PředmětyPředměty(verze: 953)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Environmentální politika a udržitelný rozvoj - HP1282
Anglický název: Environmental Policy and Sustainable Development
Zajišťuje: Katedra práva životního prostředí (22-KPZP)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:ústní
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: HOPV0061
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D.
Třída: správní právo
právo životního prostředí
teorie práva
Kategorizace předmětu: Právo > Správní právo, Právo životního prostředí, Mezinárodní právo veřejné, Teorie práva
Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000
Ve slož. prerekvizitě: HM1901
Anotace
Předmět je určen především studentům nižších ročníků studia na Právnické fakultě UK, ale i všem ostatním, kteří ještě neměli zapsán a absolvován žádný z právních předmětů na Katedře práva životního prostředí. Pro tyto studenty Právnické fakulty UK má být tento předmět úvodem do problematiky ochrany životního prostředí a vhodnou přípravou pro studium zejména povinných předmětů Právo životního prostředí I a II a je rozvíjející povinně volitelné předměty, zaměřené na právo. Předmět je tedy zaměřen na získávání spíše základních věcných znalostí studenta, jen omezeně pak právních, které jsou však nezbytně nutným základem a přípravou pro studium právních předmětů na katedře, neboť v případě právních předmětů již není čas na ony věcné základy, naopak, jejich znalost se již předpokládá a má usnadnit studium právních otázek ochrany životního prostředí.

Cílem předmětu je, aby jeho absolvent získal základní přehled o věcné i právní části problematiky, dokázal analyzovat environmentální problémy a pracovat se souvisejícími strategickými dokumenty environmentální politiky v rámci jednotlivých částí materie předmětu (jak na úrovni mezinárodní, evropské, tak české) a na základě získaných znalostí být připraven je aplikovat v praxi.
Zaměřením se jedná o znalostní předmět s multioborovým přesahem, který obsahuje nutná základní východiska věcného rázu a kombinuje je s přístupem právním, zejména v oblasti veřejnoprávní regulace. Přestože pro úspěšné absolvování předmětu není znalost právních předpisů nutná, a tento předmět by naopak měl studenty seznámit spíše s věcnými základy problematiky ochrany životního prostředí a teprve na něj by mělo navazovat studium právních předmětů, základní orientace alespoň v některých pramenech práva, je vhodná. Vzhledem k rychlému vývoji zejména v oblasti adaptací na klimatické změny je vysoce doporučeno, aby studenti zvládali práci s cizojazyčnými zdroji, nejčastěji v anglickém, francouzském či německém jazyce.

Předmět v úvodu seznámí studenty s aktuálními problémy životního prostředí, především s adaptací na klimatické změny, poškozováním ozónové vrstvy Země, ohrožením biologické rozmanitosti, chemizací prostředí, znečištěním vod, ztrátou pitné vody, environmentálními riziky a zdroji ohrožení, jakými jsou odpady, hluk, atd. Všechny uvedené problémy jsou uváděny do souvislosti s jejich globálními, regionálními a lokálními příčinami a důsledky, zejména s průmyslovým růstem, s růstem spotřeby a s růstem populace. Tyto věcné souvislosti jsou základem pro výklad vzniku specializovaného druhu politiky, kterým je environmentální politika.

Vzhledem ke globální a přeshraniční povaze většiny ekologických problémů má zvláštní místo ve výkladu role OSN a mezinárodní vztahy na přelomu 20. a 21. století. Stěžejní jsou celosvětové konference o životním prostředí a udržitelném rozvoji, pořádané periodicky OSN v letech 1972 až 2012. Klíčový význam má role Evropské unie, která pravidelně k environmentální politice přijímá akční programy, aktuálně platný 8. Akční program pro životní prostředí, a především strategie Evropské komise European Green Deal 2019-2024 a na ni navazující jiné koncepční dokumenty.
Ekologické problémy a jejich environmentální souvislosti přisuzují nové role tradičním aktérům politiky počínaje státem a orgány moci zákonodárné, výkonné a soudní, přes politické strany a hnutí, až po nevládní aktéry, zejména spolky na ochranu životního prostředí, průmyslové podniky, podnikatele, vlastníky pozemků, finanční instituce, až po jednotlivce jako např. vědci, novináři či spotřebitelé. Environmentální politika je založena na řadě nástrojů a metod, jako jsou právní a ekonomické nástroje, nástroje organizační, výchova a vzdělávání aj.

Speciálně je v předmětu soustředěna pozornost na aktuální témata a specifické otázky, jako jsou dopady ruské agrese na životní prostředí Ukrajiny a rizika pro životní prostředí okolních států, problematika ochrany lidských práv, environmentální migrace, obchodu ve vztahu k životnímu prostředí, využívání přírodních zdrojů, či udržitelný cestovní ruch, sport, turistika a její dopady zejména na zvláště chráněná území.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (14.09.2023)
Požadavky ke zkoušce

1.      U zkoušky si student losuje 2 otázky.

2.      Zkouška je klasifikována zkoušejícím, a to známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a"(4).

3.      Zkoušku může student opakovat dvakrát (tři pokusy celkově).

4.     Konání zkoušky není podmíněno účastí na přednáškách.

5.      U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné materiály.

6.      Seznam zkušebních otázek:

1.      Environmentální problémy, příčiny, globální problémy životního prostředí, související globální problémy lidstva.

2.      Změna klimatu jako globální problém – příčiny, důsledky a souvislosti.

3.      Pojem environmentální politika, vznik a vývoj environmentální politiky na mezinárodní úrovni, vědecké osobnosti stojící u zrodu environmentální politiky.

4.      Cyklus environmentální politiky (fáze).

5.      Udržitelný rozvoj (pojem, obsah, odraz v pramenech environmentální politiky).

6.      Základní zásady environmentální politiky.

7.      Mezinárodní obchod a ochrana životního prostředí.

8.      Světová obchodní organizace a ochrana životního prostředí.

9.      Celosvětové konference OSN o životním prostředí a udržitelném rozvoji (Stockholm, Rio de Janeiro, Summit Millenium, Johannesburg, Rio+20).

10.   Vývoj mezinárodních vztahů v oblasti ochrany životního prostředí.

11.   Významné mezinárodní vládní a nevládní organizace a osobnosti politiky a vědy z oblasti ochrany životního prostředí.

12.   Aktéři environmentální politiky.

13.   Státní aktéři environmentální politiky, úloha politických stran v environmentální politice.

14.   Nestátní aktéři environmentální politiky.

15.   Vývoj environmentální politiky EU (akční programy ochrany životního prostředí, JEA 1987, Lisabonská dohoda 2007).

16.   Environmentální politika EU (primární a sekundární prameny, Strategie European Green Deal, vztahy k ostatním společným politikám EU).

17.   Environmentální politika ČR (vztah k EU, hlavní strategické dokumenty), prostředky environmentální politiky v ČR.

18.   Využívání přírodních zdrojů v ČR (stav a problémy jednotlivých ekosystémů, druhů a krajiny).

19.   Udržitelný cestovní ruch, sport, turistika (ve zvláště chráněných územích a mimo ně).

20.   Ochrana lidských práv ve vztahu k životnímu prostředí: individuální práva.

21.   Ochrana lidských práv ve vztahu k životnímu prostředí: skupinová práva domorodých národů.

22.   Environmentální migrace.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (14.09.2022)
Sylabus

Předmět je vyučován formou přednášek a zahrnuje tato témata:

-        Environmentální politika a udržitelný rozvoj, úvod do problematiky (základní pojmy, cíle, vývoj, vědecké osobnosti stojící u zrodu environmentální politiky a jejich díla, cyklus a fáze environmentální politiky).

-        Globální problémy životního prostředí v éře klimatických změn, regionální a lokální problémy.

-        Využívání přírodních zdrojů a jejich dopady na životní prostředí v České republice.

-        Mezinárodní vztahy v environmentální politice (vývoj přístupů mezinárodního společenství, „legendární“ průmyslové havárie s významnými dopady na životní prostředí, základní konference OSN, klíčové subjekty a aktéři environmentální politiky, včetně nositelů Nobelových cen, zásady environmentální politiky).

-        Strategie environmentální politiky v EU (akční programy, Strategie European Green Deal, primární a sekundární prameny, vztah k jiným společným politikám).

-        Environmentální politika ČR, prameny, zásady a prostředky.

-        Aktéři environmentální politiky (státní a nestátní aktéři, role politických stran, role obcí).

-        Mezinárodní obchod a ochrana životního prostředí (ekonomické aspekty environmentální politiky, role WTO).

-        Ochrana životního prostředí a lidská práva (individuální lidská práva, kolektivní lidská práva).

-       Dopady ruské agrese na životní prostředí Ukrajiny a rizika pro životní prostředí okolních států

-        Environmentální migrace.

-        Udržitelný cestovní ruch, sport, turistika (problémy vně a uvnitř zvláště chráněných území).

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (14.09.2023)
Studijní opory

Základní literatura:

1.      Stejskal, V., Žákovská, K. Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Učební pomůcka. Sylabus prezentací a přednášek, PF UK Praha (bude elektronicky distribuováno aktuálním účastníkům kurzu)

2.      Damohorský, M. a kol.: Právo životního prostředí. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010

Ostatní literatura:

1.      Brundtlandová, G. H. (ed.): Naše společná budoucnost, Academia, Praha 1991.

2.      Gore, A.: Země na misce vah, Argo, Praha 2000.

3.      Kolářová, H.: Udržitelný rozvoj: hledání cest, které nekončí.  COŽP UK Praha 2006.

4.     Moldan, B. Životní prostředí v globální perspektivě, Nakl.Karolinum, Praha 2020

5.      Nováček, P. Udržitelný rozvoj, Univerzita Palackého, Olomouc 2010

6.      Stejskal, V.: Úvod do právní úpravy ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost. Linde Praha 2006.

7.      Tichá, T. a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. ABF Praha 2004.

Strategické environmentálně politické dokumenty a další studijní materiály z mezinárodních konferencí:

1.      Konference OSN o životním prostředí a rozvoji. Dokumenty a komentáře, Management Press, Praha 1993.

2.      Konference o udržitelném rozvoji WSSD, Johannesburg 2002 – sborník dokumentů ze summitu, ČEU 2003.

3.      Cíle udržitelného rozvoje OSN, 2015

4.      Osmý Akční program životního prostředí, Evropská komise, 2021  

5.      Státní politika životního prostředí ČR 2021–2030 

6.      Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství na léta 2016-2025 

7.      Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, 2030

8.      Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti 2020-2030 

9.      Strategie „Zelená dohoda pro Evropu 2019-2024“

10.   Zprávy o stavu životního prostředí v ČR a v jednotlivých krajích

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (14.09.2022)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK