Poslední úprava: PhDr. Václav Moravec, Ph.D., Ph.D. (08.10.2023)
Prvky umělé inteligence (např. strojového učení či natural-language generation) se v žurnalistice uplatňují především ve třech oblastech: 1) newsgatheringu - při sběru a ověřování informací; 2) news production - k automatizované tvorbě textů, videí, grafik a vizualizací; 3) news distributions - k cílené distribuci zpravodajství a publicistiky, tedy v oblasti personalizovaných obsahů. První dekáda rozvoje automatizované, popř. robotické žurnalistiky prokázala, že jde o dynamicky proměnlivou část novinářského pole, jež se vyjevuje v nové struktuře redakcí, posiluje fenomén zpráv v reálném čase či přispívá k rozvoji datové žurnalistiky (data journalism) či žurnalistiky ověřování faktů (fact-checking journalism). Cílem předmětu je seznámit studentky a studenty se základními pojmy automatizované/robotické žurnalistiky, nástupem tohoto typu žurnalistiky ve světě (např. v agenturách AP či Reuters) a především pak s nejnovějšími trendy, jež se díky výzkumným projektům Střediska žurnalistiky umělé inteligence při IKSŽ začínají uplatňovat i v tuzemské mediální krajině (např. v ČTK, ČRo či Seznam Zprávy).
Poslední úprava: PhDr. Václav Moravec, Ph.D., Ph.D. (08.10.2023)
Artificial intelligence is used in several areas of journalism. For collecting information, verifying information, creating texts, visualizations and graphics or for targeted distribution of information. Artificial intelligence is used to create text news in general, including data processing in the fields of economics and finance, sports, weather, surveys or election results. The aim of this course is to introduce how artificial intelligence is used in journalism and what are the ethical aspects with the advent of artificial intelligence journalism.
Cíl předmětu
Poslední úprava: PhDr. Václav Moravec, Ph.D., Ph.D. (08.10.2023)
Cílem předmětu je seznámit studentky/studenty nejen se základními pojmy automatizované žurnalistiky, rozvojem tohoto typu žurnalistiky ve světě (na příkladech agentur AP či Reuters), ale především pak s nejnovějšími trendy, jež se díky výzkumným projektům Střediska žurnalistiky umělé inteligence při IKSŽ začínají uplatňovat i v tuzemské mediální krajině. Jaké výhody a jaká úskalí má aplikace automatizované žurnalistiky v ČTK či v Českém rozhlase, v němž se již využívají prvky syntézy řeči? Co je to perplexita a co nám říká o možnostech nasazení robotických reportérů? Co si o prvních textech generovaných robotickými reportéry myslí jejich čtenářky/čtenáři? Jak jsou prvky umělé inteligence v médiích regulovány? Počítá s nimi právo? I toto otázky budou v rámci předmětu zodpovězeny.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: PhDr. Václav Moravec, Ph.D., Ph.D. (08.10.2023)
Podmínky pro úspěšné zakončení předmětu: 1) seznámení se s nejnovějšími odbornými texty o automatizované žurnalistice a prokázaná schopnost jejich porozumění ověřovaná formou několika úvah v průběhu semestru (40 procent z celkového hodnocení); 2) závěrečná ústní zkouška prokazující znalosti získané studiem literatury a na přednáškách (60 procent z celkového hodnocení). Upozornění: Absolvování předmětu je spojeno výhradně s plněním studijních povinností v aktuálním akademickém roce.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Václav Moravec, Ph.D., Ph.D. (08.10.2023)
Povinná studijní literatura a prameny:
BAKIR, V., McSTAY, A. (2018): Fake News and The Economy of Emotions. Digital Journalism 6(2), s. 154-175. [online]. Dostupné z https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/21670811.2017.1345645. BECKETT, C. (2019): New powers, new responsibilities. A global survey of journalism and artificial intelligence.London: London School of Economics and Political Science, Polis. 150 str. [online]. Dostupné z https://blogs.lse.ac.uk/polis/2019/11/18/new-powers-new-responsibilities/ BECKETT, CH., YASEEN, M. (2023): Generating Change. A global survey of what news organisations are doing with AI. London: London School of Economics and Political Science, Polis. 90 str. [online]. Dostupné z https://www.journalismai.info/research/2023-generating-change CARLSON, M. (2015): The Robotic Reporter. Automated journalism and the redefinition of labor, compositional forms, and journalistic authority. Digital Journalism 3(3), a. 416-431. [online]. Dostupné z https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/21670811.2014.976412. CASWELL, D., DÖRR, K. (2018): Automated Journalism 2.0: Event-driven narratives.Journalism Practice 12(4), s. 477-496. [online]. Dostupné z https://doi.org/10.1080/17512786.2017.1320773. FREY, C. B., OSBORNE, M. A. (2013): The future of employment: How susceptible are jobs to computerization. In: Oxford Martin Programme on the impacts of future technology. Dostupné z http://www.oxfordmartin.ox.ac.uk/downloads/academic/The_Future_of_Employment.pdf. LATAR, N. L. (2014): The Robot Journalist in the Age of Social Physics: The End of Human Journalism? The Economics of Information, Communication, and Entertainment (The Impacts of Digital Technology in the 21st Century). Springer, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-319-09009-2_6. LEWIS, S., C. GUZMAN,A. L., SCHMIDT, T. R. (2019): Automation, Journalism, and Human–Machine Communication: Rethinking Roles and Relationships of Humans and Machines in News. Digital Journalism 7(4), s. 1–19. [online]. Dostupné z https://doi.org/10.1080/21670811.2019.1577147. LEWIS, S. C., SANDERS, A. K., CARMODY, C. (2019): Libel by Algorithm? Automated Journalism and the Threat of Legal Liability. Journalism & Mass Communication Quarterly 96(1), s. 60-81. Dostupné z https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1077699018755983. MARCONI, F., SIEGMAN, A. (2017): The Future of Augmented Journalism: A Guide for Newsrooms in the Age of Smart Machines. New York, NY: Associated Press. MONTAL, T., REICH, Z. (2017)I, Robot. You, Journalist. Who is the Author? Digital Journalism 5 (7), 829-849, [online]. Dostupné z https://doi.org/10.1080/21670811.2016.1209083. ODEN, M. (2017): Artificial Intelligence. In: AL-KHALILI, J. (ed.): What’s next? London: Profile Books. str. 118-128. WÖLKER, A., POWELL, T. E. (2021): Algorithms in the newsroom? News readers’ perceived credibility and selection of automated journalism. Journalism22(1), s. 86-103. [online]. Dostupné z https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1464884918757072.
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Václav Moravec, Ph.D., Ph.D. (08.10.2023)
► Stručný obsah jednotlivých přednášek a seminářů:
1)Umělá inteligence jako buzzword? - Přednáška nabídne nejen základní pojmový rámec související s automatizovanou, popř. robotickou žurnalistikou (např. obecná a slabá umělá inteligence, strojové učení, počítačové zpracování přirozeného jazyka apod.), ale zaměří se rovněž na jednotlivé oblasti, v nichž se umělá inteligence v médiích uplatňuje. Posluchačky/posluchači předmětu se dozví i první příklady uplatnění automatizované žurnalistiky ve světě.
2) Lineární model redakce střídá model dynamický - Přednáška seznámí studentky/studenty se současným stavem aplikace prvků umělé inteligence v jednotlivých částech redakčního řetězce - od shromažďování informací, přes jejich zpracování do jednotlivých žánrů a forem až po jejich distribuci.
3) Od fukčního vzorku algoritmů k robotickému novináři... (I. díl) - Interdisciplinární přednáška Ing. Jana Drchala, Ph.D. a PhDr. Václava Moravce, Ph.D. objasní, jak vznikají platformy umělé inteligence v redakcích a jaké jsou v současnosti limity vývoje robotických novinářů v ČR (ve vztahu k newsgatheringu a news production).
4) Od fukčního vzorku algoritmů k robotickému novináři... (II. díl) - Interdisciplinární přednáška Ing. Jana Drchala, Ph.D. a PhDr. Václava Moravce, Ph.D. objasní, jak vznikají platformy umělé inteligence v redakcích a jaké jsou v současnosti limity vývoje robotických novinářů v ČR (ve vztahu k newsgatheringu a news production).
5) Každý začátek je těžký aneb Robotický novinář jako příležitost pro start-up? - První kroky v implementaci nástrojů umělé inteligence do žurnalistiky začala v ČR v roce 2016 uskutečňovat společnost Geneea, která spolupracovala a spolupracuje na projektech AI v České tiskové kanceláři či mediálním domě Economia. Jak umělá inteligence generuje texty? Jak vyrábí štítky pro web zpravodajské ČT24? Zakladatelé start-upu Geneea Jiří Hana a Petr Hamerník v interaktivní přednášce vysvětlí, jak umělá inteligence přiřazuje k textům fotografie a jaké jsou limity tuzemského jazykového trhu pro nasazení AI.
6) Umělá inteligence naslouchající a vyhodnocující - Nástroje umělé inteligence připravily v roce 2017 o práci "public editorku" prestižního deníku New York Times. Vydatel deníku to odůvodnil následovně: „Naši příznivci na sociálních sítích a naši čtenáři na internetu dnes fungují jako kolektivní hlídací pes, který je mnohem ostražitější a aktivnější, než může být jakýkoliv jednotlivec." Mohou i v českém prostředí začít fungovat platformy Sentiment Analysis, vyhodnocující reakce čtenářů v diskusích? Odpověď na tuto otázku se pokusí v interkativní přednášce najít Doc. Mgr. Barbora Vidová Hladká, Ph.D.
7) R.U.R. v ČTK aneb Proměny redakce s nástupem robotických novinářů - Česká tisková kancelář (dále jen ČTK) se stala průkopníkem na poli tuzemské automatizované žurnalistiky. Šéfredaktorka ČTK Mgr. Radka Marková v interaktivní přednášce vysvětlí aplikaci prvků AI v národní agentuře a zpětnou vazbu novinářů k technologickým inovacím.
8) Robotický burzovní zpravodaj - zkušenost deníku E15 - Přednáška PhDr. Václav Moravce, Ph.D. se bude věnovat vzniku a nasazení robotického burzovního zpravodaje v ekonomickém deníku E15 a reflexi redakce, jež se týká této technologické novinky. Na této přednášce budou zadány úkoly týkající se nejnovějších odborných textů, jež se zabývají problematikou automatizované žurnalistiky.
9) Jak se právníci vyrovnávají s umělou inteligencí? - Termín "artificial intelligence" použil neznámý americký právník již v roce 1848, tedy 107 let před tím, než to udělal John McCarthy. Tehdy si tím pojmem ale stěžoval na to, že porotci u soudu svou inteligenci jen předstírají. Od té doby se hodně změnilo a právo se zejména v několika posledních letech musí vyrovnávat s fenomény jako je rozpoznávání obličejů a řeči, manipulace pomocí algoritmů, personalizace nebo deep fakes. Přední odbornice na právo umělé inteligence Mgr. Alžběta Krausová, Ph.D., LL.M. v rámci přednášky představí základní právní problémy, které se týkají každého z nás a které musí právo v souvislosti s AI řešit - zejména odpovědnost, ochranu soukromí a ochranu duševního vlastnictví.
10) Personalizace jako nástroj spravedlnosti i diskriminace - Přizpůsobování obsahu pomocí AI, které používá třeba Google feed, nám může poskytnout snadný a rychlý přístup k informacím, které nás zajímají. Ale také nás může zamknout do informační bubliny a podporovat nás v předsudcích. AI přitom umí personalizovat nejenom obsah včetně reklam, ale například i ceny produktů. V rámci této přednášky vám proto Mgr. Alžběta Krausová, Ph.D., LL.M. a PhDr. Václav Moravec, Ph.D. představí koncept personalizace - a to především ve světle právního principu osobní autonomie. Zároveň se seznámíte i s Vilémem, technickým řešením na bázi AI, které spravedlnost v personalizaci podporuje. Toho budete moci ohodnotit a navrhnout jeho případná vylepšení.
11) Robotický hlasatel/robotická hlasatelka - syntéza řeči a její uplatnění v českých zpravodajských médiích se zaměřením na Český rozhlas a Seznam Zprávy. Přednáška se zaměří též na eticky sporné aspekty spojené se syntézou řeči.
12) Publikum chycené v umělých neuronových sítích - První tuzemské sociologické výzkumy naznačují, zda a jak příjemci zpravodajských médií umějí rozpoznat, které příspěvky napsal lidský novinář a které robot. Michal Kormaňák seznámí posluchačky/posluchače přednášky s detailními výsledky předmětných šetření. Další část přednášky bude věnována nejnovějším výzkumům, jež se týkají vnímání personalizovaného zpravodajství a personalizované reklamy tuzemskou populací.
13) Umělá inteligence ve službách nejen žurnalistiky - Přednáška se zaměří na zasazení aplikace umělé inteligence v žurnalistice a marketingu do širšího rámce Průmyslu 4.0. Ve kterých oblastech se AI uplatňuje především, jak se to projevuje v úspěšnosti start-upů? Jaké jsou současné výzvy AI a jak si vede tuzemská AI komunita ve srovnání se světěm? Na přednášce vystoupí Ing. Luboš Král, Ph.D. z Centra umělé inteligence při ČVUT.
