PředmětyPředměty(verze: 861)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Politická věda ve 20. století: geneze a proměny oboru I. - JPB254
Anglický název: Political science in the 20th century: The genesis and transformation of the field
Zajišťuje: Katedra politologie (23-KP)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
Body: 4
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: 100 / 100 (100)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Jakub Stauber
Vyučující: Mgr. Jakub Stauber
Neslučitelnost : JPB168
N//Je neslučitelnost pro: JPB168
Anotace -
Poslední úprava: PhDr. Kamil Švec, Ph.D. (02.10.2017)
Kurz sleduje vývoj politické vědy od počátku 20. století do současnosti s důrazem na problematiku vývoje české politologie. Tematicky vychází z teoretického konceptu politického systému D. Eastona, věnuje se strukturně funkcionální analýze G. Almonda, vývoji politické vědy jako takové a aplikaci konceptů v praktickém výzkumu. V návaznosti na obecnou teorii systémů a její využití v politologii se kurz zaměřuje rovněž na problematiku reprezentace zájmů v demokracii, na různé přístupy vymezení pojmu a obsahu demokracie, stejně jako na rozdílné přístupy k teorii demokracie (problematiku teorií pluralismu, neokorporativismu, konsocialismu). Důraz se klade na interpretační možnosti jednotlivých teoretických konceptů a možnosti jejich aplikace v rámci konkrétních případových studií.
Cíl předmětu -
Poslední úprava: Mgr. Jakub Stauber (03.10.2018)

Cílem kurzu je seznámit studenty s vývojem oboru a hlavními směry výzkumu, a to formou přednášek a samostatné práce. O harmonogramu přednášek a seminářů jsou studenti informováni vždy na začátku semestru via e-learningové rozhraní. Podorbné inforamce ke kurzu jsou uvedeny v systému MOODLE. Přístupová hesla budou studentům oznámena počátkem semestru.

Literatura -
Poslední úprava: Mgr. Jakub Stauber (26.10.2019)

Pro podrobnější informace k literatuře viz Moodle, zde se jedná o souhrnné uvedení.

 

Povinná literatura:

Adcock, R.; Bevir, M.; Stimson, S. C. (2007). Modern Political Science. Princeton University Press.

Berg-Schlosser, D.; Stamenn, T. (2000). Úvod do politické vědy. Praha: ISE.

Fiala, P.; Schubert, K. (2000). Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Brno: Barrister & Principal.

Lijphart, A. (1977). Democracy in Plural Societies. A Comparative Exploration. New Haven, London: Yale University Press.

Novák, M. et al. (2011). Úvod do studia politiky. Praha: SLON. (část první)

Říchová, B. (2000). Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál.

Skovajsa, M. (2006). Politická kultura. Praha: Karolinum.

 

Doporučená literatura:

Brokl, L. (a kol.) (1997). Reprezentace zájmu v politickém systému České republiky. Praha: Slon.

Dahl, R. A. (1995). Demokracie a její kritici. Praha: Victoria publ.

Deutsch, K. W. (1971). Nervy vlády. Praha: Svoboda.

Easton, D. (1965). A Framework for Political Analysis. Englewood Cliffs, N. J.: Pretince Hall.

Easton, D. (1965). A System Analysis of Political Life. New York: Wiley.

Easton, D. (1957). An Approach to the Analysis of Political Systems. World Politics, č. 9, s. 383-400.

Fiala, P.: Definice zájmových skupin. K některým teoretickým problémům politologického výzkumu organizovaných zájmů. Politologický časopis, 1999, vol. 6, č. 1, s. 52-59.

Hermet, G.: Exporter la démocratie? Paris: SciencesPo, 1997.

Jacoby, T. (2007). Understanding Conflict and Violence.Theoretical and Interdisciplinary Approaches. Routledge.

Jeřábek, H.: Panelové šetření - metoda a výsledky výzkumu "The People’s Choice". Sociologický časopis, 2000, vol. 36, č. 2, s. 201-220.

Jeřábek, H.: Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha: Karolinum, 1997.

Jeřábek, H.: Počátky Lazarsfeldovy politické sociologie - The People’s Choice. Sociální determinanty voličova rozhodování. Sociologický časopis, 2000, vol. 36, č. 1, s. 67-81.

Jirák, J.; Říchová, B.: Politická komunikace a média. Praha: Karolinum, 2000.

Lijphart, A.: The Politics of Accomodation. Pluralism and Democracy in the Netherland. Los Angeles: Berkeley, 1968.

Norval, A. J.: Aversive Democracy. Inheritance and Originality in the Democratic Tradition, Cambridge University Press, 2007.

Pecka, E.: Sociologie politiky. Praha: Grada, 2009.

Říchová, B.; Lisa, A.: Antologie světových politologů II. Praha: VŠE, 1995.

Sartori, G.: Teória demokracie. Bratislava: Archa, 1991.

Šanc, D.(2009). Česká politologie. Etablování oboru. Plzeň.

Metody výuky -
Poslední úprava: Mgr. Jakub Stauber (01.10.2019)

Kurz probíhá formou přednášek, samostatné práce a dvou závěrečných seminářů. Účast na seminářích je povinná. V průběhu kurzu je doporučena průběžná práce s povinnou literaturou. Informace studenti získají jednak v sylabu, jednak v systému Moodle, kde je k dispozici literatura. Do systému Moodle se studenti zapisují formou samozápisu. Heslo bude upřesněno.

Do systému Moodle rovněž odevzdávají podle pokynu vyučujícího své semestrální práce. Včasné odevzdání práce je podmínkou, bez jejíhož splnění se student nemůže zapsat k ústní zkoušce. Temrín odevzdání práce: 9.12.2019 v 20:00.

 

Harmonogram pro ZS 2019/2020:

3.10. Úvodní přesnáška, co je to politologie
10.10. Předmět politologie, geneze politické vědy
17.10. Behavioralismus, systémová analýza
24.10. Teorie demokracie
31.10. Teorie demokracie
7.11. Teorie polyarchie
14.11. Měření demokracie, různé přístupy, různé výsledky
21.11. Konsociační a westminsterská demokracie
29.11. Čtecí týden
5.12. Korporativismus a pluralismus, zájmové skupiny
12.12. Seminář
19.12. Seminář
Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: Mgr. Jakub Stauber (26.10.2019)

Podmínkou splnění kurzu a získání kreditů je složení zkoušky. Připuštění ke zkoušce je podmíněno odevzdáním seminární práce, která je prezentací vybraného tématu odpovídajícího problematice obsažené v přednáškách a v povinné a seminární literatuře. Studenti ke zkoušce musí mít nastudovanou veškerou literaturu, která je k tématům v moodles zveřejněna.

Každý student musí předložit zpracovaný text v rozsahu nejméně šesti normostran (bez seznamu použité literatury) k vybrané tematice (témata budou představena v Moodlu; studenti budou téma konzultovat s vyučujícím. Výsledné hodnocení práce je zahrnuto do zkoušky. Seminární práce by měla být především kritickou reflexí zadané literatury k danému tématu. Student musí umět v psané podobě prokázat schopnost kritického myšlení a konfrontace jednotlivých autorů, jejich přístupů či závěrů. Tematicky se seminární práce bude orientovat na přednášky k tématu demokracie.

 

Závěrečná zkouška je souhrnným hodnocením:

1) hodnocení odborného textu - 35 % -> primární pro hodnocení je obsahová stránka, tedy schopnost argumentace a prokázání schopnosti kritického myšlení, hodnocena bude ale i formální a stylistická úprava

2) znalostí prokázaných písemné zkoušky - 65 % -> předpokládá se znalost povinné i seminární literatury a obsahu přednášek.

 

Souhrnné hodnocení zkoušky:

91-100 % A
81-90 % B
71-80 % C
61-70 % D
51-60 % E
0-50 % F

 

 

 

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Kamil Švec, Ph.D. (02.10.2017)

Tematické bloky přednášek:

 

Politologie jako věda, systémová analýza a její využití v politologickém výzkumu

Tematické okruhy:

1.      Vymezení oboru, systémová analýza (D. Easton)

2.      Strukturně funkcionální přístup k analýze politických systémů (G. Almond)

3.      Policy analysis

 

Povinná literatura:

Berg-Schlosser, D.; Stamenn, T.: Úvod do politické vědy. Praha: ISE, 2000.

Fiala, P.; Schubert, K.: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Brno: Barrister & Principal, 2000.

Říchová, B.: Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál, 2000.

Sartori, G. (1970). Concept Misformation in Comparative Politics. The American Political Science Review, Vol. 64, No. 4, pp. 1033-1053

Sartori, G. (1973). What is "Politics". Political Theory, Vol. 1, No. 1 (Feb., 1973), pp. 5-26

Sartori, G. (2004). Where Is Political Science Going? Political Science and Politics, Vol. 37, No. 4, pp. 785-787.

Skovajsa, M. (2006). Politická kultura. Praha: Karolinum.

 

Doporučená literatura:

Brokl, L. (a kol.): Reprezentace zájmu v politickém systému České republiky. Praha: Slon, 1997.

Easton, D.: A Framework for Political Analysis. Englewood Cliffs, N. J.: Pretince Hall, 1965.

Easton, D.: A System Analysis of Political Life. New York: Wiley, 1965.

Easton, D.: An Approach to the Analysis of Political Systems. World Politics, 1957, č. 9, s. 383-400.

Ersson, S.; Lane, J.-E.: The New Institutional Politics. Outcomes and Consequences. Routledge, 1999.

Fiala, P.: Definice zájmových skupin. K některým teoretickým problémům politologického výzkumu organizovaných zájmů. Politologický časopis, 1999, vol. 6, č. 1, s. 52-59.

 

Teorie demokracie v politologii

Tematické okruhy:

1.      Problematika demokracie, definice. Pojetí Givanni Sartoriho a Roberta Dahla, odlišnosti jejich přístupů, zěaměření se na definiční kriteria. Vymezení demorkacie vůči totalitarismu a autoritarismu. Rovnost a nerovnost. Politické instituce v demokraciích. 

2.      Teorie polyarchie, Dahlova východiska, definice. Dahlovo pojetí demokracie.

 

Povinná literatura:

Dahl, R. (1995). Demokracie a její kritici. Praha: Victoria Publishing. (kap. 10-14)

Dahl, R. (1996). Equality versus Inequality. Political Science and Politics, Vol. 29, No. 4, pp. 639-648.

Dahl, R. (2000). A Democratic Paradox? Political Science Quarterly, Vol. 115, No. 1, pp. 35-40.

Dahl, R. (2005). What Political Institutions Does Large-Scale Democracy Require? Political Science Quarterly, Vol. 120, No. 2, pp. 187-197.

diZerega, A. (1988). Equality, Self-Government and Democracy: A Critique of Dahl's Political Equality The Western Political Quarterly, Vol. 41, No. 3, pp. 447-468.

Sartori, G. (1991). Teória demokracie. Bratislava: Archa. (kap. 5-9). (Doporučuji přečíst tuto publikaci kompletně, je u SZZk)

 

 

Koncepty konsociační a konsensuální demokracie a problematika řešení konfliktů v demokracii, reprezentace zájmů v demokraciích, korporativismus

Tematické okruhy

1.      Korporatismus - teoretický koncept tzv. státního korporativismu (Německo, Itálie)

2.      Neokorporatismus: Evropa (Skandinávie, Rakousko)

3.      Konsociační demokracie a jeho kritická reflexe (R. Dahl; G. Sartori; A. Lijphart)

 

Povinná literatura:

Jacoby, T.: Understanding Conflict and Violence.Theoretical and Interdisciplinary Approaches. Routledge, 2007.

Lijphart, A.:Democracy in Plural Societies. A Comparative Exploration. New Haven, London: Yale University Press, 1977.

Říchová, B.: Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál, 2000.

Taylor, R. (ed.): Consociational Theory. New York: Routledge, 2009.

 

Doporučená literatura:

Altwegg, J.: Une Suisse en crise. Lausanne, 2008.

Dahl, R. A.: Demokracie a její kritici. Praha: Victoria publ., 1995.

Gerring, J.; Strom, C.: A Centripetal Theory of Democratic Governance, Cambridge University Press, 2008.

Haur, F.; Galopy, D.: La Belgique. Bruxelles: De Boeck, 2008.

Hermet, G.: Exporter la démocratie? Paris: SciencesPo, 1997.

Irish political studies reader: key contributions. New York: Routledge, 2008.

Lijphart, A.: The Politics of Accomodation. Pluralism and Democracy in the Netherland. Los Angeles: Berkeley, 1968.

Norval, A. J.: Aversive Democracy. Inheritance and Originality in the Democratic Tradition, Cambridge University Press, 2007.

Říchová, B.; Lisa, A.: Antologie světových politologů II. Praha: VŠE, 1995.

Sartori, G.: Teória demokracie. Bratislava: Archa, 1991.

Požadavky k zápisu -
Poslední úprava: Mgr. Jakub Stauber (26.09.2018)

Kurz si mohou zapsat všichni studenti bakalářského oboru Politologie a mezinárodní vztahy, kteří nastoupili ke studiu v akademickém roce 2011/12 a v letech následujících.

 

Informace pro studenty, kteří začali studovat před rokem 2011/12:

Kurz je záměnný za kurz JPB016 a mohou si ho proto zapsat všichni studenti, kteří prozatím nesplnili povinnosti spojené s ukončením tohoto kurzu. 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK