Poslední úprava: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. (14.09.2023)
Zatímco většina politologů doporučuje zemím budujícím demokracii parlamentní systém, téměř všechny nové demokracie ve střední a východní Evropě zavedly přímo voleného prezidenta, který disponuje tu více, tu méně rozsáhlými pravomocemi. Co je příčinou tohoto - slovy M. S. Shugarta a S. M. Careye - kontrastu mezi virtuální akademickou shodou a aktuální (reálnou) politickou praxí? Přispěl přímo volený prezident k rozvoji demokracie, nebo mu spíše uškodil? Navíc přímá volba znamená sice nutnou, nikoli však postačující podmínku semiprezidencialismu, a některé země s přímo voleným prezidentem této kategorie nedosahují, kdežto jiné ji zase překračují (např. Rusko). Kurz bude proto věnován i otázce, čím by mohl politický vývoj v postkomunistické Evropě obohatit teorii semiprezidencialismu. Kurs bude též zaměřen obecně na historii přímé volby prezidenta a na to, jaký má přímá volba vliv na reálné postavení prezidenta v politickém systému - nejen výhradně v postkomunistických zemích.
Struktura kurzu:
1) Teorie (prezidentský, parlamentní a poloprezidentský systém, jejich znaky a historický vývoj).
2) Přímá volba, její historie. (Ludvík Napoleon Bonaparte; přímá volba ve Výmarské republice, Adolf Hitler v přímých prezidentských volbách.)
3) Konkrétní případy z oblasti střední a východní Evropy: Polsko, Litva, Rumunsko a Ukrajina.
Poslední úprava: MLEJNEKJ (15.04.2008)
The course is held in the Czech language. The course is focused on political systems in Central and East Europe with strong or stronger position of president (firstly Poland, Lithuania, Romania, Ukraine).
Cíl předmětu -
Poslední úprava: MLEJNEKJ (03.09.2013)
Kurz by měl odpovědět (naznačit odpověď) na tři hlavní otázky:
1) Jaký má přímá volba vliv na postavení prezidenta v politickém systému? Opravdu toto postavení reálně posiluje? 2) Co z politického vývoje zemí, jimž se budeme věnovat podrobněji, plyne pro teorii semiprezidencialismu či - ještě šířeji - jaké obecnější závěry ohledně postavení prezidenta, jeho pravomocí a role v politickém systému se z něj dají vyvodit? 3) Přispěl prezident (mohl vůbec přispět) ke konsolidaci demokracie v dané zemi?
Poslední úprava: MLEJNEKJ (15.04.2008)
The aim of the course is to reach understanding relationship between the structure of the executive power and other branches of government, the influence of president´s personality on power structure, and to analyze the political environment in which president has to operate.
Literatura -
Poslední úprava: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. (14.09.2023)
Základní (teoretická) literatura
Duverger, Maurice: "A new political system model: Semipresidential government", European Journal of Political Research, 8/1980 Clark, William A.: "Presidential power and democratic stability under the Russian constitution: a comparative analysis", Presidential Studies Quarterly, Summer 98, Vol. 28, Issue 3 Holzer, Jan: Politický systém Ruska: Hledání státu. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2001. Kaminsky, Elijah Ben-Zion: "On the comparison of presidential and parliamentary governments", Presidential Studies Quarterly, Spring 97, Vol. 27, Issue 2 Klokočka, Vladimír: Ústavní systémy evropských států, Praha 1996 Linz, J. J.: "The perils of presidentialism", The Journal of Democracy, 1/1990 Mainwarning, Scott: "Presidentialism, multipartism, and democracy. The difficult combination", Comparative Political Studies, Jul. 1993, Vol. 26, Issue 2 Metcalf, Lee Kendall: "Measuring presidential power", Comparative Political Studies, Jun. 2000, Vol. 33, Issue 5 Sartori, Giovanni: Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků, Praha 2001 Shugart, M. S., Carey, J. M.: Presidents and assemblies: Constitutional design and electoral dynamics, Cambridge University Press 1992
Další literatura (odborné studie), zejména ta, jež se zaměřuje na jednotlivé probírané země, bude účastníkům kurzu poskytnuta pomocí sdíleného úložiště na Google Disku.
Poslední úprava: MLEJNEKJ (15.04.2008)
Readings:
Literatura: Duverger, Maurice: "A new political system model: Semipresidential government", European Journal of Political Research, 8/1980
Clark, William A.: "Presidential power and democratic stability under the Russian constitution: a comparative analysis", Presidential Studies Quarterly, Summer 98, Vol. 28, Issue 3
Holzer, Jan: Politický systém Ruska: Hledání státu. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2001.
Holzer, Jan: "Jasný výsledek versus nejasná perspektiva. Ruské prezidentské volby 2000", Středoevropské politické studie, 2/2000
Holzer, Jan: "Proprezidentská strana - modelový typ ruské stranické soustavy?", Středoevropské politické studie, 4/2000
Kaminsky, Elijah Ben-Zion: "On the comparison of presidential and parliamentary governments", Presidential Studies Quarterly, Spring 97, Vol. 27, Issue 2
Klokočka, Vladimír: Ústavní systémy evropských států, Praha 1996
Linz, J. J.: "The perils of presidentialism", The Journal of Democracy, 1/1990
Mainwarning, Scott: "Presidentialism, multipartism, and democracy. The difficult combination", Comparative Political Studies, Jul. 1993, Vol. 26, Issue 2
Metcalf, Lee Kendall: "Measuring presidential power", Comparative Political Studies, Jun. 2000, Vol. 33, Issue 5
Sartori, Giovanni: Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků, Praha 2001
Shugart, M. S., Carey, J. M.: Presidents and assemblies: Constitutional design and electoral dynamics, Cambridge University Press 1992
Metody výuky -
Poslední úprava: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. (16.09.2022)
Přednáška, prezenční výuka.
Poslední úprava: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. (27.09.2020)
Google Meet, lecture
Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. (14.09.2023)
Ústní zkouška. Podmínkou účasti na ústní zkoušce je odevzdání recenze, kterou student či studentka zpracují na vybranou odbornou studii nebo knihu zaměřenou na postavení prezidenta v politickém systému - na nějakou jinou, než je v okruhu povinné literatury. Minimální rozsah recenze je 5 normostran, konkrétní téma recenzovaného díla nemusí být vázázno k areálu střední či východní Evropy. Recenzi je nutné odevzdat nejpozději týden před termínem ústní zkoušky. A první otázka u ústní zkoušky bude vycházet z této recenze.
Poslední úprava: Mgr. Jana Krejčíková (24.03.2019)
final test
For grading system (Grade A-F) please see the rule of the Dean of the Faculty of Social Science No. 17/2018
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. (14.12.2022)
V ZS 2022 bude kurs zaměřen i na historii přímé volby prezidenta a na to, jaký má přímá volba vliv na reálné postavení prezidenta v politickém systému - nejen výhradně v postkomunistických zemích.
Struktura kurzu:
1) Teorie (prezidentský, parlamentní a poloprezidentský systém, jejich znaky a historický vývoj).
2) Přímá volba, její historie.
3) Konkrétní případy z oblasti střední a východní Evropy: Polsko, Litva, Rumunsko a Ukrajina.
