Teorie právnických osob - HV5080
|
|
|
||
|
Současná právní věda se problematikou právnických osob většinou zabývá na základě platné právní úpravy a
obvykle řeší konkrétní problémy, které s platnou právní úpravou souvisejí. Poněkud stranou zůstává teoretické koncepční vysvětlení základů, na kterých úprava právnických osob spočívá. Cílem předmětu tak bude právě osvětlit původ a vývoj pojmu právnické osoby. Z tohoto hlediska je velmi důležitý pojem osoby morální. Ta totiž představuje klíč, s jehož pomocí lze pochopit vývoj, ve kterém se od pojmu osoby přirozené oddělil pojem osoby morální, aby byl následně nahrazen pojmem osoby právnické. Pojem morální osoby je důležitý i proto, že byl obsažen jako pojem platného práva v ABGB, přičemž však jeho význam byl podstatně odlišný od našeho současného chápání. U kořenů pojmu „právnické osoby“ tak, jak jej chápeme dnes, stál F. C. Savigny, který je také spojován s tzv. teorií fikce. Jeho teorie je však pouze jednou z plejády tzv. „klasických teorií“ právnických osob tak, jak vznikly v průběhu 19. století. Konkrétně se jedná o Gierkeho teoriii reálné svazové osobnosti, zájmovou teorii R. v. Iheringa a kombinovanou teorii E. Bernatzika. Tyto teorie jsou stále důležité, neboť představují základ, na který většina současných teoretiků navazuje. Zásadní předěl pro pojem osoby v právním smyslu znamenal právní normativismus, jehož pojetí právnické osoby bude věnována samostatná přednáška. Následně bude rozebrán současný zahraničním přístup k právnické osobě. Konkrétně půjde o koncepci Rolfa Ostheima, Fritze Rittnera, Gunthera Teubnera, Thomase Raisera, Jerzyho Wróblewského, jakož i autorů, kteří se hlásí k postmoderním přístupům v právní vědě. Poslední přednáška bude věnována současnému teoretickému pojetí právnických osob, tak jak plyne z platného práva. Poslední úprava: Prouza Jaroslav, Mgr. (27.07.2012)
|