PředmětyPředměty(verze: 821)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Migrace na Balkáně ve 20. století - JMM028
Anglický název: Migrations in the Balkans in the 20th Century
Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2017
Semestr: letní
Body: 6
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: 15 / neurčen (15)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
Vyučující: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (17.01.2018)

Kurs se věnuje fenoménu migrace na území Balkánského poloostrova ve druhé polovině 20.století. Kromě teoretického uchopení tématu, základních aspektů vývoje migrace, proměn a specifik bude pozornost věnována i dopadům územní mobility obyvatelstva, a to jak v kontextu celého Balkánského areálu (tj. makroregionální optikou), tak i na příkladu konkrétních ukázek z jednotlivých států a jejich vzájemné komparace (tj. mikroregionální pohled). Kurs přitom klade důraz především na rozbor typologicky vyčleněných migračních pohybů (nucené a dobrovolné migrace; vnitřní [vnitrostátní] a vnější [mezinárodní]) a jejich propojení s konkrétními příklady ze zemí Jihovýchodní Evropy.
Cíl předmětu
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (17.01.2018)

Během druhé poloviny 20.století, jež vygradovala zhroucením komunistických režimů v zemích střední a jihovýchodní Evropy, zaznamenal balkánský areál v oblasti migrační problematiky zásadní proměny. Uvolnění překážek, jež po několik desítek let bránily lidem ve svobodném pohybu (s výjimkou socialistické Jugoslávie a Řecka), vedlo v případech některých balkánských států k migrační "explozi". Ta ovšem nepředstavovala výhradně důsledek otevření hranic a zrušení legislativních překážek, ale byla také reakcí na radikální propad životní úrovně v souvislosti s postsocialistickou transformací a eskalací národnostního napětí, jež v případě federativní Jugoslávie skončilo sérií krvavých konfliktů a největší uprchlickou vlnou v Evropě od skončení druhé světové války. Řada balkánských zemí se současně pozvolna zapojovala do (západo)evropských integračních struktur a tudíž i do systému mezinárodní pracovní (včetně ilegální) migrace.

Cílem kurzu je seznámit studenty s problematikou fenoménu migrace na Balkáně se zaměřením na přehled základních teorií, specifik a dopadů migrace v jihovýchodoevropském prostředí. V prvním bloku se kurz orientuje na charakteristiku nucených forem migrací. Kromě rozboru základních aspektů násilných přesunů obyvatel a s tím spjatých fenoménů etnických čistek a genocidy v průběhu 20. století se soustředí i na analýzu důsledků utváření národních států, tj. uprchlictví, azylové a repatriační politiky přijímacích (hostitelských) zemí (včetně České republiky), či otázce úspěšnosti návratu utečenců. Na závěr tohoto bloku bude zhodnoceno, jaký dopad měly migrační aktivity na složení a geografické rozmístění populace v balkánských státech. Druhý blok kurzu se pak soustředí na specifika pracovních migrací na Balkáně. Důraz klade na rozbor okolností a dopadů gastarbeiterství v době socialistické Jugoslávie a novodobé remitenci v balkánských zemích, včetně charakteristiky tzv. odlivu mozků. Na závěr bude pozornost věnována otázkám transnacionalismu, transnacionálním (cirkulačním) strategiím migrantů a všeobecně i úloze diaspory.  

Literatura
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (17.01.2018)

Povinná literatura:

Viz reader vybraných textů povinné četby k jednotlivým tématům

Doporučená literatura:

Al-ALI, N., BLACK, R., KOSER, K:  Refugees and transnationalism: the experience of Bosnians and Eritreans in Europe. In: Journal of Ethnic and Migration Studies, č. 4, Sussex 2001

AMBROSO, G., "The Balkans at a crossroads: Progress and challenges in finding durable solutions for refugees and displaced persons from the wars in the former Yugoslavia,"

BADE, K.: Evropa v pohybu: evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN 2005.

BAGSHAW, S.: Benchmarks or Deutschmarks? Determining  the Criteria for the Repatriation of Refugees to Bosnia and Herzegovina. In: International Journal of Refugee Law, Vol. 9., No. 4. Oxford 1997

BELLONI, R., State Building and International Intervention in Bosnia (Abingdon, Oxon: Routledge 2007)

BETTS, A.: Forced Migration and Global Politics. Chichester 2009.

BLACK, R. et. al., A Continent Moving West?EU Enlargement and Labour Migration from Central and Eastern Europe (Amsterdam: Amsterdam University Press 2010). (e-kniha

BLACK, R., "Return and Reconstruction in Bosnia-Herzegovina: Missing Link, or Mistaken Priority?" SAIS Review 21 č.2 (léto-podzim 2001): 177-199. (PDF)

BLACK, R., GENT, S.: Sustainable Return in Post-conflict Contexts. In: International migration, Vol. 44, No. 3, Oxford 2006

BONIFAZI, C., CONTI, C., MAMOLO, M.: Balkan International Migration in the 1990s. [cit. 2014-9-19]. Dostupné z WWW: ˂http://www.demobalk.org/Publications/papers/docs/Demobalk_Papers_Doc_00016.pdf>.

EASTMOND, M.: Transnational Returns and Reconstruction in Post-war Bosnia and Herzegovina. In: International Migration, Vol. 44, No. 3, Oxford 2006

JENNE, E. J., "Barriers to Reintegration after Ethnic Civil Wars: Lessons from Minority Returns and Restitution in the Balkans," Civil Wars 12 č. 4 (prosinec 2010): 370-394. (PDF)

KIRISÇI, Kemal: Refugees of Turkish Origin: "Coerced Immigrants" to Turkey since 1945. In:International Migration [Oxford], Vol. 34, 1996, s. 391 a 408

MOJZES, P.: Balkan Genocides: Holocaust and Ethnic Cleansing in the Twentieth Century. Lanham 2011.

PICKERING, P. M.: The Dilemma of Migration. In: PICKERING, P. M. (ed.): Peacebuilding in the Balkans: the view from the ground floor. 1st ed. Ithaca; London : Cornell University Press, 2007. 242 s.

ROTH, K., LAUTH BACAS, J. (eds.): Migration in, from, and to Southeastern Europe. Part 2, Berlin: Lit Verlag 2011.

VASILEVA, Darina: Bulgarian Turkish Emigration and Return. In: International Migration Review [New York], Vol. 26, 1992, s. 346.

 

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (17.01.2018)

Základní podmínkou absolvování kursu je pravidelná účast na hodinách (minimálně 70 % - 9 hodin). Kurs je koncipován následujícím způsobem. Po přehledové přednášce vyučujícího bude následovat rozbor textu ze seznamu povinné četby se společnou diskusí. Četba je povinná pro všechny. Úspěšné absolvování kursu je kromě povinné a aktivní účasti na hodinách a pravidelné četby povinné literatury podmíněno závěrečným testem.

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (17.01.2018)

Sylabus:

 

Úvodní blok

1)      Migrace na Balkáně: teorie migrace a obecná charakteristika migračních pohybů

2)      Dynamika migračních pohybů na Balkáně: úvodní charakteristika

 

Blok I. Nucené migrace

3)      Etnické (nucené) migrace na Balkáně v první polovině 20. století I. (deportace, vyhnání, etnické čistky)

4)      Etnické (nucené) migrace na Balkáně v první polovině 20. století II. (poválečné vyhnání a odsun Němců, Italů a Maďarů vs. vnitřní kolonizace a reemigrace)

5)      Etnické migrace v socialistické éře: výměny obyvatelstva na Balkáně

6)      Utváření národních států a problematika nucené migrace: rozpad socialistické Jugoslávie

7)      Uprchlictví ze zemí bývalé Jugoslávie a azylová politika evropských států

8)      Migrace ze zemí bývalé Jugoslávie do České republiky a její migrační politika

9)      Návrat utečenců: repatriační politika hostitelských států a repatriační proces v zemích původu

10)   Dopady nucené migrace: proměny národnostního složení zemí bývalé Jugoslávie

 

Blok II. Pracovní migrace a remitence na Balkáně

11)   Pracovní migrace: gastarbeiterství v socialistické Jugoslávii

12)   Novodobá remitence v postkonfliktních zemích Balkánu a "Brain Drain"

13)   Pracovní migrace a transnacionalismus na Balkáně

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK