Předmět si klade za cíl seznámit studenty s právní terminologií, základními právními vztahy a instituty a se základy právní argumentace a právního myšlení. Probírána látka je však vykládána šířeji, a to jako spojovací článek mezi různými právními obory a odvětvími, což umožňuje nejenom teoretické zobecnění různých aspektů práva, ale i postihnutí různých dimenzí fenoménu práva. Na společné přednášky navazuje diferenciovaná seminární výuka, v rámci, které studenti mají možnost proniknout hlouběji pod povrch některých složitých, povětšinou právněfilozofických otázek a současně se vytváří i vhodná atmosféra pro vštěpování základních profesně-etických postojů a přístupů k právu a k výkonu právních povolání (postupy lege artis). Seminární výuka slouží tedy též k vytváření základních dovednostních návyků typických pro výkon právních profesí.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
Metody výuky
V závislosti na protiepidemických opatřeních je plánována prezenční výuka seminářů v souladu s pravidly organizace výuky v zimním semestru. Přednášky budou za příznivé epidemické situace probíhat kontaktním způsobem; po jejich skončení budou již natočené přednášky uveřejněny na fakultním kanále YouTube.
Poslední úprava: Sojka Miroslav, Mgr. (04.05.2023)
Kontroly studia předmětu a podmínky pro jejich úspěšné vykonání, způsob hodnocení
1.Klasifikovaný zápočet je studentům udělován v seminářích. Klasifikovaný zápočet se uděluje vedoucím semináře podle následující klasifikační stupnice:
20-18 bodů - 1
17-15 bodů - 2
14-12 bodů - 3
11 a méně bodů - 4
2.Povinným základem pro klasifikaci je výstupní test, za který je možné získat maximálně 20 bodů.
3.Podmínkou pro získání klasifikovaného zápočtu je alespoň 70% účast na seminářích a alespoň 60 % bodů z výstupního testu.
4.Kompenzace za neúspěšný výstupní test představují věcně správná vystoupení na semináři či znalosti v dílčích testech nebo ústním přezkoušení – až 5 bodů nebo úspěšně obhájená seminární práce až 10 bodů.
5.Při klasifikovaném zápočtu není možné používat právní předpisy ani jiné zdroje.
6.Klasifikovaný zápočet nemá opravné termíny.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
Sylabus
Předmět zahrnuje tato témata:
-Pojem práva, právo objektivní a právo subjektivní; právo pozitivní a právo přirozené; sociologický přístup k právu; právo a právní vědomí; právo a právní věda
-Právní normy – pojem, obecné a specifické rysy právních norem, jejich struktura
-Právní normy – působnost, klasifikace
-Právní normy a právní principy (pojem právního principu, význam právních principů v recentním právu, jejich klasifikace, vztah k právním normám)
-Prameny práva – pojem, klasifikace
-Prameny práva (právní řád) České republiky
-Tvorba práva v České republice
-Typy právní kultury (kontinentální, angloamerický, islámský)
-Systém práva; jednota a diferenciace na právní odvětví. Právo soukromé a právo veřejné, právo hmotné a právo procesní
-Vztah práva národního a mezinárodního; právo Evropské unie
- Právní myšlení a argumentace
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
Studijní opory
Základní literatura
1.Gerloch, A. Teorie práva. 8. vydání Plzeň: Aleš Čeněk, 2021
2.Gerloch, A. a kol. Praktikum teorie práva. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2017
Ostatní literatura
1.Beran, K. Pojem osoby v právu. Osoba, morální osoba, právnická osoba. Praha: Leges, 2012
2. Bobek, M.; Kühn, Z. a kol. Judikatura a právní argumentace. 3. vyd., Praha: Auditorium, 2025
3. Boguszak, J.; Čapek, J.; Gerloch, A. Teorie práva. 2. vyd., Praha: ASPI, 2004
4. Gazda, V. Hledání pravdy v civilním procesu. Praha: Wolters Kluwer, 2020
5. Gerloch, A.; Beran, K. a kol. Funkce a místo právní odpovědnosti v recentním právním řádu. Praha: Leges, 2014
6. Gerloch, A.; Kysela, J.; Kühn, Z.; Wintr, J.; Tryzna, J.; Maršálek, P.; Beran, K. Teorie a praxe tvorby práva. Praha: ASPI, 2008
7. Gerloch, A.; Tryzna, J.; Wintr, J. (eds) Metodologie interpretace práva a právní jistota. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012
8. Gerloch, A.; Žák Krzyžanková, K. (eds) Právo v měnícím se světě. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020
9. Gerloch, A.; Žák Krzyžanková, K. (eds) Soukromé a veřejné v kontextu institucionálních a normativních proměn práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2017
10. Koloušek, M.: Vztah spravedlnosti a státu a jeho proměna v současnosti. Praha 2022
11. Knapp, V. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1995
12. Kühn, Z. Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře. Praha: Karolinum, 2002
13. Maršálek, P. Právo a společnost. Praha: Auditorium, 2008
14. Maršálek, P. Příběh moderního práva. Praha: Auditorium, 2018
15. Ondřejek, P. Princip proporcionality a jeho role při interpretaci základních práv a svobod. Praha: Leges, 2012
16. Ondřejek, P. Koncepce práva jako systému. Praha: Wolters Kluwer, 2020
17. Tryzna, J. Právní principy a právní argumentace. K vlivu právních principů na právní argumentaci při aplikaci práva. Praha: Auditorium, 2010
18.Tryzna, J. Retroaktivita v právu. Praha: Auditorium 2024
19. Večeřa, M.; Gerloch, A.; Beran, K.; Schlosser, H.; Rudenko, S. Všeobecná teória práva.Plzeň, Aleš Čeněk, 2017
20. Wintr, J. Metody a zásady interpretace práva. 2. vydání. Praha: Auditorium 2019
21. Wintr, J. Říše principů. Obecné a odvětvové principy současného českého práva. Praha: Karolinum 2006
22. Žák Krzyžanková, K. Právní interpretace – mezi vysvětlováním a rozuměním. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019
23. Žák Krzyžanková, K.; Kühn, Z.; Beran, K.; Maršálek, P.; Wintr, J.; Ondřejek, P.; Tryzna, J. (eds) Právo jako multidimenzionální fenomén. Pocta prof. Aleši Gerlochovi k 65. narozeninám. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
Výsledky učení
1. Studující vysvětlí pojem práva jako multidimenzionální normativní a společenský fenomén, objasní jeho nejednoznačnost, rozliší právo od jiných normativních systémů, zejména morálky a společenských norem, a vysvětlí rozdíl mezi právem a právním vědomím.
2. Studující porovná základní právněteoretická pojetí práva (přirozenoprávní a pozitivněprávní) a vysvětlí jejich systematické důsledky pro chápání klíčových institutů teorie práva, zejména právní normy, právní subjektivity, subjektivních práv, interpretace a aplikace práva.
3. Studující analyzuje roli pravidel pro organizaci lidské společnosti a zhodnotí různé přístupy k různým podobám normativity. 4. Studující charakterizuje pojem právní normy, rozpozná její základní znaky a odliší právní normu od nenormativních výroků.
5. Studující aplikuje poznatky o struktuře právní normy při analýze konkrétních ustanovení právních předpisů, identifikuje jednotlivé části právní normy a objasní jejich funkci v různých typech ustanovení platného práva. 6. Studující rozliší právní normy podle jejich struktury, porovná normy s klasickou a zvláštní strukturou a objasní rozdíly v jejich funkci a způsobu jejich aplikace v právním systému.
7. Studující identifikuje kogentní a dispozitivní právní normy v konkrétních ustanoveních právních předpisů, vysvětlí jejich praktické důsledky a posoudí, jakým způsobem lze rozeznat dispozitivní povahu právní úpravy. 8. Studující charakterizuje jednotlivé typy působnosti právní normy (věcnou, osobní, prostorovou a časovou), vysvětlí jejich význam, základní kritéria rozlišení a analyzuje jejich vzájemné souvislosti při aplikaci práva.
9. Studující aplikuje poznatky o působnosti právních norem při řešení konkrétních právních situací a rozlišuje různé formy retroaktivity (pravou, nepravou), přičemž hodnotí jejich vliv na právní jistotu a ochranu nabytých práv. 10. Studující analyzuje pojetí práva jako systému, identifikuje sjednocující prvky v právu i různá kritéria diferenciace práva.
11. Studující identifikuje a vysvětlí principy soukromoprávní a veřejnoprávní metody právní regulace, rozlišuje hmotněprávní a procesněprávní úpravu i jednotlivá právní odvětví a demonstruje výše uvedené rozdíly na konkrétních právních příkladech. 12. Studující rozlišuje jednotlivé významu pojmu prameny práva (formální, materiální, gnoseologický), analyzuje rozdíly jednotlivých pojetí pramenů práva ve vztahu k právu de lege lata a de lege ferenda.
13. Studující rozlišuje jednotlivé druhy pramenů práva ve formálním smyslu, definuje podmínky závaznosti a aplikace jednotlivých pramenů práva ve formálním smyslu. 14. Studující definuje jednotlivé prameny českého práva, analyzuje systém českého práva z hlediska jeho struktury.
15. Studující vysvětluje požadavky kladené na jednotlivé prameny českého práva, aplikuje rozdíly mezi primárními a sekundárními předpisy na jednotlivé příklady takových pramenů českého práva. 16. Studující vysvětlí základní charakteristiky mezinárodního práva a jeho odlišnosti od vnitrostátních právních řádů v kontextu fungování mezinárodního a vnitrostátního práva jako odlišných normativních systémů.
17. Studující analyzuje a vysvětlí různá pojetí vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva, včetně jejich důsledků pro recepci mezinárodněprávních závazků a aplikaci mezinárodního práva ve vnitrostátním právním řádu. 18. Studující vysvětlí zvláštnosti a autonomii práva EU, rozliší principy upravující vztah unijního a vnitrostátního práva a analyzuje způsoby, jimiž právo EU ovlivňuje národní právní řád, včetně dopadů na rozhodovací praxi vnitrostátních orgánů.
19. Studující popíše a odliší prameny primárního a sekundárního práva EU a jejich tvorbu, objasní rozsah a limity unijních kompetencí a aplikuje pravidla implementace a předběžné otázky v rámci vnitrostátní aplikace unijního práva.
20. Student vysvětlí a analyzuje základní atributy kontinentálního typu právní kultury, identifikuje a charakterizuje jeho hlavní prameny práva, význam kodifikace a kodexů i roli judikatury a posoudí tendence sbližování s angloamerickým právním systémem; získané poznatky aplikuje na konkrétní právní situace či příklady.
21. Student vysvětlí pojem common law a jeho různé významy, charakterizuje základní atributy angloamerického typu právní kultury a jeho prameny práva, analyzuje mechanismy zajištění právní jistoty a flexibility práva v tomto systému a porovná hlavní rozdíly mezi právem Anglie a právem USA, přičemž tyto poznatky dokáže aplikovat na konkrétní případy. 22. Studující popíše a analyzuje právní myšlení a právní argumentaci, rozliší proces vzniku právního závěru od jeho odůvodnění a posoudí různé typy právního uvažování a argumentačních metod z hlediska jejich relevance, síly a korektnosti.
23. Studující samostatně analyzuje a vytváří právní argumentaci, identifikuje a koriguje argumentační fauly, chyby či slabiny v právních textech a formuluje konzistentní a přesvědčivé odůvodnění právních závěrů s využitím vhodných logických, materiálních a institucionálních pravidel.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
Požadavky k zápisu
Rekvizity materiální (doporučení pro zápis předmětu):Pro zapsání předmětu Teorie práva I není stanovena podmíněnost jeho zápisu absolvováním jiného předmětu.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)