|
|
|
||
Předmět nabízí přehled teoretických přístupů k sociální komunikaci věnujících se užití masových a síťových médií, a to s důrazem na interdisciplinaritu těchto pohledů a jejich přínos pro pochopení vývoje a současného stavu mediální komunikace. Předmět studentům nabídne základní teoretická východiska nezbytná pro kritické uvažování o tématech konstituujících obor Mediální studia. Mezi základními tématy kurz studentům představí základní distinkce mediované a nemediované komunikace, obeznámí s konceptem medializace/mediatizace a jejími vlivy (kupříkladu na politickou komunikaci) a s proměnami představ o průběhu a struktuře mediální komunikace. Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (14.09.2024)
|
|
||
Předmět je ukončen ústní zkouškou vycházející z předem zveřejněných okruhů. Absolvování průběžného testu není povinné, ale jeho výsledek se započítává V průběžném testu je možné získat max. 30 bodů, u závěrečné zkoušky 90 bodů.
Hodnocení je: 100-91 bodů = A 90-81 bodů = B 80-71 bodů = C 70-61 bodů = D 60-51 bodů = E 50-0 bodů = F
Průběžný test je zaměřen na kontrolu průběžné přípravy ke zkoušce. Testem bude souvislý výklad na vylosované téma 1-5 z platných okruhů ke zkoušce. Test není povinný a nestanovuje se pro něj náhradní termín.
Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (14.09.2024)
|
|
||
CAREY, J. M.: Historical Pragmatism and the Internet. New Media and Society. vol 7 (4)/2005. CURRAN, J., FENTON, N., FREEDMAN, D.: Misunderstanding the Internet. 1. vyd. New York, NY: Routledge, 2012, Part I DEUZE, M.: Medialife. Život v médiích. Praha: Karolinum 2015. ECO, U.: Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo 2007. FISKE, J.: Jak rozumět populání kultuře. Praha: Akropolis 2017 HARDT, H.: Myths for the Masses. Oxford: Blackwell Publishing 2004 HASSAN, R., SUTHERLAD, T: Philosophy of media. New York, NY: Routledge, 2017 HOLMES, D.: Communication Theory. Media, Technology and Society. Thousand Oaks -London: Sage 2005 JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B.: Masová média. 2. vyd. Praha: Portál 2015 MANOVICH, L.: Jazyk nových médií. Praha: Karolinum 2018. McLUHAN, M.: Jak rozumět médiím. Praha: Odeon 1990 / Mladá fronta 2011 MEIKLE, G.: Social Media. Communication, Sharing and Visibility. New York, NY: Routledge, 2016 POSTMAN, N.: Ubavit se k smrti. Praha: Mladá fronta 1999 SCHULZ, W.: Reconstructing Mediatization as an Analytical Concept. European Journal of Communication, Vol 19 (1) 2004: 87-101 THOMPSON, J. B.: Média a modernita sociální teorie médií. Praha: Karolinum 2005 Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (14.09.2024)
|
|
||
Předmět je ukončen ústní zkouškou vycházející z předem zveřejněných okruhů. Absolvování přůběžného testu není povinné, ale jeho výsledek se započítává V průběžném testu je možné získat max. 30 bodů, u závěrečné zkoušky 90 bodů.
Hodnocení je: 100-91 bodů = A 90-81 bodů = B 80-71 bodů = C 70-61 bodů = D 60-51 bodů = E 50-0 bodů = F
Průběžný test je zaměřen na kontrolu průběžné přípravy ke zkoušce. Testem bude souvislý výklad na vylosované téma 1-5 z platných okruhů ke zkoušce.
Okruhy k ústní zkoušce
02. Vztah pojmů "mediální komunikace", "masová komunikace" a "síťová komunikace", hlavní charakteristiky masové komunikace. Studium masové komunikace a jeho významní představitelé. 03. Vztah pojmů "mediální komunikace", "masová komunikace" a "síťová komunikace", hlavní charakteristiky síťové komunikace. Studium síťové komunikace a jeho významní představitelé. 04. Klíčové projevy medializace jako historického a společenského jevu 05. Různá paradigmata uplatňovaná při modelování komunikační události v mediální (masové/síťové) komunikaci. 06. Proměny pojetí autorství v mediální komunikaci od rané modernity do současnosti. 07. Vývoj normativních představ o roli médií ve společnosti od "čtyř teorií tisku" a jejich korekcí (Altschull, McQuail) i aplikací (NWICO) a kritik (Nerone) do současnosti. 08. Postavení vlivu/dopadu/účinku médií v jednotlivých teoriích mediální a masové komunikace. 09. Výklad pojmu "medializace" a jeho předpokládaných vlivů na politickou komunikaci v pozdně moderních společnostech. 10. Vztah mediálních studií a teorie masové komunikace jako samostatných, konstituovaných oborů. Disciplíny, které se teoreticky a metodologicky na konstituování těchto oborů podílely, a disciplíny příbuzné (cultural studies, game studies ad.). 13. Přístupy ke kritice médií, jejich společné rysy a jejich specifika (Boorstin, Debord, Baudrillard, Postman, Virilio). 14. Klasické (Frankfurtská škola) a současné pojetí hegemonie a předpokládaný podíl médií na jejím ustavení. 17. Tendence, pravidelnosti a zákonitosti v uspořádání mediálních obsahů a textů (narativita, serialita, žánrové typy/textové vzorce). Narativita v masových a síťových médiích.
Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (14.09.2024)
|
|
||
Program přednášek 01. - 02. Seznámení s organizací kurzu. Vymezení pojmu „mediální komunikace“, modelové přístupy k výkladu komunikačního chování, relevance modelů pro výklad mediální komunikace. výklad a srovnání pojmů mediální komunikace, masová komunikace a síťová komunikace. Postavení studia médií v kontextu jednotlivých společenských a humanitních oborů (02.10., 09.10.) 03. - 04. Výklad pojmu „medializace“, resp. „mediatizace“. Média a společenská změna, mediální komunikace jako součást modernizačního procesu (16.10., 30.10.) 05. zrušena výuka (23.10.) 06. Průběžný test (06.11.) 07. Problém autorství (13.11.) 08. - 09. Normativnost v přemýšlení o médiích (20.11., 27.11.) 10. Problém vlivu médií (04.12.) 11. Kontury myšlení o médiích I (svět) (11.12.) 12. Kontury myšlení o médiích II (české prostředí)(18.12) Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (14.09.2024)
|