|
|
|
||
|
Předmět Trendy automatizované žurnalistiky a digitálních médií se prostřednictvím přednášek s hosty z nejrůznějších odvětví zaměřuje na aktuální výzvy a proměny digitálního mediálního prostředí. Studenti a studentky se seznámí s dopady digitalizace na novinářskou profesi, algoritmizací obsahu, ochranou soukromí a etickými i právními aspekty práce s daty. Kurz rovněž reflektuje vliv umělé inteligence na redakční praxi, otázky přístupnosti médií pro osoby se speciálními potřebami a problematiku digitálního vyloučení. Pozornost bude věnována i praktickým dovednostem, jako je práce s otevřenými daty, či právním souvislostem digitální žurnalistiky. Cílem kurzu je poskytnout studujícím ucelený přehled o trendech, které formují současná média, a připravit je na práci v dynamickém digitálním prostředí. Poslední úprava: Hrbáčková Anna, Mgr. (31.01.2026)
|
|
||
|
Podmínkou zakončení předmětu je aktivní účast na přednáškách doplněná studiem povinné literatury a závěrečná písemná zkouška. Maximální bodový zisk je 40 bodů, pro úspěšné složení je nutné získat minimálně 21 bodů. 40-36 bodů: A 35-32 bodů: B 31-28 bodů: C 27-24 bodů: D 23-21 bodů: E 20 a méně bodů: F Poslední úprava: Hrbáčková Anna, Mgr. (31.01.2026)
|
|
||
|
Deuze, M. (2015). Media Life = Život v médiích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. García Orosa, B., Pérez-Seijo, S., & Vizoso, Á. (2022). Emerging practices in the age of automated digital journalism: models, languages, and storytelling. Routledge, Taylor & Francis Group. Jakubowicz, K. & Navrátilová, S. (2013). Nová ekologie médií: konvergence a mediamorfóza. I. vydání. Zlín: VeRBuM. Jenkins, H. (2006). Convergence culture: where old and new media collide. New York: New York University Press. Jirků, J. (2020). Žurnalistická profese 2.0. Univerzita Karlova, nakladatelství. Karolinum. Lupač, P. (2016) Za hranice digitální propasti: Nerovnost v informační společnosti. Praha: Slon. Moravec, M. (2016). Média v tekutých časech: konvergence audiovizuálních médií v ČR. Praha: Academia. Pavlik, J. V. (2024). Milestones in digital journalism. Abingdon, England: Routledge. Schell, K. (2025). Key AI concepts to grasp in a new hybrid journalism era: transparency, autonomy, and authorship. Reuters Institute. (Dostupné zde). Sonni, A. F., Hafied, H., Irwanto, I., & Latuheru, R. (2024). Digital Newsroom Transformation: A Systematic Review of the Impact of Artificial Intelligence on Journalistic Practices, News Narratives, and Ethical Challenges. Journalism and Media, 5(4), 1554-1570. (https://doi.org/10.3390/journalmedia5040097) Šimunjak, M. (2023). “You Have to Do That for Your Own Sanity”: Digital Disconnection as Journalists’ Coping and Preventive Strategy in Managing Work and Well-Being. Digital Journalism, 1–20. (https://doi.org/10.1080/21670811.2022.2153711) Volek, J. a Urbániková, M. (2017). Čeští novináři v komparativní perspektivě: hybridní, virtuální a mizející žurnalisté v post-transformační fázi. Praha: Academia. Whittaker, J. (2019) Tech giants, artificial intelligence, and the future of journalism. New York, NY: Taylor & Francis. Příručky, videa a další zdroje Příručka pro novináře: Digitální doba s lidskou tváří (Dostupné zde). Dopad moderních technologií na lidská práva (Dostupné zde). Paris Charter on AI and Journalism (Dostupné zde). Příručka přístupnosti Microsoft: The Inclusive Microsoft Design (Dostupné zde). Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, z. s. (2023). Memorandum o přístupnosti informací pro lidi se sluchovým postižením (Dostupné zde). Éra digitalizace a budoucnost redakcí očima zaměstnanců zpravodajských médií (Video dostupné zde). Média, digitalizace a lidé s postižením (Video dostupné zde). Dopad technologií na lidská práva osob s postižením (Video dostupné zde). Ochana základních práv v digitálním věku (Dostupné zde). Poslední úprava: Hrbáčková Anna, Mgr. (31.01.2026)
|
|
||
|
18. 2. 2026 Úvodní setkání, informace ke kurzu, podmínkám zakončení apod. (Mgr. Anna Hrbáčková) 25. 2. 2026 Nová média, konvergence médií (Mgr. Anna Hrbáčková) Přednáška se zaměří na fenomén mediální konvergence a jeho vliv na současnou mediální krajinu. Prozkoumáme technologické, ekonomické i sociokulturní aspekty tohoto procesu, včetně dopadů na tvorbu obsahu, distribuci a uživatelské návyky. Diskutovány budou také výzvy spojené s digitalizací médií a budoucností mediálního ekosystému. 4. 3. 2026 Technologie z pohledu práva: soukromí a osobní údaje, algoritmy a personalizace, autonomie a regulace (JUDr. Veronika Macurová Křížová, LL.M.) V digitálním prostředí je prakticky nemožné nezanechat stopu o své online aktivitě. Data o historii prohlížení, interakcích nebo čase stráveném na internetu mají vysokou vypovídající hodnotu a mohou být využita nejen k personalizaci obsahu, ale i k manipulaci chování uživatelů nebo ke zjištění citlivých informací. Přednáška představí klíčové právní principy ochrany soukromí a osobních údajů, se zaměřením na evropskou legislativu (např. GDPR). Diskutovány budou zákonné a nezákonné způsoby zpracování údajů, techniky monitorování uživatelů a jejich dopady na základní lidská práva, jako je právo na soukromí či svoboda projevu. Součástí budou také praktické rady, jak mohou jednotlivci chránit své údaje, a jak se vyvarovat etických a právních rizik spojených s technologiemi sledování a analýzy dat. 11. 3. 2026 Digitální proměna novinářské profese a redakcí (Mgr. Anna Hrbáčková) Rozvoj digitálních technologií zásadně mění novinářskou práci a klade nové nároky na dovednosti mediálních profesionálů. Přednáška se zaměří na klíčové oblasti digitální gramotnosti, včetně porozumění fungování digitálních médií a umělé inteligence, kritického zhodnocení jejich přínosů i rizik a schopnosti efektivně je využívat v praxi. 18. 3. 2026 Zavádění a implementace AI nástrojů v redakcích/newsroomech/médiích – trendy a rizika (Mgr. Adriana Dergam, JUDr. Veronika Macurová Křížová, LL.M.) Přednáška se zaměřuje na aktuální trendy v nasazování umělé inteligence v redakční práci a jejich dopad na žurnalistiku i mediální prostředí. Účastníci se seznámí s konkrétními aplikacemi AI a také s tím, jak tato technologie mění tradiční role v redakcích. Editor se dnes nestává jen kurátorem obsahu, ale i garantem transparentního využití AI, zpracování dat a ochrany soukromí. AI zároveň přináší novou odpovědnost i pro samotné novináře, kteří musí rozumět nejen technologickým principům těchto nástrojů, ale i jejich lidskoprávním dopadům. Výběr a zavádění AI do redakcí je multidisciplinární proces, do něhož kromě novinářů zasahují i technická a obchodní oddělení. V závěru budou prezentovány aktuální výzkumy a příklady z České republiky a EU, které ilustrují praktické výzvy umělé inteligence v redakční praxi. Přednáška také ukáže, proč jsou lidská práva lepším referenčním rámcem než etika při nastavování pravidel pro využívání AI v médiích. 25. 3. 2026 Zpravodajská média a lidé se speciálními potřebami: přístupnost informací a digitálního prostoru (Mgr. Adriana Dergam, Mgr. Kateřina Pešková, Petr Vysuček, Ph.D.) S růstem digitalizace médií se stává přístupnost informací zásadní pro zajištění rovného přístupu k mediálnímu obsahu. Tato přednáška se zaměří na cílové skupiny, jejich specifické potřeby a způsoby, jak mohou zpravodajská média zlepšit svou tvorbu i pro osoby se zdravotním postižením či jinými znevýhodněními. Součástí přednášky bude i analýza výsledků sociologického šetření z roku 2022, které odhalilo nízké povědomí novinářů v ČR o přístupnosti. Na konkrétních příkladech budou demonstrovány principy, jak zajistit inkluzivní mediální obsah, který respektuje rozmanité potřeby uživatelů, včetně osob se sluchovým, zrakovým nebo jiným znevýhodněním. 1. 4. 2026 Host a téma přednášky bude upřesněno na začátku semestru. 8. 4. 2026 Vývoj digitalizace zaměřené na člověka, „Human-Centered Digitalization“ (Mgr. Adriana Dergam, Ing. Petr Herian) Osoby se zdravotním postižením často čelí problémům při uplatňování lidských práv kvůli omezenému přístupu k online obsahu, nevhodnému designu digitálních nástrojů nebo riziku technologické marginalizace. Tato přednáška seznámí účastníky s trendy konzumace informací prostřednictvím digitálních technologií, internetu a mobilních aplikací mezi českou populací lidí nejen se zrakovým a sluchovým postižením. Budou představeny příležitosti a inspirativní příklady dobré praxe, například z oblasti inkluzivních digitálních médií, využití generativní AI, vývoje mobilních aplikací nebo interdisciplinární spolupráce mezi cílovými komunitami, médii a dalšími soukromými, neziskovými i veřejnými subjekty v informačně-mediálním prostoru. 15. 4. 2026 Zabezpečení komunikace a ochrana informací, komunikace se zdrojem v práci novináře (Jan Cibulka) S ohledem na rostoucí rizika v kyberprostoru, jako i cílené kybernetické útoky na média a novináře v Evropě i dalších zemích je potřeba novináře seznamovat s postupy, jak bezpečně komunikovat nejen v rámci redakce, ale i se zdroji informací a dalšími osobami. Další přednáška kurzu se proto zaměřuje na pochopení zákonitostí online komunikace a sledování na webu, i na praktické postupy, jak chránit a bezpečně přenášet zprávy i dokumenty, a jak bezpečně užívat digitální zařízení v novinářské práci i běžném životě. 22. 4. 2026 Získávání a zpracování informací z veřejných i neveřejných zdrojů (Jan Cibulka) Nedílnou součástí digitální transformace médií je zásadní proměna tzv. newsgatheringu (práce se zdroji a jejich zpracování). Přednáška představí přehled tuzemských veřejných rejstříků a jejich užití v novinářské práci. S ohledem na fenomén otevřených dat ukáže, jak redakce užívají data v běžné a investigativní činnosti, jak je analyzují, vyhodnocují a vizualizují (datová žurnalistika). Rovněž seznámí studentky/studenty s přínosem a způsobem využívání veřejných licencí Creative Commons pro užívání cizího autorsky chráněného obsahu i publikování vlastních autorských děl. 29. 4. 2026 Digitální vyloučení a jeho reflexe v novinářské práci (Mgr. et Mgr. Jan Vobořil, Ph.D.) Digitální vyloučení je sociální fenomén spojený s rozdílnou schopností a ochotou využívat digitální technologie, což může vést k sociálnímu vyloučení. Má dopad na přístup k informacím, každodenním službám a zvyšuje se s digitalizací veřejné správy a služeb. Tento jev rozevírá „nůžky“ mezi těmi, kdo technologie ovládají, a těmi, kdo ne. Přednáška se zaměří na porozumění digitálním propastem a jejich společenským dopadům, roli novinářů při oslovování různých skupin i prevenci negativních jevů. 6. 5. 2026 Host a téma přednášky bude upřesněno na začátku semestru. 13. 5. 2026 Digitálněprávní témata a kauzy, jejich reflexe ve zpravodajských médiích (Mgr. et Mgr. Jan Vobořil, Ph.D.) Rozvoj digitálních technologií s sebou přináší řadu nových konfliktních situací, které proti sobě staví různá základní práva či protichůdné zájmy (tzn. bezpečnost, soukromí, ochrana autorských práv, svobodný přístup k informacím, boj proti nezákonnému obsahu a proti dezinformacím na internetu, právo podnikat, zákaz diskriminace, vlastnická práva apod.) Přednáška představí studentkám a studentům konkrétní kauzy posledních let, na nichž lze demonstrovat příklady těchto konfliktních rovin spolu s argumenty a motivacemi stran konfliktu, jakož i jejich reflexi v médiích. Cílem je přispět k pochopení typických konfliktních zón v digitálněprávních tématech a přispět tak k vyváženému chápání jejich podstaty mezi budoucími novinářkami/novináři a tím přispět ke zvýšení objektivity při uchopení digitálněprávních témat v práci novinářů. Poslední úprava: Hrbáčková Anna, Mgr. (31.01.2026)
|