Politologie - HP0631

• Anglický název: Political Science
• Zajišťuje: Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:písemná
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/1, Zk [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Je zajišťováno předmětem: HPOP3063
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
• Třída: teorie práva
• Kategorizace předmětu: Právo > Teorie práva
• Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000
• Záměnnost : HHP0631
• Je korekvizitou pro: HP0037, HP0003
• Je záměnnost pro: HHP0631

Anotace

Předmět patří na zdejší fakultě mezi předměty, jejichž účelem je zprostředkovat poznání a pochopení kontextu, v němž právo vzniká, jímž je ovlivňováno a na nějž působí.

Zřetelnější vazba se projevuje vůči výuce ústavního práva, které – spolu s předmětem Státověda – představuje jako entitu založenou sice na tradičních teoriích, pojmech a institutech, současně se ovšem měnící vývojem společnosti, politiky atd. Jde tu krom jiného o ujasnění rozdílu mezi texty a realitou, institucemi "na papíře" a konkrétními aktéry s jejich motivy a zájmy. Na druhém pólu se výuka předmětu Politologie dotýká předmětu Sociologie pro právníky.

"Klasické" přednášky jsou doplněny semináři v dvoutýdenním cyklu (pět až šest za semestr), jež jsou věnovány důkladnějšímu zkoumání vybraných témat více interaktivní formou (promluvy vedoucího semináře kombinované s referáty a diskusemi).

Při výběru témat se vychází z vnímání úlohy politologie jako předmětu komplementárního, jak je naznačeno výše. Oborům platného práva je z klíčového pojmu "demokratický právní stát" ponecháván zájem o právní stát; v politologii se zabýváme vývojem, předpoklady a typy demokracie a jejich alternativami či antipody. Největší pozornost je nicméně věnována politickým ideologiím, jež zůstávají stranou pozornosti dalších předmětů, přičemž jejich význam pro povahu politického a ústavního systému, resp. státu vůbec, je očividný. Třetím pilířem výuky je vedle demokracie a politických ideologií analýza politických struktur, zejména politických stran, a volebních systémů, jež tuzemské politologii v posledních letech dominují.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)

Metody výuky

Přednášky

V případě bezkontaktní výuky budou přednášky probíhat následujícím způsobem:

Jan Kysela - audionahrávka na fakultním kanále youtube. 

Jan Wintr - audionahrávka na fakultním kanále youtube. 

Jana Ondřejková - komentovaná prezentace na fakultním kanále youtube. 

Marek Antoš - Zoom v čase výuky. 

Petr Agha - Zoom v čase výuky. 

 
Záznamy přednášek budou dostupné na tomto odkaze: https://www.youtube.com/playlist?list=PLaAC9FU2V9TSy1_YpFQcKr-yf-RWBOGEC ? 

Semináře

Jana Ondřejková - V případě bezkontaktní výuky se v čase rozvržených seminářů uskuteční webináře prostřednictvím MS Teams. Materiály k výuce budou přihlášeným studentům rozeslány na e-mailové adresy uvedené v SIS.

Jan Wintr - V případě bezkontaktní výuky bude probíhat výuka formou online webinářů v čase původních seminářů, a to prostřednictvím Zoom.

Pavel Maršálek - Komunikační kanál se studenty: e-mail.  Emailem budou zadávány také domácí úkoly a zasílány i studijní materiály. Případná bezkontaktní výuka bude probíhat formou online webinářů v čase původních seminářů, a to prostřednictvím MS Teams.

Tomáš Havel - V případě bezkontaktní výuky bude probíhat výuka formou online webinářů v čase původních seminářů, a to prostřednictvím ZOOM či MST (platborma bude upřesněna studentům přihlášeným na seminář prostřednictvím informačního emailu). Materiály, dokumenty a informace související s výukou budou zasílány emailem.

Jan Chmel - V případě bezkontaktní výuky bude probíhat výuka formou online webinářů v čase původních seminářů, a to prostřednictvím ZOOM. Materiály, dokumenty a informace související s výukou budou zveřejněny v Moodle.

Jakub Dienstbier - V případě bezkontaktní výuky bude probíhat výuka formou online webinářů v čase původních seminářů, a to prostřednictvím MS Teams.

Andrea Procházková - V případě bezkontaktní výuky bude probíhat výuka formou online seminářů prostřednictvím aplikace Zoom. Odkaz na distanční výuku, ale také materiály do hodin (ať už bude výuka osobní nebo distanční) budou vloženy do Moodlu a současně zaslány studentům semináře na emailovou adresu uvedenou ve studijním systému.

Jan Hořeňovský - Komunikační kanál se studenty – emaily skrze SIS. První seminář u obou skupin proběhne prezenčně, následující semináře proběhnou online skrze aplikaci ZOOM v čase původních seminářů. Studentům budou předem zpřístupněny podkladové materiály na tomto odkaze: https://docs.google.com/document/d/1EQeN5e2Zaa7XsLkiiFLSt4CsjQ_fOCEn/edit?usp=sharing&ouid=114926059672027745041&rtpof=true&sd=true

Tomáš Friedel - Materiály a dokumenty související s výukou budou zveřejňovány v Moodle. V případě bezkontaktní výuky bude probíhat výuka formou online webinářů v čase původních seminářů, a to prostřednictvím Zoom. Link na Zoom místnost bude zveřejněn v Moodle a současně zaslán všem studentům semináře na emailovou adresu uvedenou v IS.

 

Zkouška

Písemná zkouška v případě nemožnosti jejího konání kontaktně proběhne bezkontaktně v Moodle nebo MS Teams. Dojde ke změně její podoby. Součástí zkoušky nebude část první (definice pojmů), ale pouze esej. Na vypracování eseje bude poskytnut delší časový úsek při zvýšení požadavků na kvalitu eseje. O podrobnostech budou studenti a studentky infromování dle aktuální situace. 

Poslední úprava: Sojka Miroslav, Mgr. (04.05.2023)

Požadavky ke zkoušce

1. Zkouška se koná v pěti až šesti termínech ve zkouškovém období zimního semestru.. V letním semestru (tj. nikoli zkouškovém období)  se obvykle nekoná více než jeden termín. 

2. Zkouška se skládá ze dvou částí. 

3. Za prvé jde o výstižné vymezení pěti pojmů, resp. párových dvojic pojmů, které se na několika řádcích vejde do rámečku. 

4. Za každou úplně správnou odpověď je možné získat 1 bod, za částečně správnou odpověď 1/2 bod. Celkem je možné získat za tuto část zkoušky 5 bodů. 

5. Na druhé jde o esej, resp. poučenou úvahu v rozsahu 3 a více stran A4 na zadané téma. Na výběr jsou dána čtyři témata a úkolem studenta je podle níže uvedených kritérií sepsat odbornou esej, resp. poučenou úvahu na zvolené téma. (Témata esejů v zásadě kopírují témata přednášek.)  

6. Posuzovaná kritéria eseje jsou – vedle rozsahu – následující: 

- Vlastní obsah práce včetně uvedení příkladů a odkazů na relevantní literaturu. Práce by neměla zůstat pouze v obecné rovině nebo jako ničím nepodložená "pocitová" úvaha, ale měla by obecné úvahy vhodně dokládat na konkrétních příkladech a případně též zasazovat do kontextu odkazem na relevantní odbornou literaturu. V případě, že student aspiruje na hodnocení známkou "výborně", je nutné prokázat znalost přečtené literatury (např. odkazem na autory a nepřímými citacemi). Prostým komentováním současné politické situace, ani osobním politickým krédem se body nezískají. 

- Logická struktura a konzistentnost práce. Použité argumenty a jednotlivé části práce by si neměly protiřečit, práce by měla mít jednotnou, navazující logickou strukturu, která vyústí ve vlastní závěr. 

7. Samozřejmostí je požadavek na stylistickou a jazykovou úroveň. Text by měl být čitelný, bez gramatických chyb (zkoušku je možné psát v českém nebo slovenském jazyce) a přehledně graficky strukturovaný. Za více hrubých chyb či matoucí interpunkce se hodnocení snižuje o jeden bod. 

8. Za esej lze získat až 8 bodů. 

9. Celková známka bude odpovídat počtu nasbíraných bodů. Současně je třeba, aby práce ani v jedné části (definice pojmů; esej) zcela nepropadla – v takovém případě bude celá práce hodnocena jako nedostatečná (tj. z každé části je nutno získat alespoň 1 bod).  

10. Jeden bod je možné získat za nadprůměrnou aktivitu na seminářích, především v podobě referátů. Přesné podmínky udělení tohoto tzv. bonusového bodu stanovují jednotlivý vyučující seminářů.  

11. Škála hodnocení: 

Celkový počet bodů Výsledná známka 

13-11 1 

10-9 2 

8-6 3 

5-0 4 

12. U zkoušky není možné používat žádné právní předpisy ani jiné zdroje.  

13. Časový limit na celou zkoušku je 100 minut.  

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)

Sylabus

Předmět zahrnuje tato témata: 

- Teorie politiky. Politika a ideologie. Moc a autorita. Politika a právo. Demokracie a právní stát 

- Občanská společnost a zájmová, profesní a územní samospráva.  

- Formy vlády I. (parlamentní a prezidentský režim).  

- Formy vlády II. (poloprezidenstský a direktoriální režim). Politický režim ČR.  

- Politické strany (pojem, typologie, stranické systémy).   

- Volby v demokratických a nedemokratických systémech. Voličské chování. Komparace volebních systémů a jejich důsledků.  

- Politické ideologie I. (konzervatismus, liberalismus a socialismus).  

- To nám to uteklo aneb vývoj českého politického systému po roce 1989.  

- Politické ideologie II. (nacionalismus, fašismus, nacismus, anarchismus). Pravice, levice: svoboda a rovnost.  

- Totalitní a autoritářské režimy. Přechody k demokracii.  

- Globalizace a antiglobalizace. Evropská integrace.  

Seznam přednášených témat se vždy aktualizuje na začátku semestru v dokumentech KPS. 

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)

Studijní opory

Základní literatura: 

1. Petr Pithart: Obrana politiky II. Přednášky z let 1994 – 2019 (Praha, 2018). 

2. Miroslav Novák et al.: Úvod do studia politiky (Praha, 2019), kap. 1, 2, 17, 18, 21 až 23, nebo tematicky odpovídající kapitoly in: 

3. Andrew Heywood: Politologie (Plzeň: Aleš Čeněk, 2008). 

Ostatní literatura: 

1. Fareed Zakaria: Budoucnost svobody (Praha: Academia, 2012). 
2. Giovanni Sartori: Srovnávací ústavní inženýrství (Praha: SLON, 2011). 
3. Vít Hloušek, Lubomír Kopeček, Jakub Šedo: Politické systémy (Brno: Barrister & Principal, 2018).   
4. Michal Kubát: Současná česká politika. Co s neefektivním režimem? (Brno: Barrister & Principal, 2013). 
5. Steven Levitsky, Daniel Ziblatt: Jak umírá demokracie (Praha: Prostor, 2018). 
6. Yasha Mounk: Lid versus demokracie (Praha: Prostor, 2019).  
7. Jan Kysela a kol.: Populismus v demokratickém právním státě: hrozba, nebo výzva? (Praha: Leges, 2019). 
8. Helena Hofmannová: Útěk před demokracií (Praha: Auditorium, 2020). 
9. Jan Wintr: Česká parlamentní kultura (Praha: Auditorium, 2010). 

Zaměření a využití jednotlivých titulů je komentováno v seminářích; tam mohou být doporučeny rovněž další knihy k hlubšímu studiu.  

Základní právní předpisy: 

Ke studiu předmětu Politologie nejsou předepsány žádné právní předpisy, byť ryze právní přesahy politologie směřují především k právu ústavnímu, a základní znalost pramenů českého ústavního práva tak bude pro posluchače představovat výhodu.  

Ostatní právní předpisy:  

Ostatní právní předpisy nejsou předepsány.  

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)