzkumná oddělení největších českých výzkumných agentur. Vyučující mají spíše funkci průvodců než přednášejících: mají praktickou zkušenost se stovkami kvalitativních projektů v oblasti marketingového a sociálněpolitického výzkumu a prostřednictvím těchto praktik studentům předávají část svých zkušenosti a dávají zpětnou vazbu studentům na jejich často první pokusy kvalitativního dotazování v praxi. Hlavní zaměření tohoto metodologického worshopu je samotné vedení rozhovoru, kterému se věnuje většina praktických cvičení – cílem kurzu je naučit studenty se správně ptát i umět poslouchat, aby obdržená kvalitativní data měli co největší výpovědní hodnotu a hloubku. Důležitou součástí kurzu je i sebereflexe vlastní moderace a přístupu k respondentovi (odhalení skrytých očekávání a předpokladů, uvědomování si podvědomého kladení naváděcích a hodnotících otázek apod.). Toto všechno jsou totiž věci, které se nelze dost dobře naučit čtením knih, ale které je potřeba si postupně zažít, aby si výzkumník uvědomil, jak může v roli moderátora povahu získaných dat ovlivnit jak nesprávným kladením otázek, tak zvolenými technikami: od jednoduchého dotazování a klouzání „po povrchu“ až po sondovací a projektivní techniky, které se noří více do pocitových a hodnotových důvodů prvotních odpovědí respondentů. Studenti navíc v rámci tohoto kurzu mají možnost seznámit se s konkrétními příklady rozsáhlých kvalitativních šetření realizovaných v prostředí největších českých výzkumných agentur ať už v oblasti marketingového výzkumu, výzkumu médií a sociálně-politického výzkumu (výzkum pro EU: Eurobarometr, výzkum pro neziskový sektor apod.). V průběhu kurzu také studenti získají poměrně ucelený obrázek o tom, co všechno je třeba brát v potaz při přípravě na kvalitativní sběr dat a jak uzpůsobit design výzkumu i formulaci otázek jednotlivým specifikům (typ respondentů, povaha tématu apod.) Tato praktika jsou velmi vhodná jednak pro studenty, kteří uvažují o využití kvalitativního dotazování v rámci svých studentských prací, tak i pro studenty, kteří uvažují o budoucí práci kvalitativního výzkumníka ve výzkumných agenturách i jinde.
PRŮBĚH KURZU A POŽADAVKY NA JEHO UKONČENÍ Kurz bude probíhat vždy jednou za 14 dní v rozsahu dvou vyučovacích hodin, rozdělených na úvodní přednášku k danému tématu a ukázku jeho praktického řešení v rámci konkrétních výzkumných projektů a na druhou „workshopovou“ část, kde si budou studenti v malých skupinkách sami zkoušet jednotlivé fáze přípravy kvalitativního dotazování a samotné dotazovací techniky. Předpokládá se účast na přednáškách i seminářích, tolerované budou maximálně 2 absence v průběhu semestru. V případě nemoci je nutno domluvit s vyučujícími individuální doplnění látky. Důraz je kladen na aktivní participaci studentů na seminářích a zapojení se do diskuse. Studenti v průběhu semestru zpracují vlastní dílčí výzkumný problém, který převedou do stručného návrhu výzkumu a výzkumných otázek (1 normostrana), ze kterého vytvoří návrh diskuzního scénáře (2-3 normostrany) a provedou 3 krátké pilotní rozhovory, z nichž pořídí zápisky a sepíší krátkou esej: reflexi na vlastní vedení rozhovorů v rozsahu 2-3 normostran s použitím teoretické literatury o vedení rozhovorů, kterou mají za úkol číst průběžně v průběhu celého semestru, jakožto přípravu na jednotlivé teoretické části seminářů. Jednotlivé části této práce budou odevzdávat postupně v průběhu semestru společně s tím, jak budeme postupovat v probírané látce. Součástí výsledného hodnocení je i závěrečná ústní rozprava, která je podmínkou k udělení zkoušky: rozprava s vyučujícím nad zpracovaným projektem a provedenými rozhovory, v rámci které budeme sledovat zejména schopnost použití základních pravidel dotazování (které budou představeny studentům jak na přednáškách, tak v rámci četby doporučené literatury - předběžný seznam je uvedený v kapitole VII) a na ně napojenou schopnost kritické sebereflexe studenta jakožto kvalitativního výzkumníka/ moderátora.
IV. HODNOCENÍ Podmínkou splnění kurzu je pravidelná účast na hodinách v průběhu kurzu, možné jsou maximálně 2 absence v průběhu semestru. Zápočet bude udělen na základě aktivní účasti na hodinách, postupného odevzdávání výše uvedených částí vlastního výzkumného projektu a absolvování závěrečné ústní rozpravy. Výsledná známka bude sestavena podle následujících kritérií hodnocení: A. Aktivní účast na přednáškách a seminářích: 30 % B. Průběžné odevzdávání jednotlivých částí semestrální práce a její obsah: 50 % C. Závěrečná rozprava: 20 %
Hodnocení kurzu:
91 % a více => A 81-90 % => B 71-80 % => C 61-70 % => D 51-60 % => E 0-50 % => F
OBSAH KURZU 1. Příprava projektu kvalitativního výzkumu · Na jaké typy výzkumných problémů se hodí kvalitativní výzkum · Kdy zvolit metodu hloubkových rozhovorů
2. Formulování výzkumného problému, výzkumné otázky a dílčích cílů výzkumu pro metodu hloubkových rozhovorů · Co všechno dokážeme zjistit touto metodou ve srovnání s ostatními · Jaké jsou její možnosti a omezení
3. Jak se správně ptát · Jak pokládat otázky respondentům – několik základních pravidel a tipů · Chybné formulace otázek a možnosti správné reformulace · Etika při vedení rozhovoru
4. Fáze rozhovoru · Jaké fáze má každý individuální rozhovor a jak je v rámci nich potřeba přistupovat k moderaci: i. navození vztahu s respondentem, ii. otevření tématu-úvodní část rozhovoru, iii. průběžná fáze rozhovoru- zjišťování odpovědí dílčí témata, iv. ukončovací fáze rozhovoru.
5. Příprava diskuzní osnovy a dalších nástrojů pro dotazování
6. Sondování – jak se dostat při rozhovoru opravdu do hloubky
7. Chyby při provádění rozhovoru a tipy pro práci s respondentem
8. Typy respondentů a jak se na ně naladit a přizpůsobovat formulaci otázek Specifické cílové skupiny při rozhovorech · Vedení expertních rozhovorů – v čem jsou „experti“ specifickou cílovou skupinou a jak s nimi správně vést rozhovor · Představení ostatních specifických cílových skupin při individuálních rozhovorech (děti, teenageři, senioři, manažeři apod.)
9. Projektivní techniky a pomůcky při rozhovorech · Nástroje, které mohou usnadnit nebo zefektivnit vedení rozhovorů – osa života, kreslení, emoční karty, archetypální karty apod.
|