PředmětyPředměty(verze: 873)
Předmět, akademický rok 2020/2021
  
Proměny státnosti v procesu europeizace - HV4041
Anglický název: Changes in Statehood in the Process of Europeanization
Zajišťuje: Katedra ústavního práva (22-KUP)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2016
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0 Kv [hodiny/týden]
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. JUDr. Jana Reschová, CSc.
Prerekvizity : HP0682, HP1172
N//Je neslučitelnost pro: HP3621
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: KLOFANDO/PRF.CUNI.CZ (24.11.2014)
Kurs navazuje na výuku státovědy a ústavního práva a koresponduje se zařazením evropského práva a mezinárodního práva veřejného do struktury navazujícího studijního plánu. Účelem kursu je rozvinutí thesí, s nimiž se studenti seznámili v dosavadní výuce tak, aby bylo ozřejmeno logické uchopení konstrukce svazku konfederativního typu, jímž Evropská unie zůstává, a současně nastíněno jeho propojení s některými specifickými prvky federálního charakteru, kterými se toto "úzké společenství států" rovněž vyznačuje.

Kurs vychází z klasických státovědných pojmů (demokratický a svrchovaný právní stát, lid, občanství), zachycuje snahu o jejich transformaci v kontextu evropské integrace, a podrobuje kritickému zkoumání otázku legitimizace unijního politického zřízení. Jednotlivé tematické okruhy tak reflektují základní státovědné kategorie, nevyhýbají se však ani interdisciplinárnímu přesahu k teorii mezinárodních vztahů či politologii, a to zejména za situace, kdy odborné debaty v těchto disciplínách (Majone, Moravcsik, Follesdal) vyvolávají reakci v podobě snahy o vytvoření nové kvality integrace vymykající se klasickým státovědným konstrukcím (např. teorie pooled sovereignty či konstrukce Unie občanů a států).





Literatura:

Povinná literatura:

1) V. Pavlíček a kol. Ústavní právo a státověda. II. díl. Ústavní právo České republiky. 1. úplné vydání. Praha 2011, s. 351-354, 715-716, 883, 887, 890-892, 1060-1095.
2) V. Pavlíček. Suverenita v procesu integrace. In: V. Pavlíček a kol., Suverenita a evropská integrace. Praha 1999, s. 9-47 (zejm. část III textu).
3) ustanovení právních aktů uvedená níže u jednotlivých témat
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Zuzana Peřinová (11.02.2016)

Předmět je zakončen písemným testem zaměřeným na dílčí témata diskutovaná na jednotlivých hodinách.

Sylabus
Poslední úprava: KLOFANDO/PRF.CUNI.CZ (18.02.2015)

Úvod: Základní pojmy a vlastnosti státního celku a jeho právního řádu v kontextu nadnárodní integrace

(státní suverenita, normotvorné ohnisko právního řádu, lid a občanská práva, aplikační přednost a přímý účinek nadnárodního právního řádu)

Doporučená literatura: 1) J. Kysela, Měnící se struktura právního řádu a jeho atributy. In: Eric Stein Working Paper 1/2009 http://www.ericsteinpapers.cz/info/papers/2009-1; 2) M. Tomášek, Mechanismy resistence národního ústavního práva vůči právu evropskému. In: Právník 11/2003, s. 1057-1074.

 

Státy a jejich ústavy v procesu europeizace

(včetně dopadů na dělbu moci ve státě a strukturu státní moci)

Doporučená literatura: 1) P. Mlsna, Reflexe komunitárního práva v ústavách středoevropských států. In: Časopis pro právní vědu a praxi 1/2008, roč. 16, s. 22-30. http://www.law.muni.cz/dokumenty/2770

 

Démos a občané. Nad problematikou státního a unijního občanství

(vč. zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti a jeho mezí, rozvoj konceptu unijního občanství v judikatuře SDEU)

Smlouva o Evropské unii: čl. 1-3, 9. Smlouva o fungování Evropské unie: čl. 18-25.

Doporučená literatura: 1) J. Isensee, Evropský národ? In: Kontexty 3/2009, s. 69-80; 2) U. Di Fabio. Nadstátní společenství: Národ Evropanů, nebo celosvětový národ? In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 67-74.

 

Smluvní základ integrace a otázka evropské ústavy

(včetně problematiky záruk právního státu a prvků federálního zřízení v EU)

Doporučená literatura: 1) V. Belling, Federální model a evropská realita. Krize legitimity a její překonání. In: Mezinárodní vztahy 3/2006, s. 5-18; 2) J. H. H. Weiler. Federalismus a konstitucionalismus: evropský Sonderweg. In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 9-29.

 

Demokratický deficit EU a úsilí o jeho překonání nástroji přímé, zastupitelské a participativní demokracie 

(včetně evropské občanské iniciativy a fungování politických stran na evropské úrovni)

Smlouva o Evropské unii: čl. 10, 11.

Doporučená literatura: 1) V. Belling, Legitimita moci v postmoderní době. Brno 2009, s. 125- 155, 165-189; 2) A. Moravcsik. Trápí Evropu skutečně "deficit demokracie"? In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 29-55.

 

Národní parlamenty a legitimita rozhodování v EU

(včetně důsledků pro fungování unikamerálního a bikamerálního zřízení)

Smlouva o Evropské unii: čl. 12, 48. Protokol o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii (připojený k Lisabonské smlouvě).

Doporučená literatura: 1) J. Georgiev, Doslov: Snížení demokratického deficitu posílením národních parlamentů. In: V. Belling, Legitimita moci v postmoderní době. Brno 2009, s. 165-189; 2) P. Kolář, J. Kysela, J. Syllová, J. Georgiev, Š. Pecháček, Parlament České republiky. 3. vydání, Praha 2013, s. 367-386; 3) § 109a až 109l zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a § 119a až § 119s zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.

 

Zásada subsidiarity v praxi legislativního procesu EU

(právní základ v ústavách členských států a primárním právu EU, politická a soudní praxe)

Smlouva o Evropské unii: čl. 4, 5. Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality (připojený k Lisabonské smlouvě).

Doporučená literatura: 1) J. Georgiev (ed.), Princip subsidiarity v právní teorii a praxi. Praha 2007, s. 15-25, 40-46, 106-118.

 

Spolkový ústavní soud a recepce doktríny Solange, Maastricht a Lisabon ústavními orgány jiných členských států

Doporučená literatura: 1) J. Kust (ed.), Evropská inspirace z Karlsruhe. Praha 2009; 2) V. Belling, J. Malíř, L. Pítrová, Kontrola dělby pravomocí v EU se zřetelem ke kompetenčním excesům. Praha - Plzeň 2010, s. 94-130.

 

Vztah ústavních soudů členských států a Soudního dvora EU

Doporučená literatura: 1) nálezy Ústavního soudu Pl. ÚS 50/04, 66/04, 19/08 a 5/12 (shrnuto např. v povinné literatuře nebo sborníku A. Gerloch, J. Wintr (ed.), Lisabonská smlouva a ústavní pořádek ČR. Plzeň 2009); 2) judikatura ústavních soudů ostatních členských států - přehledně např. http://lehrstuhl.jura.uni-goettingen.de/tschmitz/Lehre/Jurisprudence-on-integration-2.htm

 

Aktuální otázky hospodářské a měnové integrace

(záchranné fondy, fiskální pakt, evropský semestr)

Smlouva o fungování Evropské unie: čl. 2-6, 121, 126.

Doporučená literatura: M. Tomášek. Omezuje europeizace rozhodování ústavních institucí ČR? In: A. Gerloch, J. Kysela a kol., 20 let Ústavy České republiky. Ohlédnutí zpět a pohled vpřed. Praha 2013, s. 209-230.

 

Interdisciplinární rozměr diskuse o ústavní identitě nadnárodních celků

Doporučená literatura: 1) A. Follesdal - S. Hix, Why There is a Democratic Deficit in the EU: A Response to Majone and Moravcik. In: Journal of Common Market Studies 3/2006, s. 533-562. 2) P. Lindseth, Equilibrium, Demoi-cracy, and Delegation: On the ‘Administrative, not Constitutional’ Legitimacy of European Integration. JMWP 07/2013, http://www.jeanmonnetprogram.org/papers/13/documents/Lindseth.pdf

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Zuzana Peřinová (11.02.2016)

Předmět je zakončen písemným testem zaměřeným na dílčí témata diskutovaná na jednotlivých hodinách a na literaturu.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK