Pracovní právo I - HP0641

• Anglický název: Labour Law I
• Zajišťuje: Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (22-KPP)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2018 do 2019
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/2, Z [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Staré označení: 64
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.
• Vyučující: JUDr. Ljubomír Drápal; prof. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.; prof. JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D.; JUDr. Lucie Matějka Řehořová, Ph.D.; doc. JUDr. Jakub Morávek, Ph.D.; prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.; prof. JUDr. Věra Štangová, CSc.; doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D., DSc.; JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D.; doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
• Třída: pracovní právo a právo sociálního zabezpečení
• Kategorizace předmětu: Právo > Pracovní právo a sociální zabezpečení
• Korekvizity : HP0271, HP0402, HP0682, HP1172, HP1322
• Záměnnost : HHP0641
• Je korekvizitou pro: HP0642, HP1772, HP0020
• Je prerekvizitou pro: HP2082, HP1771

Anotace

Obor práva, při jehož výuce je věnována pozornost těmto oblastem - individuální pracovní právo, kolektivní
pracovní právo a vybrané aspekty z oblasti právní úpravy zaměstnanosti.

Poslední úprava: Morávek Jakub, doc. JUDr., Ph.D. (02.02.2021)

Požadavky ke zkoušce

Studijní literatura:

Bělina, M., Pichrt, J. a kol., Pracovní právo, 7. doplněné a podstatně přepracované vydání, Praha: C. H. Beck, 2017
Hůrka, P. a kol., Pracovní právo v bodech s příklady, 4. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014
Pichrt, J., Drápal, L. a kol. Případové studie pracovněprávní, C. H. Beck, 2015

Právní předpisy:

Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů
Zák. č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů,
Zák. č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru na bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
Zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, ve zn. p. p.
Zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci .., ve zn. p. p.
Zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, ve zn. p. p.
Nař. vl. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
Zák. č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaruč. mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí .., ve zn. p. p.
Zák. č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě
Zák. č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zák.), ve zn. p. p.
Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Poslední úprava: Pichrt Jan, prof. JUDr., Ph.D. (20.02.2020)

Sylabus

čeština

Obor pracovního práva lze spolu s oborem práva sociálního zabezpečení podřadit pod širší pojem, jímž je tzv. sociální právo.

Pracovní právo lze dělit z různých hledisek. Již tradiční je dělení na tzv. individuální pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při výkonu závislé práce) a kolektivní pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem, resp. zástupci zaměstnavatelů).

Historicky první a současně asi nejdůležitější oblastí, která tvoří pracovní právo, je individuální pracovní právo. Individuální pracovní právo bývá zpravidla chápáno jako soubor právních vztahů, v nichž pracovní sílu fyzické osoby (zaměstnance) užívá za odměnu jiný subjekt - zaměstnavatel, kterým je právnická nebo fyzická osoba. Jedná se tedy o vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Těžiště úpravy individuálního práva je obsaženo v zákoníku práce.

Druhou oblastí pracovního práva (která se v řadě případů prolíná s individuálním pracovním právem a doplňuje ho) je kolektivní pracovní právo. Kolektivní pracovněprávní vztahy zahrnují právní vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (v ČR jsou jimi především odborové organizace) a zaměstnavateli, resp. jejich sdruženími. Součástí kolektivního pracovního práva je však též soubor norem, které jsou výsledkem smluvněprávních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů (především normativní část kolektivních smluv). Kolektivní pracovněprávní vztahy jsou právně upraveny jednak přímo v zákoníku práce, který upravuje především jejich hmotněprávní stránku a jednak v zákoně o kolektivním vyjednávání, který upravuje především procesněprávní stránku těchto vztahů a současně stanoví subsidiární použití zákoníku práce.

Vedle toho bývá pod předmět pracovního práva podřazována i právní úprava zaměstnanosti, jíž rozumíme soubor právních norem regulující vztahy, které vznikají při realizaci práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a souvisejícím hmotném zabezpečení podle čl. 26 LZPS. Právní úprava zaměstnanosti, je charakteristická, oproti právní úpravě shora zmíněných oblastí, primárně veřejnoprávní metodou úpravy, s tím že i právní vztahy, které reguluje, mají převážně veřejnoprávní charakter. Lze ji tudíž v rámci pojmu sociálního práva vnímat co do podstaty spíše blíže právu sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu je v rámci výuky předmětu pracovního práva věnována pozornost pouze vybraným aspektům z oblasti zaměstnanosti, které mají úzkou vazbu primárně na předmět právní úpravy individuálního pracovního práva (zejména agenturní zaměstnávání, zaměstnávání cizinců, zaměstnávání osob se zdravotním postižením atp.).

Pracovní právo historicky vzniklo zejména z důvodu potřeby chránit slabší stranu pracovního vztahu, tj. zaměstnance. I v současné době je možno považovat ochrannou funkci za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva. Na druhou stranu nelze tuto funkci rozhodně považovat za jedinou. Vedle ochranné funkce hraje nezanedbatelnou i organizační funkce pracovního práva. Pracovní právo vytváří rámec a podmínky, za nichž se uskutečňuje pracovní proces, vymezuje míru práce, odměny za práci a stanoví pravidla pro fungování trhu práce. Poskytuje rovněž zaměstnavatelům nástroje pro řízení podniku a jednotlivých zaměstnanců a jejich kolektivů. Dále vytváří podmínky i pro účast zaměstnanců a jejich organizací a orgánů na řízení podniků.

Obsahový a personální rozpis výuky - přednášek z předmětu Pracovní právo I.

Přednášky se konají v letním semestru  každý čtvrtek od 12:00 v místnosti č. 100                                                                                                                                          

 

1)         Předmět pracovního práva, jeho prameny a postavení v systému práva (prof. Štangová)

2)         Pracovněprávní vztahy a právní vztahy účasti na práci (prof. Pichrt)

3)         Pracovněprávní skutečnosti (dr. Morávek) 

4)         Vznik pracovního poměru a jeho obsah (prof. Pichrt) 

5)         Změny pracovního poměru (prof. Pichrt)

6)         Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů (Doc. Hůrka)

7)         Skončení pracovního poměru - I. (doc. Štangová) 

8)         Skončení pracovního poměru - II. (doc. Štangová) 

9)         Pracovní doba, doby odpočinku (doc.Štefko) 

10)       Dovolená (doc.Vysokajová)

11)       Mzda a plat (doc. Hůrka)       

12)       Překážky v práci (prof. Pichrt) 

                                           

 

Semináře 

1. Předmět pracovního práva, jeho prameny a postavení v systému práva

2. Pracovněprávní vztahy

3. Pracovněprávní skutečnosti

4. Vznik pracovního poměru

5. Vznik pracovního poměru

6. Změny pracovního poměru

7. Skončení pracovního poměru

8. Skončení pracovního poměru

9. Pracovní doba, doby odpočinku

10. Dovolená

11. Mzda a plat

 

 

Obsahové rozvržení výuky seminářů je pouze orientační, učitel vedoucí konkrétní seminární výuku rozhoduje o aktuálním programu seminářů. 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední úprava: Havránková Vladislava, Mgr. (29.01.2020)

angličtina

Labour law is a system of legal provisions, which essentially regulate three areas. Individual labour law, as the most important discipline, was the first area to emerge in the course of time. It comprises legal relationships which occur when an employer (a legal or natural person) uses the force of an employee (a natural person) in exchange for remuneration. Such relationships between employers and employees are primarily governed by the Labour Code.

The second area (often closely linked with individual labour law) is collective labour law. This discipline deals with collective relations which exist between collectively represented employees (e.g. trade unions) and employers, including employer associations. In addition, collective agreements are covered as well. Collective labour relations are regulated by the Labour Code (the substantive part) and the Collective Bargaining Act (the procedural part and the subsidiarity of the Labour Code).

The third area which falls under labour law is the legal regulation of employment. It covers relationships which arise when a person exercises the right to acquire the means of his or her livelihood by work under Article 26 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The underlying relationships arise between citizens and the relevant state authorities (Ministry of Labour and Social Affairs and employment office), employers and the relevant state authorities, and citizens and employers. These relationships do not fall under the scope of the Labour Code, but are regulated by the Employment Act (Act No 435/2004 Sb.). Labour law historically developed mainly to protect the weaker party of the industrial relations, i.e. the employee. Even today we can regard the protective function as the most important and prevailing function of labour law. However, it is not the only purpose of labour law; the organizational function plays a different (but important) role too.

Labour law establishes a framework and conditions for work, defines the workload and remuneration and stipulates the rules for effective labour market. Likewise, it provides the employers with tools for managing their businesses and employees (both individually and collectively). Last but not least, labour law makes provisions for the participation of employees and their unions and bodies in company management.   

Poslední úprava: Votýpková Alena (04.04.2016)

Podmínky zakončení předmětu

Pracovní právo I.

Předmět povinného základu Pracovní právo I. je zakončen zápočtovým testem. 

Pravidla pro absolvování zápočtového testu z pracovního práva

 

Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení stanoví pravidla pro absolvování zápočtu z předmětu Pracovní právo pro studenty předmětu PP I v příslušném ak. roce.

Udělení zápočtu je podmínkou k absolvování ústní zkoušky. Zápočet lze primárně splnit formou celokatederního písemného testu.

Doplňkově jsou vedoucí seminářů z PP I. po zhodnocení aktivní účasti studenta na seminářích v individuálních případech oprávněni výjimečně udělit zápočet studentům zapsaným, resp. navštěvujícím jimi vedený seminář, bez toho, že by tito studenti absolvovali písemný test; v takovém případě se zápočty udělují zpravidla na posledním semináři, nejpozději však do dne ukončení seminární výuky v předmětu v příslušném semestru.

 

Pravidla celokatederního zápočtového testu:

Datum a místo konání:

-          celkem 6 termínů (2 v květnu, 2 v červnu, 2 v září)

-          přesné termíny a umístění budou vyvěšeny na nástěnce sekretariátu katedry, způsob přihlašování bude prostřednictvím internetu dle pokynů výpočetního střediska

-          přihlásit se mohou pouze studenti, a kteří absolvovali letní semestr pracovního práva a jsou zapsaní k výuce v PP I.

-          některá z větších poslucháren (č.100, 120 nebo 300) po dohodě s tajemníkem fakulty

 

Řešitelský čas:

-          45 minut

 

Zadání:

-          praktická aplikace ustanovení právních předpisů regulujících pracovněprávní vztahy, rozsah bude odpovídat látce, která byla přednesena v letním semestru

-          tři části: a) řešení otázek praktického příkladu

              b) testové otázky

              c) vyhotovení právního jednání

-          možnost použití písemných („papírových“) předpisů v úplném znění (bez komentářů, výkladu a judikatury)

 

Hodnocení:

-          výsledky budou „vyvěšeny“ v informačním systému jako úspěšný bude vyhodnocen řešitel testu, který získá alespoň 60 % bodů

 

 

                                                                                                          JUDr. Jakub Morávek, Ph.D.        

tajemník katedry, v.r.

 

 

 

 

 

 

 

Pracovní právo II.

Předmět společného základu Pracovní právo II. je zakončen ústní zkouškou. Student si vytáhne po jedné otázce ze skupiny A a ze skupiny B. 

Zkušební otázky z předmětu Pracovní právo

 

část A

1)      Pojem, vymezení a předmět úpravy pracovního práva

2)      Postavení pracovního práva v systému práva

3)      Vztah pracovního a občanského práva

4)      Mezinárodní prvek v pracovním právu

5)      Evropské pracovní právo

6)      Prameny pracovního práva

7)      Vznik a vývoj pracovního práva

8)      Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam

9)      Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě 

10)  Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu

11)  Pracovněprávní vztahy a jejich prvky                

12)  Právní skutečnosti v pracovním právu

13)  Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu

14)  Vady právních jednání a jejich následky v pracovněprávních vztazích

15)  Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení 

16)  Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů

17)  Závislá práce a nelegální práce

18)  Pojem a druhy pracovního poměru

19)  Vznik pracovního poměru

20)  Změna pracovního poměru

21)  Dočasné přidělení

22)  Skončení pracovního poměru

23)  Závazkové právní vztahy v pracovněprávních vztazích

24)  Zajištění a utvrzení dluhů z pracovněprávních vztahů

25)  Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance

26)  Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

27)  Flexibilní formy výkonu práce

28)  Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí

29)  Osobnostní práva zaměstnance a jejich ochrana v pracovněprávních vztazích

30)  Doručování písemnosti v pracovněprávních vztazích

31)  Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů

32)  Další právní vztahy účasti na práci

33)  Pojetí odpovědnosti v pracovním právu

34)  Základní rozdíly v postavení zaměstnanců ve mzdové a platové sféře

35)  Agenturní zaměstnávání

36)  Formy kolektivních pracovněprávních vztahů, kolektivní práva zaměstnanců

37)  Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích

38)  Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog

39)  Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání

40)  Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

  

část B

 

1)      Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru, výběr uchazečů o zaměstnání

2)      Pracovní smlouva a její náležitosti

3)      Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se)  pracovního místa vedoucího zaměstnance

4)      Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání)

5)      Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době)

6)      Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu)

7)      Převedení na jinou práci

8)      Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení

9)      Rozvázání pracovního poměru výpovědí

10)  Dohoda o rozvázání pracovního poměru

11)  Okamžité zrušení pracovního poměru

12)  Omezení při rozvazování pracovního poměru

13)  Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele

14)  Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru

15)  Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky

16)  Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti 

17)  Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

18)  Délka pracovní doby a její rozvržení

19)  Konto pracovní doby

20)  Doba odpočinku a její druhy

21)  Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost

22)  Práva a povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP

23)  Pracovní podmínky žen, mladistvých a osob se zdravotním postižením

24)  Odměňování závislé práce

25)  Důležité osobní překážky v práci

26)  Překážky v práci z důvodu obecného zájmu

27)  Překážky v práci na straně zaměstnavatele

28)  Dovolená

29)  Péče o zaměstnance

30)  Prohlubování a zvyšování kvalifikace

31)  Odpovědnost zaměstnance za škodu

32)  Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

33)  Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání

34)  Práce konaná zaměstnancem mimo pracoviště zaměstnavatele („home working“)

35)  Přístup k nadnárodním informacím

36)  Kolektivní smlouvy

37)  Kolektivní smlouva vyššího stupně a její extenze

38)  Kolektivní spory

39)  Právo na stávku, výluka

40)  Odborová organizace

 

Podíl garanta na výuce činí alespoň 30 %.

Poslední úprava: Morávek Jakub, doc. JUDr., Ph.D. (11.02.2020)

Studijní opory

Studijní literatura:

Bělina, M., Pichrt, J. a kol., Pracovní právo, 7. doplněné a podstatně přepracované vydání, Praha: C. H. Beck, 2017
Hůrka, P. a kol., Pracovní právo v bodech s příklady, 4. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014
Pichrt, J., Drápal, L. a kol. Případové studie pracovněprávní, C. H. Beck, 2015

Právní předpisy:

Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů
Zák. č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů,
Zák. č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru na bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
Zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, ve zn. p. p.
Zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci .., ve zn. p. p.
Zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, ve zn. p. p.
Nař. vl. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
Zák. č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaruč. mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí .., ve zn. p. p.
Zák. č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě
Zák. č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zák.), ve zn. p. p.
Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Poslední úprava: Pichrt Jan, prof. JUDr., Ph.D. (20.02.2020)