Předměty

Předmět Teorie mediální komunikace si klade za cíl nabídnout a vyložit studentům vybrané teoretické přístupy k výkladu mediální (masové a síťové, resp. masově síťové) komunikace a řešení vztahu mezi mediální komunikací, jednotlivcem (v roli uživatele) a jeho každodenností a společností a její kulturou. Důraz je kladen na to, jak tyto vztahy interpretují vybrané obory a klíčové teoretické koncepty (resp. školy, jež jsou s nimi asociovány). Předmět představí základní teoretické pohledy na teorie sociální komunikace věnující se využití médií, a to s důrazem na interdisciplinaritu těchto pohledů a jejich přínos pro pochopení vývoje a současného stavu mediální komunikace.

Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (24.09.2023)

This subject will introduce basic theoretical views on communication with emphasis on their interdisciplinarity. On the basis of the reflection of the development of thinking about media, with focus on the 20th century, it will acquaint the students with changes of the paradigm of media studies and basic milestones of the research of not only media communication. This subject will offer the students basic theoretical assumptions necessary for setting a research problem in the areas of communication. To the basic issues of the course belong basic distinctions of the mediated and non-mediated communication, concept of mediation and its influences on the example of changes of the political communication.

Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (24.09.2023)

Povinná:
CURRAN, J., FENTON, N., FREEDMAN, D. (2012): Misunderstanding the Internet. London and New York: Routledge Part II Political economy of the internet (67-120)
DeFLEUR, M. – BALLLOVÁ–ROKEACHOVÁ, S. (1996): Teorie masové komunikace. Praha: Karolinum.
DEUZE, M. (2015): Život v médiích. Praha: Karolinum
DVOŘÁK, T. (2010): Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: VVP AVU, kap. Informační způsob a postmodernita (Poster, 13-32), Principy nových médií (Manovich, 33-50), Společenské vědy a komunikační společnost (Vattimo 95-104), Teoretické dílo ve věku digitální transformace (Jenkins, 309- 337)
HARDY, J. (2014): Critical Political Economy of the Media. London: Routledge, Introduction, Part I
JIRÁK, J. – KÖPPLOVÁ, B. (2009): Masová média. Praha: Portál.
MARCUSE, H. (1991): Jednorozměrný člověk. Praha: Naše vojsko, oddíly Předmluva, Jednorozměrná společnost a Jednorozměrné myšlení
McCHESNEY, R. (2009): Problém médií. Jak uvažovat o dnešních médiích. Všeň: Grimmus
McQUAIL, D. (2009): Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, kap. 4-6
MEYROWITZ, J. (2006): Všude a nikde. Praha: Karolinum, Část 1 a 4
SCHULZ, W. (2004): Reconstructing Mediatization as an Analytical Concept. EJC: Vol 19(1): (87–101).
THOMPSON, J. B. (2004): Média a modernita. Praha: Karolinum

Doporučená:
BENJAMIN, W. (1979): Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. In: BENJAMIN, W.: Dílo a
jeho zdroj. Praha: Odeon
BOURDIEU, P. (2002): O televizi. Brno: Doplněk
CURRAN, J. (2002): Media and Power. London and New York: Routledge, Part II Media sociology
GOLDSMITH, J. - WU, T. (2008): Kdo řídí Internet. Praha: Argo, Dokořán
HABERMAS, J.: (2000): Strukturální přeměna veřejnosti. Praha: Filosofia
HARRINGTON, A. a kol. (2005): Moderní sociální teorie. Praha: Portál, kap. Úvod: co je sociální teorie, kap. 1 Klasická sociální teorie I: souvislosti a počátky, kap. 5 Interpretativismus a interakcionismus, kap. 7 Západní marxismus, kap. 9 Strukturalismus a posstrukturalismus, kap. 12 Modernita a postmodernita: I. část, kap. 14 Globalizace
KRACAUER, S. (2008): Ornament masy. Praha, Academia, oddíl Kino
LÉVY, P. (2000): Kyberkultura. Praha: Karolinum 2000, kap. 3-5
McLUHAN, M. (2011): Jak rozumět médiím. Praha: Mladá fronta
POSTMAN, N. (1999): Ubavit se k smrti. Praha: Mladá fronta
SPITZER, M. (2014): Digitální demence. Brno: Host
TURNER, G. (2016): Re-Inventing the Media. London: Routledge (136 stran)

Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (24.09.2023)

oPředmět je zakončen udělením známky A-F, která se stanovuje na základě:

recenze "mediologického" článku zaměřeného na teoretické zkoumání médií z odborného cizojazyčného periodika (práce s elektronickou databází)

cca 3000-3600 znaků s mezerami, vyšlo mezi roky 2018-2023, odevzdat vytištěné na začátku výuky v pátek 1. 12. 2023 (možno využít služeb spolužáků/spolužaček, bez úvodní stránky, s grafickými prvky, s kontaktem na autora (email, telefon)

Struktura (vše souvislý výklad)

Úvod, bibliografické údaje, charakteristika periodika ninformace o autorovi/autorech oStať ncharakteristika tématu/problému/výzkumu + další autoři, kteří se tématu věnují nliteratura a metody použité autory nhlavní výsledky / závěry /srovnání /zařazení do tradice oZávěr nhodnocení npoužitá literatura (k napsání článku)

2. písemné zkoušky: souvislý výklad na zadané téma - viz okruhy SIS (max. 50 bodů)

Hodnocení

100-91 bodů = A

90-81 bodů = B

80-71 bodů = C

70-61 bodů = D

60-51 bodů = E

50-0 bodů = F

Okruhy ke zkoušce z předmětu JKM005 Teorie mediální komunikace platné pro ZS roku 2022/23

Mediální komunikace jako typ sociální komunikace

01. Co je sociální komunikace a jak probíhá, jaká jsou specifika mediální komunikace (masové a síťové).

02. Jaká jsou specifika chápání mediální komunikace perspektivou jednotlivých modelů komunikace.

03. Jaké jsou základní charakteristické rysy a důsledky medializace jako modernizačního procesu.

04. Jaký je přínos zdrojových disciplín mediálních ke studiu médií a mediální komunikace

Mediální komunikace jako sociální praxe

05. Vysvětlete remediaci jako interpretační rámec vývoje médií.

06. Jaké jsou přístupy k výkladu vývoje médií.

07. Jaké jsou principy nových médií. Co nová média nejsou.

08. Charakterizujte konstruktivistický přístup k mediálním sdělením.

Teorie vztahu médií a společnosti

09. Objasněte roli masových médií optikou kritické teorie ve srovnání s optikou „cultural studies“

10. Charakterizujte přístupy k výkladu vztahu mediální komunikace a ideologie

11. Proveďte srovnání masové a síťové komunikace

12. Jaké jsou přístupy k výkladu mediální reprezentace

13. Popište vývoj normativních představ o vztahu médií a politického systému

Teorie vztahu médií a kultury

14. Vysvětlete vztah médií a populární kultury

15. Jaký je vztah médií a estetické normy (problém vkusu a nevkusu)

16. Objasněte fungování médií ve veřejné sféře

17. Charakterizujte roli jednotlivých médií (tisku, vysílacích médií, internetu) při utváření dobové podoby kulturní produkce

18. Jaké jsou příčiny a projevy deprofesionalizace žurnalistiky

Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (05.10.2023)

Tematické a podtematické okruhy (4 x 2 hodiny):

Téma 1: Mediální komunikace jako typ sociální komunikace
01. Významné tematické okruhy teorie médií I: Vymezení pojmu „mediální komunikace“, modelové přístupy k výkladu komunikačního chování, relevance modelů pro výklad mediální komunikace. výklad a srovnání pojmů mediální komunikace, masová komunikace a síťová komunikace. Postavení studia médií v kontextu
jednotlivých společenských a humanitních oborů
02. Významné tematické okruhy teorie médií II: výklad pojmu „medializace“, resp. „mediatizace“. Média a společenská změna, mediální komunikace jako součást modernizačního procesu, masová společnost a masová kultura

Téma 2: Mediální komunikace jako sociální praxe
03. Mediální komunikace v každodenním životě I: prostor a čas
04. Mediální komunikace v každodenním životě II: sociální integrace a identita, role médií v ustavování hegemonie a konsensu (moc a nerovnost)

Téma 3: Teorie médií a společnosti
05. Teorie médií a společnosti I: technologický determinismus a informační (síťová) společnost
06. Teorie médií a společnosti II: funkcionalismus a sociální konstrukcionismus, social semiotics, mediální diskurz

Téma 4: Teorie médií a kultury
07. Teorie médií a kultury I: média a populární (běžná) kultura,
08. Teorie médií a kultury II: komercializace, masifikace, globalizace, krize žurnalistiky

Poslední úprava: Jirák Jan, prof. PhDr., Ph.D. (24.09.2023)