Předměty

Poslední úprava: František Šístek, M.A., Ph.D. (13.09.2019)

1. Zrod pojmu „Balkánský poloostrov“ a konceptualizace oblasti jako specifického regionu

Geneze představ o jihovýchodu Evropy jako specifickém regionu. Johann August Zeune a zrod pojmu „Balkánský poloostrov“ na počátku 19. století.

Doporučená četba:

Ivan Parvev, Maria Baramova (eds.): Dvuvekovnijat pât na edno ponjatie. „Balkanskijat poluostrov“ (1808-2008), Sofia: Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“ 2014.

2. Vznik a institucionalizace historické balkanistiky

Počátky vědeckého zkoumání balkánských dějin a jejich institucionalizace. Významné osobnosti historické balkanistiky konce 19. a počátku 20. století (Konstantin Jireček, Nicolae Iorga a další).

Povinná četba

Alex Drace-Francis: The Prehistory of a Neologism: “South-Eastern Europe“, In: Balkanologie, vol. III., nr. 2, 1999, http://balkanologie.revues.org/index751.html

Doporučená literatura

Nicolae Iorga: Byzance après Byzance, Bucuresti 1935.

http://www.unibuc.ro/CLASSICA/byzance/cuprins.htm

Konstantin Jireček: Dějiny národa bulharského, Praha 1876.

3. Balkánský poloostrov Jovana Cvijiće a „charakterologie“ balkánských populací

Balkánský poloostrov ve vlivném díle srbského antropogeografa Jovana Cvijiće. Pokusy o vědecké definice charakteristických vlastností balkánských populací před druhou světovou válkou a jejich pozdější kritika.

Povinná četba

Jovan Cvijić: Zones of Civilization of the Balkan Peninsula, In: Geographical Review, vol. 5, nr. 6 (June 1918), 470-482.

http://www.uloz.to/x2CAhmf/cvijic-zones-of-civilization-pdf

heslo: BalkanS

Ulf Brunnbauer, Robert Pichler: Mountains as “lieux de mémoire.“ Highland Values and Nation-Building in the Balkans, In: Balkanologie, vol 6, 1-2, 2002

http://balkanologie.revues.org/index433.html

Doporučená literatura

Marko Živković: Violent Highlanders and Peaceful Lowlanders. Uses and Abuses of Ethno-Geography in the Balkans from Versailles to Dayton

http://www.c3.hu/scripta/scripta0/replika/honlap/english/02/08zivk.htm

Jovan Cvijić: La péninsule balkanique, Paris 1918.

Vladimir Dvorniković: Karakterologija Jugoslovena, Beograd 1939

Gerhard Gesemann: Der montenegrische Mensch: Zur Literaturgeschichte und Charakterologie der Patriarchalität, Prag 1934 (druhé vydání: Heroische Lebensform: Zur Literatur und Wesenskunde der balkanischen Patriarchalität, Berlin 1943).

4. Leften Stavrianos: The Balkans since 1453

Rozbor dlouhodobě nejvlivnějších poválečných dějin poloostrova s důrazem na interpretace osmanské epochy na Balkáně.

Povinná četba:

Leften Stavrianos. The Balkans since 1453, New York 1959.

1-14

81-115

http://www.uloz.to/xFmveWt/stavrianos-the-balkans-pdf

heslo: BalkanS

5. Traian Stoianovich: Balkan Worlds

Diskuse o ambiciózním pokusu T. Stoianoviche o aplikaci přístupů francouzské školy Annales na balkánské dějiny a „balkánskou civilizaci“.

Povinná četba

Traian Stoianovich: Balkan Worlds. The First and Last Europe, Armonk (N.Y) and London: M.E. Sharp, 1994.

Introduction, 1-3

Chapter 2: Biotechnics and Social Biology, 47-68.

Chapter 4: Society, 120-185.

http://www.uloz.to/xiJuSdP/stoianovich-balkan-worlds-pdf

heslo: BalkanS

Doporučená literatura

Fernand Braudel: La Mediterranée et le monde méditerranéen à l´époque de Philippe II, Paris: Armand Colin, 1949 (+ řada následných vydání nebo překladů).

6. Maria Todorovová a „balkanismus“

Rozbor nejvlivnější knihy v oboru balkanistiky po roce 1989, „Imagining the Balkans“ Marie Todorovové.

Povinná četba

Maria Todorova: Imagining the Balkans. London and New York, 1998, 3-37.

http://www.uloz.to/xuUuf6g/imagining-the-balkans-pdf

heslo: BalkanS

7. Interpretace kontroverzních historických událostí

Alternativní, vzájemně často výlučné interpretace kontroverzních historických událostí představují jeden z charakteristických problémů balkánských národních historiografií. Blíže se budeme věnovat sporům srbské a chorvatské historiografie o druhé světové válce a poválečné odplatě.

Povinná četba

David Bruce MacDonald: Balkan Holocausts? Serbian and Croatian victim-centered propaganda and the war in Yugoslavia, Manchester and New York 2002, 132-182.

http://www.uloz.to/xkQJQRS/balkan-holocausts-serbian-and-croatian-victim-centred-propaganda-and-the-war-in-yugoslavia-new-approaches-to-conflict-analysis-pdf

heslo: BalkanS

8. Interpretace dějin etnicky smíšených regionů

Dějiny etnicky smíšených regionů, na něž si činí historické nebo etnické nároky více států či národů (Sedmihradsko, Bosna, Makedonie...), poskytují tradičně téma k odlišným historickým interpretacím.

Povinná četba

Andrew Ludanyi: “The Legacy of Transylvania in Romanian and Hungarian Historiography“, In: Tibor Frank, Frank Hadler (eds.): Disputed Territories and Shared Pasts. Overlapping National Histories in Modern Europe, London 2011, 247-272.

http://www.uloz.to/xisC8cb/ludanyi-transylvania-pdf

heslo: BalkanS

Robin Okey: “Overlapping National Historiographies in Bosnia-Herzegovina“, In: Tibor Frank, Frank Hadler (eds.): Disputed Territories and Shared Pasts. Overlapping National Histories in Modern Europe, London 2011, 349-372.

https://www.uloz.to/!g4wABk7c/overlapping-bosnia-pdf

heslo: BalkanS

9. Konfliktní interpretace jugoslávských válek na konci 20. století

Povinná četba

Sabrina P. Ramet: Thinking about Yugoslavia. Scholarly Debates about Yugoslav Breakup and the Wars in Bosnia and Kosovo, Cambridge 2005, str.

https://www.uloz.to/!NwRRTKvt/ebooksclub-org-thinking-about-yugoslavia-scholarly-debates-about-the-yugoslav-breakup-and-the-wars-in-bosnia-and-kosovo-pdf

heslo: BalkanS

Doporučená literatura

Norman M. Naimark, Holy Case (eds.): Yugoslavia and Its Historians. Understanding the Balkan Wars of the 1990s, Stanford 2003.

Alan Silber, Laura Little: The Death of Yugoslavia, London 1996.

10. Postsocialistická nostalgie

Navzdory skutečnosti, že se hospodářská i bezpečnostní situace v jihovýchodní Evropě oproti poslednímu desetiletí 20. století poměrně stabilizovala a několika státům se již podařilo vstoupit do EU a dalších prestižních mezinárodních uskupení, prakticky v celém regionu je zároveň přítomna silná nostalgie po socialistické epoše. Tento fenomén neunikl pozornosti historiků, antropologů a sociologů.

Povinná četba

Mitja Velikonja: Titostalgia – A Study of Nostalgia for Josip Broz, Ljubljana 2008, 9-12, 25-64.

http://mediawatch.mirovni-institut.si/eng/Titostalgia.pdf

Doporučená literatura

Maria Todorova, Zuzsa Gille (eds.): Post-Socialist Nostalgia, Berghahn Books 2010.

11. Nové přístupy k dějinám regionu po roce 1989

Nové metody a směry v historiografii věnované regionu v posledních dvou desetiletích, s důrazem na přejímání metod antropologie.

Povinná četba

Katherine Verdery: The Political Life of Dead Bodies. Reburial and Post-Socialist Change, New York 1999, 1-53.

http://www.uloz.to/xvhnwaX/ebooksclub-org-the-political-lives-of-dead-bodies-reburial-and-postsocialist-change-pdf

heslo: BalkanS

Doporučená literatura

Sorin Antohi, Balázs Trenscényi, Péter Apor, eds: Narratives Unbound. Historical Studies in Post-Communist Eastern Europe, Budapest – New York: CEU Press, 2007.

Ulf Brunnbauer, ed: (Re)Writing History. Historiography in Southeast Europe after Socialism, Münster, 2004.

12. Balkán v kontextu evropských a světových dějin po roce 1989

Po roce 1989 se zazníval opakovaně požadavek, aby byly dějiny balkánských zemí pojímány jakou integrální součást širších evropských dějin. Je však takové pojetí za všech okolností smysluplné? O jihovýchodní Evropě, která je křižovatkou různých kulturních a náboženských vlivů, se v posledním čtvrtstoletí často hovořilo také v souvislosti s vlivnou teorií o „válkách civilizací“ Samuela Huntigtona. Ta se však mezi balkanisty setkala se značnou kritikou.

Povinná četba

Alexander Vezenkov: Should We Always Think of the Balkans As Part of Europe?

http://www.iwm.at/publications/5-junior-visiting-fellows-conferences/vol-xxi/alexander-vezenkov/

Florian Bieber: The Conflict in Former Yugoslavia as a “Fault Line War?“, In: Balkanologie 1/1999

http://balkanologie.revues.org/index283.html