Poslední úprava: Mgr. Jana Krejčíková (28.10.2019)
Hlavním cílem kurzu je srozumitelně představit prostorovou dimenzi politologie a mezinárodních vztahů. Naprostá většina aktivit, které jsou předmětem zájmu studia v těchto disciplinách, má i teritoriální rámec. Někdy je tento rámec zcela zřetelný (volební obvody, administrativně-správní člení státu, atd.) někdy nikoli ("rušení" státních hranic, používání jazyků, rozšíření náboženství, atd.). Porozumění teritoriálním souvislostem může napomoci lepšímu pochopení probírané problematiky v dalších disciplínách studia, jako je například komparativní politologie nebo bezpečnostní studia a napomoci kontextualizovat řadu témat do jejich přirozeného geografického rámce (lokalita, region, stát, kontinent/pan-region, globální celek).
Poslední úprava: Mgr. Jana Krejčíková (28.10.2019)
The main objective of the course is to clearly present the spatial dimension of political science and international relations. The vast majority of activities that are of interest to study in these disciplines also have a territorial framework. Sometimes, this framework is quite clear (constituencies, administrative-subdivided state, etc.) sometimes not ("interference" of state boundaries, use of languages, extension of religion, etc.). Understanding the territorial context can help to better understand the issues discussed in other disciplines of study, such as comparative politics or security studies, and help to contextual a range of topics to their natural Geographic Framework (locality, region, state, continent/pan-region, global unit).
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Jana Krejčíková (28.10.2019)
Literatura:
Baar, V. (2002): Národy na prahu 21. Století. Emancipace nebo nacionalismus? Ostrava.
Baar, V., Rumpel. P., Sindler, P. (1996): Politická geografie. Ostrava, Ostravská universita.
Foucher, M. (2002): Evropská republika. Historicko-geografický pohled. Barrister and Principal, Brno.
Glassner, M. I. Political Geography (second edition). John Wiley and sons. New York and Chicago.
Hnízdo, B. (1995): Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha, ISKP
Jehlička, Tomeš, Daněk (2000): Stát, prostor a politika. Vybrané otázky politické geografie. Univerzita Karlova v Praze, Přirodovědecká fakulta.
Romancov, M. (2001): Politická geografie. In: Cabada,L. a Kubát, M. Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia, Praha.
Khanna, P. (2008): The Second World. Penguin Books, London.
Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: Mgr. Jana Krejčíková (28.10.2019)
Zakončení:
Kurz je zakončen zápočtem (ZS) a zkouškou (LS). V obou případech se studenti musí podrobit písemnému testu. Test se skládá ze dvou částí.
První část obsahuje 20 otázek s navrženými variantami odpovědí a,b,c. Každá otázka má pouze jednu správnou odpověď, body lze pouze získat (za špatné odpovědi se body neodečítají). Minimální počet správných odpovědí z této části představuje v ZS 15 bodů. V LS se aplikuje klasifikační stupnice 12, 13, 14 bodů dobře; 15, 16, 17 - velmi dobře; 18, 19, 20 - výborně.
Druhá část obsahuje 20 úkolů, které student musí vyznačit do připravených map. Minimální počet správných odpovědí představuje v ZS 15 bodů. V LS se aplikuje klasifikační stupnice 12, 13, 14 bodů dobře; 15, 16, 17 - velmi dobře; 18, 19, 20 - výborně. I zde platí, že body lze pouze získat.
Student musí uspět nezávisle na sobě v obou částech testu, tedy v každé získat minimálně 15 bodů v ZS a uspět minimálně na dobře v LS. Výsledná známka v LS vznikne průměrem obou získaných známek, přičemž vyšší hodnota bude přisouzena známce z mapové části.
Poslední úprava: Mgr. Jana Krejčíková (28.10.2019)
The course is terminated by the credit (ZS) and the exam (LS). In both cases, students must undergo a written test. The Test consists of two parts. The first part contains 20 questions with the proposed response variants A, B, C. Each question has only one correct answer, points can only be earned (for bad answers, points are not deducted). The minimum number of correct answers in this section represents 15 points in the ROW. In LS, a classification scale of 12, 13, 14 points is applied well; 15, 16, 17-very good; 18, 19, 20-excellent. The second part contains 20 tasks that the student must mark in the prepared maps. The minimum number of correct answers is 15 points in the ROW. In LS, a classification scale of 12, 13, 14 points is applied well; 15, 16, 17-very good; 18, 19, 20-excellent. Even here, points can only be earned. The Student must succeed independently of each other in both parts of the test, i.e. in each gain at least 15 points in the ROW and succeed at least well at the LS. The resulting mark in LS shall be the average of the two marks obtained, the higher value being attributed to the mark of the map part.
Sylabus
Poslední úprava: Hana Kubátová, M.A., Ph.D. (24.04.2016)
Zakončení:
Kurz je zakončen zápočtem (ZS) a zkouškou (LS). V obou případech se studenti musí podrobit písemnému testu. Test se skládá ze dvou částí.
První část obsahuje 20 otázek s navrženými variantami odpovědí a,b,c. Každá otázka má pouze jednu správnou odpověď, body lze pouze získat (za špatné odpovědi se body neodečítají). Minimální počet správných odpovědí z této části představuje v ZS 15 bodů. V LS se aplikuje klasifikační stupnice 12, 13, 14 bodů dobře; 15, 16, 17 - velmi dobře; 18, 19, 20 - výborně.
Druhá část obsahuje 20 úkolů, které student musí vyznačit do připravených map. Minimální počet správných odpovědí představuje v ZS 15 bodů. V LS se aplikuje klasifikační stupnice 12, 13, 14 bodů dobře; 15, 16, 17 - velmi dobře; 18, 19, 20 - výborně. I zde platí, že body lze pouze získat.
Student musí uspět nezávisle na sobě v obou částech testu, tedy v každé získat minimálně 15 bodů v ZS a uspět minimálně na dobře v LS. Výsledná známka v LS vznikne průměrem obou získaných známek, přičemž vyšší hodnota bude přisouzena známce z mapové části.
Cíl kurzu:
Hlavním cílem kurzu je srozumitelně představit prostorovou dimenzi politologie a mezinárodních vztahů. Naprostá většina aktivit, které jsou předmětem zájmu studia v těchto disciplinách, má i teritoriální rámec. Někdy je tento rámec zcela zřetelný (volební obvody, administrativně-správní člení státu, atd.) někdy nikoli ("rušení" státních hranic, používání jazyků, rozšíření náboženství, atd.). Porozumění teritoriálním souvislostem může napomoci lepšímu pochopení probírané problematiky v dalších disciplínách studia, jako je například komparativní politologie nebo bezpečnostní studia a napomoci kontextualizovat řadu témat do jejich přirozeného geografického rámce (lokalita, region, stát, kontinent/pan-region, globální celek).
Probíraná témata(pozor nejedná se o přednášky, ale o tématické bloky, které budou v obou semestrech postupně probírány):
Mapa. Co je to mapa. Co je politická mapa. Rozdílné poznání prostředkované fyzicko-geografickou a politickou mapou. Rozdíl mezi "mýtickým" a racionálním přístupem ke světu. Existují dnes politické mapy? Propagandistická mapa.
Základní analytický rámce zkoumání v politické geografii: teritoriální stát. Vestfálský mír a zásada Cuius regio eius religio. Suverénní teritoriální stát. Kdy, jak a proč se tato idea objevuje. Je opravdu globální?
7 oblastí pro provádění politicko-geografické analýzy: území, obyvatelstvo, vláda, hospodářství, komunikace, suverenita, mezinárodní uznání.
Státy a teritoria s problematickým mezinárodním uznáním.
Suverenita. Hranice jako nejviditelnější atribut politické geografie a limit suverenity. Typologie hranic a hraničních režimů.
Hranice ve světovém oceánu. PG moří a oceánů. Hospodářský význam světového oceánu, EEZ.
Doprava. Pevné a pružné koridory. (Ne)vybavenost států/regionů dopravní infrastrukturou.
Geografický rozměr hospodářských aktivit státu. Měna a měnové unie. Celní unie a jednotný trh. Daňové ráje.
Vláda, respektive politická moc ve státě. Formy a způsoby vlády. Globální rozšíření demokracie? Fragile States Index.
Obyvatelstvo: o čem (ne) vypovídá počet obyvatel; demografie; populační pyramida; pohlavní (ne)rovnováha; urbanizace.
Obyvatelstvo: náboženství; prostorové členění Evropy/světa podle náboženského klíče; svatá místa.
Obyvatelstvo: jazyky; systémy písma; prostorové rozšíření jazyků; jazyková unifikace jako předpoklad racionálního vládnutí; jazyková politika EU, Indie, OSN.
Území státu. Vznik/zisk a udržení státního teritoria. Tvar státního teritoria. Problematika enkláv a exkláv. Problematika sebeurčení a secese.
Vnitřní politicko-prostorové členění státu. Unitární stát.
Vnitřní politicko-prostorové členění státu. Složený stát. Konfederace, federace, regionální stát.
Politicko-prostorové členění Českých zemí v historickém kontextu: země Koruny české; Habsburská monarchie a její politicko-prostorové formy; ČSR - ČSSR - ČR.
Politická geografie přírodních zdrojů.
Geografie voleb.
Geopolitika - prostorová analýza mezinárodních vztahů.
Literatura:
Baar, V. (2002): Národy na prahu 21. Století. Emancipace nebo nacionalismus? Ostrava.
Baar, V., Rumpel. P., Sindler, P. (1996): Politická geografie. Ostrava, Ostravská universita.
Foucher, M. (2002): Evropská republika. Historicko-geografický pohled. Barrister and Principal, Brno.
Glassner, M. I. Political Geography (second edition). John Wiley and sons. New York and Chicago.
Hnízdo, B. (1995): Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha, ISKP
Jehlička, Tomeš, Daněk (2000): Stát, prostor a politika. Vybrané otázky politické geografie. Univerzita Karlova v Praze, Přirodovědecká fakulta.
Romancov, M. (2001): Politická geografie. In: Cabada,L. a Kubát, M. Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia, Praha.
Khanna, P. (2008): The Second World. Penguin Books, London.
