Galizien als multikulturelle Gesellschaft. - JMM681

• Anglický název: Galicia as a Multicultural Society.
• Český název: Halič jako multikulturní společnost
• Zajišťuje: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2017
• Semestr: letní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (5)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: němčina
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D. (03.02.2017)

Exkurze kurs s celým názvem „Halič jako místo paměti multikulturní společnosti a její odraz v české, polské a židovské kultuře“ se uskuteční v červnu 2017 jako exkurze do polské části Haliče a do její historie, a zejména jejího odrazu v kulturní a kolektivní paměti. Celý kurz se uskuteční formou tzv. výuky v terénu, tedy přednášek a seminářů přímo ve zkoumané oblasti. Exkurze se uskuteční ve dnech 19.-23.6.2017

Cíl předmětu

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D. (03.02.2017)

Cílem předmětu je představit oblast polské Haliče,její kulturu, historii i současnost. Studenti sv rámci kurzu, který pořádají společně Katedra německých  rakouských studií FSV UK a Historický institut Fakulty humanitních studií, Pedagogická univerzita v  Krakově, navštíví místa, která  jsou spojena s polskou, židovskou i českou kulturou. Uvidí tak, jak v této oblsti koexistovaly mnoho staletí různé kultury, jazyky, národy i náboženství a jaké stopy tato jejich koexistence zanechaaala jak v v současné podobě tohoto místa, tak i v kultuře, zejm. literatuře 20. století.

 

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D. (24.02.2017)

K úspěšnému absolvování předmětu je nutná aktivní účast na exkurzi a zpracování písemné práce - zprávy z cesty

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D. (24.02.2017)

 

Před

Oblast západní Haliče, která je dnes součástí Polska, byla územím na pomezí Východu a Západu a územím, na němž se stýkala  různá náboženství, různé národy a jejich kultury a toto mísení zanechalo své stopy v krajině i v kultuře, která je s ní svázaná, ať už je  v jazyce polském, českém, německém nebo v jidiš. Exkurze, při níž se vydáme  do jihovýchodního cípu Polska, je zaměřena na místa a města, která byla v 19. a na počátku 20. století součástí Rakouska-Uherska a v nichž proto vedle polských, židovských nebo rusínských nacházíme i stopy české. V rámci exkurze se chceme zaměřit na to, jak odlišně různá místa Haliče reprezentují kultury spojené s tímto regionem a jak působí tato oblast na současné návštěvníky. Významným pojítkem vedle multikulturnosti a rakousko-uherské minulosti je připomínka velké židovské komunity, která  v těchto místech žila až do 2. světové války. Exkurze se proto také zaměří na hledání pozůstatků židovské kultury a na blízkost s různými křesťanskými kulturami, ale i na souvislosti historické a politické.

Během exkurze navštívíme Jaroslaw, bohaté obchodní město na křižovatce kupeckých cest vedoucích údolím řeky San  a dále k Baltu a k Černému moři a na Rus. V Jaroslawi se již od středověku setkávaly zvláště tři kultury, totiž polská, ruská a židovská. Prohlédneme si proto nejen velké množství zdejších katolických, řeckokatolických a pravoslavných kostelů a klášterů (v jednom z nich budeme dokonce bydlet), synagogu a jiné židovské budovy, renesanční radnici, ale i jaroslawské obchodní domy s typickou obranně-obchodní strukturou, napojenou na rozsáhlé jaroslawské podzemí.

Naší další zastávkou bude město Przemyśl, někdejší největší rakousko-uherská pevnost a také místo, které v naší kultuře známe z Haškova Dobrého vojáka Švejka. Ostatně někdejší přítomnost našeho slavného krajana dokládá i nová Švejkova socha na náměstí, která je rovněž ukazuje, jak funguje a jak se utváří kulturní paměť. Nicméně vedle vojáků fiktivních si můžeme připomenout i mnoho skutečných českých vojáků, kteří zde sloužili a mnohdy též zahynuli. Prohlédneme si proto opět zdejší katolické, pravoslavné i řeckokatolické kostely, synagogy, židovský hřbitov, ale zaměříme se také na pozůstatky někdejší pevnosti. V okolí Przemyśĺu si ještě prohlédneme renesanční zámeček Krasiczyn, kde byli v dobách RVHP stacionováni vojáci SSSR a kde tedy můžeme hovořit o další společné česko-polské historii tentokráte pod nadvládou SSSR. 

Třetí město, které navštívíme je ještě více svázáno s židovskou kulturou s židovskou kulturní pamětí, totiž blízké městečko Ležajsk, kde se na Starém židovském hřbitově nachází také hrob podivuhodného chasidského rabína Noama Elmelecha (1717-1786), k němuž dodnes putují Židé z celého světa. Pokusíme se proto také aspoň trochu seznámit s kulturou chasidů a napomoci nám může i dílo českého spisovatele Jiřího Mordechaje Langera  Devět bran, který v něm představuje vyprávění chasidů z  nedalekého, byť dnes ukrajinského městečka Belz. Vedle židovské minulosti je však Ležajsk spojen i  s  novější polskou historií, totiž s působením Armii krajowej. To nám umožní diskutovat o otázce odboje proti okupaci v našich zemích a o otázce (ne)přijetí komunistické vlády. Na závěr tohoto výletu se ještě podíváme na rozsáhlý barokní zámek Łancut, který byl sídlem významných polských aristokratických rodů Potockých a Lubomirských. Dozvíme se více i o postavení a roli aristokracie v  polské společnosti i v kontrastu s českou společností. I v Lancutu narazíme na velký židovský hřbitov a hroby významných chasidských rabínů a můžeme si pohovořit o vztazích Židů a křesťanů v  Polsku, což je ostatně tématem prolínajícím se celou naší exkurzí.

Závěrečný blok naší exkurze bude zaměřen na poznání další kultury spojené s Haličí, totiž kultury ruské a rusínské a náboženství pravoslavného a řecko-katolického. Za tím účelem navštívíme některý z dřevěných pravoslavných kostelů (tzv. cerkví) nebo řeckokatolických, které jsou také zaneseny do listiny světového kulturního dědictví UNESCO  a seznámíme se s jejich symbolickým uspořádáním. Pravděpodobně se bude jednat o řeckokatolický kostel v Chotyńci, tedy kostel křesťanského vyznání, které ve vé symbolice a liturgice spojuje zápdní (katolické) a východní (pravoslavné)  křesťanství a je u nás jen velmi málo známé.

Plán cesty:

19.6. v 7 hod odfjezd z Prahy, kolem 13 hod Krakov - nabrání krakovských studentů a vyučujících okolo 20 hod příjezd do Jaroslawi a ubytování v benediktinském opactví

20.6. prohlídk Jaroslawi včetně návštěvy jaroslavského podzemí, dominikánského a františkánského kláštera, možná i řecko-katolického kostela, v tom případě přednáška dr. Žilynského o Ukrajincích a východním křesťanství v této části Polska

21. 6. výlet do Přemyšlu a na renesanční zámek Krasiczyn: prohlídka zbytků rakousko-uherské pevnosti a hradu a dalších pamětihodností  v Přemyšlu, referát dr. Emlera o mmultikulturalitě,   po cestě možná zastávka v dřevěném řecko-katolickém kostele v Chotyńci (památka Unesco), referát dr. Meuse o Haliči a její historii

22. 6. výlet do mětsta Ležajsk, prohlídk jeho židovských i křesťanských památek, návštěva hřbitova s hobem zakladatele chasidismu, referát A. Zelené o reflexi  Haliče v české (Langer, Hašek), polské (Stasiuk, Schulz) a německé (Roth, Franzos, Sperber, Sacher-Masoch) literatuře, zejm. reflexe soužití různých ukltur a náboženství a o životě místních
židů

23.6. zpáteční cesta, opět se zastávkou v Krakově