PředmětyPředměty(verze: 855)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Koncepce a interpretace Balkánu - JMM091
Anglický název: Conceptions and Interpretations of Balkan
Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
Body: 6
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (15)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Garant: František Šístek, M.A., Ph.D.
Vyučující: František Šístek, M.A., Ph.D.
Neslučitelnost : JMMZ040
Anotace
Poslední úprava: SISTEK (30.09.2012)
Kurs se zabývá vývojem koncepcí a interpretací balkánských dějin, konceptualizacemi evropského jihovýchodu jako specifického regionu a pokusy o kategorizaci údajeného "charakteru" tamějších populací od počátku 19. století až po současnost.
Cíl předmětu
Poslední úprava: František Šístek, M.A., Ph.D. (13.09.2019)

V prvních hodinách se soustředíme na genezi pojmu "Balkánský poloostrov" a klasické, dodnes vlivné koncepce a interpretace významných balkanistů 19. a první poloviny 20. století (zejm. Konstantin Jireček, Nicolae Iorga, Jovan Cvijić, Gerhard Gesemann), v dalších přednáškách budeme diskutovat o dnes již "kanonických" dílech autorů druhé poloviny 20. století (Leften Stavrianos, Traian Stoianovich, Maria Todorovová). Posléze přejdeme k analýze některých charakteristických tematických okruhů historické balkanistiky novější doby (Balkán jako region etnických konfliktů a národních států, problematický vztah k imperiálnímu dědictví, ambivalentní postoj nemalé části místních obyvatel k širší balkánské identitě, diskuse o balkánské specifičnosti v kontextu evropských a světových dějin až po současné tendence nahrazovat pojem Balkán, zatížený negativními konotacemi, "politicky korektním" termínem jihovýchodní Evropa).  


Po úvodní přednášce bude následovat rozbor vybraných textů (v angličtině).  Texty budou poskytnuty vyučujícím v elektronické podobě, případně jsou volně dostupné na internetu.  Doporučená literatura slouží k rozšíření obzorů a dalšímu samostudiu, případně jako inspirace k závěrečné písemné práci.  

Literatura
Poslední úprava: SISTEK (26.09.2013)

viz celkový sylabus

Metody výuky
Poslední úprava: Ing. Magda Pektorová (29.10.2019)

Referáty a diskuze na semináři.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: František Šístek, M.A., Ph.D. (13.09.2019)


Požadavky

Ke každé hodině se vztahuje povinná četba. V případě většiny textů bude vždy dopředu určen jeden student jako hlavní referující, jenž představí základní myšlenky textu, poté bude následovat společná diskuse. Znalosti, nabyté během kursu, ověříme závěrečným testem. Vedle pravidelné četby a smysluplné účasti v diskusích napíše každý student písemnou práci, související s obsahem kurzu. Témata jsou volitelná po dohodě s vyučujícím, případně mohou být zadána (např.: srovnání dvou knih k totožnému tématu, analýza konkrétní kontroverze z balkánských dějin, rozbor obrazů a stereotypů Balkánu v historizující publicistice atd.). Závěrečná práce může být odevzdána v češtině/slovenštině nebo angličtině (15 normostran).

 

Student je klasifikován z celkového výsledku následovně:

• 91 a více = A

• 81 - 90 % = B

• 71 - 80 % = C

• 61 - 70 % = D

• 51 - 60 % = E

• 0 - 50 % = F

 

Jednotlivé součásti celkového hodnocení

 

účast v hodinách 10%

aktivita v diskusích 10%

referát 20%

test 20%

seminární práce 40%

 

 

Sylabus
Poslední úprava: František Šístek, M.A., Ph.D. (13.09.2019)

1. Zrod pojmu „Balkánský poloostrov“ a konceptualizace oblasti jako specifického regionu

 

Geneze představ o jihovýchodu Evropy jako specifickém regionu. Johann August Zeune a zrod pojmu „Balkánský poloostrov“ na počátku 19. století.

 

 

Doporučená četba:

 

Ivan Parvev, Maria Baramova (eds.): Dvuvekovnijat pât na edno ponjatie. „Balkanskijat poluostrov“ (1808-2008), Sofia: Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“ 2014.

 

 

2. Vznik a institucionalizace historické balkanistiky

 

Počátky vědeckého zkoumání balkánských dějin a jejich institucionalizace. Významné osobnosti historické balkanistiky konce 19. a počátku 20. století (Konstantin Jireček, Nicolae Iorga a další).

 

Povinná četba

 

Alex Drace-Francis: The Prehistory of a Neologism: “South-Eastern Europe“, In: Balkanologie, vol. III., nr. 2, 1999, http://balkanologie.revues.org/index751.html

 

 

Doporučená literatura

 

Nicolae Iorga: Byzance après Byzance, Bucuresti 1935.

http://www.unibuc.ro/CLASSICA/byzance/cuprins.htm

 

Konstantin Jireček: Dějiny národa bulharského, Praha 1876.

 

 

 

3. Balkánský poloostrov Jovana Cvijiće a „charakterologie“ balkánských populací

 

Balkánský poloostrov ve vlivném díle srbského antropogeografa Jovana Cvijiće. Pokusy o vědecké definice charakteristických vlastností balkánských populací před druhou světovou válkou a jejich pozdější kritika.

 

Povinná četba

 

Jovan Cvijić: Zones of Civilization of the Balkan Peninsula, In: Geographical Review, vol. 5, nr. 6 (June 1918), 470-482.

http://www.uloz.to/x2CAhmf/cvijic-zones-of-civilization-pdf

heslo: BalkanS

 

Ulf Brunnbauer, Robert Pichler: Mountains as “lieux de mémoire.“ Highland Values and Nation-Building in the Balkans, In: Balkanologie, vol 6, 1-2, 2002

http://balkanologie.revues.org/index433.html

 

 

Doporučená literatura

 

Marko Živković: Violent Highlanders and Peaceful Lowlanders. Uses and Abuses of Ethno-Geography in the Balkans from Versailles to Dayton

http://www.c3.hu/scripta/scripta0/replika/honlap/english/02/08zivk.htm

 

Jovan Cvijić: La péninsule balkanique, Paris 1918.

 

Vladimir Dvorniković: Karakterologija Jugoslovena, Beograd 1939

 

Gerhard Gesemann: Der montenegrische Mensch: Zur Literaturgeschichte und Charakterologie der Patriarchalität, Prag 1934 (druhé vydání: Heroische Lebensform: Zur Literatur und Wesenskunde der balkanischen Patriarchalität, Berlin 1943).

 

 

 

4. Leften Stavrianos: The Balkans since 1453

 

Rozbor dlouhodobě nejvlivnějších poválečných dějin poloostrova s důrazem na interpretace osmanské epochy na Balkáně.

 

Povinná četba:

 

Leften Stavrianos. The Balkans since 1453, New York 1959.

1-14

81-115

http://www.uloz.to/xFmveWt/stavrianos-the-balkans-pdf

heslo: BalkanS

 

 

5. Traian Stoianovich: Balkan Worlds

 

Diskuse o ambiciózním pokusu T. Stoianoviche o aplikaci přístupů francouzské školy Annales na balkánské dějiny a „balkánskou civilizaci“.

 

Povinná četba

 

Traian Stoianovich: Balkan Worlds. The First and Last Europe, Armonk (N.Y) and London: M.E. Sharp, 1994.

Introduction, 1-3

Chapter 2: Biotechnics and Social Biology, 47-68.

Chapter 4: Society, 120-185.

http://www.uloz.to/xiJuSdP/stoianovich-balkan-worlds-pdf

heslo: BalkanS

 

 

Doporučená literatura

 

Fernand Braudel: La Mediterranée et le monde méditerranéen à l´époque de Philippe II, Paris: Armand Colin, 1949 (+ řada následných vydání nebo překladů).

 

 

6. Maria Todorovová a „balkanismus“

 

Rozbor nejvlivnější knihy v oboru balkanistiky po roce 1989, „Imagining the Balkans“ Marie Todorovové.

 

Povinná četba

 

Maria Todorova: Imagining the Balkans. London and New York, 1998, 3-37.

http://www.uloz.to/xuUuf6g/imagining-the-balkans-pdf

heslo: BalkanS

 

 

7. Interpretace kontroverzních historických událostí

 

 

Alternativní, vzájemně často výlučné interpretace kontroverzních historických událostí představují jeden z charakteristických problémů balkánských národních historiografií. Blíže se budeme věnovat sporům srbské a chorvatské historiografie o druhé světové válce a poválečné odplatě.

 

Povinná četba

 

David Bruce MacDonald: Balkan Holocausts? Serbian and Croatian victim-centered propaganda and the war in Yugoslavia, Manchester and New York 2002, 132-182.

http://www.uloz.to/xkQJQRS/balkan-holocausts-serbian-and-croatian-victim-centred-propaganda-and-the-war-in-yugoslavia-new-approaches-to-conflict-analysis-pdf

heslo: BalkanS

 

 

8. Interpretace dějin etnicky smíšených regionů

 

 

Dějiny etnicky smíšených regionů, na něž si činí historické nebo etnické nároky více států či národů (Sedmihradsko, Bosna, Makedonie...), poskytují tradičně téma k odlišným historickým interpretacím.

 

Povinná četba

 

Andrew Ludanyi: “The Legacy of Transylvania in Romanian and Hungarian Historiography“, In: Tibor Frank, Frank Hadler (eds.): Disputed Territories and Shared Pasts. Overlapping National Histories in Modern Europe, London 2011, 247-272.

http://www.uloz.to/xisC8cb/ludanyi-transylvania-pdf

heslo: BalkanS

 

Robin Okey: “Overlapping National Historiographies in Bosnia-Herzegovina“, In: Tibor Frank, Frank Hadler (eds.): Disputed Territories and Shared Pasts. Overlapping National Histories in Modern Europe, London 2011, 349-372.

https://www.uloz.to/!g4wABk7c/overlapping-bosnia-pdf

heslo: BalkanS

 

 

9. Konfliktní interpretace jugoslávských válek na konci 20. století

 

 

Povinná četba

 

Sabrina P. Ramet: Thinking about Yugoslavia. Scholarly Debates about Yugoslav Breakup and the Wars in Bosnia and Kosovo, Cambridge 2005, str.

https://www.uloz.to/!NwRRTKvt/ebooksclub-org-thinking-about-yugoslavia-scholarly-debates-about-the-yugoslav-breakup-and-the-wars-in-bosnia-and-kosovo-pdf

heslo: BalkanS

 

Doporučená literatura

 

Norman M. Naimark, Holy Case (eds.): Yugoslavia and Its Historians. Understanding the Balkan Wars of the 1990s, Stanford 2003.

 

Alan Silber, Laura Little: The Death of Yugoslavia, London 1996.

 

 

 

10. Postsocialistická nostalgie

 

Navzdory skutečnosti, že se hospodářská i bezpečnostní situace v jihovýchodní Evropě oproti poslednímu desetiletí 20. století poměrně stabilizovala a několika státům se již podařilo vstoupit do EU a dalších prestižních mezinárodních uskupení, prakticky v celém regionu je zároveň přítomna silná nostalgie po socialistické epoše. Tento fenomén neunikl pozornosti historiků, antropologů a sociologů.

 

 

Povinná četba

 

Mitja Velikonja: Titostalgia – A Study of Nostalgia for Josip Broz, Ljubljana 2008, 9-12, 25-64.

http://mediawatch.mirovni-institut.si/eng/Titostalgia.pdf

 


Doporučená literatura

 

Maria Todorova, Zuzsa Gille (eds.): Post-Socialist Nostalgia, Berghahn Books 2010.

 

 

 

11. Nové přístupy k dějinám regionu po roce 1989

 

 

Nové metody a směry v historiografii věnované regionu v posledních dvou desetiletích, s důrazem na přejímání metod antropologie.

 

Povinná četba

 

Katherine Verdery: The Political Life of Dead Bodies. Reburial and Post-Socialist Change, New York 1999, 1-53.

http://www.uloz.to/xvhnwaX/ebooksclub-org-the-political-lives-of-dead-bodies-reburial-and-postsocialist-change-pdf

heslo: BalkanS

 

 

Doporučená literatura

 

Sorin Antohi, Balázs Trenscényi, Péter Apor, eds: Narratives Unbound. Historical Studies in Post-Communist Eastern Europe, Budapest – New York: CEU Press, 2007.

 

Ulf Brunnbauer, ed: (Re)Writing History. Historiography in Southeast Europe after Socialism, Münster, 2004.

 

 

 

12. Balkán v kontextu evropských a světových dějin po roce 1989

 

Po roce 1989 se zazníval opakovaně požadavek, aby byly dějiny balkánských zemí pojímány jakou integrální součást širších evropských dějin. Je však takové pojetí za všech okolností smysluplné? O jihovýchodní Evropě, která je křižovatkou různých kulturních a náboženských vlivů, se v posledním čtvrtstoletí často hovořilo také v souvislosti s vlivnou teorií o „válkách civilizací“ Samuela Huntigtona. Ta se však mezi balkanisty setkala se značnou kritikou.

 

 

Povinná četba

 

Alexander Vezenkov: Should We Always Think of the Balkans As Part of Europe?

http://www.iwm.at/publications/5-junior-visiting-fellows-conferences/vol-xxi/alexander-vezenkov/

 

Florian Bieber: The Conflict in Former Yugoslavia as a “Fault Line War?“, In: Balkanologie 1/1999

http://balkanologie.revues.org/index283.html

 

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK