PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2022/2023
   Přihlásit přes CAS
Kritické teorie médií - JJM206
Anglický název: Critical Theories of Media
Zajišťuje: Katedra mediálních studií (23-KMS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2021
Semestr: zimní
E-Kredity: 7
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (15)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D.
Neslučitelnost : JKM119
Záměnnost : JKM119
Je neslučitelnost pro: JKM119
Je prerekvizitou pro: JJM209
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (03.10.2020)
TÉMA
Předmět poskytuje souhrnný vhled do sociálněvědních výkladů, které chápou komunikační média jako dystopický jev - epistemologicky, ideologicky a kulturně rozkladný fenomén moderní společnosti. Kurz postupně nastíní kritické porozumění médiím z následujících hledisek, které představují oblasti v nichž média působí jako faktor dystopie: poznatelnost světa, rovnost a demokracie, kultivace vkusu a umělecká hodnota, participace a kolaborace. Budou vysvětleny základy postmoderní skepse vůči reprezentačním možnostem médií, klasického marxismu, neomarxismu Frankfurtské školy, kulturálních studií počínaje Birminghamskou školou a kritických výkladů role digitálních médií ve společnosti (digital labour, platform society, datafication).

DISTANČNÍ FORMA VÝUKY
V ZS 2020/21 probíhá výuka formou předem nahraných přednášek, které jsou zveřejňovány u jednotlivých témat v elektronické verzi kurzu na platformě Moodle zde:
https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=10642
Odkazy na videolekce jsou zveřejňované v době, kdy by se odehrávala fyzická přednáška podle rozvrhu, tj. v pondělí 17.00-18.20. (Přesná doba zveřejnění závisí na času, který si vyžádá uploadování videa na platformu Loom. Případná zpoždění, za která se předem omlouvám, jsou daná kolísáním rychlostí uploadování. Nejzazší doba, kdy by měl být v Moodle vždy k dohledání odkaz na novou přednášku je pondělní noc.)
Cíl předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (18.09.2019)

Cílem kurzu je poskytnout základní terminologické a konceptuální nástroje, s jejichž pomocí se budou studenti moci dále věnovat kritickému uvažování o médiích, zejména o jejich propojení s mocí a formami společenské dominance a hegemonie. 

Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (05.10.2020)

Literatura je prezentované v tématických blocích tak, jak jdou v rámci kursu po sobě.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Reprezentace reality – dystopie poznatelnosti světa

Adoni, H. – Mane, S. (1984) Theory of Social Construction of Reality. Communication Research, 11(3): 323-340.

Baudrillard, J. (2006) The Precession of Simulacra. Pp. 453 – 481 in Durham, G.M – Kellner, D. (eds.), Media and Cultural Studies. Keyworks. London: Blackwell.

Berger, P. – Luckmann, T. (1999) Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: CDK. Kapitola 2: Společnost jako objektivní realita, str. 51-127.

Boorstin, D.J. (1961/1992). The Image: The Guide to Pseudo-Events in America. New York: Vintage Books.

Jorgensen, M. – Phillips, L. (2002) Discourse Analysis as Theory and Method. London: Sage. Kapitoly: Laclau and Mouffe´s Discourse Theory; Critical Discourse Analysis, str. 24-95.

McQuail, D. (1999) Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál. Kapitola Informační kvalita, str. 172-175.

Schulz, W. (2000). Média a realita: Ptolemaiovské a kopernikovské pojetí. Pp. 24-40 in Jirák, J.-Říchová, B. (eds.), Politická komunikace a média. Praha: Karolinum.

 

Masová kultura – dystopie kultivace a umělecké hodnoty

Strinati, D. (1995) An Introduction to Theories of Popular Culture. London: Routledge. Kapitola Mass Culture and Popular Culture, pp. 1-45.

Macdonald, D. (1952/1962) Against American Grain. New York: Da Capo Press.

Zahrádka, P. (2009) Vysoké versus populární umění. Olomouc: Periplum.

 

Ideologie – dystopie rovnosti a demokracie

Adorno, T. – Horkheimer, M. (2006) The Culture Industry: Enlightenment as Mass Deception. Pp. 41–72 in Durham, G.M – Kellner, D. (eds.), Media and Cultural Studies. Keyworks. London: Blackwell.

Adorno, T.W. (1954) How to look at television. The Quarterly of Film Radio and Television, 8(3): 213- 235. 

Ang, I. (2018 [1985]) Divákem Dallasu. Praha: Akropolis.

Benjamin, W. (2006) The Work of Art in the Age of Mechanical Reproduction. Pp. 18 – 40 in Durham, G.M – Kellner, D. (eds.), Media and Cultural Studies. Keyworks. London: Blackwell.

Hall, S. (2006 [1980]) Encoding Decoding. Pp. 128-139 in Stuart Hall, Dorothy Hobson, Andrew Loewe, Paul Willis (eds.), Culture, Media, Language. London: Routledge.

Marx, K. (2006) Rulling Class and the Rulling Ideas. Pp. 9 – 12 in Durham, G.M – Kellner, D. (eds.), Media and Cultural Studies. Keyworks. London: Blackwell.

Turner, G. (2003) British Cultural Studies. London: Routledge. Str. 7 – 142.

 

Digitální kapitalismus – dystopie participace a kolaborace

Couldry, N. – Meijas U.A. (2019) The Costs of Connection: How Data Is Colonizing Human Life and Appropriating It for Capitalism. Redwood City: Stanford University Press.

Curran, J - Fenton, N. - Freedman, D. (2012) Misunderstanding the Internet. London: Routledge. Kapitoly 2, 3.

Fuchs, Ch. (2013) Digital Labour and Karl Marx. London: Routledge. Kapitoly 2 a 4.

van Dijck, J. (2018)  Platform Society: Public Values in a Connective World. Oxford: Oxford University Press. Kapitoly 1 a 2.

Metody výuky
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (18.09.2019)

Kurz je veden převážně přednáškovou formou. 

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (06.01.2021)

Předmět je zakončen zkouškou.

Podmínkou absolvování zkoušky je splnění dvou povinností:

  • klasifikovaný domácí úkol (váha 1)
  • závěrečný test z témat probíraných v rámci výkladu a předepsané literatury (váha 2)

 

Klasifikovaný domácí úkol

V rámci posledního tématu v kurzu v Moodlu je zadán klasifikovaný domácí úkol, jeho vypracování je součástí závěrečného hodnocení.

Odkaz na domácí úkol: https://dl1.cuni.cz/mod/assign/view.php?id=437026

Zadaný domácí úkol studenti odevzdávají přes Moodle do 4.1. 2021.

Úkol je tvořen pěti částmi, z každé části lze získat 1 bod. Celkem lze získat 5 bodů, což představuje 100 % úspěšnosti klasifikovaného domácího úkolu. 

 

Závěrečný test je tvořen patnácti uzavřenými i otevřenými otázkami, které vycházejí z odpřednášené problematiky a předepsané literatury.

Odpovědi jsou hodnocené 1, 2, 3 a 4 body. Celkem lze získat maximálně 25 bodů, což představuje 100 % úspěšnosti klasifikovaného domácího úkolu. 

 

Celkový výsledek je získán váženým průměrem výsledku klasifikovaného domácího úkolu  a výsledku závěrečného testu. Klasifikovaný domácí úkol má váhu 1,  závěrečný test má váhu 2.

Celkový výsledek je stanoven podle klasifikační škály:

91 % a více => A

81-90 % => B

71-80 % => C

61-70 % => D

51-60 % => E

0-50 % => F

 

Odkazy na závěrečné testy v Moodle

Závěrečné testy probíhají ve vypsaných termínech v online prostředí Moodle. Test se otevře ve stanoveném termínu na dobu 60 minut. Po uplynutí lhůty se test automaticky zavře a pokusy jsou odeslány k hodnocení.

Odkazy na testy v Moodle jsou zveřejňované zde (níže) a zapsaným studentům jsou zaslané také hodinu před zahájením testu emailem. 

 

Test 8.1. 2021, 10:59-12:00

https://dl1.cuni.cz/mod/quiz/view.php?id=477109

 

Test 15.1. 2021, 10:59-12:00

https://dl1.cuni.cz/mod/quiz/view.php?id=477110

 

Test 22.1. 2021, 10:59-12:00

bude doplněno

 

Test 29.1. 2021, 10:59-12:00

bude doplněno

 

Po spuštění testu se objeví následující vysvětlující text:

Milí studenti,

následuje test z předmětu Kritické teorie médií. 

Test je tvořen otázkami:

  • uzavřenými (vybíráte z nabídnutých možností nebo provedete definovaný úkon, jako je např. seřazení položek atd.)  
  • otevřenými (vkládáte vlastní odpověď)

U uzavřených otázek se vybírá vždy jen JEDNA možnost. 

U otevřených otázek prosím odpovídejte celou větou, jako kdybyste psali esej (bez odkazů na literaturu). Není dovoleno pracovat s žádnými jinými texty, kromě zadání otázek. Není dovoleno získávat informace od druhých osob.

Na zpracování testu máte 60 minut. Po uplynutí doby se test automaticky zavře.

Otázky jsou hodnocené 1, 2, 3 a 4 body. 

Celkem lze dosáhnout maxima 25 bodů, což představuje 100 % úspěšnosti řešení.  

Celkové hodnocení předmětu Kritické teorie médií je tvořeno součtem hodnocení klasifikovaného domácího úkolu a testu. 

Hodně štěstí!

 

Klasifikace testu (i klasifikovaného domácího úkolu) proběhne podle škály, která je na FSV závazná, a to po přepočtu získaného počtu bodů na procentuální podíl úspěšnosti řešení.

91-100%             A

81-90 %              B

71-80 %              C

61-70 %              D

51-60 %              E

0-50 %                F

 

 

 

Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (25.10.2020)

5.10.

Úvod: představení kursu

V úvodní přednášce se student seznámí s organizací kursu, tématy přednášek, podmínkami absolvování kurzu a předepsanou literaturou. Bude take vysvětlen zastřešující pojem “kritické teorie médií”.

 

12.10.

Dystopie poznatelnosti světa: destrukce reality

V přednášce bude rozebrán koncept reprezentace reality v médiích a ukázány esencialistické koncepce, která vycházejí z epistemologické možnosti reprezentovat skutečnost v médiích a  současně poukazují na odklon médií od věrné reprezentace skutečnosti (koncepce objektivity v médiích, Daniel Boorstin, Joli Jensen)

 

19.10.

Dystopie poznatelnosti světa: konstrukce reality

Přednáška vyloží teorie, které pochybují o epistemologické kapacitě jakéhokoli záznamu skutečnosti (včetně médií) vytvářet kopie reality shodné se skutečností samou, tj. zaměří se na konstruktivistické přístupy k médiím (Peter Berger a Thomas Luckmann, Hana Adoni a Sherril Mane, Winfried Schulz, Jean Baudrillard)

 

26.10.

Dystopie kultivace vkusu: masová kultura

Přednáška se zaměří na autory, kteří vnímali media jako zdroj masové kultury s důrazem na estetické hledisko a vnímali je jako zdroj nízké kultury (tj. opak kultury vysoké, umění (Dwight Macdonald).

 

2.11.

Dystopie spravedlnosti a rovnosti: klasický marxismus 

Přednáška představí hlavní pojmy a myšlenkové konstrukty klasického marxismu, užívané v oblasti kritiky médií jakožto ideologického nástroje vládnoucí třídy (falešné vědomí, ideologie, zbožní fetišismus, vládnoucí třída, Karel Marx, Guy Debord)

 

9.11.

Dystopie spravedlnosti a rovnosti: neomarxismus I

Přednáška shrne hlavní pojmy neomarxismu Frankfurtské školy a chápání médií jako zdroje masové kultury upevňující status quo (Theodor Adorno, Max Horkheimer, Walter Benjamin).

 

16.11.

Děkanské volno 

 

23.11.

Dystopie spravedlnosti a rovnosti: neomarxismus II

Přednáška shrne hlavní pojmy neomarxismu Frankfurtské školy a chápání médií jako zdroje masové kultury upevňující status quo (Theodor Adorno, Max Horkheimer, Walter Benjamin).

 

30.11.

Dystopie spravedlnosti a rovnosti: kulturální studia

Přednáška nastíní představu o mediální kultuře jako neustálém vyjednávání mezi dominancí a rezistencí ve společnosti, která je typická pro kulturální studia a tzv. Birminghamskou školu (Graeme Turner, Stuart Hall, Ien Ang).

 

7.12.

Dystopie participace a kolaborace: datafikace a platformita

Přednáška poskytne vhled do současné podoby kritické teorie zaměřující se na procesy digitálního kapitalismu, zejména na roli velkých datových společností provozujících internetové platformy a na proměnu velkých objemů dat ve zboží. (Curran, Fenton, Freedman; José van Dijck, Nick Couldry).

 

14.12.

Dystopie participace a kolaborace: digitální práce

Přednáška ukáže aplikaci teorie nadhodnoty práce Karla Marxe na provoz platforem udržovaných převážně díky neplacené práci jejích uživatelů. (Axel Bruns, Christian Fuchs).

 

21.12.

Individuální příprava na závěrečný test a online konzultace

Vstupní požadavky
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (18.09.2019)
  • přijetí do magisterského studia
  • zapsání předmětu PŘED předmětem Kulturální studia
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK