|
|
|
||
|
"Politologie" patří na zdejší fakultě mezi předměty, jejichž účelem je zprostředkovat poznání a pochopení kontextu, v němž právo vzniká, jímž je ovlivňováno a na nějž působí. Zřetelnější vazba se projevuje vůči výuce ústavního práva, které - spolu se "Státovědou" - představuje jako entitu založenou sice na tradičních teoriích, pojmech a institutech, současně se ovšem měnící vývojem společnosti, politiky atd. Jde tu krom jiného o ujasnění rozdílu mezi texty a realitou, institucemi "na papíře" a konkrétními aktéry s jejich motivy a zájmy. Na druhém pólu se výuka "Politologie" dotýká "Sociologie pro právníky". "Klasické" přednášky jsou doplněny semináři v dvoutýdenním cyklu (pět až šest za semestr), jež jsou věnovány důkladnějšímu zkoumání vybraných témat více interaktivní formou (promluvy vedoucího semináře kombinované s referáty a diskusemi).
Zkouška z předmětu je písemná. Poslední úprava: Kučerová Eva (16.09.2019)
|
|
||
|
Podíl garanta na výuce činí 27 %. Poslední úprava: Kučerová Eva (16.09.2019)
|
|
||
|
Pokyny k písemné zkoušce z předmětu Politologie Zkouška je písemná a skládá se ze dvou částí: 1. Výstižné vymezení pěti pojmů, resp. párových dvojic pojmů, které se na několika řádcích vejde do rámečku. Za každou úplně správnou odpověď můžete získat 1 bod, za částečně správnou odpověď1/2 bod. Celkem je možné získat za tuto část zkoušky 5 bodů. 2. Esej, resp. poučená úvaha v rozsahu 3 a více stran A4 (kdyby se jednalo o normostrany, jde přibližně o 5400 a více znaků - podstatou je uvědomit si, že každý má jiný rukopis, takže by neměl rozsahové kritérium obcházet zvětšením velikosti písma) na zadané téma Budete mít na výběr ze čtyř témat a vaším úkolem bude podle níže uvedených kritérií sepsat odbornou esej, resp. poučenou úvahu na vámi zvolené téma. Posuzovaná kritéria jsou - vedle rozsahu - následující: (1) Vlastní obsah práce včetně uvedení konkrétních příkladů a odkazů na relevantní literaturu. Vaše práce by neměla zůstat pouze v obecné rovině nebo jako ničím nepodložená "pocitová" úvaha, ale měla by obecné úvahy vhodně dokládat na konkrétních příkladech a případně též zasazovat do kontextu odkazem na relevantní odbornou literaturu. V případě, že aspirujete na hodnocení známkou "výborně", je nutné prokázat znalost přečtené literatury (např. odkazem na autory a nepřímými citacemi). Komentováním současné politické situace, ani osobním politickým krédem body nezískáte. (2) Logická struktura a konzistentnost práce. Vámi použité argumenty a jednotlivé části práce by si neměly protiřečit, práce by měla mít jednotnou, navazující logickou strukturu, která vyústí ve vlastní závěr. Samozřejmostí je požadavek na stylistickou a jazykovou úroveň. Váš text by měl být čitelný, bez gramatických chyb (zkoušku je možné psát v českém nebo slovenském jazyce) a přehledně graficky strukturovaný. Za více hrubých chyb či matoucí interpunkce se hodnocení snižuje o jeden bod.
Za esej můžete získat až 8 bodů podle toho, do jaké míry dokážete naplnit výše uvedená kritéria. Celková známka bude odpovídat počtu nasbíraných bodů. Současně je třeba, aby práce ani v jedné části (definice pojmů; esej) zcela nepropadla - v takovém případě bude celá práce hodnocena jako nedostatečná (tj. z každé části je nutno získat alespoň 1 bod). 1 bod je možné získat za nadprůměrnou aktivitu na seminářích, především v podobě referátů.
Celkový počet bodů Výsledná známka 13-11 1 10-9 2 8-6 3 5-0 4
Časový limit na celou zkoušku je 100 minut. Poslední úprava: Kučerová Eva (16.09.2019)
|
|
||
|
Politologie patří na právnické fakultě mezi obligatorní předměty, které nejsou ryze právnické; zařazují nicméně právo jako reálný fenomén a předmět vědeckého zájmu do patřičného společenského a vědního kontextu. Podobná je na zdejší fakultě role sociologie, sociální psychologie, teorií národního hospodářství apod. Ve výuce vyházíme z vnímání úlohy politologie jako předmětu komplementárního, blízkého státovědě, teorii práva a ústavnímu právu. Tomu se přizpůsobuje také výběr přednášených témat. Oborům platného práva je z klíčového pojmu "demokratický právní stát" ponecháván zájem o právní stát; v politologii se zabýváme vývojem, předpoklady a typy demokracie a jejich alternativami či antipody. Největší pozornost je nicméně věnována politickým ideologiím, jež zůstávají stranou pozornosti dalších předmětů, přičemž jejich význam pro povahu politického a ústavního systému, resp. státu vůbec, je očividný. Třetím pilířem výuky je vedle demokracie a politických ideologií analýza politických struktur, zejména politických stran, a volebních systémů, jež tuzemské politologii v posledních letech dominují. Výuka politologie, či vlastně úvodu nebo pozvání do politologie, probíhá v zimním semestru. Organizována je v podobě přednášky (2 hod. týdně) a seminářů (1 hod. týdně), které se konají ve čtrnáctidenním cyklu. Celý kurs je zakončen písemnou zkouškou, která se koná v pěti až šesti termínech od ledna do června následujícího kalendářního roku. Písemná zkouška sestává ze dvou částí: 1. z co možná přesného a lakonického vymezení pěti pojmů, resp. párových dvojic pojmů; 2. ze sepsání eseje na jedno ze čtyř témat, sdělených v úvodu zkoušky. Témata esejů v zásadě kopírují témata přednášek. K provedení zkoušky je vyhrazeno 110 min. Orientační seznam přednášených témat (vždy aktuálně na začátku semestru v dokumentech KPS):
Seznam doporučené literatury může být průběžně měněn na přednáškách a seminářích. Poslední úprava: Kučerová Eva (16.09.2019)
|
|
||
|
Literatura ke studiu předmětu "Politologie"
Základní: Ladislav Cabada, Michal Kubát a kol.: Úvod do studia politické vědy (Praha, 2. vyd. 2004), kap. 2, 5, 6, 8 až 13, nebo Miroslav Novák et al.: Úvod do studia politiky (Praha, 2011), kap. 1, 5, 15 až 17, 20 až 22. Giovanni Sartori: Srovnávací ústavní inženýrství (Praha, 2001). Michal Kubát: Současná česká politika. Co s neefektivním režimem? (Brno, 2013).
Doporučená: Fareed Zakaria: Budoucnost svobody (Praha, 2004). Andrew Heywood: Politologie (Praha, 2004). Andrew Heywood: Politické ideologie (Praha, 2005). Vít Hloušek, Lubomír Kopeček, Jakub Šedo: Politické systémy (Brno, 2011). Stanislav Balík, Michal Kubát: Teorie a praxe nedemokratických režimů (Praha, 2012). Miroslav Novák: Systémy politických stran (Praha, 1997). Vladimír Klokočka: Ústavní systémy evropských států (Praha, 2. vyd. 2006). Jiří Přibáň, Pavel Holländer (eds.): Právo a dobro v ústavní demokracii (Praha, 2011). Petr Pithart: Obrana politiky (Praha, 2. vyd. 2005). Jan Wintr: Česká parlamentní kultura (Praha, 2010). Jan Kysela: Ústava mezi právem a politikou (Praha, 2014).
Zaměření a využití jednotlivých titulů je komentováno v seminářích; tam mohou být doporučeny rovněž další knihy k hlubšímu studiu. Poslední úprava: Friedel Tomáš, Mgr., Ph.D. (01.10.2019)
|
| Rozpis datumový | |||||||
| Den | Datum | Popis | Učitel | Soubory | Poznámka | ||
| Čtvrtek | 04.10.2018 | 1. Teorie politiky. Politika a ideologie; otevřená společnost. Moc a autorita. Politika a právo. Politická kultura. (4. 10., P. Pithart) | doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. | ||||
| Čtvrtek | 11.10.2018 | 2. Občanská společnost a stát. Hnutí, lobby a skupiny organizovaného zájmu; korporativismus. (11. 10., P. Pithart) | doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. | ||||
| Čtvrtek | 18.10.2018 | 3. Demokracie a její typy v historickém vývoji. Demokracie a právní stát. (18. 10., J. Kysela) | prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. | ||||
| Čtvrtek | 25.10.2018 | 4. Politické strany (pojem, typologie, stranické systémy). (25. 10., J. Ondřejková) | doc. JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D. | ||||
| Čtvrtek | 01.11.2018 | 5. Volby v demokratických a nedemokratických systémech. Voličské chování. Komparace volebních systémů a jejich důsledků. (1. 11., M. Antoš) | doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M. | ||||
| Čtvrtek | 08.11.2018 | 6. Formy vlády (modely vládnutí). (8. 11., J. Kysela) | prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. | ||||
| Čtvrtek | 15.11.2018 | 7. Politický systém ČR po roce 1989. (15. 11., J. Kysela) | prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. | ||||
| Čtvrtek | 22.11.2018 | 8. Globalizace a antiglobalizace. Evropská integrace. (22. 11., J. Ondřejková) | doc. JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D. | ||||
| Čtvrtek | 29.11.2018 | 9. Politické ideologie I. (konzervatismus, liberalismus a socialismus). (29. 11., P. Pithart) | doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. | ||||
| Čtvrtek | 06.12.2018 | 10. Politické ideologie II. (nacionalismus, fašismus, nacismus, anarchismus). Pravice, levice: svoboda a rovnost. (6. 12., P. Pithart) | doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. | ||||
| Čtvrtek | 13.12.2018 | 11. Totalitní a autoritářské režimy. Přechody k demokracii (obecně). (13. 12., P. Pithart) | doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. | ||||
| Čtvrtek | 20.12.2018 | 12. Osmičkové roky; shrnutí, příprava na zkoušku (20. 12., P. Pithart) | doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. | ||||